Rodina a práca. Aktuálne otázky migrácie do zahraničia v optike výskumu. Jana Vavrečková Eneke Hanzelová Daniela Kešelová Zuzana Kostolná 2/2008

43 

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Full text

(1)

Inštitút pre výskum práce a rodiny Institute for Labour and Family Research

Rod

ina a práca

Aktuálne otázky migrácie

do zahraničia

v optike výskumu

Jana Vavrečková

Eneke Hanzelová

Daniela Kešelová

Zuzana Kostolná

(2)

Obsah čísla 2/2008

Riziko odchodu českých odborníků z podnikatelského výzkumu a vývoje za prací do zahraničí

(PhDr. Jana Vavrečková), Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha Migranti zo Slovenska v zahraničí: fakty a súvislosti (PhDr. Eneke Hanzelová, PhD., PhDr. Daniela Kešelová,

PhDr. Zuzana Kostolná), Inštitút pre výskum práce a rodiny, Bratislava

Rodina a práca

Vydáva Inštitút pre výskum práce a rodiny Nepredajné

Šéfredaktorka: doc. PhDr. Kvetoslava Repková, CSc. Technická spolupráca: Marta Červenková

Návrh obálky: Peter Repka Technický redaktor: Peter Repka © Inštitút pre výskum práce a rodiny Župné námestie 5-6, 812 41 Bratislava Prešlo jazykovou korektúrou

ISSN: 1336-7153

Rodina a práca

R

o

d

i

n

a

a

p

r

á

c

a

. . . 5 . . . 39

(3)

Jana Vavrečková

Eneke Hanzelová

Daniela Kešelová

Zuzana Kostolná

(4)

Vážený čitateľ, vážená čitateľka,

Výtlačkom bulletinu série Rodina a práca s názvom „Aktuálne otáz

-ky migrácie do zahraničia v optike výskumu“ sa zahájila nová kapitola v relatívne krátkej histórii jeho existencie. Číslo, ktoré držíte v rukách, má medzinárodný charakter a je výsledkom spolupráce Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí so sídlom v Prahe a Inštitútu pre výskum práce a rodiny v Bratislave. Myšlienka vydania spoločného čísla sa opie

-rala o poznanie, že krajiny, ktorých spájala dlhodobá história spoločného štátu, stoja po osamostatnení pred riešením analogických ekonomických a sociálnych otázok, ktoré nastoľuje doba. K takým otázkam nesporne patrí fenomén migrácie občanov Českej republiky a Slovenska do zahra

-ničia, ktorej vývoj sa významne dynamizoval po vstupe oboch krajín do Európskej únie a sprístupnení trhov práce väčšiny „starých“ členských štátov EÚ. Obe dve krajiny podrobujú fenomén zahraničnej migrácie hĺb

-kovému skúmaniu, najmä z hľadiska jeho ekonomických a sociálnych súvislosti vrátane dopadov na domáci trh práce.

Aktuálne číslo bulletinu je venované výskumnej reflexie migračného pohybu do zahraničia na základe výsledkov empirických prieskumov rea

-lizovaných v Českej republike a na Slovensku. Autorka prvého príspevku PhDr. Jana Vavrečková s názvom „ Riziko odchodu českých odborníkov z podnikateľského výskumu a vývoja za prácou do zahraničia“ analy

-zovala sklon a postoje výskumných a vývojových pracovníkov pôsobia

-cich v podnikateľskom sektore k zahraničnej pracovnej migrácii. Autor

-ky druhého príspevku PhDr. Eneke Hanzelová, PhDr. Daniela Kešelová a PhDr. Zuzana Kostolná s názvom „Migranti zo Slovenska v zahraničí: fakty a súvislosti“ sa zaoberajú problematikou postavenia a etablovania slovenských migrantov na trhu práce v zahraničí a analýzou postojov

(5)

Riziko odchodu českých odborníků

z podnikatelského výzkumu a vývoje za prací

do zahraničí

PhDr. Jana Vavrečková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Praha

Úvod

Od počátku 70. let 20. století procházejí vyspělé ekonomiky Evropy strukturální přeměnou. Ta spočívá především v tom, že se nezadržitelně mění význam zdrojů dlouhodobého ekonomického růstu a konkurence

-schopnosti jednotlivých států. Prozíravé země začaly včas měnit průmys

-lovou ekonomiku na ekonomiku znalostní; v ní se snižuje role tradičních výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) a hlavním zdrojem bohatství se stávají znalosti a inovace.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje znalostní ekonomiku jako ekonomiku, kde vytváření, distribuce a použi

-tí znalos-tí jsou hlavním motorem ekonomického růstu, tvorby bohatství a zaměstnanosti ve všech odvětvích. Jednoznačně se ukazuje, že zajiš

Stále zřetelněji se ukazuje, že materiální zdroje nejsou jedinou podmínkou ekonomic -kého růstu. Příkladem toho je Japonsko, které nemá téměř žádné surovinové a přírodní zdroje, přesto patří mezi k nejrozvinutějším státům světa; za jeho bohatstvím stojí zna -losti a tvořivost obyvatelstva.

Anotácia

Aktuálne číslo bulletinu je venované analýze súčasných tendencií v zahraničnej migrácii v Českej republike a na Slovensku v optike em

-pirických výskumov. Obsah čísla tvoria dva príspevky, ktoré poskytujú pohľad na rôznorodé aspekty problematiky migrácie. Prvý príspevok sa zaoberá výskumnou reflexiou potenciálneho záujmu o migráciu do zahra

-ničia českých odborníkov z podnikateľského výskumu a vývoja. Druhý príspevok je zameraný na skúmanie otázok súvisiacich s etablovaním migrantov zo SR na pracovnom trhu v zahraničí vrátane analýzy ich sklo

-nu k trvalej migrácii.

Kľúčové slova: migrácia, zahraničná migrácia, migrácia za prácou, trh práce

Resume

Current issue of bulletin examines actual tendencies on foreign mig

-ration in The Czech republic and Slovakia through empirical research optics. The content of issue includes two articles seeing into various as

-pects of migration topic. First article deals with exploratory reflection of potential foreign migration concern of Czech highly skilled specialists from an area of enterprise research and development. Second one is con

-cerned with issues related to Slovak migrants establishing at the outland labour market including their interest in permanent migration.

(6)

tění a zvýšení současné životní úrovně není z dlouhodobého pohledu udržitelné bez vysokého podílu vysoce kvalifikované práce a zvýšených investic do vědy a výzkumu. Pro znalostní ekonomiku je typické, že

klade vysoké nároky na vzdělanost pracovníků a vzdělanostní poten

-ciál obyvatelstva se stává jednou z klíčových podmínek ekonomického rozvoje konkrétního státu.

Vysoká vzdělanost se vztahuje nejen na pracovníky, kteří inovace a nové technologie tvoří a šíří, ale také na ty, kteří je využívají.

Není tajemstvím, že moderní Evropa se dlouhodobě potýká s nedo

-statkem kvalifikovaných odborníků. Na evropských trzích roste počet volných pracovních míst, které jednotlivé státy nedokáží obsadit vlastní

-mi kandidáty. Postrádají se vědecké, inženýrské kapacity a řada dalších specializovaných odborníků (lékaři a kvalifikovaný zdravotnický perso

-nál, IT specialisté, manažéři všech typů řízení a další vysoce kvalifikova

-né profese). Pro zlepšení bilance vysoce kvalifikovaných pracovních sil zavádí mnoho států různé typy migračních politik, sloužících k přilákání zahraniční inteligence do země.

Přechod k ekonomice znalostního typu neprobíhá rovnoměrně.

Zaostávání Evropské Unie za Amerikou si evropští politici poprvé veřej

-ně přiznali v Lisabonu v roce 2000. Evropská Unie zaostává za USA pře

-devším v rozvoji nových technologií, což snižuje její konkurenceschop

-nost. Navíc již řadu let dochází k odlivu těch nejlepších kapacit za oceán. Třebaže v relativním vyjádření vychovává Unie více absolventů vyso

-kých škol s doktorandskými tituly než Spojené státy, disponuje menším počtem vědců v populaci.

Výrazné rozdíly v nástupu znalostní ekonomiky panují i uvnitř Unie. Podle Europen Innovation Scoreboard - analýza na základě úrovně

vzdělání, investic do vzdělání, počtu patentů a spolupráce vědy s prů

-myslem - jsou státy rozděleny do čtyř kategorií. Z Evropy si nejlépe vede Finsko, Švédsko a Švýcarsko, tzv. „druhou ligu“ tvoří především země původní „patnáctky“ (Německo, Dánsko, Nizozemsko, Velká Bri

-tánie, Francie, Belgie, Rakousko, Irsko a Lucembursko). Česká repub

-lika spolu s většinou nových členských států např. Slovinskem, Eston

-skem, Maďarskem atd. spadá do třetí skupiny; z devíti zde přítomných zemí zaujímá šesté místo.

Ve snaze překonat zaostávání Evropy za USA přijala Evropská Unie „Lisabonskou strategii“ s ambiciózním cílem pro nadcházejí

-cích deset let - vytvořit z Evropy nejkonkurenčnější a nejdynamič

-tější ekonomiku světa. V rámci EU vybudovat vysoce konkurence

-schopnou ekonomiku, založenou na znalostech, která by dosahovala trvalého ekonomického růstu při současném vytváření nových pra

-covních míst.

Priority „Lisabonské strategie“ se soustřeďují na zvyšování zaměstna

-nosti, produktivitu a konkurenceschopnost. Prostředkem k tomu mají být především investice do lidského kapitálu, efektivnější fungování pracov

-ních trhů a vyšší mobilita pracovní sil.

V duchu Lisabonské strategie schválilo zasedání Evropské rady v Barceloně na jaře 2002 směrnici, podle které se do roku 2010 mají

zvýšit celkové investice do výzkumu a vývoje na 3 % z HDP. Tře

-tina těchto prostředků má být zabezpečena z veřejných financí, dvě třetiny z podnikatelských zdrojů. Podle analýz Evropské komise to znamená vytvořit ,2 milionů nových pracovních míst ve vědecko výzkumné a vývojové oblasti z toho 700 tisíc pro vědecké a výzkum

(7)

1. Riziko zahraniční migrace vysoko kvalifikovaných

V souvislosti s postupným otevíráním hranic států EU5 pro nové členské země se kromě odhadů migračního potenciálu z nových zemí do „staré“ Evropy, diskutuje i jev zvaný BRAIN DRAIN - tj. možný odchod kvalifikované inteligence z Nových členských států do zemí s vyšší život

-ní úrov-ní a vyšší úrovni příjmů.

Výzkumný ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) v Praze řeší v této souvislosti dlouhodobý výzkumný projekt „Riziko možného odlivu kva

-lifikovaných odborníků z České republiky do zahraničí“.2

Po analýze nejžádanějších profesí na evropském a českém trhu práce (první etapa řešení) se pozornost řešitelů soustředila na konkrétní sku

-piny odborníků, u nichž vyšší míru potenciální zahraniční migrace lze reálně předpokládat. V tomto kontextu byly analyzováni především čeští lékaři a odborníci z informačních technologií a komunikací.

Výzkumné aktivity v roce 2007 plynule navazovaly na předcházející řeše

-ní s cílem sledovat migrač-ní skony u dalších vytypovaných skupin odbor-níků a monitorovat souvislosti, které fenomén brain drain ovlivňují. Konkrétně se jednalo o analýzu tvůrčích pracovníků z české vědy, výzkumu a vývoje.

Předmětem tohoto příspěvku je dotazníkové šetření představitelů technických inženýrských profesí aktivních v podnikatelském aplikova

-2 Projekt je financován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a je evidován pod registračním číslem 3 09/04 – DP 2 jako součást vládou schváleného tématického bloku TP-5 „Moderní společnost a její proměny“.

3 Viz publikace Vavrečková, J. a kol.: „Migrace odborníků do zahraničí a potřeba kvali -fikovaných pracovních sil“, Praha VÚPSV 2006, ISBN 80-87007-00-X

4 Viz publikace Vavrečková, J. a kol.: „Riziko odlivu lékařů a odborníků IT/ICT z České republiky do zahraničí „ Praha VÚPSV 2007, ISBN 978-80-87007-50-.

ném výzkumu.5 Cílem šetření bylo zjistit míru migračního potenciálu u

skupiny, která je již dnes v České republice nedostatková a u které se předpokládá značná důležitost i v budoucích letech.

2. Postavení výzkumu a vývoje soukromého

podnikatelském sektoru

v České republice

Pracovníci vědy, výzkumu a vývoje v České republice netvoří homogeni

-zovanou pracovní skupinou, ale poměrně široce strukturovanou sféru odbor

-níků různých disciplín a oborů, pracujících v základním nebo aplikovaném výzkumu, nebo v oblasti výzkumu a vývoje podnikatelského sektoru.

Zatímco posláním základního výzkumu je sledovat převážně teoretické a expe

-rimentální aspekty zkoumaného jevu, cílem aplikovaného výzkumu je poznat

-ky z experimentální a teoretické práce zaměřit na jejich využití v praxi.

Výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je ještě konkrétnější; usi

-luje o tvůrčí využití výzkumných poznatků k výrobě nových (nebo zlepše

-ných) materiálů, výrobků, zařízení nebo technologií. Do této oblasti spadá i výroba a ověření prototypů, různých předváděcích a jiných zařízení.

V České republice pracovalo v roce 2006 zhruba 40 000 (resp. 39 676) výzkumných pracovníků ve fyzických osobách6 ve všech třech uvedených

5 Kromě toho byl realizován ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK průzkum studujících doktorandů na pražských vysokých školách.

6 Přepočtený stav zaměstnanců na plný pracovní úvazek (ukazatel FTE, rok 2006) se jedná o 26 267 osob

(8)

oblastech. Nejvíce těchto odborníků bylo zaměstnáno v podnikatelském výzkumu a vývoji (43% na přepočtené stavy pracovníků), tj. působili ve firmách a institucích, které vedle výroby zboží nebo provozování služeb realizovaly i vlastní výzkum a vývoj.

Podnikatelský výzkum a vývoj tak představuje v ČR největší část VaV a to nejen z hlediska počtu výzkumných pracovníků, ale i z hledis

-ka finančních zdrojů, které jsou do výzkumu a vývoje vkládány; podíl prostředků vložených do podnikatelského výzkumu představuje 54% cel

-kových výdajů na výzkum a vývoj v ČR. Tím se stává podnikatelský sektor nejvýznamnějším zdrojem financování vědeckovýzkumné činnosti v České republice. Výdaje na VaV mají v ČR v posledních letech celkově stoupající tendenci. Podíl výdajů na VaV užitých v podnikatelském sek

-toru na celkových výdajích činil v roce 2006 více než 33 mld. Kč,- , což je oproti roku 2000 více než dvojnásobně více.

Významnou část těchto prostředků poskytují zahraniční firmy. V roce 2005 se jednalo zhruba o 4 mld. Tj. 5%, v roce 2006 vzrostl podíl zahra

-ničního kapitálu na zhruba 59%. Převážná část prostředků (78%) do výzku

-mu a vývoje je alokována ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců, kde je oblast VaV podstatně intenzivnější než v malých a středních podnicích.

Nejvážnější bariérou slibně se rozvíjejícího podnikatelského výzkumu

může zejména v budoucnu představovat nedostatek kvalitních výzkum

-ných a vývojových pracovníků. Již v současné době se totiž ukazuje, že

problém lidí, jejich počtu a kompetentnosti, zvláště v aplikovaném výzku

-mu a vývoji, se mnohdy stává vážným brzdícím faktorem. Média v Čes

-ké republice často avizují nedostatek kvalitních technických inženýrů pro výrobu, management i vývoj; zdůrazněna je především naléhavá potřeba projektantů, konstruktérů a dalších tvůrčích odborných specialistů.

V první etapě řešení projektu bylo zjištěno, nedostatek inženýrských profesí se projevuje i v řadě vyspělých evropských zemí.(Vavrečková a kol., 2006). Např. sousední Německo, přes uzavřený trh práce pro české občany, poslední legislativní úpravou (říjen 2007) otevřelo německý pra

-covní trh zahraničním inženýrům (s vysokoškolským vzděláním) z oblas

-ti strojírenství, automobilového průmyslu a elektrotechniky.

Poslední léta ukázala, že řada západoevropských firem přesouvá z úsporných důvodů podnikatelský vývoj, konstrukční a projekční kan

-celáře do ČR a velmi obtížně shánějí odborné kapacity. Firmy i jejich reprezentace v ČR si na nedostatek inženýrských profesí v ČR stěžují již dlouho, přičemž hlavní problémy nejsou ani tak v Praze ale v jednot

-livých regionech. Náhodně vybraní ředitelé organizací podnikatelského výzkumu se v naprosté většině shodují, že podnikatelský výzkum a vývoj je pro mladé inženýry v České republice málo atraktivní.

3. Postoje k zahraniční pracovní migraci u technických

odborníků z podnikatelského výzkumu a vývoje.

3.1 Metodika šetření, výběr respondentů a charakteristika

základního souboru

Dotazníkový průzkum zahraniční migrace technických inženýrů z aplikovaného podnikatelského výzkumu a vývoje proběhl v ČR v obdo

(9)

Tím byly získány postoje k možnému pracovnímu uplatnění v zahra

-ničí u specifické skupiny vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti soukromého aplikovaného výzkumu.

Ve výběrovém vzorku 48 dotázaných jsou téměř z poloviny zastou

-peni samostatní výzkumní a vývojoví pracovníci (48 %), z necelé třetiny manažeři výzkumu. Bližší informace o profesní náplni dotázaných vyplý

-vá z charakteru jejich odborné činnosti.

Tabulka č. Uveďte prosím převážný charakter Vaší odborné činnosti. (N=418) odborná činnost absolutní četnost relativní četnost

výzkum 34,4 vývoj 62 38,8 projekce 28 6,7 konstrukce 49 ,7 jiná odpověď 5 8,4 celkem 8 00,0

Z uvedeného je zřejmé, že u téměř tří čtvrtin (73 %) respondentů tvoří převážný charakter odborné činnosti výzkum a vývoj, u další necelé pětiny projekce a konstrukce. Necelá desetina souboru je aktivní v jiných oblas

-tech, které souvisejí buď se službami zákazníkům (např. marketing, obchod, odborné konzultace, poradenství, technický servis…), nebo s manažerskou činností (koordinace projektů, řízení VaV, strategie rozvoje atd.).

Majoritní skupinu souboru (74 %) přestavují zkušení odborníci s dlou

-holetou odbornou praxí (delší než 5 let); začínající výzkumníci/vývojáři (s praxí do jednoho roku) jsou v souboru zastoupeni zhruba pěti procenty.

V šetření figurují v drtivé většině muži (88,6 %), což pravděpodobně vyplývá z převážně technického vysokoškolského vzdělání respondentů i charakteru jejich vykonávané práce.

Samotné dotazování probíhalo formou vyplnění elektronického dotaz

-níku7ve spolupráci s Asociací výzkumných organizací (AVO). Jedná se o náhodný výběr těch odborníků, kteří reagovali na vyvěšený dotazník; nároky na reprezentativnost jsou proto omezené.

Pro komunikaci a sumarizaci výsledků byl zvolen elektronický sys

-tém Easyresearch s výstupem použitelným pro podrobnější analýzu v programu Excel i SPSS. Tímto způsobem byli osloveni pracovníci

z 65O výrobních a výzkumných firem, které se angažují v aplikovaném

výzkumu a vývoji, a to buď přímo nebo prostřednictvím tazatelů z řad pracovníků AVO.

Celkem bylo získáno 418 dotazníků, které tvořily výběrový sou

-bor respondentů. Jedná se o zaměstnance, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, metod a systémů nebo takové projekty řídí. Z údajů vyplývá, že výběrový vzorek, třebaže svou absolutní velikostí nepatří k rozsáhlým souborům, představuje 4 % ze všech výzkumných a vývojových pracovníků z pod

-nikatelského výzkumu.

Nejednalo se však o klasický sociologický průzkum, ale o sondáž náhod

-ného vzorku respondentů, jejichž výběr podléhal následujícím kriteriím: - ekonomicky aktivní věk respondenta,

- aktivní činnost v podnikatelském výzkumu, - důraz na terciární vzdělání technického zaměření,

- teritoriální rozložení v rámci ČR odpovídající skutečnosti podle údajů ČSÚ.

7 Dotazník byl uveřejněn na této adrese: http://survey.easyresearch.cz/kjLsmHgK -klFzMN5p98iAIgC.aspx

(10)

Věkové složení dotázaných je různorodé a zastupuje všechny věkové kategorie v ekonomicky aktivním věku. Zhruba 20 % odborníků je mladších 30 let a obdobný podíl prezentuje věková skupina osob starších než 55 let.

Relativně vysoký podíl respondentů (86,4 %) tvoří osoby s rodinný

-mi závazky, buď se statutem ženatý/vdaná nebo jiná forma rodinného

vztahu, ale se stálým partnerem; více než polovina (5,3 %) dotázaných má v domácnosti vyživované dítě.

S výjimkou necelých dvou procent měli dotázaní české občanství; ,9 % tvořili občané ze Slovenské republiky.

Naprostá většina dotázaných(95,3 %) vystudovala vysokou školu;

27 % z nich absolvovalo další postgraduální vzdělání s titulem Ph.D., CSc., nebo jeho ekvivalentem. Na respondenty s vyšším odborným vzděláním připadá necelých pět zbývajících procent. Odborný charakter vystudované vysoké školy je patrný z následujících údajů; dokumentují výraznou převahu technických inženýrských disciplín.

Tabulka č. 2

typ VŠ absolutní četnost relativní četnost

technického obory 5 84,4

přírodovědní obory 52 2,5

medicínské a farmaceutické obory 0,8

zemědělské obory 0 2,3

celkem 8 00,0

Dotázaní odborníci pracovali téměř z poloviny (47,5 %) v relativně

velkých firmách s 250 a více zaměstnanci. Další téměř třetina oslove

-ných 30,5 % pracovala ve firmách střední velikosti, tj. od 50 zaměstnanců výše, a téměř každý šestý oslovený pracoval ve firmě do 50 kmenových

zaměstnanců. Respondenti z malých firem byli v šetření zastoupeni zhru

-ba šesti procenty.

Graf č. Velikost firmy dotázaných (relativní četnost)

V 70 % případů se jednalo o ryze českou firmu, v necelých 20% připadá na firmy se zahraničním kapitálem a méně než desetinu přesta

-vovaly pobočky zahraničních firem/organizací.

Obor hlavní činnosti firmy je rozmanitý a odpovídá charakteru odbor

-né činnosti respondentů. Seřazeno podle četností dostáváme následující pořadí technologických oborů:

- výrobní technologie 34,8%

- dopravní logistické systémy a pohony 27,3%

- měřící a regulační techniky 9,7%

- nové materiály 3,6%

- energetika 2,9%

- informační a telekomunikační technologie 8,6% - zařízení pro ochranu životního prostředí 8,3%

střední firma (50-249 zam.) 30,3% malá firma (10-49 zam.) 15,7% velká firma (250 a více zam.) 47,5% nevím, neumím odpovědět 0,7% mikrofirma (do 9 zam.) 5,8%

(11)

Graf č. 2 Pomýšlíte na práci v zahraničí?

Dalším závěrem je skutečnost, jenom relativně malá část migračně ori

-entovaných pracovníků (8,4 %) plánuje zahraniční pobyt kratší než jeden rok. Mezi potenciálními migranty převažují dlouhodobějšípobyty, tj. zahraniční pobyty delší než pět let (nikoliv však trvalé) a pobyty v roz

-mezí od dvou do pěti let. Zhruba každý šestý by rád v zahraničí pracoval od jednoho do dvou let a dalších 30 % dotázaných uvažujících o odchodu z ČR nemá o délce pobytu v cizině konkrétní představu. To souvisí prav

-děpodobně s tím, že mezi migračním úmyslem a reálným odchodem je ještě dlouhá cesta. Trvalou migraci preferuje necelých 5 % potenciál -ních migrantů.

Tabulka č. 3 Plánovaná délka zahraničního pracovního pobytu(N=83) plánovaná délka absolutní četnost migrantů% z pot. % z dotázaných

méně než rok 7 8,4 ,7

-2 roky 6,9 3,3

2-5 let 6 9,3 3,8

déle než 5 let, ale ne natrvalo 7 20,5 3,9

bude-li to možné, tak natrvalo 4,8 ,0

zatím nevím 25 30, 6,0

celkem 8 00,0 9,9

Odborníci z ostatních oborů nemají v šetření významnější účast a s výjimkou řízení (5,3 %) tvoří v celkovém zastoupení technolo

-gických oborů méně než pět procent. Z hlediska atraktivity oborů si zaslouží zmínit se např. o biotechnologii (zastoupení v souboru 4,5 %), nanotechnologii (3,3 %), mikroelektronice (4,7 %), mikrosysté

-mech (,0 %).

Téměř polovina zastoupených firem měla své sídlo v Praze (47 %), nad 0 % je zastoupen dřívější Jihomoravský kraj (5, %) a Středočes

-ký kraj (,7 %). Za zmínku stojí ještě část v bývalém Moravskoslez

-ském kraji (7,7 %) a v kraji Plzeň-ském (5,3 %); ostatní kraje ČR jsou v původním členění zastoupeny v šetření nižším podílem než pět pro

-cent. Z hlediska regionálního rozložení byla při výběru firem zohled

-něna skutečnost podle statistických údajů o podnikatelském výzkumu VaV v ČR.

3.2 Vybrané výsledky šetření

3.2.1 Míra potenciální zahraniční migrace a plánovaná délka pobytu v cizině

K nejdůležitějším poznatkům celého šetření patří zjištění, že na odchod do zahraničí pomýšlí zhruba pětina dotázaných odborníků

z podnikatelského výzkumu (19,9 %), tj. 83 osob ze 48 respondentů.

Znamená to, že osm z deseti preferuje život a práci v ČR a 95 % poten -ciálních migrantů plánuje migraci návratovou.

337 odpovědí 80,1% 81 odpovědí 19,9% ano ne

(12)

3.2.2 Výběr cílové země a motivy jejího výběru

V dalších dvou otázkách byly sondovány cílové migrační země a jejich preference. Dotázaní měli uvést maximálně tři země, do kterých by nejraději odešli, a poté zvolit zemi, která se stala jejich favoritem.

Preference tří zemí vytváří následující pořadí:

- Velká Británie (40 odpovědí)

- USA, Kanada (37 odpovědí)

- Německo (35 odpovědí)

- jiný stát EU (34 odpovědí)

- Austrálie, Nový Zéland (6 odpovědí)

- Rakousko (4 odpovědí)

- některý asijský stát ( 8 odpovědí) - jiný stát světa ( 7 odpovědí)

Výběr favorizované cílové země je zřejmý z následujícího grafu.

Mezi preferovanými státy dominuje u inženýrských odborníků

z podnikatelského výzkumu Velká Británie, o této možnosti uvažuje

čtvrtina potenciálních migrantů. Volba Velké Británie nepochybně souvi

-sí s otevřeným přístupem na britský trh práce pro české občany.

Preference Německa mezi těmito odborníky souvisí zřejmě

z frekvencí jejich pracovních kontaktů v této zemi, kromě toho je Německo sousední stát a umožňuje relativně časté návštěvy doma žijících rodinných příslušníků. Stejnou váhu preferencí (8,3 %) jako má Německo přisuzují dotázaní vzdálené Americe a Kanadě.

Zhruba každý šestý potenciální migrant uvažuje o blíže neurčeném státě v Evropské unii.

Graf č. 3 Výběr preferované země (relativní četnost)

Za pozornost stojí, že vyšší migrační přitažlivost než druhý sousední stát - Rakousko má relativně nové migrační teritorium - Austrálie a Nový Zéland. Nicméně o Rakousku uvažuje 6 % těch, kteří se k zahraniční migraci staví kladně, což je téměř třikrát více preferencí než má Irsko s otevřeným trhem práce od května 2004.

Migrační země reálné uplatnění v oboru a téměř stejná váha prefe

-rencí je přisuzována nabídce vysokého výdělku, a tím zajištění vyššího životního standardu. Na třetím místě pomyslného žebříčku se uplatňu

-je motiv lepších podmínek pro práci a kariéru. Všechny tři klíčové

24,4% 18,3% 18,3% 15,9% 7,3% 6,1% 3,7% 2,4% 2,4% 1,2% 0,0% 5,0% 10,0% 15,0% 20,0% 25,0% Velká Británie

Německo USA nebo Kanada jiný stát EU Austrálie nebo Nový Zéland Rakousko jiný stát světa Irsko některý asijský stát jiný stát Evropy mimo EU

(13)

3.2.3 Míra pravděpodobnosti / reálnosti migračního úmyslu

Při posouzení míry potenciální zahraniční migrace je nutné zohlednit reálnost deklarovaného migračního úmyslu, neboť pozitivní postoj k prá

-ci v zahraničí zdaleka ještě neznamená, že dotyčný pracovník skutečně do zahraničí odejde. Míru reálnosti migračního úmyslu dotázaných sledova

-lo několik kontrolních otázek.

Jednou z nich byl dotaz „Učinil/a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich migračních záměrů“? Smyslem otázky bylo zjistit, zda se jedná pouze o teoretické přání, ničím nepodložený záměr nebo seriózní, vážně míněné životní rozhodnutí. Výsledky jsou zřejmé z následující tabulky.

Tabulka č. 4 „Učinil/a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů?“ (N=83)

varianty odpovědí absolutně migrantů% z pot. % z dotázaných

. NE, není to aktuální 8 45,8 9,

2. zatím NE, ale chystám se k tomu 30 36, 7,

3. ANO, již jsem učinil/a některé kroky 5 8, 3,6

celkem 8 00,0 9,8

Výsledky rozdělily migračně orientované technické odborníky do tří relativně samostatných skupin. První, početně největší skupina (45,8 %) představuje ty potenciální migranty, kteří svůj migrační záměr zřej

-mě v dohledné době nezrealizují. Práce v zahraničí je pro ně pouze jedna z možných životních variant, o které zatím jen teoreticky uvažují. Dru

-hou skupinu charakterizují odborníci, kteří se odchodem do zahraničí

již vážněji zabývají. Sice také nic konkrétního nepodnikli, ale v dohled

-motivy výběru cílové země, které uvádí naprostá většina potenciálně

migrujících (95,6 % - 9,4 %), souvisí určitým způsobem s charakte -rem pracovního života.

Další skupina motivů s již nižší, nicméně stále významnou preferencí

(82,8 % - 70,4 %) se váže k budoucí migrační zemi a jejím obyvate -lům. Jedná se o následující indikátory:

- ovládám tamní jazyk a mohu se v něm nadále zdokonalit (za významný motiv jej považuje 83 % dotázaných s pozitivním posto

-jem k migraci),

- mám sympatie vůči vybrané zemi a jejím obyvatelům, - jedná se o zemi, která odměňuje iniciativu jednotlivce.

Překvapivě až poté následuje skupina motivů charakterizována vazbou na rodinné zázemí a zkušenosti s pobytem v zemi:

- vybraný stát nabízí možnost odjet s rodinou nebo partnerem (6, % pozitivních odpovědí),

- již jsem tam byl/a a seznámil/a jsem se s tamními podmínkami (58,6 % pozitivních odpovědí),

- i manžel/ka / partner/ka sežene v zemi pracovní uplatnění (55,6 % pozitivních odpovědí).

Zhruba každý sedmý odborník z podnikatelského výzkumu uvažující o pracovním uplatnění v zahraničí uvedl výběr cílové země jiné důvody. Figurovaly zde motivy typu zvýšení rozhledu v oboru, morálně nezdevas

-tovaná společnost, vyšší míra rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem, vhodná příležitost, lepší životní prostředí a sociální klima i roz

(14)

né době to mají v úmyslu. V literatuře8 bývá tato skupina označována

jako hypoteticko-pravděpodobná migrace, která zahrnuje migranty, kteří mohou, ale i nemusí ČR opustit. V našem šetření představuje tato skupina více než třetinu odborníků s kladným postojem k zahraniční migraci.

Nejnižší podíl tvoří odborníci, kteří již něco pro realizaci pobytu v

zahraničí udělali. Vykonali určité realizační kroky, které však z hlediska

reálnosti zahraniční migrace mají různou váhu. V této skupině je pravdě

-podobnost jejich odchodu z republiky nejvyšší. Z celkového migračního potenciálu tvoří necelou pětinu (18,1 %), z výběrového souboru všech respondentů méně než pět procent (3,3 %).

Mezi vykonanými aktivitami převažovaly činnosti, které pro migraci jako takovou nejsou zásadní, respektive závazné. Patří mezi ně obstarání si informací o možnostech zaměstnání ve vybraných zemích a hledání práce prostřednictvím příslušných webových stránek na internetu. Mezi již kon

-krétnější aktivity patří návštěva specializované agentury, přímé oslovení

potenciálního zaměstnavatele či vyhledání pomoci od příbuzných, kolegů a známých. Tyto kroky realizovalo celkem 3 osob z 28 odpovědí.9

Ještě podrobnější analýzou získáme poznatky o výsledku podniknu

-tých aktivit. Z 3 respondentů, kteří se pro výjezd konkrétně angažovali,

je devět zatím bez konkrétních výsledků. Pouze dva odborníci mají již v zahraničí podepsanou pracovní smlouvu a další dva získali příslib pra

-covního místa. Obecně je zřejmé, že necelá pětina deklarovaných migran

-8 Baštýř, Ivo. Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci. Praha: VÚPSV, 200

9 Ani jeden dotázaný nepodal v ČR žádost o formality k výjezdu, jeden respondent byl osloven zahraničním zaměstnavatelem, další se pokouší získat zaměstnání v cizině přes mateřskou společnost.

tů s realizačními aktivitami je strmě redukována ve vztahu k výsledkům, které tyto aktivity přinesly.

3.2.4 Plánovaný odchod do zahraničí

Pro posouzení reálnosti či pravděpodobnosti zahraničního pracovního pobytu je důležitý časový horizont předpokládaného odchodu. Čím dříve je termín odchodu z ČR datován, tím reálnější je úmysl zahraniční mig

-race. U odborníků s ambicí zastávat v zahraničí kvalifikované pracovní místo lze hypoteticky předpokládat, že seriózní úvahu reálného odchodu do zahraničí zahrnuje období zhruba jednoho roku.

Tabulka č. 5 Předpokládaný termín odchodu do zahraničí (N=80)

období odchodu abs. migrantů% z pot. % z dotázaných

během následujících šesti měsíců 5,0 ,0

v období od půl roku do roku 2 5,0 2,9

za -2 roky 26 32,5 6,2

později 3,8 2,6

zatím nevím 27 33,8 6,5

celkem 80 00,0 9,2

Do jednoho roku plánuje odejít pětina dotázaných odborníků s úmys

-lem migrovat; v tomto případě lze pravděpodobnost / reálnost migrace hodnotit relativně vážně. Na druhé straně třetina respondentů nemá o ter

-mínu odchodu do zahraničí žádnou představu; soudíme, že riziko usku

-tečnění migrace není vysoké. Další třetina avizuje odchod za jeden až dva roky a přibližně každý sedmý z potenciálních migrantů počítá s odjezdem

(15)

Výsledky šetření stanovenou hypotézu v podstatě potvrzují. Z řad technických inženýrů z podnikatelského výzkumu by pod úrovní kvali

-fikace byla v zahraničí ochotna pracovat necelá pětina, přičemž pouze méně než 3 % určitě. Majoritní část migračně orientovaných odborníků (8,3 %) se k této možnosti staví negativně a téměř 30 % ji kategoricky odmítá.

3.2.6 Hlavní motivy odborníků z podnikatelského výzkumu k práci v zahraničí

Migrace do zahraničí je ovlivněna celou řadou vnějších a vnitřních vzájemně se ovlivňujících motivů. Obdobně jako v předchozích šetře

-ních zahraniční pracovní migrace jsme tyto okolnosti zjišťovali otáz

-kou s předloženými deseti variantami, vč. volného vyjádření. Každá varianta byla posuzována zvlášť na čtyřstupňové hodnotící škále (vel

-mi důležité, spíše důležité, spíše nedůležité, zcela nedůležité); podílo

-vé hodnoty zahrnují hodnocené motivy. Výsledky šetření prokazují, že nejdůležitějším motivem odchodu pracovníků z podnikatelského výzkumu do zahraničí je obdobně jako u většinové populace - vyšší

finanční ohodnocení - rozdíly v příjmech ve výzkumu a vývoji doma

a v zahraničí. Za velmi důležitý a důležitý motiv odchodu z ČR jej považuje 96,2 % respondentů.

Na druhém místě pomyslného žebříčku se umisťuje motiv zdokona

-lení jazykových znalostí (9,7 %). Následuje skupina motivů vážících

se k profesnímu uplatnění pracovníků a dalšímu odbornému rozvoji.

Za velmi důležité a spíše důležité je považuje zhruba 90 % zúčastněných, v časovém horizontu delším než dva roky. Z výsledků vyplývá, že prav

-děpodobnými kandidáty zahraniční migrace by byla zhruba pětina těch, kteří se k této potenciální možnosti staví pozitivně.

3.2.5 Problém dekvalifikace

U většinové české populace provází práci v zahraničí problém rekva

-lifikace - čeští občané v zahraničí pracují často pod úrovní dosažené kva

-lifikace a zpravidla i pod úrovní pracovní pozice v ČR. U kvalifikova

-ných odborníků s terciárním vzděláním předpokládáme snahu o získání takového zaměstnání, které by odpovídalo nejen dosažené kvalifikaci, ale skýtalo i možnost dalšího odborného rozvoje. Jaký postoj k tomuto problému zaujímají námi testovaní odborníci, zjišťovala otázka „Byl/a byste ochoten/a pracovat v zahraničí pod úrovní své kvalifikace?“

Odpovědi jsou patrné z níže uvedeného grafu.

Graf č. 4 „Byl/a byste ochoten/a pracovat v zahraničí pod úrovní své kvalifi-kace?“

určitě ne 28,8% spíše ne 52,5% spíše ano 16,3% určitě ano 2,5%

(16)

přičemž vysoká důležitost zde převažuje. Konkrétně se jedná o získání mezinárodního rozhledu, vyšší možnost odborného rozvoje v dané

oblasti a možnost naučit se pracovat se špičkovými produkty a tech

-nologiemi.

Z hlediska ponávratové adaptace v zemi původu je podnětný poznatek, že téměř 80 % migračně orientovaných považuje za velmi důležitý a důležitý motiv zahraniční migrace vyšší možnost kariér

-ního růstu po návratu do ČR. To by jen potvrzovalo plánovanou

dočasnost zahraničního pobytu i možné pozitivní efekty pro Českou republik.

Téměř 70 % potenciálních migrantů z řad pracovníků podnikatelského výzkumu pokládá za velmi důležitý a důležitý motiv zahraniční migrace

- lepší vyhlídky pro budoucnost svých dětí.

Nadpoloviční většina se domnívá, že v zahraničí je vyšší možnost

kariérního růstu a pokládá tím tuto skutečnost za relevantní motiv

odchodu do zahraničí. Naopak, nejmenší důležitost je přikládána pla

-cení daní, vyjádřeno variantou „nechci u nás platit zbytečně vysoké daně“, za nepodstatnou pohnutku ji považuje zhruba 70 % testova

-ných.

Pouze sedm respondentů uvedlo pro zahraniční migraci jiné důvo

-dy. Jedná se o využití konkrétní pracovní příležitosti v cizině, o účast na zahraničním projektu nebo o důvody vyplývající z určité deprese z čes

-kého podnikatels-kého prostředí a jeho nedostatků ve srovnání se zahrani

-čím. Konkrétně je uváděn politický nepořádek v zemi, neřešená korupce, rozkrádání majetku v ČR, v cílové zemi naopak existence rozvojových programů, koncepcí, vizí pro budoucnost a mnohem větší ekonomická svoboda. 1 ,4 3 ,8 4 ,1 5 ,7 7 ,0 6,9 8 ,3 9 ,7 8 ,1 6 ,7 9 ,6 1 5 ,7 5 ,1 4 1 ,7 1 3 ,0 4 6 ,7 6 2 ,5 2 6 ,4 1 8 ,3 5 3 ,4 5 5 ,4 5 3 ,2 3 8 ,6 2 3 ,3 1 2 ,8 2 7 ,8 1 7 ,4 4 4 ,0 2 9 ,2 4 0 ,3 4 0 ,8 3 5 ,6 3 5 ,1 4 3 ,0 4 0 ,0 3 9 ,7 2 0 ,5 2 0 ,8 3 7 ,7 2 6 ,4 3 3 ,8 3 2 ,9 6 1 ,5 2 ,7 0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 % ji n é m o ti v y le p ší v y h líd k y p ro b u d o u cn o st m ý ch d ě tí n e ch ci u n á s p la ti t zb y te čn ě v y so k é d a n ě zí sk a t m e zi n á ro d n í ro zh le d a k o n ta k ty zl e p ši t ci zí j a zy k p ro fe si o n á ln ě jš í p ra co v n í v zt a h y p ra co v a t v e f ir m ě s v ě tš í m e zi n á ro d n í p re st iž í n a u či t se p ra co v a t se š p ič k o v ý m i p ro d u k ty a t e ch n o lo g ie m i v y šš í m o žn o st o d b o rn é h o r o zv o je v d a n é o b la st i či n n o st i v y šš í fi n a n čn í o h o d n o ce n í v y šš í m o žn o st k a ri é rn íh o r ů st u p o n á v ra tu z p ě t d o Č R v z a h ra n ič í je v y šš í m o žn o st k a ri é rn íh o r ů st u 9 3 1 , sp íš e n e d ů le ži té zc e la n e d ů le ži té v e lm i d ů le ži té sp íš e d ů le ži té Graf č. 5 Hierar

chie motivů zahraniční pracovní migrace technologických odborníků podnikatelského významu

(relativní četnost N=8

(17)

3.2.7 Bariéry zahraniční migrace

Jedním ze záměrů dotazníku bylo specifikovat faktory, které odjezdu do zahraničí výše uvedeným odborníkům brání. V dotazníku byly tyto faktory uvedeny ve formě dvanácti variant. Obdobně jako u migračních motivů byla každá varianta posuzována podle míry vnímané závažnos

-ti na čtyřstupňové hodnotící škále zásadně, do určité míry, velmi málo, vůbec ne. Kromě toho byla respondentům ponechána možnost individu

-álního vyjádření.

Pořadí hlavních bariér zahraniční migrace vzniká vyhodnocení váhy důvodů kladných preferencí.

Při analýze migračních bariér je nutné zohlednit vzájemné prolínaní

a ovlivňování uvedených migračních bariér a jejich výsledný kom

-plementární charakter; nicméně některé bariéry jsou respondenty vní

-mány intenzivněji, jiné nikoliv.

V paletě uváděných příčin dominují dvě základní bariéry odjezdu do zahraničí:

- rodinné důvody, vyjádřené především pocitem odloučenosti od

rodiny, osamělosti a sociální izolací v cizině, nebo přímým nesou

-hlasem partnera/ky,

- pracovní důvody, charakterizované dobrým pracovním uplatně

-ním v ČR. Spokojenost s prací doma a tím i eliminace potřeby odcházet za prací do zahraničí je nejlepším signálem boje pro

-ti fenoménu označovaném BRAIN DRAIN (únikem mozků do bohatších států).

Váha ostatních důvodů již není tak významná; jedná se především

o obavy z administrativních problémů, z jazykových problémů, vysokých nákladů, které pobyt v zahraničí mohou provázet atd.

Typickým jevem pro sledovanou skupinu je skutečnost, že u žádné bariéry zahraniční migrace nepřevažovala odpověď - zásadně brání a to ani v případě předních míst vytvořené hierarchie. Jak rodinné důvody, tak pracovní uplatnění v ČR brání respondentům v odchodu do zahraničí jen do určité míry.

Spodní příčky pomyslného žebříčku zaujímají faktory, které eliminu

-jí zahraniční migraci jen částečně, nebo velmi málo. Řadí se sem obavy z rekvalifikace (tj. nutnosti přijmout v zahraničí horší pracovní místo), rizika ztráty výhodné příležitosti ve vlastní zemi, a neznalosti cizího pro

-středí.

Na zcela posledním místě se uplatňuje faktor „na práci v zahraničí si netroufám“, což může svědčit buď o vysokém profesním sebevědomí technických odborníků z podnikatelského výzkumu, nebo naopak o jejich neochotě přiznat vlastní nejistotu.

Jako jiné bariéry migrace do zahraničí jsou uváděny zdravotní důvody dotázaného, nebo některého člena jeho rodiny, splácení hypotéky, péče o děti nebo jiného člena rodiny, a vyjádření o tom, že zatím nepřišla lukra

-tivní pracovní nabídka a vhodná příležitost.

Celkově možno konstatovat, že silná vazba k domovu je u technic

-kých odborníků shodná s většinovou českou populací, zatímco faktory související s profesním životem jsou typickým znakem bariér zahraniční migrace vysoce kvalifikovaných.

(18)

4. Stručná charakteristika potenciálních migrantů

Ze srovnání skupiny odborníků uvažujících o práci v zahraničí a jejich protějšků vyplývá, že pracovník VaV podnikatelského sektoru, který uvažuje o práci v zahraničí je mladý - nejčastěji do 40 let, žije se stálým partnerem a ve dvou třetinách případů v domácnosti bez vyživo

-vaných dětí. Potenciální migrant z řad technických odborníků podnika

-telského výzkumu pracuje převážně na pozici samostatného výzkumného nebo vývojového pracovníka bez vedoucí funkce, přičemž charakter jeho odborné činnosti tvoří v 80 % výzkum a vývoj.

Varovným signálem je skutečnost, že z oslovených absolventů vyso

-kých škol jich o odchodu do zahraničí přemýšlí téměř třetina (30 %). V situaci, kdy se obecně proklamuje vysoký nedostatek technických inženýrů z projekce a konstrukce, uvažuje o práci v zahraničí desetina oslovených konstruktérů a každý sedmý oslovený odborník z projekce.

Dvakrát více potenciálních migrantů je evidováno v českých poboč

-kách zahraničních firem, z oslovených pracovníků mezinárodních firem se jedná o více než třetinu případů. Odborná praxe potenciálního migran

-ta se pohybuje nejčastěji od jednoho do pěti let.

Shrnutí - závěry

Pro úspěšný přechod na ekonomiku znalostního typu a zvýšení konku

-rence-schopnosti Evropy před zaoceánskými státy, zejména USA je pro

7 ,1 4 ,8 1 1 ,5 6 ,8 5 ,1 6 ,6 1 5 ,3 2 2 ,4 3 ,6 3 1 ,7 4 9 ,2 2 8 ,3 1 1 ,7 8 ,3 2 9 ,0 1 3 ,6 2 5 ,4 3 7 ,7 2 3 ,7 5 2 ,2 3 ,6 4 1 ,3 3 2 ,8 4 5 ,0 3 3 ,3 4 0 ,0 3 3 ,9 3 0 ,5 4 7 ,5 3 1 ,1 2 3 ,7 1 3 ,4 8 5 ,7 2 2 ,2 6 ,6 2 5 ,0 5 5 ,0 5 1 ,7 3 5 ,5 4 9 ,2 2 2 ,0 2 4 ,6 3 7 ,3 1 1 ,9 1 ,7 1 ,6 0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 % ji n é a d m in is tr a ti v n í p ro b lé m y s p o je n é s p ra cí v z a h ra n ič í m á m d o b ré p ra co v n í u p la tn ě n í v Č R zř e jm ě b y ch m u se l/ a p ři jm o u t h o rš í p ra co v n í m ís to n e js e m ta m d o m a , n e zn á m t o t a m n a p rá ci v z a h ra n ič í si n e tr o u fá m o b a v y z j a zy k o v ý ch p ro b lé m ů ri zi k o , že p ro p á sn u v ý h o d n é p ří le ži to st i v e v la stn í ze m i v y so k é n á k la d y s p o je n é s p o b y te m v z a h ra n ič í o sa m ě lo st a n e d o st a te k s o c. k o n ta k tů n e so u h la s p a rt n e ra /p a rt n e rk y o d lo u če n í o d r o d in y v ů b e c n e d o u rč it é m ír y v e lm i m á lo zá sa d n ě Graf č. 6

Bariéry zahraniční migrace

(19)

evropskou Komisi, (potažmo i pro ČR) ve většině případů rozhodující lidský kapitál „Humanressourcen“. Evropská komise usiluje o vytvoření globálního evropského prostoru pro vědu a výzkum a jednotného trhu pro vědce a výzkumníky s nabídkou precizní výzkumné infrastruktury, kvalitní profesní přípravy a dalších priorit, které si v této oblasti vytyčila. V budoucích letech bude směrodatné jakou pozici v tomto prostoru Čes

-ká republika zaujme a na jaké cíle bude ve vědě a výzkumu aspirovat. Podstatné v tomto restrukturalizačním procesu budou výdaje na výzkum a vývoj (VaV) i kvalita lidských zdrojů.

Z pohledu výdajů na výzkum a vývoj lze konstatovat, že v posledních zhruba pěti letech v České republice kontinuálně rostou. Největší část je vkládána do podnikatelského výzkumu a vývoje. Prostředky v podnika

-telském výzkumu představují více než polovinu všech finančních zdro

-jů vložených do VaV v ČR, přičemž významnou část těchto prostředků poskytují zahraniční firmy. V podnikatelském výzkumu a vývoji pracuje také nejvíce výzkumných/vývojových pracovníků. Přesto však v České republice chybí dostatek tvůrčích inženýrských kapacit, konstruktérů a technologů. Na jejich akutní nedostatek si často ztěžují tuzemské i zahra

-niční firmy.

V souvislosti s postupným otevíráním hranic v rámci volného pohybu v prostoru EU je diskutován i fenomén brain drain. Mezinárodní migrace a mobilita odborníků je specifický problém. Ten souvisí jednak s ekono

-mickou globalizací, jednak se skutečností, že segment terciálně vzdělané, na trhu požadované pracovní síly, se stává předmětem konkurence mezi jednotlivými státy. V době znalostní společnosti je o kvalifikované odbor

-níky eminentní zájem.

Realizovaný dotazníkový průzkum sledoval migrační sklony tvůrčích

pracovníků z výzkumu a vývoje se specifickým zaměřením na podnika

-telský sektor. Výsledky tohoto šetření prokázaly, že ochota těchto odbor

-níků pracovat v zahraničí není vysoká. O této možnosti uvažuje zhruba

pětina (9,8 %) dotázaných, což se blíží hodnotám zjištěným u běžné čes

-ké populace (7 %) a je hluboko pod hodnotami migračního potenciálu českých lékařů (o zahraniční migraci uvažuje téměř každý druhý dotáza

-ný lékař - 45 %). Při určení pravděpodobnosti/reálnosti zahraniční migra

-ce u pracovníků VaV podnikatelského sektoru platí stejné tenden-ce jako u všech dosud oslovených skupin odborníků i celkové české populace.

Podíl jedinců s kladným postojem k zahraniční migraci strmě klesá ve vztahu k realizovaným aktivitám dotázaného. Téměř polovina (46 %) dotázaných odborníků, kteří deklarovali možný odchod z ČR, nepokládá tento problém za aktuální (v teorii jsou označováni jako tzv. teoretičtí migranti). Další skupina podílově o 0 % nižší sice také nic pro realizaci odchod z ČR neučinila, ale údajně se k tomu chystá (jsou představite

-lé tzv. hypoteticko-pravděpodobné migrace). Pouze zbývající část mig

-račně orientovaných výzkumníků a vývojářů z podnikatelských firem se k odchodu do zahraničí postavila aktivně (něco pro deklarovaný záměr vykonali). Představují necelou pětinu z potenciálních migrantů (8,2 %) a méně než pět procent (3,6 %) ze vzorku dotázaných.

I realizované aktivity u této skupiny se však liší mírou závaznosti. Nej

-častěji zaznamenanou aktivitou je získání informací o možnostech zaměst

-nání v cizině a hledání zaměst-nání pomoci internetu, přičemž obě činnos

-ti lze pokládat ve vztahu k zahraniční migraci za ak-tivity nezávazné. Již závaznější aktivitou je oslovení potenciálního zahraničního zaměstnavate

-le, hledání pracovního místa pomocí specializované agentury, nebo zajiště

(20)

Dalším indikátorem, podle kterého lze na pravděpodobnost uskuteč

-nění zahraniční migrace usuzovat, je plánovaná doba výjezdu z ČR. Za pravděpodobný/reálný odchod do zahraničí považujeme časové rozmezí zhruba do jednoho roku. Plány v delším časovém horizontu jsou již znač

-ně mlhavé a často zůstávají v rovi-ně nekonkrétních úvah. Z tohoto hle

-diska lze určitou blíže nespecifikovanou míru reálnosti přisuzovat pětině odborníků s pozitivním postojem k migraci. Tento podíl odpovídá četnos

-ti těch, které pro zahraniční migraci již něco vykonali. Tře-tina výzkum

-níků/vývojářů nemá konkrétní představu ani o odchodu z republiky, ani o délce svého zahraničního pobytu, u těchto potenciálních migrantů se lze domnívat, že pravděpodobnost jejich odchodu z ČR není vysoká.

Údaje o plánované délce zahraničního pobytu rovněž nevypovídá o zvýšeném riziku migrace pracovníků z VaV podnikatelského sektoru. Trvalou emigraci z ČR deklaruje necelých pět procent těch, kteří o migra

-ci uvažují a jedno procento ze vzorku všech dotázaných. To jsou četnosti, které se opět přibližují spíše celkové české populaci, než s výsledkům migrace specifických, vysoce vzdělaných skupin obyvatel (pro srovnání např. u lékařů je trvalá migrace zaznamenána ve 3 % případů). Určitá odlišnost od celkového českého obyvatelstva je v tom, že výzkumníci/ vývojáři preferují dlouhodobější, nicméně návratové, zahraniční pobyty (např. pobyt delší než pět let plánuje každý pátý).

Obdobně jako v ostatních průzkumech zahraniční migrace dominuje u technických odborníků jako migrační cíl Velká Británie (24,4 %). Úlohu v této volbě může sehrávat jak relativně dobrá znalost angličtiny (plynu

-lou a aktivní angličtinu deklaruje 86 % osob z této skupiny) a nepochyb

-ně i bezproblémový přístup na britský, pracovní trh. Se stejnou váhou preferencí stojí v pořadí Německo a USA/ Kanada (8,3 %). Německo

je oblíbeným cílem českých migrantů pro svoji geografickou blízkost, kromě toho bylo zjištěno, že dvě třetiny dotázaných má právě v Německu pracovní kontakty (nejvyšší frekvence ze všech uvedených států). Volbu USA a Kanady netřeba vysvětlovat - pro jejich špičkový výzkum a pra

-covní vybavenost, jsou lákadlem vědců a výzkumníků všude na světě. Z dalších teritorií je volen nespecifikovaný stát Evropy (5,9 %), dále relativně nová migrační území - Austrálie/Nový Zéland (7,3 %) a tradičně sousední Rakousko (6, %).

Hlavními migračními motivy jsou lepší podmínky pro práci a kari

-éru, vysoký výdělek, šance na uplatnění v oboru. Podstatná váha je přisuzována znalostem jazyka dané země a příležitosti k jeho dalšímu zdokonalení a dále kolegům, příbuzným a přátelům v zahraničí, od kte

-rých je očekávána pomoc v začátcích pobytu. Vyšší váha preferencí je dále přikládána znalosti tamních podmínek (již jsem tam jednou byl/ a) a motivům, souvisejících s rodinou dotázaného (možnosti odjet do zahraničí s partnerem/ rodinou, šance pro zaměstnání partnera v zahra

-ničí atd.). Pouze 2,5 % odborníků z podnikatelského výzkumu by bylo určitě ochotno pracovat v zahraničí pod úrovní své kvalifikace a dalších 6,2% tuto možnost připouští. Z toho lze usuzovat, že ryze finanční důvody pro práci v zahraničí jsou u uvedených pracovníků v méně než pětině případů.

Nejvýznamnější bariéru zahraničí pracovní migrace tvoří dva hlav

-ní důvody - odloučenost od rodiny (tento indikátor brá-ní odjet do zahra

-ničí tři čtvrtině respondentů) a dobré pracovní uplatnění v ČR. Dalším důvodem „proč raději zůstat doma“ je obava z osamělosti, nedostatků sociálních kontaktů a administrativní problémy, které jsou s prací do zahraničí spojeny.

(21)

Podle předpokladů potvrdilo šetření korelaci kladného posto

-je k práci v cizině s věkem respondenta. Ve skupině pracovníků,

pomýšlejících na odchod z ČR dvojnásobně převyšují osoby do 29 let věku; naopak pokles migračního chování je patrný zhruba od 40 let výše. Z hlediska funkčního postavení v zaměstnání uvažují o migra

-ci zejména samostatní výzkumní a vývojoví pracovní-ci bez vedoucí funkce, přičemž s vyšší příčkou manažérské hierarchie úmysl praco

-vat v zahraničí výrazně slábne. Bez povšimnutí by nemělo zůstat, že při enormním nedostatku konstruktérů v ČR jich z 47 oslovených uvažuje o odchodu do zahraničí desetina a z nedostatkových absol

-ventů technických vysokých škol se tímto úmyslem s různým stup

-něm závaznosti zabývá 30%.

Při analýze faktorů ovlivňujících migraci se nepotvrdily statisticky významné závislosti ve vztahu k velikosti firmy, ve které respondenti pra

-cují, ale závislost se objevila ve vztahu k účasti zahraničního kapitálu. O

odchodu do zahraničí uvažují nejčastěji pracovníci z podnikatelské

-ho výzkumu v českých pobočkách zahraničních firem, což nepochyb

-ně souvisí s globalizačními procesy.

Významným indikátorem zahraniční migrace u všech skupin vysoce kvalifikovaných osob je jejich dřívější zkušenost s pobytem v zahrani -čí, zahraniční pracovní kontakty a úroveň znalosti světových jazyků.

Ve vzorku podnikových výzkumníků s kladným postojem k migraci jsou podstatně rozšířenější dřívější zahraniční pobyty, kontakty v zahraničí i vyšší frekvence těch, kteří hodlají zahraničních kontaktů využít. Zkuše

-nost s pobytem v zahraničí je u potenciálních migrantů dvakrát častější než u jejich protějšků. Kontakty se zahraničními kolegy deklaruje každý osmý z deseti a o jejich využití přemýšlí každý devátý.

Celkově možno konstatovat, že postoje k zahraniční migraci jsou u tvůrčích odborníků ze základního a aplikovaného výzkumu značně odlišné. Pro vědce ze základního výzkumu je zahraničí pobyt v reno

-mované instituci s mezinárodní prestiží žádoucí součást kariéry; odborníci z podnikatelského sektoru mají pobyt v zahraničí na srovna

-telné pracovní pozici (podnikový výzkum, vývoj, projekce, konstruk

-ce) limitován. To se týká zejména případů, kdy jejich profesní zamě

-ření souvisí s citlivými technickými, technologickými, obchodnímu a jinými oblastmi, které jsou vázány s obchodním tajemstvím kon

-krétních firem, národních či mezinárodních korporací. Přes naznačené varovné signály se zdá, že avizovaný nedostatek inženýrských pro

-fesí s hromadnějším odchodem do zahraničí bezprostředně nesouvisí a jeho základní příčiny je třeba hledat někde jinde. Kde konkrétně je námětem na další průzkum, který však přesahuje tématiku brain drain i zaměření tohoto příspěvku.

Literatura

ARANGO, J. Explaining Migration: A Critical View. International Social Science Journal 52, 2000

ARUNDEL, A. From the 19th to the 21st century: Indicators for the Knowledge Economy. Luxemburg, Merit, 2005

DRBOHLAV, D. - DZÚROVÁ, D. Postoje k zahraničí migraci studují-cích doktorandů na pražských vysokých školách, podkladová studie. VÚPSV, 2007

(22)

GONDA, V. Veda a výskum ako hnací motor znalostnej ekonomiky vo svetle Lisabonskej stratégie. Zborník konferencie „Znalostná eko

-nomika - nové výzvy pre národohospodársku vedu, Bratislava 9.-20.0.2006

HANZELOVÁ, E. - KOSTOLNA, Z. - REICHLOVÁ, D. Sprístupnenie trhov krajín Európskej únie a migrácia za prácou absolventov vyso-kých škôl SROV. Bratislava, 2006

KOSTELECKÁ, Y. - BERNARD, J. - KOSTELECKÝ, T. Zahraničí mig-race vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění. Praha, 2007 Mobilität von Hochqualizierten. Einflussfaktoren für die Zuwanderung

von Nachwuchswissenschaftlern nach Deutschland, Kurzdossier Nr. 6. Februar 2000

Sdělení komise pro jarní zasedání Evropské rady - provádění obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, Brusel 2.2.2006 VAVREČKOVÁ, J. A KOL. Migrace odborníků do zahraničí a potřeba

kvalifikovaných pracovních sil. VÚPSV, 80-87007-00-X

VAVREČKOVÁ, J. A KOL. Riziko odlivu lékařů a odborníků IT/ICT z České republiky do zahraničí. VÚPSV, 2007, ISBN 978-80-87007-50-VAVREČKOVÁ, J. Unikají nám kvalifikované pracovní síly? In Human

resources Management, /2006

VAVREČKOVÁ, J. A KOL. Postavení vědy a výzkumu v ČR; riziko odchodu vědců, výzkumných a vývojových pracovníků z ČR do zahra-ničí. VÚPSV, 2007

VAVREČKOVÁ, J. - BRACHTL M. - MALÁ, V. Postoje k zahraniční pracovní migraci výzkumníků a vývojářů z podnikatelského sektoru v ČR. VÚPSV, 2007

Migranti zo Slovenska v zahraničí:

fakty a súvislosti

PhDr. Eneke Hanzelová, PhD., PhDr. Daniela Kešelová, PhDr. Zuzana Kostolná,

Inštitút pre výskum práce a rodiny, Bratislava

Úvod

Vstup Slovenska do Európskej únie a sprístupnenie trhov práce drvi

-vej väčšiny členských štátov EÚ otvorilo pre občanov SR široké možnosti voľného pohybu v rámci EÚ, práva hľadať prácu a pracovať v inom člen

-skom štáte. Podľa výsledkov prieskumu Eurobarometer (Eurobarometer survey on geographic and labour market mobility, 2006) takmer dve tre

-tiny opýtaných respondentov zo SR považuje medzinárodnú mobilitu za príležitosť potenciálneho zlepšenia životných a pracovných podmienok.

Otvorenie jednotného trhu práce EÚ pre občanov SR bolo súbežne sprevádzané zmenami na domácom trhu práce. Za rozhodujúcu zmenu možno považovať systematický pokles nezamestnanosti. Zatiaľ čo v má

-ji 2004 miera evidovanej nezamestnanosti oscilovala na úrovni 4,5 %, v máji 2006 klesla na úroveň 0,6 % a v máji 2007 zaznamenala ďalší výrazný pokles na úroveň 8,3 %. Signifikantný pokles nezamestnanosti možno primárne pripísať na vrub reforiem v oblasti trhu práce a v sociál

(23)

k zníženiu úrovne nezamestnanosti nesporne prispeli posilnené migračné toky za prácou občanov SR. Podľa odhadov Inštitútu pre výskum práce a rodiny migrácia za prácou do zahraničia sa podieľala v období od mája

2004 do septembra 2006 na znížení miery evidovanej nezamestnanosti približne o dva percentuálne body.

Pokračujúci trend v zahraničnej migrácii občanov SR má dopad nielen na klesajúcu úroveň nezamestnanosti, ale aj pretrvávajúci nedostatok kvalifikovanej pracovnej sily na trhu práce. Zamest

-návatelia čoraz viac pociťujú problémy so získavaním kvalifikova

-ných pracovníkov, predovšetkým z odvetvia stavebníctva, strojár

-skeho a automobilového priemyslu. V súvislosti s tým vyvstávajú otázky tykajúce sa budúceho vývoja v oblasti pracovnej migrácie, predikcie migračného potenciálu obyvateľstva vrátane doby trva

-nia migrácie.

1. Teoretické východiská a trendy zahraničnej migrácie v SR

V odbornej literatúre sa pojem zahraničná migrácia uvádza ako „druh priestorovej mobility obyvateľov, ktorej podstatou je pohyb osôb cez hranice štátov s úmyslom usadiť sa v druhej krajine na určité obdo

-bie“ (Divinský, 2005). Jurčová (2005) pod pojmom migrácia rozumie proces, pri ktorom sa prekračujú hranice štátu (tamtiež). Podľa Medzi

-národnej organizácie pre migráciu (IOM) (2003, 2005) „zahraničná In: Hanzelová E., Kostolná Z., Reichová D. (2006): Sprístupnenie trhov práce vo vy

-braných krajinách EÚ a vývojové trendy na trhu práce v SR, Inštitút pre výskum práce a rodiny, 2006.

migrácia je pohyb osoby alebo skupiny osôb z jednej geografickej jed

-notky do druhej cez administratívnu či politickú hranicu s cieľom usa

-diť sa definitívne alebo prechodne na mieste inom ako je miesto pôvodu osoby“ (Divinský, 2005).

Migrácia za prácou do zahraničia tvorí jeden z komponentov celkových medzinárodných migračných pohybov, ktoré majú viac

-dimenzionálnu povahu. Objasniť podstatu a príčiny migrácie za prácou nie je jednoduché, aj keď sa vo všeobecnosti poukazuje, že možnosť získania lepšieho zamestnania a vyššej mzdy sú „hybnou silou“ a „motorom“ migračného konania ľudí. Dynamika vývoja migrácie za prácou má v celosvetovom meradle rastúcu tendenciu a jej podiel na celkových migračných tokoch do jednotlivých krajín osciluje od 6 % vo Francúzsku do 57 % v Portugalsku (viď dole uvedenú tabuľku).

Medzinárodná migrácia – prílevy migrantov za prácou ako % z celkových mig

-račných prílevov (OECD, 2004)

Krajina % Portugalsko 57 % Dánsko 50 % Švajčiarsko 4 % Veľká Británia 38 % Fínsko 36 % Taliansko 30 % Holandsko 28 % Kanada 26 % Rakúsko 25 % Švédsko 8 % Francúzsko 6 %

(24)

Pri vysvetlení podstaty a príčin pracovnej migrácie je účelné oprieť sa o niektoré relevantné teórie explikujúce dôvody a pohnútky migrácie ako takej (Divinský, 2005). Medzi tieto teórie patria:

• Makroekonomická teória nerovnováhy medzi regionálnymi tr

-hmi práce, ktorá vysvetľuje dôvody migrácie ako dôsledok nerov

-nováhy medzi dopytom po práci a ponukou práce v krajine pôvodu a cieľovej krajine a z tejto nerovnováhy vyplývajúcim rozdielom v úrovni miezd.

• Teória duálneho trhu práce, ktorá vychádza z existencie dvoch

trhov práce (pre domácich pracovníkov a pre migrantov) a z pova

-hy dopytu po práci v industriálnych spoločnostiach spočívajúceho v sústavnej potrebe nízkokvalifikovanej pracovnej sily. V súlade s touto teóriou prílev migrantov je potrebný na zaplnenie nízko kvalifikovaných pracovných miest, nakoľko ich zaplnenie domáci

-mi pracovník-mi by viedlo k rastu mzdovej úrovne a rastu inflácie.

• Teória svetového systému vysvetľuje migráciu tendenciami glo

-balizácie a formovaním mobilnej populácie v periférnych oblas

-tiach sveta ako dôsledok prenikania industriálnych ekonomických vzťahov do týchto oblastí. Hlavným dôsledkom tohto procesu je pracovná migrácia (odlev pracovnej sily), ktorá je priamou kon

-zekvenciou prílevu kapitálu, informácií a iných výdobytkov mo

-dernej spoločnosti do okrajových oblastí.

• Teória push a pull faktorov, ktorá predpokladá, že migrácia je na

jednej strane vyvolaná faktormi, ktoré vypudzujú migranta z kra

-jiny pôvodu (nepriaznivé ekonomické pomery, nízka životná úro

-veň, vojnové konflikty) a faktormi, ktoré ho do cieľovej krajiny priťahujú (vyššie mzdy, priaznivejšie životné podmienky, dobré

zamestnanie, dobré referencie od známych – iných migrantov, po

-litická sloboda). Migračné správanie sa v tomto prípade je výsled

-kom porovnania medzi týmito faktormi.

Niektoré z uvedených prístupov možno aplikovať pri interpretácii podstaty a dôvodov migračných tokov za prácou z ekonomicky zaos

-talých rozvojových krajín do krajín industriálne vyspelých (napr. teória duálneho trhu práce) a iné (napr. makroekonomická teória nerovnováhy) - poukazujú na možné motívy migrácie obyvateľstva nových členských krajín EÚ do krajín EÚ -52.

Slovensko sa v minulosti považovalo za tradične emigračnú krajinu. Napriek výraznej zmene v migračnom profile Slovenska, ktorá nastala po politických a ekonomických zmenách a priniesla obrat v migračných tokoch smerom k posilneniu imigračnej stránky sa domnievame, že emig

-račný tok naďalej tvorí výrazný segment v rámci celkovej zahraničnej migrácie.

Nezanedbateľný vplyv na vývoj emigračného toku v SR v ostatnom období malo sprístupnenie trhov práce väčšiny členských štátov EÚ zalo

-žené na zásade komunitárneho práva voľného pohybu pracovníkov a rov

-nakom zaobchádzaní. Právo voľného pohybu pracovníkov znamená: • právo hľadať zamestnanie v inej členskej krajine EÚ ako je krajina

pôvodu pracovníka,

• právo pracovať v inej členskej krajine, • právo usadiť sa v inej členskej krajine,

2 In: “Report on the Functioning of the Transitional Arrangements set out in the 2003 Ac -cession Treaty” (period . May 2004 – 30. April 2006), Commission of The European Communities, Brussels 2006.

(25)

• právo na rovnaké zaobchádzanie v prístupe k zamestnaniu, v prí

-stupe k rovnakým pracovným podmienkam a ďalším výsadám umožňujúcim integráciu pracovníka v hosťujúcej členskej krajine. Voľný pohyb za prácou občanov SR do zahraničia predstavuje jednu z charakteristík súčasného vývoja pracovného trhu. Počet občanov SR pracujúcich v zahraničí má systematicky stúpajúci trend a po sprístupnení trhov práce väčšiny členských štátov EÚ rozsah a dynamika migračného toku za prácou sa citeľne zvýšila (viď nasledujúcu tabuľku).

Podľa údajov Štatistického úradu Slovenskej republiky v . štvrťroku 2007 pracovalo v zahraničí 75,5 tis. občanov Slovenskej republiky, čo predstavuje 7,5 % z celkového počtu pracujúcich. Za prácou do zahra

-ničia migrujú najmä muži, osoby mladších vekových kategórií (5-24 rokov a 25-34 rokov), reprezentanti remeselníckych a robotníckych pro

-fesií a osoby so stredným vzdelaním bez maturity a stredným vzdelaním s maturitou. Hlavným “zásobníkom“ migrantov za prácou do zahraničia je Prešovský kraj, z ktorého pochádza takmer tretina pracujúcich migran

-tov. Druhým v poradí z hľadiska rozsahu migračných tokov je Nitriansky kraj, odkiaľ pochádza približne pätina pracujúcich v zahraničí občanov 3 Výberové zisťovanie pracovných síl . štvrťrok 2007, ŠÚ SR.

SR. Najslabšie migračné toky za prácou do zahraničia smerujú z Brati

-slavského kraja, odkiaľ pochádza približne len každý tridsiaty migrant zo SR. Štruktúru migrantov za prácou do zahraničia podľa krajov uvádza nasledujúci graf.

Pod vplyvom rastu konkurencieschopnosti slovenskej ekonomiky, rastu miezd a tvorby voľných pracovných miest v ostatnom období do

-chádza k spomaľovaniu pracovnej migrácie do zahraničia. Očakáva sa, že dynamika migrácie za prácou a jej rozsah v nasledujúcich rokoch budú klesať.

4 In: Čo prináša januárová aktualizácia makroekonomickej prognózy MF na roky 2007-20, Inštitút finančnej politiky MF SR 2008.

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Celkový počet (tis.) 49,3 64,1 78,4 69,3 103,6 125,4 158,1 175,5

Z toho 5 , 5 1 1 7 , 4 0 1 5 , 5 8 1 , 1 7 5 , 8 4 4 , 5 5 7 , 3 4 6 , 5 3 i ž u M 0 , 0 6 4 , 3 5 9 , 9 3 5 , 2 3 8 , 0 2 0 , 3 2 4 , 0 2 7 , 3 1 y n e Ž

Podiel na počte pracujúcich (%) 2,3 3 3,7 3,2 4,8 5,7 6,9 7,5

Pracujúci v zahraničí 2000 - 2007 Prameň: VZPS, ŠÚ SR 10% 28% 9% 17% 19% 7,3% 2,6% 7% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% Bratislavký Trnavský Trenčiansky Nitriansky Žilinský Banskobystrický Prešovský Košický

Figure

Updating...

References

Updating...

Related subjects :