Proposal of a new system of budget and calculation forms in company Pars Nova, a. s.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

EKONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇ_{SKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA}

EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA FINANCÍ

Návrh nového systému tvorby rozpoč_{tových a kalkula}č_{ních list}ů _{ve spole}č_nosti

Pars Nova, a. s.

Proposal of a new system of budget and calculation forms in company Pars Nova, a. s.

Student: Bc. Hana Zatloukalová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jarmila Mruzková

Č_{estné prohlášení}

Místopř_ísežně _{prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci v}č_etně _př_{íloh 4 a 5}

vypracovala samostatně_{. P}ř_{ílohy 1, 2 a 3 mi byly dány k dispozici.}

Obsah

1 ÚVOD ... 3

2 TEORETICKÉ ZÁSADY TVORBY ROZPOČ_TŮ _{A KALKULACÍ ... 4}

2.1 VYMEZENÍ ROZPOČTU... 4

2.1.1 Plán a plánování ... 4

2.1.2 Rozpoč_{etnictví a rozpo}č_{et... 4}

2.1.3 Smě_{rné veli}č_{iny ... 5}

2.1.4 Funkce rozpoč_{tu ... 6}

2.1.5 Organizace sestavování rozpoč_{tu... 6}

2.1.6 Č_{asová období platnosti rozpo}č_tů_{... 7}

2.2 ROČNÍ ROZPOČTOVÁNÍ... 7

2.2.1 Plán výroby ... 8

2.2.2 Rozpoč_{et výnos}ů_{... 9}

2.2.3 Rozpoč_{et jednicových náklad}ů_{... 9}

2.2.4 Rozpoč_{ty režijních náklad}ů _{a metody jejich tvorby... 10}

2.3 KONTROLA DODRŽENÍ ROZPOČTU... 15

2.3.1 Kontrola rozpoč_{tu interními výnosy ... 15}

2.3.2 Mimoúč_{etní kontrola rozpo}č_{tu ... 16}

2.4 PRINCIPY TVORBY KALKULACÍ... 17

2.4.1 Základní pojmy ... 17

2.5 KALKULAČNÍ SYSTÉM... 19

2.5.1 Výsledná kalkulace ... 20

2.5.2 Př_edbě_{žná kalkulace ... 20}

2.5.3 Cenová kalkulace ... 22

2.6 ROZVRHOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ_{... 22}

2.6.1 Kalkulace dě_{lením prostá... 22}

2.6.2 Kalkulace dě_{lením s pom}ě_rovými č_{ísly ... 23}

2.6.3 Kalkulace př_{irážková ... 24}

2.6.4 Kalkulace metodou Activity Based Costing (ABC) ... 24

3 ANALÝZA SOUČ_{ASNÉHO ZP}Ů_{SOBU ZPRACOVÁNÍ ROZPO}Č_TŮ A KALKULACÍ VE SPOLEČ_{NOSTI ... 29}

3.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI... 29

3.1.1 Struktura nákladů _{a výnos}ů _společ_{nosti... 30}

3.1.2 Organizač_{ní struktura spole}č_{nosti a vnitropodnikové útvary spole}č_{nosti ... 36}

3.2 AKTUÁLNÍ ZPŮ_{SOB SESTAVOVÁNÍ ROZPO}Č_TŮ _{VE SPOLE}Č_{NOSTI... 37}

3.3 SOUČ_{ASNÝ ZP}Ů_{SOB TVORBY KALKULACÍ... 39}

4 NÁVRH SYSTÉMU ROZPOČTU A KALKULAČNÍCH LISTŮ... 44

4.1 NÁVRH NOVÉHO ZPŮSOBU SESTAVOVÁNÍ KALKULACÍ VE SPOLEČNOSTI... 44

4.1.1 Definování č_{inností a struktury kalkulace... 44}

4.1.2 Výpoč_{et náklad}ů _{jednotlivých} č_{inností ... 46}

4.1.3 Vymezení režijních nákladů _{v kalkulaci ... 49}

4.1.4 Výpoč_{et kalkulace navrženým zp}ů_{sobem... 52}

4.2 NÁVRH SYSTÉMU ROZPOČTŮ NÁKLADŮ A TRŽEB SPOLEČNOSTI... 54

5 NÁVRH SMĚRNICE PRO TVORBU ROZPOČTŮ A KALKULACÍ PRO KONKRÉTNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI ... 58

5.1 NÁVRH OBSAHU VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE UPRAVUJÍCÍ TVORBU ROZPOČTŮ A KALKULACÍ

VE SPOLEČNOSTI PARS NOVA, A. S. ... 58

5.1.1 Druhy sestavovaných kalkulací a rozpoč_tů _{ve spole}č_{nosti ... 58}

5.1.2 Základní pojmy ... 58

5.1.3 Obecné zásady tvorby rozpoč_tů_{... 60}

5.1.4 Obecné zásady tvorby kalkulací ... 63

5.1.5 Závě_reč_{ná ustanovení... 65}

ZÁVĚ_{R ... 66}

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 69 SEZNAM ZKRATEK

PROHLÁŠENÍ O VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ _{DIPLOMOVÉ PRÁCE} SEZNAM PŘ_ÍLOH

1 Úvod

Kalkulace a rozpoč_{ty jsou d}ů_{ležitými prvky i p}ř_{i tvorb}ě _{cen výkon}ů _společ_ností,

je proto dů_{ležité v}ě_{novat jim velkou pozornost. Znalost systému kalkulací spole}č_{nosti a snaha}

jej neustále vylepšovat, aby odpovídal požadavků_{m na správnost sestavování cen, umož}ň_uje

kontrolu použitých nákladů_{, možnosti pro snížení náklad}ůč_{i zvýšení výnos}ů _{a tím i zlepšovat}

konkurenceschopnost společ_{nosti. Vzhledem k tomu, že trhy se neustále vyvíjí a požadavky}

na kvalitu provádě_{ných výkon}ů _{se zvyšují a zárove}ň _{se zvyšuje tlak na snižování cen,}

je dů_{ležité rozpo}č_{ty a kalkulace neustále upravovat dle pot}ř_{eb spole}č_nosti.

Př_edmě_{tem této diplomové práce je návrh nového systému tvorby rozpo}č_tových

a kalkulač_{ních list}ů _{ve spole}č_{nosti Pars Nova, a. s., jejímž p}ř_edmě_tem č_{innosti jsou opravy}

kolejových vozidel. Práce je rozdě_{lena na} č_{ást teoretickou a na} č_{ást praktickou.}

V teoretické č_{ásti jsou popsány teoretické zásady tvorby rozpo}č_tů _{a kalkulací. Jsou}

v ní popsány pojmy rozpoč_{et, kalkulace, jednotlivé kalkula}č_{ní techniky a systém tvorby}

rozpoč_tů_.

Obsahem praktické č_{ásti jsou t}ř_{i kapitoly. Ve 3. kapitole je uvedena charakteristika}

společ_{nosti Pars Nova, a. s., dále je provedena analýza sou}č_{asného zp}ů_{sobu tvorby rozpo}č_tů

a kalkulací a zhodnocení souč_{asného zp}ů_{sobu tvorby rozpo}č_{tu a kalkulací.}

Ve 4. kapitole je navržen nový systém rozpoč_tů _{a kalkula}č_{ních list}ů_{. Jde o nový}

systém tvorby rozpoč_tů _{a kalkulací navržený na základ}ě _{analýzy sou}č_{asného zp}ů_{sobu tvorby}

rozpoč_{tu a kalkulací ve spole}č_{nosti. Nov}ě _{jsou navrženy t}ř_{i druhy rozpo}č_tů _{a to Rozpo}č_et

nákladů _na č_{innosti, Rozpo}č_{et režijních náklad}ů _{a Rozpo}č_{et zisku. Kalkulace je tvo}ř_ena

s využitím teoretických principů _{metody ABC (Activity Based Costing),} ř_{ízení náklad}ů _dle č_{inností. Výrobní proces je pro využití metody ABC roz}č_leně_{n na díl}č_{í výrobní} č_innosti.

V této kapitole je také uveden př_{íklad výpo}č_{tu kalkulace navrženým zp}ů_sobem.

V 5. kapitole je navržena smě_{rnice pro tvorbu rozpo}č_tů _{a kalkulací pro konkrétní}

2 Teoretické zásady tvorby rozpo

č

t

ů

a kalkulací

Rozpoč_{etnictví a tvorba kalkulací jsou považovány za nástroj} ř_{ízení hospodárnosti}

a efektivnosti č_{innosti podniku a jeho útvar}ů_{. Rozpo}č_{ty jsou východiskem p}ř_{i sestavování}

př_edbě_{žných kalkulací, následn}ě _{se provádí kontrola rozpo}č_tů _{s plány (podnikovými cíli)}

a skuteč_ně _{dosaženými hodnotami a p}ř_edbě_{žných kalkulací s výslednými.}

2.1 Vymezení rozpo

č

tu

2.1.1 Plán a plánování

Plánování se pojímá obecně _šíř_{eji než rozpo}č_{etnictví (viz dále). V plánech vycházíme}

z tzv. podnikových politik (taktických cílů _{a koncepcí, kterých má být v podniku dosaženo)}

a také jsou v nich vě_cně _{vymezeny úkoly (nap}ř_{íklad kvantitativní ukazatele), kterých má být}

dosaženo. Plány urč_{ují rámce pro tvorbu rozpo}č_tů_{. V rozpo}č_{tech se vychází z t}ě_{chto plán}ů_.

2.1.2 Rozpo

č

etnictví a rozpo

č

et

Ř_{ídící pracovníci využívají pro} ř_{ízení podniku celou} ř_{adu nástroj}ů_{, které jsou}

vzájemně _{propojeny v systému plán}ů _{a rozpo}č_tů_{. Rozpo}č_{etnictví (budgeting) p}ř_edstavuje

relativně _{samostatnou problematiku, jejímž hlavním úkolem je sestavení a vyhodnocování}

rozpočtů.

Kvalitně _{sestavit rozpo}č_{et vyžaduje nejen zkoordinovat veškeré} č_{innosti podniku}

(marketing, logistika, výroba, distribuce a prodej) do jednoho celku, ale vytvoř_{it podmínky}

pro ekonomicky racionální prů_bě_{h t}ě_chto č_{inností. Jednou z nejobtížn}ě_{jších úloh fungování}

rozpoč_{tu je slad}ě_{ní zám}ě_rů _{a o}č_{ekávání jednotlivých vnitropodnikových útvar}ů _{na všech} úrovních vnitropodnikového ř_{ízení. Pro sestavení rozpo}č_{tu jsou velmi d}ů_{ležité informace}

o oč_{ekávaném vývoji poptávky na trhu a výnos}ů _{z prodeje, cen vstup}ů _{a nákladové}

nároč_nosti č_{inností podniku, obchodn}ě _{platebních podmínek hlavních partner}ů _(odbě_ratelů

Základním úkolem rozpoč_{tu je v pen}ě_{žním vyjád}ř_{ení kvantifikovat vývoj} hodnotových velič_{in (náklad}ů_{, výnos}ů_{, zisku, aktiv, závazk}ů_{, p}ř_íjmů _{a výdaj}ů_):

- pro stanovené období (to se liší v závislosti na úrovni ř_{ízení, pro kterou je rozpo}č_et

sestaven – pro strategické, taktické č_{i operativní} ř_ízení),

- pro stanovený (konkrétně _{vymezený) objem a strukturu} č_{innosti (vytvo}ř_ených

a prodaných výkonů_),

- pro podnik jako celek č_{i pro konkrétní hierarchicky nižší úrove}ňř_{ízení (podnikový} útvar),

- př_{i p}ř_{edpokládaných zm}ě_{nách podmínek v procesu tvorby výkon}ů _{(hospodárnosti}

nákladů_{) a v procesu prodeje výkon}ů _zákazníků_{m (ziskovosti výnos}ů_).

Zastř_{ešením rozpo}č_tů _{je tzv. podnikový rozpo}č_{et (finan}č_{ní plán), který kvantifikuje}

oč_{ekávaný budoucí hospodá}ř_{ský výsledek v rozpo}č_{tové výsledovce, zm}ě_{nu pen}ě_{žních tok}ů

v rozpoč_{tu pen}ě_{žních tok}ů _{a finan}č_{ní pozice v rozpo}č_{tové rozvaze. Podnikový rozpo}č_et

(finanč_{ní plán) je kone}č_{ným výsledkem díl}č_{ích rozpo}č_tů _{podnikových útvar}ů _{na všech} úrovních vnitropodnikového ř_ízení.

2.1.3 Sm

ě

rné veli

č

iny

Smě_{rné veli}č_{iny jsou veli}č_{iny, ze kterých se vychází p}ř_{i sestavování rozpo}č_tů_.

Smě_{rnými veli}č_{inami jsou:}

- Normy - jsou smě_{rné veli}č_{iny, které jsou stanoveny v naturálních jednotkách (hodiny,}

kilogramy atd.) na jednotku výkonu a pak jsou př_{evedeny na hodnotové ukazatele.}

Užívají se př_{edevším pro rozpo}č_{tování jednicových náklad}ů_.

- Limit – mů_{že být vyjad}ř_{ován hodnotov}ě _{i naturáln}ě _{pokud je daný naturální limit}

vyjádř_{en spole}č_{nou m}ě_{rnou jednotkou. Tou m}ů_{že být nap}ř_{. po}č_{et pracovník}ů _nebo

poč_{et normohodin. U limit}ů _vyjadř_{ujících horní omezení je t}ř_{eba rozlišovat, zda jde}

o limit smě_{rný nebo nep}ř_ekroč_{itelný, pop}ř_{. podmín}ě_ně _nepř_ekroč_{itelný, pokud není}

vedoucím na vyšším stupni povoleno dodateč_{né zvýšení limitu.}

- Do oblasti směrných veličin se někdy zahrnují i cíle formulované v tzv. podnikových

politikách, které pochopitelně _{nemusí být vymezeny pouze hodnotov}ě_{. Souvisí}

2.1.4 Funkce rozpo

č

tu

Rozpoč_{et plní n}ě_{kolik základních funkcí}1_:

- Stanovuje cíle na kratší č_{asová období (nap}ř_{íklad rok, m}ě_{síc) v návaznosti}

na strategické cíle (dlouhodobé). Má plánovací funkci.

- Koordinuje č_{innost st}ř_{edisek uvnit}ř _{podniku v návaznosti na jejich pravomoci}

a odpově_{dnost dle organiza}č_{ní struktury podniku. Má koordina}ční funkci.

- Motivuje ř_{ídící pracovníky st}ř_{edisek k dosažení díl}č_{ích úkol}ů _{v souladu s cíli podniku}

jako celku. Má motivač_{ní funkci.}

- Kontrolní nástroj skuteč_{ného vývoje hodnotových veli}č_{in v porovnání s jejich výší}

stanovenou rozpoč_{tem. Má kontrolní funkci.}

- Umožň_{uje m}ěř_{it výsledek} č_{innosti st}ř_{edisek (}ř_{ídících pracovník}ů_{). Plní funkci}

měření výkonnosti.

2.1.5 Organizace sestavování rozpo

č

tu

V podniku jsou zpracovávány metodické postupy pro sestavení rozpoč_{tu. Tyto}

postupy popisují vlastní postup sestavení rozpoč_{tu a zahrnují i základní informa}č_{ní zdroje.}

Dů_{ležitou sou}č_{ástí metodických postup}ů _{pro sestavení rozpo}č_{tu je} č_{asový harmonogram.}

V č_{asovém harmonogramu je specifikováno po}ř_{adí, ve kterém jsou rozpo}č_{ty p}ř_ipravovány,

dále způ_{soby prezentací rozpo}č_tů ř_{ídícím pracovník}ů_{m, kte}ř_{í jsou zodpov}ě_{dní za schválení}

rozpoč_tu.

Sestavování rozpočtu zahrnuje:

- konkrétní vymezení obsahu rozpoč_{tu a rozpo}č_{tové politiky podniku,}

- vymezení faktorů _{omezujících výkonnost podniku,}

- př_{íprava rozpo}č_{tu výnos}ů _{z prodeje,}

- stanovení základní struktury rozpoč_{tu náklad}ů_,

- první etapa př_{ípravy rozpo}č_tů _{jednotlivých podnikových útvar}ů_,

- projednání návrhu rozpoč_{tu podnikových útvar}ů _s ř_{ídícími pracovníky,}

- doplně_{ní, slad}ě_{ní a p}ř_{epracování rozpo}č_tů _{podnikových útvar}ů _{a jejich p}ř_ijetí,

1

FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L. a WAGNER, J. Nákladové a manažerské úč_{etnictví. 1. vyd. Praha: ASPI,}

- sestavení a schválení podnikového rozpoč_{tu a finální schválení rozpo}č_tů _podnikových

útvarů_.

2.1.6

Č

asová období platnosti rozpo

č

t

ů

Dlouhodobé rozpočty

Jsou sestavovány na období 2 – 5 let, a jsou vázány na podnikové politiky. Jsou používány pro tzv. strategické ř_{ízení. Pokud jsou v podniku sestavovány dlouhodobé}

rozpoč_{ty, pak jsou jimi} ř_{ízeny i krátkodobé rozpo}č_{ty, které jsou považovány za díl}č_{í sou}č_ásti

dlouhodobých rozpoč_tů_{. Dlouhodobé rozpo}č_{ty mohou být nap}ř_{. investi}č_{ní rozpo}č_ty,

kapitálové rozpoč_ty č_{i rozpo}č_{ty technického rozvoje apod. Rozpo}č_{ty za delší období}

nevytvář_{ejí pevn}ě _{vymezený rozpo}č_{tový systém, ale zp}ů_{sob sestavení díl}č_{ích rozpo}č_tů _{a délka}

př_{irozeného rozpo}č_{tového období závisí na druhu rozpo}č_{tu. Za delší období je obvykle}

mnohem plynulejší př_{echod mezi rozpo}č_{tem a plánem obsahujícím v}ě_cně _{vymezené úkoly,}

které mohou požadovat odlišně _vymezené č_{asové úseky.}

Krátkodobé rozpočty

Jsou sestavovány pro období zpravidla jednoho roku, ale i na období kratší než jeden rok (operativní rozpoč_{ty). V operativních rozpo}č_{tech jsou zp}ř_esň_{ovány ro}č_{ní rozpo}č_{ty. Jsou}

používány pro tzv. taktické ř_ízení.

2.2 Ro

č

ní rozpo

č

tování

Základem pro tvorbu roč_{ních rozpo}č_tů _{je plán prodeje na rok, který se odvíjí}

od omezené kapacity základního výrobního zař_{ízení a požadavk}ů _odbě_ratelů_{. Tyto} požadavky mohou být známy, odhadnuty nebo mohou být vytvoř_{eny na základ}ě _kombinace

obou typů _{informací. Od plánu prodeje je odvozován rozpo}č_{et výnos}ů_{. Proto je vhodné} č_lenit

tento plán dle jednotlivých výrobků_{, sm}ě_rů _{dalšího užití (pro externí prodej nebo}

vnitropodnikové př_{edávky, jednotlivých teritorií prodeje, nebo dle jednotlivých odb}ě_ratelů

2.2.1 Plán výroby

Obsahuje plánovanou potř_{ebu materiálových zásob, jejich po}č_áteč_{ní stav a jejich}

potř_{ebnou zásobu na konci roku. Do materiálových zásob jsou zahrnovány zásoby materiálu,}

hotových výrobků _{a polotovar}ů _{vlastní výroby. Plán výroby je používán pro tvorbu rozpo}č_tu

nákladů _(výnosů_{) a také pro tvorbu p}ř_edbě_{žných kalkulací, proto musí být sestaven}

a definován na kalkulač_{ní jednici. Od plánu výroby se odvíjí plán spot}ř_{eby základních}

materiálů_{, surovin, energií,} č_{asové náro}č_{nosti výroby výrobk}ů _{aj. Pro pot}ř_{eby operativního}

plánování výroby je roč_{ní plán výroby „rozd}ě_{len“ na díl}č_{í plány výrob pro kratší} č_asové

úseky, např_. č_{tvrtletí, m}ě_síc.

Na plán výroby navazují podpů_{rné plány a rozpo}č_ty:

- poř_{ízení a spot}ř_{eby materiál}ů_{, polotovar}ů_{, jednotlivých druh}ů _energií,

- práce a mezd, - oprav a údržby,

- poř_{ízení a vy}ř_{azení dlouhodobého majetku (m}ě_{ly by vázat na strategický a ro}č_ní

rozpoč_{et kapitálových výdaj}ů_).

Roč_{ní rozpo}č_{ty vytvá}ř_{ejí ur}č_{itou soustavu, která obsahuje rozpo}č_{ty analogické ú}č_etním

výkazů_m:

- rozpoč_{tovou rozvahu (má vazbu na rozpo}č_{et pen}ě_{žních tok}ů _{a kapitálových výdaj}ů_),

- rozpoč_{tovou výsledovku (zahrnuje veškerou} č_{innost podniku, nejen} č_{innost provozní),}

- rozpoč_{et pen}ě_{žních tok}ů_{, který poskytuje základní rámec pro operativní} ř_ízení

likvidity podniku.

Jádrem vlastního rozpoč_{tování a základem pro rozpo}č_{tovou výsledovku je tvorba}

ročního rozpočtu tokových velič_{in: náklad}ů a výnosů. Z hlediska způ_{sobu stanovení}

rozpoč_{tovaných veli}č_{in je nutno odlišit stanovení rozpo}č_{tu v oblasti jednicových a režijních}

2.2.2 Rozpo

č

et výnos

ů

Výchozím př_{edpokladem pro sestavení rozpo}č_{tu výnos}ů _{je plán prodeje výkon}ů_{, které}

jsou př_edmě_{tem hlavní výd}ě_leč_né č_{innosti podniku. Ocen}ě_{ním plánovaného prodaného}

množství jednotlivých výkonů _{již dohodnutými nebo p}ř_{edpokládanými prodejními cenami}

se propoč_{tou rozpo}č_{tované výnosy.}

K rozpoč_{tování výnos}ů _{se p}ř_{istupuje s ohledem na stanovený systém odpov}ě_dnosti

v rámci vnitropodnikového ekonomického ř_{ízení. Jestliže v podniku je prodej centralizován}

s pravomocemi s odpově_{dností vrcholového vedení, potom se výnosy rozpo}č_tují na podnikové úrovni. Pokud je prodej výkonů _{decentralizován, potom jsou výnosy}

rozpoč_{továny v jednotlivých odpov}ě_{dnostních st}ř_{ediscích, která úrove}ň _výnosů _ovlivň_ují.

2.2.3 Rozpo

č

et jednicových náklad

ů

Jedná se o rozpoč_{et náklad}ů _např_{. na materiál, suroviny, polotovary, technologické}

energie, osobní náklady, s jednicovým charakterem. Rozpoč_{et jednicových náklad}ů _vychází

z plánu výroby jednotlivých výkonů_{, které jsou p}ř_edmě_{tem hlavní výd}ě_leč_né č_innosti

podniku. Na ně_{j pak navazuje plán spot}ř_{eby základních materiál}ů_{: surovin, polotovar}ů

nakupovaných i vlastní výroby, plán spotř_{eby technologických energií,} č_asů _potř_ebných

pro výrobu a zpracování výkonů _{jednicovými pracovníky, vyjád}ř_{ený v naturálních}

jednotkách. Pro sestavení tě_{chto plán}ů _{se používají normy spot}ř_{eby materiál}ů_{, surovin,}

polotovarů_{, energií nebo} č_{asu pro výrobu jednotlivých výkon}ů_{. Jejich plánovaná spot}ř_eba

se obecně _{stanoví dle vztahu:}

∑

PLSS... plán spotřeby s-té položky (naturální jednotky spotřeby)

NS,V ... norma spotřeby s-té položky, v-tého výrobku (naturální jednotky spotřeby/jednotky

výkonu)

V př_ípadě_{, že se sestavuje ro}č_{ní plán spot}ř_{eby, používají se ro}č_{ní plánové normy}

spotř_{eby a údaje ro}č_{ního plánu výroby. V p}ř_ípadě _{sestavení operativního plánu výroby,}

používají se spotř_{ební normy operativní a údaje operativního plánu výroby jednotlivých}

výkonů _{pro p}ř_íslušné č_{asové období.}

Hodnotové vyjádř_{ení plánu spot}ř_{eby jednotlivých položek jednicových náklad}ů

se potom vypoč_{te dle vztahu:}

S S

S PLS C

RJN = ⋅ (2.2)

RJNS... rozpočet s-té položky jednicového nákladu (Kč)

CS ... cena s-té položky jednicového nákladu (Kč/jednotku spotřeby)

V př_ípadě _{sestavení ro}č_{ního rozpo}č_{tu náklad}ů _{se použije k výpo}č_{tu ro}č_{ní plánovaná}

spotř_{eba vypo}č_{tená dle vzorce (2.1) a ro}č_{ní plánovaná cena dané položky spot}ř_{eby. V p}ř_ípadě

sestavení operativního rozpoč_{tu se použije plánovaná spot}ř_{eba, vypo}č_{tená na základ}ě

operativní normy spotř_{eby a cena spot}ř_{eby, platná pro dané období sestavení rozpo}č_tu

(např_. č_tvrtletí).

Ještě _př_{ed sestavováním rozpo}č_{tu jednicových náklad}ů _{je nutno mít k dispozici}

sestavené př_edbě_{žné kalkulace jednicových náklad}ů_{, ze kterých vycházíme p}ř_{i sestavení}

rozpoč_{tu jednicových náklad}ů_{. V praxi je tento postup b}ě_žně _{používán, p}ř_edpokladem

je vytvoř_{ený plán výroby v pot}ř_{ebné struktu}ř_{e kalkula}č_{ních jednic.}

2.2.4 Rozpo

č

ty režijních náklad

ů

a metody jejich tvorby

Zatímco rozpoč_{tování jednicových náklad}ů _{se provádí dle technických norem} č_{i postup}ů_{, p}ř_{i rozpo}č_{tování režijních náklad}ů _{nejsou k dispozici technické normy}

ani postupy. Proto se v oblasti režií rů_{zného druhu (nap}ř_{íklad: zásobovací, výrobní, správní,}

odbytové) nemů_{že mluvit o plánech vycházejících z technické stránky výroby a p}ř_evádě_jících

ji do finanč_{ní podoby, ale pouze o rozpo}č_{tech. Rozpo}č_{ty se tedy považují za nástroj mén}ě

př_{esný i mén}ě _úč_{inný. Práv}ě _{v oblasti režijních náklad}ů _{se skrývají zna}č_{né rezervy}

Př_{i rozpo}č_{tování režijních náklad}ů _{se používají r}ů_{znorodé metody dle r}ů_znorodého

charakteru jednotlivých položek režijních nákladů _{do nich zahrnovaných. V podnikové praxi}

je uplatň_{ována kombinace t}ě_{chto metod.}

2.2.4.1 Metoda rozpočtování dle minulého vývoje

Skuteč_{ný minulý vývoj režijních náklad}ů _{je snadno zjistitelný, ale tento zdroj}

informací má svá omezení. Skuteč_{né režijní náklady v minulém období mohou být ovlivn}ě_ny ř_{adou nahodilých a mimo}ř_{ádných okolností. T}ě_{mito okolnostmi mohou být cenové,}

organizač_{ní a jiné vlivy, které se v budoucnu nemusí opakovat. Proto se p}ř_{i zpracování}

rozpoč_tů_{, vycházejících ze skute}č_{nosti minulých období, tyto vlivy eliminují r}ů_znými

úpravami. Základní problém př_{i eliminaci nahodilých a mimo}ř_{ádných vliv}ů _{je ten,}

že se pracuje s úrovní režijních nákladů _{dosažených v minulosti. Protikladem této metody}

je metoda rozpoč_{tování s nulovým základem.}

2.2.4.2 Indexní metoda

Nejjednodušší způ_{sob zpracování rozpo}č_{tu režie, na základ}ě _{její skute}č_{né úrovn}ě

v minulém období, je tzv. indexní metoda. V návaznosti na př_{edpokládané zm}ě_{ny v objemu}

výkonů _{(prodaných a vytvo}ř_{ených) rozpo}č_{tovaného období se aplikují indexy, vyjad}ř_{ující r}ů_st č_{i pokles nákladových položek. P}ř_{íslušným indexem se upraví položky režijních náklad}ů_,

které jsou závislé na objemu výkonů_.

Metoda je jednoduchá a v praxi patř_{í mezi tradi}č_{ní a} č_{asto používané. Avšak zcela}

neoprávně_ně _{se používá i pro stanovení úkol}ů _{u fixní režie, která není závislá na objemu}

výkonů_{. Proto p}ř_{i eliminaci problému s rozlišením variabilní a fixní režie vznikly další}

metody, které se zaměř_{ují na odd}ě_{lení a kvantifikaci obou t}ě_{chto složek.}

2.2.4.3 Metoda rozpočtování s nulovým základem

Metoda rozpoč_{tování s nulovým základem (Zero Based Budget) nevychází z minulých}

na tyto č_{innosti se stanoví p}ř_{íslušná výše režijních náklad}ů_{. Tato metoda vyžaduje využití}

normativů _{režijních náklad}ů_{, které mají obecnou platnost.}

Rozpoč_{tování s nulovým základem znamená neustálé kladení otázek, pro}č _podnik

zajišť_{uje ve vlastní režii konkrétní} č_{innost, pro}č _{existuje ur}č_{ité st}ř_{edisko a jaké jsou nebo jaké}

by mě_{ly být jeho cíle. Proces rozpo}č_{tování s nulovým základem za}č_{íná stanovením cíl}ů

a identifikací jednotlivých č_{inností podniku a nalezením vazeb mezi t}ě_mito č_innostmi.

Hlavním krokem rozpoč_{tování je posouzení p}ř_ínosů _tě_chto č_{inností a odhad}

na ně _{vynaložených náklad}ů_{. Hlavní p}ř_{edností této metody je i rušení a omezování}

neproduktivních a zbyteč_ných č_inností.

Tato metoda je však velmi pracná a č_asově _nároč_{ná. Musíme posoudit, zda náklady}

spojené se sestavením rozpoč_{tu nebudou vyšší než dosažené úspory. Dále je velmi obtížné}

ověř_{it nezbytnost konkrétní} č_{innosti v podniku, její význam a p}ř_ínos. Ř_ada č_{inností se nachází}

na hranici potř_{ebnosti a nepot}ř_{ebnosti. Dále je nutné p}ř_{edpokládat, že se zam}ě_{stnanci budou}

snažit udržet si pracovní místo a budou obhajovat dů_{ležitost své práce.}

Rozdíly mezi rozpoč_{továním na základ}ě _{minulých údaj}ů _{a rozpo}č_{továním s nulovým}

základem lze shrnout v ně_{kolika bodech:}

- rozpoč_{tování s nulovým základem nevychází z informací o výši náklad}ů _{v minulých}

obdobích a tím zabraň_{uje setrva}č_{nosti ve vynakládání náklad}ů_,

- orientuje se více na cíle podniku a na provádě_né č_innosti,

- zkoumá alternativní př_{ístupy k dosažení podobných výsledk}ů_,

- poskytuje informace o alternativní úrovni nákladů _{na požadované výsledky.}

2.2.4.4 Matematické a statistické metody rozpočtování

Další způ_{sob umož}ň_{ující ur}č_{ení fixní a variabilní složky režijních náklad}ů_{, je aplikace}

matematických a statistických metod. Tyto metody jsou v souč_{asnosti vhodné pro rozpoznání}

základních souvislostí a trendů _{vývoje náklad}ů _{pro strategické} č_{i taktické} ř_{ízení. Ú}č_innost

jejich využití v krátkodobém ř_{ízení režijních náklad}ů _{je však omezená. Matematicko}

statistické metody se zabývají vzájemnou závislostí mezi měř_{itelnými výkony a} č_innostmi

(jako nezávisle promě_{nnými) a náklady (závisle prom}ě_{nnými), které vznikají v d}ů_sledku

jejich uskutečň_{ování. Nejrozší}ř_eně_{jší matematicko statistickou metodou stanovení vývoje}

Aplikace metody regresní a korelač_{ní analýzy umožní zjistit míru a charakter}

závislosti režijních nákladů _{na p}ř_{íslušné vztahové veli}č_ině_{, která je hlavní p}ř_íč_{inou jejich}

vzniku. Pokud existuje více vztahových velič_{in, používá se vícenásobná regresní funkce.}

Př_{i sestavování rozpo}č_tů _{se zpravidla využívá lineární funkce. P}ř_{ed výpo}č_{tem musíme vyt}ř_ídit

ty položky režijních nákladů_{, pro které platí zcela odlišné závislosti, nebo které mají siln}ě

nepravidelný č_{i zcela nahodilý pr}ů_bě_h.

Z hlediska použití jsou matematickým metodám podobné metody grafického rozboru a extrapolace.

2.2.4.5 Rozpoč_{tování režijních náklad}ů _{s využitím normativ}ů

Pro stanovení normativu musíme urč_{it faktory, které mají na vývoj variabilních}

nákladů _{podstatný vliv. Jejich specifikace nám umožní vymezit a sledovat bu}ď _{individuální,}

nebo univerzální vztahové velič_{iny, na jejichž zm}ě_{nu je vázána úrove}ň _{nákladového úkolu.}

Pro př_esně_{jší vyjád}ř_{ení nákladového úkolu použijeme analýzu závislosti náklad}ů

na individuálních vztahových velič_{inách jednotlivých} č_{inností. Tato analýza je však velmi}

nároč_{ná. Její výsledky se transformují do „sazeb“ náklad}ů _{na jednotku vztahové veli}č_iny,

které bývají zároveň _{využity i jako vnitropodnikové ceny p}ř_{edávaných výkon}ů _stř_ediska.

Typickými vztahovými velič_{inami jsou} č_{asové jednotky (normohodiny, strojové}

hodiny), technické parametry (váhové jednotky, km, hodiny práce, strojové hodiny, m2, m3, apod.).

Při stanovení normativů režijních nákladů se využívá2:

- technických propoč_tů _{– u jednotlivých položek režijních náklad}ů_{, jejichž vznik}

je jednoznač_ně _{vymezen ur}č_{itým režijním výkonem, se tento výkon vyjad}ř_uje

v naturálních jednotkách a oceň_{uje se v p}ř_{edem stanovených nákladech. P}ř_íkladem

je stanovení harmonogramu a nákladové nároč_{nosti oprav dopravních prost}ř_edků

v závislosti na poč_{tu ujetých kilometr}ů_.

- statistického vyhodnocování – vyhodnocování údajů _{o skute}č_{ném vývoji režijních}

nákladů _{pomocí regresní a korela}č_{ní analýzy a metod popisné statistiky. Tento postup}

se aplikuje u vybraných položek a skupin režijních nákladů_{, jejichž vývoj je zpravidla}

vázán na agregované režijní výkony, které př_edstavují ř_{adu režijních} č_{inností. Jako}

2

FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L. a WAGNER, J. Nákladové a manažerské úč_{etnictví. 1. vyd. Praha: ASPI, a.}

př_{íklad lze uvést stanovení normativ}ů _spotř_{eby homogenní skupiny režijních materiál}ů

ve vztahu k objemu výkonů_.

- kombinace obou výše uvedených způ_sobů _{– využívá se, když na vznik a vývoj} režijních nákladů _{mají podstatný vliv nejen technické parametry, ale i} ř_ada

provádě_{ných režijních} č_{inností. P}ř_{íkladem jsou normativy pracnosti provozní údržby}

stanovené v jednotkách spotř_eby č_{asu v rozd}ě_{lení na preventivní údržbu a b}ě_žné

opravy. Normativy jsou vytvoř_{eny technickými propo}č_{ty v závislosti na zm}ěř_ených

parametrech strojů _{a za}ř_{ízení a na základ}ě _{statistického vyhodnocování údaj}ů

o skuteč_{ných nákladech na údržbu a opravy v závislosti na stanovených vztahových}

velič_{inách (délka trvání opravy, doba mezi opravami atd.).}

2.2.4.6 Rozpoč_{tování pomocí limit}ů _{režijních náklad}ů

Limity režijních nákladů _{se využívají zejména u složek a skupin fixních náklad}ů_.

Pokud je podnik omezen disponibilními zdroji, mů_{že využít limit}ů _{režijních náklad}ů _př_i ř_ízení

hospodárnosti nákladových složek s dlouhodobým a tě_{žko odhadnutelným prosp}ě_chem

v budoucnosti. Př_{íklady využití limit}ů _{režijních náklad}ů _{mohou být rozpo}č_{ty náklad}ů

na marketing, vzdě_{lávání, výzkum a vývoj atd. P}ř_{i stanovení limit}ů _{je vhodné v rozpo}č_tu

oddě_{lit fixní náklady, které nelze v daném období „ušet}ř_{it“, od fixních náklad}ů_{, u nichž}

je dodržení limitu motivací k úspornosti.

2.2.4.7 Rozpoč_{tování pomocí variátor}ů

Tato metoda se využívá pro rozpoč_{tování režijních náklad}ů _{smíšeného charakteru}

(obsahují variabilní i fixní složku). Variátor vyjadř_{uje stupe}ň _{závislosti smíšeného režijního}

nákladu na př_{íslušné vztahové veli}č_ině_{. Variátor udává vztah mezi r}ů_{stem (poklesem)}

režijního nákladu a rů_{stem (poklesem) vztahové veli}č_{iny v rozpo}č_{tovaném období}

v porovnání s výchozím obdobím. Tedy vyjadř_{uje podíl variabilní složky smíšeného režijního}

nákladu, která je závislá na dané vztažné velič_ině _{a podíl jeho fixní složky. Variátory se dle}

minulých zkušeností stanoví dle pozorování za delší období nebo se propoč_{te pomocí}

statistických metod. Musí být aktualizován a prověř_ován.

Normativy, limity a variátory režijních nákladů _{se používají p}ř_{i sestavování}

využití výrobní kapacity (rů_{znou úrove}ň _výkonů _nebo č_{inností) p}ř_{i respektování r}ů_{zné úrovn}ě

závislosti režijních nákladů _{na objem výkon}ů _{nebo na jiné vztahové veli}č_iny.

2.3 Kontrola dodržení rozpo

č

tu

Kontrola dodržování rozpoč_{tu je d}ů_{ležitá pro fungování rozpo}č_{tu jako ú}č_inného

nástroje ř_{ízení. Proto je nutné v pravidelných intervalech porovnávat skute}č_{ný vývoj náklad}ů

(výnosů_{, zisku) s jejich rozpo}č_{tovanou (p}ř_{edem stanovenou) výší. U krátkodobých rozpo}č_tů

se porovnání skuteč_{ného vývoje náklad}ů _{s rozpo}č_{tem provádí nejmén}ě _{jednou m}ě_síč_ně_.

Rozdíly př_{edem stanoveného a skute}č_{ného vývoje se musí vyhodnotit a rozpo}č_{et se o n}ě

upraví, aby se odstranily nepř_{íznivé tendence nebo aby se podpo}ř_{il pozitivní vývoj.}

Odchylky skuteč_{ného a p}ř_{edem stanoveného vývoje mají dv}ě _{základní p}ř_íč_iny.

Př_íč_{inou je bu}ď _rozpoč_{tem nereáln}ě _{stanovený úkol, nebo odlišný vývoj podmínek v daném}

období, než jak bylo stanoveno v rozpoč_{tu. V pr}ů_bě_{hu roku je proto pln}ě_{ní rozpo}č_tu

vyhodnocováno a ř_{ídící pracovníci zvažují, zda je nutné zm}ě_{nit parametry rozpo}č_{tu, nebo zda}

jsou zjiště_{né odchylky nevýznamné pro zm}ě_{nu rozpo}č_{tu, který je relativn}ě _{stabilním bodem}

pro ř_{ízení (kontrolu) skute}č_{ného vývoje.}

Kontrola rozpočtu probíhá dvěma způsoby:

- prostř_{ednictvím interních výnos}ů _{a výsledku hospoda}ř_{ení st}ř_ediska,

- porovnáním skuteč_ně _{vynaložených a rozpo}č_{tovaných náklad}ů _{mimo systém ú}č_etního

zobrazení.

2.3.1 Kontrola rozpo

č

tu interními výnosy

Dodržování rozpoč_{tu náklad}ů _prostř_{ednictvím interních výnos}ů _stř_{ediska a zjišt}ě_ném

výsledku hospodař_{ení st}ř_{ediska je používáno, když podnik zobrazuje v manažerském}

úč_{etnictví vztahy mezi st}ř_{edisky a využívá ocen}ě_{ní vnitropodnikovou cenou na úrovni plných} č_{i variabilních p}ř_{edem stanovených náklad}ů_.

2.3.2 Mimoú

č

etní kontrola rozpo

č

tu

Když má podnik velmi jednoduchou organizač_{ní strukturu nebo z n}ě_{jakého d}ů_vodu

nepoužívá př_{edem stanovené náklady, ale používá zú}č_{tování na úrovni skute}č_{ných náklad}ů_,

využije mimoúč_{etní kontrolu rozpo}č_{tu. V rámci mimoú}č_{etní kontroly rozpo}č_{tu jsou}

porovnávány skuteč_ně _{vynaložené a rozpo}č_{tované náklady mimo ú}č_{etní zobrazení.}

Př_{i kontrole dodržení rozpo}č_{tu je t}ř_{eba zohlednit vztah náklad}ů _{k objemu výkon}ů _stř_ediska.

S ohledem na charakter č_{innosti st}ř_{ediska a rozsah jeho pravomoci a odpov}ě_dnosti

lze provádě_{t kontrolu rozpo}č_{tu pomocí pevného rozpo}č_{tu, variantního p}ř_epoč_{teného rozpo}č_tu

a lineárně _př_epoč_{teného rozpo}č_tu.

Pevný rozpočet

Rozpoč_{et je ozna}č_{ován jako pevný, protože se p}ř_{i kontrole náklad}ů _nemě_ní.

Porovnávají se pouze skuteč_{né náklady st}ř_{ediska s nákladovým úkolem (p}ř_{edem stanovenými}

náklady) schváleného rozpoč_{tu. Pevný rozpo}č_{et se používá p}ř_{i kontrole náklad}ů _stř_edisek,

u kterých není vymezen výkon anebo tento výkon není měř_{itelný, pop}ř_ípadě _{není racionální}

ho měř_it.

Variantní přepočtený rozpočet

Jsou upravovány (př_epoč_{ítávány) p}ř_{edem stanovené náklady schváleného rozpo}č_tu

podle skuteč_{ného vývoje objemu a struktury výkon}ů_{. P}ř_epoč_{et náklad}ů _{se provede tak,}

že pouze variabilní rozpoč_{tované náklady se p}ř_epoč_{tou dle skute}č_{ného objemu a struktury}

výkonů _{a fixní náklady jsou uznány v p}ů_{vodní rozpo}č_{tované výši.}

Variantní rozpoč_{et p}ř_epoč_{tený na skute}č_{ný objem a strukturu výkon}ů _{je vhodný}

nástroj pro ř_{ízení st}ř_{edisek, která nemají p}ř_{ímý kontakt s trhem. Nemohou ovlivnit objem}

a strukturu prodaných výkonů _{ani nerozhodují o využití kapacity. Pokud nemohou ovlivnit}

objem a strukturu prodaných výkonů _{nejsou ani motivována k vyššímu objemu výkon}ů_{, jejich}

rozsah č_{innosti se vyvíjí v návaznosti na vývoj} č_{innosti ostatních st}ř_{edisek, zejména}

Lineárně přepočtený rozpočet

U lineárně _př_epoč_{teného rozpo}č_{tu jsou dle skute}č_{ného objemu a struktury výkon}ů

př_epoč_{teny celkové rozpo}č_{tované náklady. V celkových rozpo}č_{tovaných nákladech jsou}

zahrnuty variabilní i fixní náklady pomocí př_edbě_{žné kalkulace úplných náklad}ů _výkonu.

Používá se pro ř_{ízení st}ř_{edisek, která jsou motivována k vyššímu využití kapacity. Jedná}

se o stř_{ediska, která p}ř_{edávají své výkony st}ř_edisků_{m uvnit}ř _{podniku, ale také mohou své}

výkony prodávat externím odbě_ratelů_{m. Jedná se nap}ř_{íklad o servisní st}ř_{ediska jako}

je doprava nebo vzdě_{lávání. Mohou to být také st}ř_{ediska, jejichž kapacita je omezena, jsou}

„úzkým“ místem č_{innosti podniku.}

2.4 Principy tvorby kalkulací

V nejobecně_{jším slova smyslu se kalkulací rozumí propo}č_{et náklad}ů_{, p}ř_ínosů_{, zisku}

a ceny na výrobek, práci nebo podnikovou službu. Kalkulace zobrazuje vzájemnou souvislost naturálně _vyjádř_{eného výkonu a jeho finan}č_{ní charakteristiky. Protože je v podniku, v jehož}

podmínkách je ř_{ešena diplomová práce, zavedena zakázková výroba, kapitola je p}ř_evážně

zaměř_{ena na charakteristiku kalkulací výkon}ů _{na zakázku.}

2.4.1 Základní pojmy

2.4.1.1 Kalkulace a kalkulační jednice

Kalkulaci lze chápat ve dvou významech. První význam znamená č_{innost, kterou}

označ_{ujeme jako kalkulování, jde o výpo}č_{etní postup spojený se stanovením náklad}ů

např_{. na zakázku. Druhý význam kalkulace znamená výsledek kalkula}č_ní č_innosti, tj. vypoč_{tené náklady na danou kalkula}č_{ní jednici.}

Kalkulač_{ní jednice je konkrétní výkon, ur}č_{ený m}ě_{rnou jednotkou a druhem, na který}

se stanovují č_{i zjiš}ť_{ují náklady. P}ř_{íkladem m}ů_{že být jedna lokomotiva konkrétního typu,}

2.4.1.2 Zakázka

Zakázkou jsou poskytovány výkony jednomu zákazníkovi dle př_esně _{specifikovaných}

požadavků_{. P}ř_edmě_{tem zakázky m}ů_{že být nap}ř_{íklad: výroba n}ě_{kolika výrobk}ů _{nebo r}ů_zné

opravy, modernizace č_{i rekonstrukce. Obecn}ě _{zakázka m}ů_{že zahrnovat zhotovení jednoho}

druhu stejnorodého výkonu nebo více druhů _výkonů_{. Do zakázky se zahrnují náklady, které}

s ní př_{ímo souvisí a také náklady se zakázkou p}ř_{ímo nesouvisející, ale jejich} č_{ást je pot}ř_ebná

pro realizaci zakázky. Zakázky mají neperiodický charakter, uskutečň_{ují se dle objednávek}

a jsou stanoveny na př_{edem daný} č_{asový interval, který je nutno dodržet.}

2.4.1.3 Kalkulace nákladů na zakázku

Zakázky jsou oceň_{ovány p}ř_{ímými náklady (p}ř_{ímý materiál, p}ř_{ímé mzdy) nebo}

vlastními náklady výroby (př_{ímé náklady a výrobní režie). Podnikatel musí brát v úvahu ceny}

poskytované konkurenč_{ními firmami, protože p}ř_{i nadm}ě_rně _{vysokých cenách nezíská}

zákazníky. Proto je dů_{ležité stanovit náklady, které na zakázku musíme vynaložit. Tyto}

náklady by mě_{ly být nižší než cena, kterou podnikatel od zákazníka požaduje, aby byl tvo}ř_en

zisk. Akceptovanou cenou hradí podnikatel své náklady a zbytek je zisk, kterým financuje chod podniku a eventuálně _{podnik dále rozši}ř_{uje. Zp}ů_{sob jakým jsou v podniku ur}č_eny

náklady na jednotlivou zakázku je označ_{en jako kalkulace zakázky. Kalkulace je spojena}

s náklady na výrobek nebo službu. Smyslem každé kalkulace je zjiště_{ní všech položek}

nákladů_{, které se týkají dané zakázky. P}ř_edmě_{tem kalkulace zakázky jsou jednotlivé výkony,}

skupiny výkonů _{v rámci zakázky nebo zakázka jako celek.}

Přímé náklady

Př_{ímé náklady je možno ur}č_{it p}ř_{ímo zjišt}ě_{ním, zm}ěř_{ením pomocí norem spot}ř_{eby nebo}

z operativní evidence každé zakázky např_{.: u p}ř_{ímého materiálu, p}ř_{ímých mezd. P}ř_ímý

materiál urč_{íme, pomocí norem spot}ř_{eby materiálu nebo náhradních sou}č_{ástí na zakázku.}

U př_{ímých mezd známe} č_{as pot}ř_{ebný na zhotovení zakázky. Pomocí hodinové mzdové sazby}

se stanoví mzdy pracovníků_{, které p}ř_{ímo p}ř_{ipadají na zakázku. Nelze však vylou}č_{it další}

př_{ímé položky náklad}ů_{, které ozna}č_{ujeme jako ostatní p}ř_{ímé náklady (náklady na p}ř_epravu).

Nepřímé náklady

V podniku jsou zhotovovány buď _postupně _{jednotlivé zakázky, nebo soub}ě_žně _ně_kolik

zakázek najednou. To závisí na povaze podniku. Proto vedle př_{ímých náklad}ů _vynakládá

podnik i ř_{adu dalších nep}ř_{ímých náklad}ů_{, které jsou spole}č_{né pro více zakázek (nap}ř_{. odpisy}

dopravních prostř_edků_{) nebo p}ř_{ímo nesouvisí s konkrétními zakázkami (nap}ř_{. odpisy}

správních budov), bez kterých podnik nemů_{že existovat. Pat}ř_{í sem dále nap}ř_{. energie}

na osvě_{tlení a vytáp}ě_{ní provozoven, voda a plyn z ve}ř_{ejné sít}ě_{, telefonní a poštovní služby,}

dále jsou v podniku opravovány a udržovány budovy a stroje a zamě_{stnáváni administrativní}

pracovníci. Obvykle v rámci zakázkové výroby bývají nepř_{ímými náklady, náklady režijní.}

2.5 Kalkula

č

ní systém

Cílem kalkulač_{ního systému je zajišt}ě_{ní správnosti propo}č_{tu náklad}ů _{na kalkula}č_ní

jednici, správnou volbu kalkulač_{ní jednice, kalkula}č_{ní techniky (viz kap. 2.6) a metody}

kalkulace. Úlohou kalkulač_{ního systému je hodnocení p}ř_iměř_{enosti náklad}ů _př_{i dané cen}ě

a žádoucí úrovni zisku, hodnocení př_iměř_{enosti zisku u výrobk}ů _př_{i dosažené cen}ě _{a dané výši}

individuálních nákladů_{. Vytvo}ř_{ený kalkula}č_{ní systém musí mít rovn}ě_{ž vazby na ostatní}

informač_{ní systémy (rozpo}č_{etnictví, operativní evidenci, ú}č_{etnictví a statistiku) a tvo}ř_{it tak}

s nimi ucelený systém umožň_{ující kvalitní ekonomické} ř_{ízení. V konkrétních aplikacích}

je nutno ř_{ešit metodicky tvorbu kalkulací a zabezpe}č_{it jejich snadný výpo}č_{et a aktualizaci,}

zejména s využitím výpoč_{etní techniky.}

Jedním z kritérií č_leně_{ní kalkulací v kalkula}č_{ním systému je, zda jsou podkladem}

strategického ř_{ízení, taktického, preventivního, b}ě_{žného (operativního) nebo následného}

ověř_{ení pr}ů_bě_{hu provád}ě_{ní výkon}ů _{v podniku. Takto m}ů_{žeme zobrazit} č_leně_{ní kalkulací}

v kalkulač_{ním systému:}

Kalkulač_{ní systém výsledná}

př_edbě_{žná propo}č_tová

cenová normová plánová

operativní

Cenová kalkulace tvoř_{í relativn}ě _{samostatnou oblast rozhodovacích úloh.}

Od kalkulace nákladů _{se liší obsahem (kalkulovaný zisk) a také výchozím p}ř_{ístupem k její}

tvorbě_{. Kalkulace náklad}ů _{odráží žádoucí nebo skute}č_{né toky vzniku náklad}ů_{, kdežto cenová}

kalkulace zobrazuje toky zpě_{tné návratnosti náklad}ů _{a zisku uskute}čň_{ované formou výnos}ů_.

2.5.1 Výsledná kalkulace

Tato kalkulace ex-post je nástrojem následné kontroly hospodárnosti. Vyjadř_uje

skuteč_{né náklady pr}ů_mě_rně _př_{ipadající na jednotku výkonu vyráb}ě_{nou v ur}č_{ité sérii, zakázce} č_{i v celkovém množství výkon}ů _{vyrobených za období. Výsledná kalkulace je významná}

zejména v takových podmínkách podnikání, které jsou charakteristické delším výrobním cyklem a zakázkovým typem výroby. Aby bylo možné provést kontrolu hospodárnosti prostř_{ednictvím výsledné kalkulace, musí mít spolu s p}ř_edbě_{žnou kalkulací stejný kalkula}č_ní

vzorec, kalkulač_{ní jednici a používat stejnou kalkula}č_{ní techniku. Zdrojem údaj}ů

pro výslednou kalkulaci je úč_{etnictví, dále nap}ř_{. operativní evidence o výrob}ě _{nebo zakázkové}

listy.

2.5.2 P

ř

edb

ě

žná kalkulace

Obecně _vyjadř_{uje p}ř_{edem stanovené výrobkové náklady. K p}ř_edbě_{žným kalkulacím}

patř_{í kalkulace operativní, kalkulace plánová a kalkulace propo}č_tová.

Operativní kalkulace

Sestavuje se na základě _{podrobných operativních norem (standard}ů_{) pro jednotlivé}

pracovní a spotř_{ební operace. Operativní norma ur}č_{uje kolik materiálu a} č_{asu je pot}ř_eba

na jeden výkon. Norma se oceň_{uje skute}č_{nými aktuálními cenami. Operativní kalkulace}

vyjadř_{uje úrove}ň _př_{edem stanovených náklad}ů _{na kalkula}č_{ní jednici v konkrétních}

technických, technologických a organizač_{ních podmínkách výroby. Operativní kalkulace}

má okamžikový charakter, což znamená, že změ_{na operativních norem vede ke zm}ě_ně

a př_epoč_{tu kalkulace. Nep}ř_{ímé náklady se v plánové kalkulaci získají z rozpo}č_{tu režijních}

Operativní kalkulace se využívá př_{i zadávání nákladového úkolu výrobním útvar}ů_m

a př_{i kontrole jejich pln}ě_{ní, kontrole zajišt}ě_{nosti ro}č_{ního plánu náklad}ů_{, kdy se provádí}

porovnání kalkulace operativní s roč_{ní plánovou kalkulací a zjiš}ť_{ují se odchylky}

v jednotlivých č_{asových obdobích (nap}ř_{. m}ě_{sících nebo} č_{tvrtletích). Obecn}ě _{platí, že v ro}č_ním

období by se mě_{la celková odchylka operativní kalkulace od plánové kalkulace rovnat nule.}

Plánová kalkulace

Sestavuje se na základě _{plánových norem, které jsou východiskem pro stanovení}

př_{ímých náklad}ů _(spotř_{ební normy,} č_{asové normy, výkonové normy). Plánové normy}

jsou stanoveny dle zkušeností z minulých období. Urč_{ují, kolik nap}ř_{. materiálu se spot}ř_ebuje

na daný výkon. Norma je oceň_{ována o}č_{ekávanými cenami v období platnosti plánové}

kalkulace. Plánová kalkulace vyjadř_{uje pr}ů_mě_{rné náklady, kterých se má dosáhnout}

u urč_{itého výrobku v plánovacím období. Nep}ř_{ímé náklady se v plánové kalkulaci získají}

z rozpoč_{tu režijních náklad}ů_{. Na kalkula}č_{ní jednici se rozvrhují dle vhodné kalkula}č_ní

techniky. Plánová kalkulace je využívána pro sestavení plánu nákladů _{podniku v oblasti}

jednicových nákladů _{na ur}č_{ité období a p}ř_{i kontrole hospodárnosti dle výrobk}ů_.

Propočtová kalkulace

Sestavuje se v podmínkách, kde nejsou ještě _{k dispozici p}ř_{esné normy a kdy by jejich}

vytvoř_{ení bylo nehospodárné. Podnik má k dispozici pouze normy podobných výrobk}ů_.

Kalkulace je zároveň _{sestavována u nových nebo inovovaných výrobk}ů_{. Vyjad}ř_{uje p}ř_edbě_žně

stanovené náklady kalkulač_{ní jednice. U neopakovatelných výrobk}ů _{bývá propo}č_tová

kalkulace č_{asto jediných hodnotovým m}ěř_{ítkem. Propo}č_{tová kalkulace je využívána pro} ř_ízení

hospodárnosti, protože př_{edstavuje horní nákladový limit pro operativní i plánovou kalkulaci}

a pro ř_{ízení ekonomické efektivnosti. Parametry a vlastnosti nového (inovovaného) výrobku}

musí odpovídat potř_{ebám uživatel}ů _{a cena (tvo}ř_{ená nap}ř_{. na základ}ě _propoč_{tové kalkulace)}

musí být srovnatelná s cenami jiných výrobců_{. Je p}ř_{itom nutno nejen p}ř_{edvídat výši náklad}ů

a ceny, ale také výši zisku, která ovlivň_{uje budoucí efektivnost výroby nového výrobku}

2.5.3 Cenová kalkulace

Vě_{tšina výkon}ů _{je ur}č_{ena k prodeji mimo podnik (externí výkony). V tržních}

podmínkách se cenová kalkulace používá jako podklad pro jednání se zákazníkem, pro nabídky do soutě_{ží a výb}ě_rových ř_{ízení tzv. nabídková cena.}

V oblasti zakázkové výroby bývá východiskem pro sestavení cenové kalkulace př_edbě_{žná kalkulace náklad}ů _{zakázky, ke které je p}ř_ipoč_{ítán kalkulovaný zisk. Práv}ě

stanovení kalkulovaného zisku je nejobtížně_jší č_{inností p}ř_{i tvorb}ě _{cenové kalkulace. Výše}

zisku by mě_{la odpovídat o}č_{ekávanému nebo p}ř_{edpokládanému zhodnocení vynaložených}

nákladů _{a zám}ě_rů_{m, které má odpov}ě_{dný management, majitel na dalším rozvoji podniku,}

vč_etně _{úhrad daní, úv}ě_rů _{aj. a podíl}ů _{na vytvo}ř_{eném zisku. Výše zisku musí být sou}č_asně

i př_iměř_{ená, aby byl zákazník ochoten danou cenu p}ř_ijmout.

2.6 Rozvrhování nep

ř

ímých náklad

ů

Pro rozvrhování nepř_{ímých náklad}ů _{v hromadné výrob}ě _{i na zakázku jsou používány}

kalkulač_{ní techniky. Kalkula}č_{ními technikami rozumíme r}ů_{zné zp}ů_{soby používané}

pro vyč_{íslení výše a struktury vlastních náklad}ů _{na kalkula}č_{ní jednici. Jedná se p}ř_itom

zejména o způ_{sob vy}č_{íslení nep}ř_{ímých náklad}ů _{na výkon.}

2.6.1 Kalkulace d

ě

lením prostá

Tento postup lze použít, jedná-li se o naprosto stejnorodé výkony (kalkulač_{ní jednice).}

Je typický pro výrobu s jedním druhem výkonu, př_ič_{emž jednotlivé na sebe navazující}

výrobní operace tvoř_{í jednotný, uzav}ř_{ený technologický celek. Nap}ř_{. t}ě_{žba v dolech, úprava}

vody ve vodárnách, výroba elektrické energie ve vodní elektrárně_{, výroba páry v teplárn}ě_.

Využívá se rovně_{ž p}ř_{i sestavování kalkulací unikátních výrobk}ů_.

Vzhledem k tomu, že kalkulač_{ní jednicí je jeden druh výkonu, všechny spot}ř_ebované

náklady na tuto kalkulač_{ní jednici jsou z kalkula}č_{ního hlediska náklady p}ř_{ímými. Protože} př_edbě_{žná kalkulace je obecn}ě _{nákladovým úkolem, vyjád}ř_{eným na jednotku výkonu,}

př_{i jejím stanovení je nutno vycházet z rozdílného zp}ů_{sobu stanovení nákladového úkolu}

Jednicové náklady vypoč_{ítáme tak, že operativní (plánovou) normu vynásobíme}

cenou. Podle typu sestavované př_edbě_{žné kalkulace se použije vhodný druh normy. Zdrojem}

režijních nákladů _{pro sestavení kalkulace je rozpo}č_{et režijních náklad}ů _{na dané období nebo}

skuteč_{né režijní náklady za dané období (v p}ř_ípadě _{sestavení výsledné kalkulace). Vzhledem}

k tomu, že se jedná o naprosto stejnorodé výkony, podíl režijních nákladů _př_ipadající

na kalkulač_{ní jednici se stanoví tak, že režijní náklady vyd}ě_{líme plánovaným (skute}č_ným)

poč_{tem kalkula}č_{ních jednic (kalkulovaným množstvím).}

2.6.2 Kalkulace d

ě

lením s pom

ě

rovými

č

ísly

Kalkulace dě_{lením s pom}ě_rovými č_{ísly se používá p}ř_{i sestavování kalkulací výroby}

nákladově _{nestejných výrobk}ů_{, kde se p}ř_{i tomtéž technologickém procesu vyrábí n}ě_kolik

výrobků_{, které se liší ur}č_{itými parametry, jako nap}ř_{. velikostí, tvarem, hmotností, pracností}

apod. Jedná se tedy o homogenní výroby s více druhy výkonů_.

V př_ípadě _{výroby více druh}ů _výrobků _{se vyskytují z kalkula}č_{ního hlediska náklady}

př_{ímé – zjistitelné na kalkula}č_{ní jednici i náklady nep}ř_{ímé, na kalkula}č_{ní jednici}

nezjistitelné. Pokud se jedná o stanovení nebo zjiště_{ní p}ř_{ímých náklad}ů _{na kalkula}č_ní jednici, je rozhodující, zda se sestavuje kalkulace př_edbě_{žná nebo výsledná.}

V př_ípadě _{sestavení p}ř_edbě_{žné kalkulace se použijí operativní nebo plánové normy} spotř_{eby, které se ocení cenou dané nákladové položky pro daný druh kalkulace.}

Př_{i sestavování výsledné kalkulace se zjistí skute}č_{ná spot}ř_{eba jednotlivých nákladových}

druhů _př_{ímých náklad}ů _{dle jednotlivých kalkula}č_{ních jednic bu}ď _{z ú}č_{etnictví, nebo}

z operativní evidence o výrobě_{. Tato skute}č_{ná spot}ř_{eba m}ů_{že být p}ř_{ímo zjišt}ě_{na v pen}ě_žních

jednotkách obvykle z úč_{etnictví nebo bývá evidována v naturálních jednotkách (v operativní}

evidenci o výrobě_{) a je nutno ji vynásobit skute}č_{nou cenou dané nákladové položky.}

Hlavním problémem př_{i tvorb}ě _{této kalkulace je stanovení nebo zjišt}ě_{ní nep}ř_ímých

nákladů _{na kalkula}č_{ní jednici. P}ř_{i jejich vy}č_{íslení se vychází z p}ř_{edpokladu, že rozdílné}

nepř_{ímé náklady jednotlivých kalkula}č_{ních jednic nejsou zp}ů_{sobeny zvláštnostmi}

technologie, ale jinými př_íč_{inami, které zp}ů_{sobují rozdíly mezi výrobky (nap}ř_{. pracností}

výroby, rozmě_{ry, apod.). Protože tyto rozdíly mezi výrobky jsou stálé (nap}ř_{. dokud}

se nezmě_{ní technologie zpracování nebo jiný parametr výrobku), je stálý i vzájemný pom}ě_r

nepř_{ímých náklad}ů _{mezi jednotlivými výrobky, nebo alespo}ň _{stálý po delší období. Proto}

př_{i rozvrhování nep}ř_{ímých náklad}ů _{hledáme pom}ě_{r t}ě_{chto nep}ř_{ímých náklad}ů _mezi

2.6.3 Kalkulace p

ř

irážková

Používá se v prů_{myslových výrobách, kdy se vyrábí více výrobk}ů _(výkonů_{), které}

jsou výsledkem rů_{znorodého technologického postupu. Protože výrobky jsou zpracovávány}

rů_{znými postupy a výrobními operacemi, m}ě_{ní se i pom}ě_{r náklad}ů _{mezi výrobky, takže není}

možno v tomto př_ípadě _{zvolit pro vytvo}ř_{ení kalkulace kalkula}č_{ní techniku d}ě_lením

s pomě_rovými č_{ísly (p}ř_{edpokládá stálé pom}ě_{ry náklad}ů _{mezi výrobky).}

Rozvrhování nepř_{ímých náklad}ů _{se provádí pomocí vhodn}ě _{zvolené rozvrhové}

základny. Rozvrhová základna mů_{že být pen}ě_{žní nebo nepen}ě_{žní. Nej}č_astě_{ji používanými}

peně_{žními rozvrhovými základnami jsou zejména n}ě_{které položky p}ř_{ímých náklad}ů _nebo

tržby. Nepeně_{žními rozvrhovými základnami mohou být nap}ř_{. odpracované hodiny}

na zakázce. Rozvrhová základna by mě_{la co nejvýstižn}ě_{ji charakterizovat proporce nep}ř_ímých

nákladů _{mezi jednotlivými zakázka}