VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU

254 

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Full text

(1)

EVROPSKÝ

POLYTECHNICKÝ

INSTITUT,

S.R.O.,

KUNOVICE

SBORNÍK

„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE

SPOLE

Č

NOSTI A REGIONU“

IV. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2008

(2)

Kolektiv autor

ů

„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“

IV. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2008

ISBN 897-80-7314-133-2

Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil:

(C) Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2008

Publikace neprošla jazykovou úpravou.

(3)

“VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLE

Č

NOSTI A

REGIONU”

IV. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE 2008

Organizován

EVROPSKÝM POLYTECHNICKÝM INSTITUTEM, s.r.o., KUNOVICE

ve spolupráci s

Vysokým u

č

ením technickým v Brn

ě

,

Ruskou ekonomickou akademií Plechanova v Moskv

ě

,

Moskevskou podniaktelskou akademií v Moskv

ě

,

Akadémiou policajného zboru v Bratislave,

Vysokou školou ekonómie a manažmentu v Bratislave,

Univerzitou Mateja Bela v Banskej Bystrici,

Žilinskou univerzitou – Fakultou riadenia a informatiky v Žiline,

Tren

č

ianskou univerzitou Alexandra Dub

č

eka v Tren

č

íne,

Vysokou školou v Sládkovi

č

ove,

Vysokou školou mezinárodních a ve

ř

ejných vztah

ů

v Praze,

Univerzitou Palackého v Olomouci

Institutem pro výzkum a vzd

ě

lávání, o.p.s., Praha.

P

ř

edseda programového výboru konference

(4)

ROGRAMOVÝ VÝBOR KONFERENCE

Prof. Ing. Jozef Ben

č

o, PhD. – Univerzita Mat

ě

ja Bela v Banské Bystrici, SR

Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc. – Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice,

Č

R

Doc. Ing. Viera Cibáková, CSc. – Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy,

Bratislava, SR

Mgr. Zuzana Domesová – místostarostka m

ě

sta Hodonín,

Č

R

Prof. Zw. Dr. hab. Krystyna Duraj-Nowakowa – Akademia Swietokrzyska, Kielce, PL

Ing. et. Bc. Michal Dvouletý, DiS. – Dobrý den s Kurýrem, Uherské Hradišt

ě

,

Č

R

Prof. Ing. Jaroslav

Ď

a

ď

o, PhD. – Univerzita Mat

ě

ja Bela v Banské Bystrici, SR

Prof. Ing. Štefan Hittmár, Ph.D. – Žilinská univerzita, Žilina, SR

Prof. Ruslan I. Khasbulatov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU

Prof. PhDr. Beata Kosová, CSc. - Univerzita Mat

ě

ja Bela v Banské Bystrici, SR

Plk. Prof. JUDr. Josef Králík, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SR

Ing. Old

ř

ich Kratochvíl, Honorary professor, Drh.c. – p

ř

edseda programového výboru

Prof. PhDr. Stanislava Ku

č

erová, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice,

Č

R

Plk. Doc. JUDr. Jozef Kuril, CSc. - Akadémia policajného zboru Bratislava, SR

Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. - Univerzita Pardubice,

Č

R

Mgr. Iveta Matušíková, h. doc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice,

Č

R

Dr. h. c. Prof. Ing. Karol Polák, DrSc. – University of Sladkovi

č

ovo, SR

JUDr. Pavel Matoušek – Univerzita Palackého, Olomouc,

Č

R

Doc. Ing. Miroslav Me

č

ár, CSc. – Tren

č

ianska univerzita Alexandra Dub

č

eka, Tren

č

ín SR

Prof. Ing. Imrich Rukovanský, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice,

Č

R

Prof. Dr. Genadij N. Smirnov, Dr.Sc. - Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU

Doc. Ing. Judita Š

ť

oura

č

ová, CSc. – Vysoká škola mezinárodních a ve

ř

ejných vztah

ů

, Praha,

Č

R

Prof. Vladimir. V. Tabolin – Moskevská podnikatelská akademie, Moskva, RU

Ing. Ji

ř

í Va

ř

echa - starosta m

ě

sta Kunovice,

Č

R

Prof. Ing. Milota Vetráková, PhD. - Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, SR

Prof. Vitaly Ivanovich Vidyapin, Dr.Sc. – Ruská Ekonomická Akademie, Moskva, RU

Doc. PhDr. Milan Vinklárik, CSc. - Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice,

Č

R

Doc. Sergej Vojtovi

č

, DrSc. - Tren

č

ianska univerzita Alexandra Dub

č

eka, Tren

č

ín, SR

Doc. Ing. Juraj Wagner, PhD. – Tren

č

ianska univerzita Alexandra Dub

č

eka, Tren

č

ín, SR

Prof. Dr. Hab. Jan W. Wiktor - Ekonomická akademie, Krakow, PL

Sekce

č

. 1: Vysoká škola jako facilitátor rozvoje spole

č

nosti a regionu

Moderátor: Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Sekce

č

. 2: Nové modely výuky vysoké školy podporující specifické pot

ř

eby regionu

Moderátor: Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc.

Oponentní rada:

Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. – vedoucí ústavu ve

ř

ejné správy a práva, Univerzita Pardubice

Plk. Prof. JUDr. Jozef Králik, CSc. – prorektor Akadémie policajného zboru, Bratislava

(5)

Obsah

ÚVODNÍ SLOVO ... 9

HLAVNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOSTI ČR... 11

ALAN GUINN,OLDŘICH KRATOCHVÍL,IVETA MATUŠÍKOVÁ,HERBERT STRUNZ... 11

ROLE VYSOKÝCH ŠKOL VE VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ... 23

KAREL LACINA... 23

RETROSPEKTÍVA PRIEBEŽNÝCH VÝSLEDKOV VEDECKÉHO VÝSKUMU ZAMERENÉHO NA PODIEL VPLYVU VYSOKEJ ŠKOLY NA ROZVOJ REGIÓNU ... 27

JOZEF KRÁLIK... 27

POZNÁMKA K PŘÍSPĚVKŮM KONFERENCE EUA V BRNĚ V R. 2006 NA TÉMA UNIVERZITY A REGIONÁLNÍ ROZVOJ ... 35

JAN M.HONZÍK... 35

PODPORA SOUKROMÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ... 39

YVONA LEGIERSKÁ... 39

VYSOKÁ ŠKOLA - REGION - GLOBALIZOVANÝ SVĚT ... 43

PAVEL MATOUŠEK... 43

SEKCE 1 INFORMAČNÁ GRAMOTNOSŤ V INFORMAČNEJ SPOLOČNOSTI... 49

ANNA JACKOVÁ... 49

ANALÝZA STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY S DŮRAZEM NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ ... 53

TIBOR HLAČINA,PŘEMYSL MICHÁLEK,MILAN VINKLÁRIK... 53

VÝZNAMNÝ PRVOK PÔSOBIACI NA ROZVOJ REGIÓNU - REGIONALNY MANAŽMENT ... 61

KATARÍNA RIPLOVÁ,MARIÁN HRUBIZNA... 61

SOCIAL NETWORKS AND DATA MINING BASED ON DATA FROM THE INTERNET ... 67

PAWEL KUNAT,TOMASZ WALKOWIAK,TOMASZ WIECLAWEK... 67

PRÍSPEVOK TRENČIANSKEJ UNIVERZITY ALEXANDRA DUBČEKA V TRENČÍNE K VYPRACOVANIU REGIONÁLNEJ INOVAČNEJ STRATÉGIE KRAJA... 75

WAGNER,J,SLABEYCIUS,J.,SEDLÁČEK,M... 75

KONCEPTY MARKETINGOVEJ ORIENTÁCIE PODNIKU ... 83

JANA LICHVÁROVÁ... 83

EDUCATION AS AN ESSENTIAL PHENOMENON OF CONSTANT DEVELOPMENT IN POPRAD REGION... 93

MILAN DROPPA... 93

ZUR ÖKONOMISIERUNG DER BILDUNG ... 99

HERBERT STRUNZ... 99

KLASTRE V REGIONÁLNOM MANAŽMENTE - KONCEPCIA KLASTROV V ŽILINSKOM KRAJI... 103

JAKUB SOVIAR... 103

ÚLOHA MARKETINGU PRI ROZVOJI REGIÓNOV ... 111

(6)

MODEL CRM A POSTUP JEHO IMPLEMENTÁCIE V PODNIKU... 117

VILIAM LENDEL,MILAN KUBINA... 117

VYBRANÉ STRATÉGIE TERMÍNOVÝCH OBCHODOV... 123

ALEŠ KOZUBÍK... 123

WEATHER DERIVATES AS THE RISK TRANSFER TOOL ... 129

ZUZANA KOZUBÍKOVÁ,JAROSLAV SLEPECKÝ... 129

ZNAČKA A JEJ BUDOVANIE NA TRHU... 135

MARGARÉTA NADÁNYIOVÁ... 135

VZTAH SOUKROMÉ VYSOKÉ ŠKOLY A JEJÍHO STUDENTA... 139

ROBERT JURČA... 139

NĚKTERÉ AKTUÁLNÍ PROBLÉMY HROMADNÉ DOPRAVY, SOUVISEJÍCÍ SE VZÁJEMNOU SPOLUPRACÍ REGIONŮ... 143

JINDŘICH KLAPKA... 143

TRVALÝ VÝZNAM BAŤOVÝCH MYŠLENEK O ÚČASTI DĚLNÍKŮ NA ZISKU ... 147

ROBERT JURČA,LADISLAV OBDRŽÁLEK... 147

SEKCE 2 DEMOGRAFICKÁ VÝZVA PRE NOVÉ MODELY VÝUČBY VYSOKEJ ŠKOLY ... 153

JURAJ DUBOVEC,TIBOR HLAČINA... 153

POZNATKY AKO ZDROJ V MANAŽMENTE PODNIKU... 161

ŠTEFAN HITTMÁR... 161

FINANČNÉ PRÁVO A TRANSFORMÁCIA JEHO ZMIEN V RÁMCI VYUČOVACIEHO PROCESU NA AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU... 167

JANA ŠIMONOVÁ... 167

VZDELÁVANIE PRÁCOU A UČENÍM ... 173

KAROL POLÁK... 173

ŠTÚDIUM NA AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE V OBLASTI OCHRANY PRED POŽIARMI ... 177

MARIAN SUJA... 177

EDUKÁCIA PRACOVNÍKOV KRÍZOVÉHO MANAŽMENTU VO VEREJNEJ SPRÁVE V AKADÉMII POLICAJNÉHO ZBORU V BRATISLAVE ... 181

JÁN BUZALKA,VLADIMÍR BLAŽEK... 181

PRÍSTUPY K MODERNIZOVANIU SYSTÉMU A METÓD RIADENIA UČEBNÉHO PROCESU V PODMIENKACH SÚKROMNEJ VYSOKEJ ŠKOLY ... 187

DANIELA HRICIŠÁKOVÁ,PETER LIPTÁK... 187

EURÓPSKÝ SYSTÉM ĎALŠIEHO VZDELÁVANIA ... 193

JOZEF BALGA,BRANISLAV ČERVENKA,ELENA ZACHAROVÁ... 193

NOVÉ POŽIADAVKY NA PROCES VZDELÁVANIA ... 203

HELENA STRÁŽOVSKÁ,LUDMILA STRÁŽOVSKÁ... 203

RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV V PROGRAMOCH VYSOKOŠKOLSKÉHO ŠTÚDIA ... 209

(7)

CATASTROPHE MODELS AND INSURANCE ... 217

ALEŠ KOZUBÍK... 217

DELAPORTOVO ROZDELENIE V NEŽIVOTNOM POISTENÍ... 223

GALINA HORÁKOVÁ,ALEŠ KOZUBÍK... 223

TVORBA CRM STRATÉGIE ... 231

VILIAM LENDEL... 231

NOVÁ EKONOMIKA A GOVERNANCE... 239

OLDŘICH KRATOCHVÍL,SERGEJ VOJTOVIČ... 239

PODNIKÁNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI – SLUŽBY TURISTÚM... 243

MILAN BŘEZINA,TÍMEA TŘOSOVÁ,KAMIL TŘOS... 243

(8)
(9)

ÚVODNÍ SLOVO

Vážení přátelé,

dne 25. 1. 2008 jsem měl tu čest zahájit v pořadí již šestou mezinárodní konferenci ICSC - International Conference on Soft Computing Applied in Computer and Economic Environments a čtvrtou mezinárodní konferenci „Vysoká škola jako facilitátor rozvoje regionu“.

Bylo mně velikou ctí přivítat mezi účastníky ctěné rektory vysokých škol z ČR a SR, jeho magnificenci pana rektora VUT v Brně - prof. Ing. K. Raise, CSc., MBA, jeho magnificenci pana rektora TU AD v Trenčíně - prof. Ing. Juraja Wágnera, Ph.D., Dr.h.c. a její magnificenci rektorku VŠEMVS v Bratislavě - paní prof. Ing. Věru Cibákovou, CSc., paní a pány prorektory vysokých škol:

• Prof. JUDr. J. Králika, CSc., prorektora Policejní akademie v Bratislavě • Prof. Ing. Helenu Strážovskou, Ph.D. z VŠEMVS v Bratislavě

• Hostující docentku, Mgr. Ivetu Matušíkovou, prorektorku pro pedagogickou činnost EPI, s.r.o. • Prof. Ing. Wlodzimiera Marka Baranskieho, Ph.D. z Ústavu kybernetiky Wroclawské University • RNDr. Ing. Miroslava Rösslera, CSc., MBA z Moravské vysoké školy v Olomouci

• Prof. Dr. Herberta Strunze z University of Applied Science Zwickau • Doc. Mgr. Sergeje Vojtoviče, Dr.Sc. – prorektora EPI, s.r.o.

Měl jsem tu čest přivítat představitele veřejné správy v čele s panem ředitelem odboru Ministerstva vnitra PaedDr. Františkem Menšíkem, starosty měst a obcí v čele s panem starostou Uherského Hradiště panem Ing. Liborem Karáskem, místostarostku města Hodonín paní Mgr. Zuzanu Domesovou, starostu města Kunovice pana Ing. Jiřího Vařechu, pana Jiřího Práška starostu obce Kuželov, pana Františka Krause starostu obce Tasov, paní Mgr. Annu Černobýlovou starostku obce Hrubá Vrbka a pana Ing. Bc. Milana Březinu z Městského úřadu Veselí nad Moravou. Přínosem pro naši práci byl pan Ing. Efstathios Kefalidis zastupující řecké regionální aktivity v oblasti čerpání Evropských fondů a paní Ing. Yvona Legierská z firmy Singular Czech, s.r.o., kteří představili možnosti financování aktivit z ESF.

Měli jsme tu čest přivítat na konferenci skupinu skvělých matematiků – pana prof. RNDr. Jana Chvalinu, Dr.Sc., Prof. RNDr. Josefa Diblíka, Dr.Sc., doc. RNDr. Zdeňka Šmardu, CSc., doc. RNDr. Jaromíra Baštince, CSc. a pana doc. RNDr. Josefa Zapletala, CSc.

Naší společné práce se zúčastnili také mnozí významní zahraniční akademičtí pracovníci: • p. prof. Ing. Wlodzimier Marek Baranski, Ph.D. z Ústavu kybernetiky Wroclawské University • p. prof. Wojciech Zamojski z Ústavu kybernetiky Wroclawské University

• p. prof. Katarzyna Michalska z Ústavu kybernetiky Wroclawské University • p. Mgr. Efstathios Amoutzas z firmy Euroconsultant, s.r.o.

• p. prof. Ing. Štefan Hitmár, CSc. z Žilinské univerzity

K úspěchu konference přispěli také předsedové hospodářských komor z okresů Hodonín a Uherské Hradiště, páni Luděk Šebesta a Ing. Jiří Zezulák i zástupci podnikatelské sféry, p. Ing. Vladimír Vojkovský, p. Igor Tinka a p. Jiří Havlíček.

Na naší konferenci se stejně jako v minulých létech sešli skvělí lidé v takovém počtu, že je všechny k mé lítosti nemohu vyjmenovat. Přesto bych však rád věnoval poděkování muži, který se ctí končí těžké poslání, které na jeho bedra položil osud. Jeho magnificence, pan rektor TU AD v Trenčíně, doc. Ing. J. Wagner, Ph.D., Dr.h.c. končí druhé období ve funkci rektora a protože mu zákon již nedovolil pokračovat, s pocitem uspokojení předá insignie a moci rektora svému nástupci. Jako výraz úcty a poděkování za vykonanou práci jsem proto spolu se všemi účastníky předal panu rektorovi „Zlatou medaili“ naší vysoké školy.

Oldřich Kratochvíl Ing., H. prof., Dr.h.c.

(10)

Vážení přátelé,

tento sborník má presentovat vysokou vědeckou a společenskou úroveň průběhu této mezinárodní vědecké konference. V závěru tohoto úvodu sděluji všem účastníkům, že mezinárodní vědecká konference „Jak úspěšně podnikat v příhraničních regionech“ proběhne dne 16. 5. 2008 v nádherně jarně zelených lázních Luhačovicích. Jsem přesvědčen, že se na této konferenci opět všichni ve zdraví sejdeme.

V Uherském Hradišti, dne 25. 1. 2008

Oldřich Kratochvíl Ing., H. prof., Dr.h.c.

rektor Evropského polytechnického institutu, s.r.o. první soukromé vysoké školy na Moravě

(11)

HLAVNÍ PROBLÉMY PODNIKÁNÍ A KONKURENCESCHOPNOSTI

Č

R

Alan Guinn

1

, Old

ř

ich Kratochvíl

2

, Iveta Matušíková

2

, Herbert Strunz

3

1Rushmore univerzity

2Evropský polytechnický institut, s.r.o. 3University of Applied Sciences Zwickau

Abstrakt: Autoři se v příspěvku zaobírají některými problémy, kterým musí čelit podnikatelské prostředí

v ČR. Vychází z výzkumu CES VŠEM (2006), ze statistický údajů World bank (2006), WEF a dalších strategických materiálů. Z těchto informací vychází nejproblémovější faktory podnikán v ČR. Přestože počet nově založených firem v letech 2003- 2007 významně roste, pokládají si autoři v článku dále otázku, zda podnikatelské prostředí se všemi svými problémy dostatečně podporuje konkurenceschopnost ČR a úkoly stanovené Lisabonskou strategií pro roky 2003 – 2010. V této souvislosti si autoři všímají zabezpečení cílů Lisabonské dohody s ohledem na výši výdajů na vědu a výzkum, zabezpečení výdajů na ICT a plnění žádoucích ukazatelů sociální soudržnosti. V závěru článku si autoři všímají inovačního potenciálu a vyhodnocují úroveň a dynamiku ekonomické výkonnosti krajůČR.

Abstract: In this paper the authors deal with problems that must be addressed by the entrepreneurial

community in the Czech Republic. They have used the research of CES VŠEM (2006), the statistics of the World Bank (2006), WEF and other strategic resources. The most problematic factors come out of this information. Since the number of new established companies grew from 2003 to 2007 reasonably, the authors ask the question whether the entrepreneurial environment with all its problems sufficiently encourages the competitiveness of the Czech Republic and the targets stated in the Lisbon strategy for the period of 2003 – 2010. Under these circumstances the authors touch upon the way of meeting the targets of the Lisbon agreement regarding the expenditure for science and research, ICT and fulfilling the parameters of the social cohesion. In the conclusion of this paper the authors comment on the innovation potential and evaluate the level of the economic performance dynamics in the CR districts.

Klíčová slova: Podnikání, Bílá kniha, konkurenceschopnost ČR, konkurenceschopnost EU, Evropská rada,

Lisabonská strategie, pilíře Lisabonské strategie, HDP, index globální konkurenceschopnosti, index znalostní ekonomiky, ICT, ukazatele sociální soudržnosti, ukazatele životního prostředí, inovační potenciál, konkurenceschopnost krajůČR, dynamika ekonomické výkonnosti krajůČR

Key words: Entrepreneurship, White Book, competitiveness of the Czech Republic, competitiveness of EU,

European Committee, Lisbon Strategy, GDP, Global competitiveness indices, Knowledge economy indices, ICT, Social cohesion indices, Environment indices, innovation potential, competitiveness of the Czech Republic districts, Economical performance dynamics in the Czech Republic districts.

Text

Mezi faktory komplikující podnikání v ČR patří především skutečnost, že podnikání v ČR je regulováno téměř 200 zákony, na něž navazuje téměř 300 podzákonných norem. Sama vláda ČR konstatovala, že v roce 2006 museli podnikatelé vynaložit na splnění svých povinností vyplývajících z platné legislativy až 86 miliard Kč.

Následující tabulka klasifikuje důležité problémy podnikatelského ČR prostředí podle jejich priority tak, jak je uvádí výzkum CES VŠEM v roce 2006.

Časté změny daňových předpisů, metodických stanovisek, formulářů 1, 25

Délka soudního řízení 1, 25

Rozsah a složitost daňových předpisů 1, 36

Složitá a nestabilní právní úprava podnikání 1, 37

Neefektivní potírání korupce a netransparentního lobbingu v politice 1, 38 Příliš štědrý a málo kontrolovaný nemotivující sociální systém 1, 39

Vysoké bankovní poplatky 1, 42

(12)

Nekvalitní výkon a osobní neodpovědnost úředníků státní a veřejné správy 1, 45 Bující korupce a s ní související hospodářská kriminalita 1, 50

Popis hodnotící škály

1 …..Problémy zásadní, nutno bezodkladněřešit 2 …. Důležité problémy, jejichž řešení nelze odkládat 3 …. Důležité problémy, jejichž řešení lze odložit

World Bank 2006 uvádí umístění ČR v hodnocení kvality dílčích složek podnikání v mezinárodním srovnání. Následující tabulka ukazuje, že se umístění ČR v roce 2006 oproti roku 2005 v tomto hodnocení zhoršilo:

pořadí ČR 2007 pořadí ČR 2006 pořadí ČR 2005 Změna 2005/2006

Získávání úvěru 21 21 19 -2 Zahraniční obchod 27 41 39 -2 Regulace zaměstnávání 68 45 44 -1 Vynutitelnost smluv 97 57 55 -2 Registrace vlastnictví 57 58 55 -3 Zahájení podnikání 79 74 85 11 Ochrana investorů 81 83 81 -2 Získávání povolení 109 110 110 1 Placení daní 111 110 104 -6

Ukončení podnikání 115 113 110 -3

Celkové hodnocení 61 52 50 -2

Světová banka hodnotí pořadí zemí podle ukazatelů podnikání v roce 2006 u 175 zemí a u 24 zemí EU mimo Lucembursko, Maltu a Kypr, protože jde o malé země. Následující tabulka ukazuje, že nejlepší podmínky pro podnikání jsou geograficky na severu Evropy.

(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) Celkem

zahájení podnikání udě

lování

povolení regulace zam

ě st-nanosti registrace vlast n ict získávání úv ě r ů ochrana invest or ů

platba daní Zahrani

č obchod vynutitelnost smluv ukon č ení podnikání Velká Británie 6 9 46 17 19 1 9 12 14 22 10 Dánsko 7 14 6 15 36 13 19 15 3 1 20 Irsko 10 6 20 83 80 7 5 2 30 24 7 Švédsko 13 20 17 94 7 33 46 39 9 2 17 Finsko 14 18 35 111 15 21 46 75 2 13 6 Litva 16 48 23 119 3 33 60 40 32 4 30 Estonsko 17 51 13 151 23 48 33 29 6 20 47 Belgie 20 37 48 23 158 48 12 60 36 21 8 Německo 21 66 21 129 42 3 83 73 7 29 28 Nizozemsko 22 38 80 86 20 13 99 82 16 31 9 Lotyšsko 24 25 65 123 82 13 46 52 28 11 62 Rakousko 30 74 50 103 28 21 142 102 15 14 19 Francie 35 12 26 134 160 48 60 91 26 19 32 Slovensko 36 63 47 72 5 13 118 114 88 59 31 Španělsko 39 102 53 161 33 21 83 112 25 42 15 Portugalsko 40 33 115 155 98 65 33 61 27 35 18 Rumunsko 49 7 116 101 114 48 33 131 35 45 108 Česká republika 52 74 110 45 58 21 83 110 41 57 113 Bulharsko 54 85 140 100 65 33 33 107 104 52 64 Slovinsko 61 98 63 146 97 48 46 84 108 84 35 Maďarsko 66 87 143 90 103 21 118 118 76 12 48 Polsko 75 114 146 49 86 65 33 71 102 112 85 Itálie 82 52 104 101 53 65 83 117 110 141 49 Řecko 109 140 55 166 94 83 156 108 123 48 34

Tabulka č. 2: Změna podmínek podnikání v ČR Zdroj: [1,5]

Tabulka č. 1: Nejaktuálnější problémy podnikatelského prostředí v ČR Zdroj: [1]

Tabulka č. 3: Pořadí zemí podle ukazatelů podmínek podnikání (rok 2006) Zdroj: [1]

(13)

WEF1 (2004, 2006) vidí jako nejproblematičtější faktory v ČR (% respondentů) viz graf č. 1.

I přesto, že se podmínky pro podnikání v ČR podle Světové banky v roce 2006 oproti roku 2005 zhoršily, obchodních společností v ČR v roce 2006 přibylo.

V roce 2007 bylo v ČR založeno 22 507 nových firem, což je o 27 % více než v předešlém roce. Téměř polovina společností byla založena v Praze. Praha spolu s Jihomoravským, Středočeským a Moravskoslezským krajem vykazuje v roce 2007 ¾ nově vzniklých firem ve všech krajích v ČR. Z nově vzniklých institucí působí téměř polovina v oblasti nemovitostí a stavebnictví.

Česku stále dominují společnosti s ručením omezeným, podíl akciových společností však roste. Zatímco v roce 2004 byla akciovka každá osmnáctá nově založená společnost, v minulém roce to byla již každá devátá. Na konci minulého roku v Česku fungovalo 290 301 společností, z toho 92,2 procenta z nich bylo s ručením omezeným. Založených evropských společností bylo pouhých 27.

KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ REPUBLIKY

V roce 1994 vydala Evropská unie tzv. „Bílou knihu“ nazvanou „Výzvy a cesty vpřed do 21. století“. V ní konstatovala, že se konkurenceschopnost EU vůči globálním konkurentům (USA, Japonsko) zhoršila. Již tehdy chyběla tomuto materiálu širší vize. Materiál neviděl blízký nástup Číny, Indie a celé ASEAN. Materiál však správně viděl zaostávání EU v době nástupu globalizace v mnoha oblastech (v oblasti ekonomické výkonnosti, v míře nezaměstnanosti, v objemu výdajů na výzkum, v oblasti rozsahu inovace atd.). Proto se EU v té době snažila nalézt cestu, jak tomuto nepříznivému trendu čelit. Proto po mnoha jednáních na jaře v roce 2000 přijala Evropská rada pro roky 2000 – 2010 tzv. Lisabonskou strategii, kterou schválilo všech 10 tehdejších členů EU2. Cílem Lisabonské strategie bylo vytvořit z EU nejkonkurenčnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností.

Scénář komplexní hospodářské, sociální a ekologické obnovy má být pro země EU řešen v tomto období prostřednictvím následujících tří pilířů:

a) Ekonomický pilíř – má připravit EU na přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech a udržovat zdravou ekonomickou prosperitu.

b) Sociální pilíř – má modernizovat evropský sociální model. c) Ekologický pilíř - udržitelný rozvoj a kvalitu života. Předpokládané řešení v rámci jednotlivých pilířů: a) V rámci ekonomického pilíře Lisabonské strategie:

• informační společnost pro všechny 1 Světové ekonomické fórum

2 Lisabonskou strategii schválilo 10 členů EU – Belgie, Dánsko, Francie, Irská republika, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Velká Británie.

14 12 12 12 11 17 Daňový systém

Daňové sazby Neefektivní veřejná správa Dostupnost financování Regulace trhu práce Korupce 2004 2006

Graf č. 1: Nejproblémovější faktory podnikání v ČR (% respondentů)

Zroj: [2]

Graf č. 2: Počet nově založených firem v letech 2003 – 2007 Zroj: [7] 0 5000 10000 15000 20000 25000 2003 2004 2005 2006 2007 a. s. s.r.o. 17 720 22 507 11 604 14 926 15 239

(14)

• vytvoření evropského výzkumného prostoru

• odstranění překážek pro podnikání, zvláště u malých a středních podniků

• ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu

• vytvoření integrovaných výkonných, transparentních a spolehlivých finančních trhů

• lepší koordinace makroekonomických politik b) V rámci sociálního pilíře Lisabonské strategie:

• aktivní politiku nezaměstnanosti

• modernizaci evropského sociálního modelu

c) V rámci ekologického (enviromentálního) pilíře Lisabonské strategie chce EU dosáhnout udržitelného rozvoje a kvality života.

Vstupem ČR do EU je konkurenceschopnost České republiky výše stanovenými cíli Lisabonské strategie významně ovlivňována. Pokusme se posoudit prostřednictvím souboru vybraných ukazatelů, jak se plní cíle Lisabonské strategie v ČR:

• V oblasti výzkumu a vývoje vykazuje ČR stále nedostatečné výdaje na tuto oblast včetně zaostávání výdajů na vzdělávání v poměru k HDP. ČR vykazuje slabou patentovou aktivitu a nedostatečné využívání ICT3 technologií.

EU-27 EU-15 ČR 2000 1,86s 1,92s 1,21 2001 1,88s 1,94s 1,20 2002 1,88s 1,95s 1,20 2003 1,87s 1,93s 1,25 2004 1,84s 1,91s 1,26 2005 1,84s 1,91s 1,42 2006 1,84s 1,91s 1,54

3 ICT – informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies)

Poznámka: s – odhad EUROSTATu. Pramen: EUROSTAT – New Kronos, Science and Technology (k 2. 4. 2008)

Tabulka č. 4: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj Zdroj: [1,6]

Poznámka: SE – Švédsko; FI – Finsko; DE – Německo; DK – Dánsko; AT – Rakousko; FR – Francie; BE – Belgie; NL – Nizozemsko; UK – USA; LU – Lucembursko; CZ – Česká republika; IE – Irsko; SI – Slovinsko; ES – Španělsko; IT – Itálie; EE – Estonsko; HU – Maďarsko; PT – Portugalsko; LT – Litva; MT – Malta; GR – Řecko; LV – Lotyšsko; PL – Polsko; SK – Slovenská republika; BG – Bulharsko; CY – Kypr; RO - Rumunsko

Graf č. 3: Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj roce v 2006 vybraných zemí Zdroj: [1] 3,48 2,51 2,44 1,73 1,56 1,42 1,25 1,22 1,12 1,10 0,94 0,94 0,76 0,61 0,61 0,57 0,57 0,50 0,50 2,36 1,78 1,82 0,40 0,39 3,86 0,81 2,13 SE FI DE DK AT FR BE NL UK LU CZ IE SI ES IT EE HU PT LT MT GR LV PL SK BG CY RO

(15)

• V oblasti ekonomiky významně poklesly státní podpory a zvýšil se tlak na průhlednost státních zakázek.

• Přetrvává vysoká administrativní náročnost na podnikatele, roste cena elektřiny a postupně se integrují trhy.

• V ČR je relativně nízká nezaměstnanost.

• Problémem je odkládání penzijní reformy.

• V oblasti environmentální udržitelnosti je problémem vysoká energetická náročnost české ekonomiky. Podle indexu globální konkurenceschopnosti v rámci EU se ČR umístila pod průměrem EU – viz graf č. 4. Světová banka však přiřazuje České republice podprůměrnou pozici v hodnocení indexu znalostní ekonomiky.

Viděli jsme, že jedním z důvodů zaostávání ČR v hodnocení indexu znalostní ekonomiky jsou nízké výdaje na vědu a výzkum. Je však realitou, že ani výdaje na vědu a výzkum v % HDP EU v tomto období nezabezpečuje cíle Lisabonské dohody s ohledem na výši výdajů na vědu a výzkum v % HDP v USA.

ČR FIN EU-27 EU-15 USA

Výdaje na VaV v %HDP 1,42 2,43 1,84 1,91 2,67**

- podíl podnikových výdajů

na VaV 54,1 69,3** 54,5 54,8 61,4*

Patentové přihlášky u EPO

na mil obyvatel* 15,9 305,6 128,0 160,7 167,6

Rizik. kapit.: poč. fáze, (Expanze), v %˛ HDP 0,00 (0,06) 0,44 (0,52) ... ... 0,22 (1,15) 0,35 (1,47) Podíl high-tech vývozů na

vývozech** 14,0 18,0 18.0*** 17,7 27,0

Abs. Přír. A tech. Oborů (v

% pop. 20-29) 8,2 17,7 13,2 … 10,6

Poznámka: Vyšší hodnota (max. 10) = lepší výsledek.

Graf. č. 5: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky Zroj: [2]

Graf č. 4: Index globální konkurenceschopnosti v EU

Zdroj: [1]

* rok 2003, ** rok 2004, ***EU-25

Tabulka č. 5: Výdaje na výzkum a vývoj (rok 2005) Zdroj: [1]

(16)

Tvrzení, že výdaje v ČR na informační technologie nejsou dostatečné prokazuje tabulka č. 6.

ČR FIN EU-27 EU-15

Výdaje na informační technologie v

% HDP 2,9 3,7 3,0 2) 3,1 Výdaje na telekomunikační technologie v %HDP 3,7 3,3 3,4 2) 3,3 % domácnosti s internetovým přístupem 29 65 49 54

% obratu podniků z e-commerce 3,1 ... 4,0 4,1

Míra penetrace širokopásmového připojení

8,4 24,9 14,8 16,5

připojení % jednotlivců – užívání

e-government 17 47 24 26

1)

% podniků – užívání e-government 76 93 63 64

Cílům Lisabonské strategie zcela jistě nesvědčí skutečnost, že EU vykazuje v současné době nízkou ekonomickou výkonnost. To má dopad na uplatnění problémových skupin (mladí lidé a lidé s nízkou kvalifikací) na trhu práce a na skutečnost, že se riziko chudoby v EU v posledních letech mírně zvyšuje. ČR má doposud procento populace, která je pod prahem rizika chudoby nižší, než je průměr EU-27. ČR však má v rámci EU-27 jednu z nejnižších hodnot podílu důchodu a průměrné mzdy. Také míra nezaměstnanosti žen je v ČR významně vyšší než v EU-27, což také snižuje výkon ekonomiky ČR.

ČR FIN EU-27 EU-15

% populace v riziku chudoby před soc. transfery* 21 28 26** 26 % populace v riziku chudoby po soc. transferech* 10 12 16** 16

Nerovnost rozdělení důchodů* 3,7 3,6 4,9** 4,8

Rozpětí regionálních měr zaměstnanosti (VAR) 5,5 5,5 11,9 10,9 Dlouhodobá nezaměstnanost v % aktivní populace 3,9 1,9 3,6 3,1

-ženy 4,9 1,8 4,0 3,5

-muži 3,1 2,1 3,3 2,8

% populace 18-59 let v domác. bez zaměstnání 7,3 9,5 9,9 9,5 % dětí 0-17 let v domácnost. bez zaměstnání 8,2 4,9 9,7 9,3

ČR pokračuje v rozvoji využívání obnovitelných zdrojů přesto, že sama vyprodukuje relativně málo skleníkových plynů. Hlavní problémy ČR v této oblasti spočívají v tom, že se nedaří snížit rozsah nákladní přepravy a že má vysokou spotřebu energie v průmyslové výrobě:

ČR FIN EU-27 EU-15

Emise skleníkových plynů* 79,9 114,5 92,7** 99,1

Spotřeba energie/HDP, kgoe na

1000EUR 823,4 241,5 208,1 184,9

Intenzita nákladní dopravy, t-km/HDP 83,4 86,1 104,6** 104,8 Vytvořený městský odpad v kg/obyv. za

rok

289 468 518 567

Elektřina z obnov. Zdrojů v % vyrob.

elektřiny 4,5 26,9 14,0 14,5

Světové ekonomické fórum vydává od roku 2002 ve dvouleté periodicitě dokument „Lisbon Review“. Tento dokument z roku 2006 ukazuje, že ČR i nadále zaostává vyplnění Lisabonské strategie za průměrem EU-15 i EU-27. Zvlášť nepříznivá je situace začínajících firem, kde se ČR umístila až na 21. pozici. Nepříznivě jsou hodnoceny také finanční

Tabulka č. 6: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) Pozn.: 1) rok 2005, 2)EU 25

Zdroj: [4]

* rok 2005, ** EU-25

Tabulka č. 7: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) Zdroj: [1]

* rok 2004, ** EU-25

Tabulka č. 8: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) Zdroj: [1]

(17)

služby, a především složitý přístup firem k rizikovému kapitálu.

Graf č. 6 ukazuje, že v současnosti Česká republika přechází z fáze konkurenceschopnosti tažené efektivností do fáze konkurenceschopnosti tažené inovacemi. Oproti roku 2004 šetření WEF ukazuje, že došlo k mírnému zlepšení situace.

Mimo WEF lze získat informace o konkurence schopnosti ČR v Ročence světové konkurenceschopnosti (World Competitivenes Yearbook). Tuto ročenku publikuje Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne (IMD), který řadí země podle jejich schopností vytvářet a rozvíjet prostředí, která podporuje konkurenceschopnost podniku. Sledovány jsou čtyři základní faktory: ekonomická výkonnost, efektivnost vlády, efektivnost podniků a infrastruktura. Dále se každý faktor člení na pět subfaktorů. Analýza v roce 2007 hodnotí 55 zemí a u každé země 323 kritérií rozdělených podle čtyř hledisek:

• ekonomická

• efektivnost vlády

• efektivnost firem

• infrastruktura

CZ FI EU-12 EU-15 EU-27

Informační společnost 4,10 5,41 4,02 4,83 4,47

Inovace, výzkum a vývoj 3,85 5,90 3,56 4,62 4,15

Liberalizace 4,96 5,58 4,37 5,19 4,83

Síťová odvětví 5,16 5,93 4,59 5,76 5,24

Efektiv. a int. fin. služby 4,84 6,29 4,84 5,99 5,48

Podnikové prostředí 3,99 5,24 4,14 4,82 4,51

Sociální začlenění 4,44 5,35 3,95 4,60 4,31

Udržitelný rozvoj 4,90 6,23 4,22 5,47 4,91

Celkem 4,53 5,74 4,21 5,16 4,74

Graf č. 6: Skóre pilířů konkurenceschopnosti WEF Zroj: [2]

Tabulka č. 9: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) Zdroj: [2]

(18)

Graf č. 7 ukazuje stále ještě neutěšenou pozici ČR v této oblasti v roce 2007.

Světové ekonomické fórum dne 31. 10. 2007 uveřejnilo zprávu Global Competitiveness report 2007-2008 v Ženevě, v níž konstatuje, že ČR je v roce 2007 dokonce méně konkurenceschopná než v roce 2006. ČR se umístila na 33. místě. Výzkum probíhal ve 13 zemích u 11 000 manažerů.

Index globální konkurenceschopnosti vyvinulo Světové ekonomické fórum ve spolupráci s profesorem Kolumbijské univerzity Xaverem Salou-i-Martinem a poprvé jej představilo v roce 2004. Celkem se žebříček zakládá na porovnání dvanácti faktorů: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví a základní vzdělávání, vysokoškolské vzdělávání, efektivita trhu zboží, efektivita trhu práce, stupeň vývoje finančních trhů, stupeň vývoje technologií, velikost trhu, stupeň vývoje firem a inovace. V druhé části zprávy se pak hodnotí i specifické faktory u firem. Výstupem výzkumu je následující tabulka.

Pořadí 2007 Pořadí 2006 Pořadí 2005 Země

1. 1. 1. USA 2. 4. 4. Švýcarsko 3. 3. 3. Dánsko 4. 9. 7. Švédsko 5. 7. 6. Německo 6. 6. 2. Finsko 7. 8. 5. Singapur 8. 5. 10. Japonsko 9. 2. 9. Velká Británie 10. 11. 11. Nizozemí … 33. 31. 29. Česká republika 34. 35. 48 Čína 39. 40. 30 Slovinsko 41. 37. 36. Slovensko 45. 44. 39 Lotyšsko 47. 38. 35. Maďarsko 51. 45. 43 Polsko 73. 69. 68 Ukrajina 86 84 83 82 78 77 75 74 72 63 61 61 60 58 58 57 56 55 49 47 43 92 48 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 DK NL SE AT IE DE FI UK EE BE FR ES LT CZ SK HU GR PT SI BG IT RO PL

Graf č. 7: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) Zdroj: [1]

(19)

79. 74. 61 Bulharsko

131. 121. 117 Čad

Slabá konkurenceschopnost ČR vyplývá také z nedostatečně rozvinutého inovačního potencionálu. Následující graf výstižně ukazuje, že v oblasti inovačního potenciálu vykazuje ČR vůči rozvinutým zemím zpoždění.

Dosud jsme hodnotili konkurenceschopnost celé ČR. V další části textu uvádíme hodnocení konkurenceschopnost regionů NUTS34. K hodnocení konkurenceschopnosti regionů používáme tří složek:

• ekonomické výkonnosti

• inovační výkonnosti

• kvality života

V tabulce č. 11 uvádí zdroj [1] celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajůČR. Úroveň (2005) Úroveň (2001-2005)

Kraj Hodnota Pořadí Hodnota Pořadí

Praha 84 1 51 7 Středočeský 69 2 65 1 Jihočeský 63 4 48 11 Plzeňský 60 5 60 3 Karlovarský 13 14 24 14 Ústecký 22 13 40 13 Liberecký 42 10 48 9 Královehradecký 54 7 52 6 Pardubický 54 8 48 10 Vysočina 60 6 61 2

4. NUTS 3 - Jednotka odpovídá úrovni nejnižšího územně správního regionu státní správy (okresy). U menších států Evropské unie se velikost pohybuje mezi 200-400 000 obyvatel. Rozloha jednotek se pohybuje mezi 1 000-3 000 km2. I tyto jednotky mají přímou návaznost na Strukturální fondy Evropské unie. NUTS byl zaveden Statistickým úřadem Evropské unie (Eurostat) pro potřeby statistického sledování a zpracovávání analýz sociální a ekonomické situace v jednotlivých regionech a pro samotné potřeby regionální politiky.

5, 56 5, 51 5, 0 4, 9 4, 89 4, 8 4, 68 4, 65 4, 36 4, 08 3, 98 3, 83 3, 82 3, 81 3, 68 3, 51 3, 5 3, 47 3, 43 3, 35 3, 3 3, 19 3, 14 2, 93 4, 54 5, 44 4, 59 3, 71 3, 26 0 1 2 3 4 5 6 Fi ns ko N ě me ck o Šv éd sk o Dá ns ko N izo zem sk o V el ká B ri tán ie Fr an ci e Bel gi e R akou sk o EU -1 5 Ir sk o L ucem bu rs ko EU -2 7 Č es ká re pub li ka Est on sk o Ma ď ar sk o Po rt ug al sk o Sl ov in sk o Šp an ě ls ko Sl ov en sk o It álie Po ls ko Ř ec ko L itv a K ypr M alta Lo ty šs ko Ru m un sk o Bu lh ar sk o

Graf č. 8: Hodnota pilíře inovačního potenciálu (rok 2006) Zdroj: [1]

Tabulka č. 10: Žebříček konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra Zdroj: [3]

(20)

Jihomoravský 69 3 51 8

Olomoucký 38 11 55 4

Zlínský 44 9 53 5

Moravskoslezský 28 12 45 12

Ekonomickou výkonnost krajů ČR v grafu č. 9 hodnotíme podle indexu ekonomické výkonnosti, který vychází z HDP/na obyvatele, produktivity práce, míry nezaměstnanosti a tvorby hrubého fixního kapitálu.

Vztah úrovně a dynamiky ekonomické výkonnosti krajůČR ukazuje graf č. 10.

Kraj HDP

na obyv. Produkt. práce Nezaměstnanost v % HDP PZI

Praha 209 146 35 223 Středočeský 93 107 69 103 Moravskoslezský 82 91 164 60 Jihočeský 89 90 74 70 Plzeňský 96 93 73 63 Karlovarský 78 76 120 47 Ústecký 81 88 180 64 Liberecký 80 84 92 92 Královehradecký 89 90 82 34 Pardubický 82 85 90 59 Vysočina 84 92 93 56 Jihomoravský 92 93 115 39 Olomoucký 78 86 117 39 Zlínský 80 88 101 43 Kraj Výdaje na V a V vzdělání HPH v high-tech Trestné činy Emise znečištění Praha 156 199 91 231 223 Středočeský 194 78 154 97 77 Moravskoslezský 51 83 80 90 413 Jihočeský 70 94 90 78 35 Plzeňský 52 82 93 77 46 Karlovarský 8 58 56 95 114

Tabulka č. 11: Celkové pořadí úrovně a dynamiky vývoje konkurenceschopnosti krajůČR Zdroj: [2]

Graf č. 9: Složky konkurenceschopnosti krajů (rok 2005)

Zdroj: [2] Graf výkonnosti krajč. 10: ÚroveůČR (percentily, 2001-2005) ň a dynamika ekonomické Zdroj: [2]

(21)

Ústecký 21 61 87 122 346 Liberecký 79 69 123 105 64 Královehradecký 58 98 112 64 58 Pardubický 95 85 124 58 99 Vysočina 40 81 111 49 30 Jihomoravský 108 120 86 86 24 Olomoucký 67 94 100 67 44 Zlínský 80 88 102 52 47 ZÁVĚR:

Přestože se ekonomika ČR vyvíjí pozitivně a růst HDP je plynulý, jak ukazuje graf č. 10, lze očekávat v následujících letech pokles meziročního růstu ekonomiky ČR. Hlavním důvodem bude pomalá aplikace inovačních strategií v podnikatelském sektoru ČR a jednotlivých krajů, nerovnoměrná úroveň a dynamika jednotlivých krajůČR a pokles přílivu pracovních sil do ekonomiky ČR. Závažným problémem ekonomiky ČR je její významné napojení jejího zahraničního obchodu na zahraniční obchod Německa. Vývoj zahraničního obchodu Německa na země ASEAN ovlivní také vývoj zahraničního obchodu ČR. Kromě potřeby zvýšení ekonomické výkonnosti jednotlivých krajůČR a celé ČR je třeba zvýšit inovační výkonnost jednotlivých krajů a celé ČR a také se začít zabývat problematikou kvality života v jednotlivých krajích ČR. Ty kraje, které zanedbají tuto složku konkurenceschopnosti budou ztrácet mladou kvalifikovanou pracovní sílu. Ekonomika ČR potřebuje dořešit nemotivující sociální systém, dosáhnout stability právního prostředí včetně schopnosti vymáhání pohledávek a vybudování protikorupčního systému. Ekonomika ČR potřebuje také odstranit netransparentní a často i korupční lobbing v politice. Zcela jistě potřebuje ČR co nejdříve zvýšit výdaje na vědu a výzkum, alespoň k průměru EU-15 – viz tabulka č. 5. Většina těchto výdajů by však měla směřovat do oblasti aplikovaného výzkumu s cílem ekonomického zhodnocení těchto výdajů a následného financování činnosti těchto institucí působících v oblasti vědy a výzkumu.

S ohledem na analýzu ekonomických cílů Lisabonské strategie je třeba konstatovat, že před ekonomickým systémem ČR stojí ještě mnoho problémů.

LITERATURA:

[1] KADEŘÁBKOVÁ, A. a KOL. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2006-2007. Praha : Linde nakladatelství s.r.o. 2007. ISBN 80-86131-64-5. str. 430.

[2] Buletin CES VŠEM, ročník 2007, vydání č. 18, 17. 10. 2007, ISSN 1801-1578. [3] Země z horní příčky. Ihned.cz [online]. [cit. 2007-04-19]. Dostupný www :

http://www.vyhledavani.ihned.cz/index.php?s1=M&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=d&article[id]=20500400 &article[what]=nejv%ECt%9A%ED+zahrani%E8n%ED+investice&article[sklonuj]=on [4] EUROSTAT, 2007. [5] http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomics/Default.aspx?economyid=55 [6] http//epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid%1996,39140985&_dad%portal&_schema%PORTAL&screen %detailref&language%en&product%STRIND_INNORE&root=STRIND_INNORE/innore/ir021

[7] Český statistický úřad. Dostupné na www: www.czso.cz

ADRESA: Prof. Alan Guinn Rushmore university South Dakota, USA tel.: 1-815-780-9012

e-mail:aguinn@faculty.rushmore.edu

Ing. Oldřich Kratochvíl, Honorary professor, Dr.h.c. Soukromá vysoká škola

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699

686 04 Kunovice, ČR tel.: 572 549 018

e-mail: epi@edukomplex.cz

Tabulka č. 12: Statistické údaje o krajích České republiky Zdroj: [1]

(22)

Mgr. Iveta Matušíková, h. doc. Soukromá vysoká škola

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699

686 04 Kunovice, ČR tel.: 572 549 018

e-mail: matusikova@edukomplex.cz

Prof. Dr. Herbert Strunz

University of Applied Sciences Zwickau Dr. – Friedrichs-Ring 2a

D-08056 Zwickau tel.: 0049 375 536 3502

(23)

ROLE VYSOKÝCH ŠKOL VE VZD

ĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU

Karel Lacina

Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní

V soudobé evropské ekonomice, hospodářství České republiky nevyjímaje, příjmy z cestovního ruchu v posledních desetiletích hrají stále významnější úlohu. Turismus celkově patří k sektorům služeb, které se na ekonomických aktivitách státu podílejí nadpoloviční – a nejednou i dvoutřetinovou – většinou.

Statistické údaje informují, že v Evropské unii dnes na rozvoji cestovního ruchu přímo a nepřímo závisí téměř 24 milionů pracovních míst. Turismus se svými přímými a nepřímými efekty podílí zhruba 10 % na hospodářské výkonnosti evropského kontinentu, přičemž prognózy pro nejbližší léta jsou příznivé. Světová rada cestování a cestovního ruchu (World Travel and Tourism Council), významná mezinárodní organizace, hovoří například o tom, že by zmíněný podíl v roce 2016 mohl překročit 12 %. Další mezinárodní organizace s označením Světová organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization) dodává, že se jen v letech 1950 – 2000 rozsah příjezdového cestovního ruchu zvýšil z 27 milionů na 670 milionů příjezdů.

V posledních letech více než 40 % celosvětového počtu přírůstku turistů se realizovalo v Evropě. Nicméně se poměrně rychle zvyšuje počet přijíždějících účastníků cestovního ruchu z Číny, Indie, Austrálie, dalších zemí pacifické oblasti i z Blízkého a Středního východu.

Prognózy upozorňují na skutečnost, že by se v celosvětovém měřítku v roce 2010 měl počet přijíždějících turistů zvýšit na 937 milionů (přičemž na Evropu by mělo připadat 476 milionů příjezdů). Světová organizace cestovního ruchu v této souvislosti předpokládá nejvyšší přírůstek ve východní Asií (6,7 %) následované jižní Asii (6,1 %), americkým kontinentem (4,1 %) a Evropou (2,6 %). O dalších deset let by se podle analytického materiálu, nesoucího označení „Tourism Vision 2020“ (zpracovaného Světovou organizací cestovního ruchu), v průběhu jediného kalendářního roku mělo z jedné země do druhé přepravit 1,56 miliardy turistů. Do Evropy by v tomto roce mělo přijet 717 milionů turistů a z Evropy vyjet 728 milionů turistů. V dané souvislosti se předpokládá rychlejší pohyb turistů mezi kontinenty: zatímco v roce 1995 představoval 24 % veškerých příjezdů, v roce 2020 by se zmíněný podíl měl zvýšit na 30 %. Z pohledu integrující se Evropy se roční tempo růstu služeb cestovního ruchu ustálilo na hodnotě 3 % - 4 %. Turistika se tak významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu a na příjmech státního i regionálních rozpočtů. Tím, že přispívá ke stimulování investičních aktivit 1), má i nesporný pozitivní vliv na vytváření nových pracovních míst. Pokud jde o Českou republiku, statistická fakta hovoří o téměř zdvojnásobení počtu k nám přijíždějících turistů: z 3,38 milionů v roce 1995 na 5,48 milionů v roce 1998. Pozitivní trend pokračoval i v následujících letech 1). Jen v roce 2004 počet návštěvníků ze zahraničí (včetně takových, kteří u nás strávili pouze jeden den) vzrostl o 4,8 %. V tomto roce se cestovní ruch spolu s navazujícími aktivitami podílel na celkové zaměstnanosti téměř 10 %. Pro rok 2020 Světová organizace cestovního ruchu předpokládá příjezd až 44 milionů turistů.

Zkušenosti z vyspělých turistických destinací dokládají skutečnost, že efektivně organizovaný a řízený cestovní ruch mimo jiné rovněž významně přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti hlavně oněch regionů, v nichž se větší počet pracovních míst vytváří v oblasti cestovního ruchu. Celková orientace regionální politiky na rozvoj inovačních strategií si přímo vynucuje, aby i cestovní ruch procházel rychlými inovacemi. V uvedeném směru se osvědčuje zejména rychlé zavádění a praktické využívání moderní výpočetní techniky v různých subjektech nabízejících a poskytujících služby cestovního ruchu.Inovacemi ovšem musí procházet i profesní příprava různých skupin pracovníků cestovního ruchu. Z pohledu implementace cílů regionální politiky od přelomu osmdesátých a devadesátých let zvláště na evropském kontinentu vystupuje do popředí i environmentální aspekt regionálního rozvoje, který je nezbytné v usměrňování turistických aktivit odpovědně zvažovat.V první řadě se přijetí tzv. „Deklarace z Riao životním prostředí„ schválené účastníky první konference OSN o životním prostředí, která se v roce 1992 konala v brazilském Rio de Janeiro, stalo podnětem i k uskutečňování různých aktivit v cestovním ruchu, k jehož hlavním iniciátorům patřily a i nadále patří

Světová organizace cestovního ruchu a Světová rada cestování a cestovního ruchu. Obě organizace se ztotožnily s ideou tzv. udržitelného rozvoje (sustainable development) 2). V reakci na přijetí „Deklarace z Ria o životním prostředí„

mimo jiné přijaly dokument nesoucí označení „Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu k ekologicky udržitelnému rozvoji„. Shodně dospěly k poznatku, že myšlenku udržitelného rozvoje je nutno uskutečňovat na národní a na

(24)

regionální úrovni.

Rozvoj cestovního ruchu ovšem nemá jen silné stránky. Představitelé národní a regionální veřejné správy, jakož i část podnikatelů, kteří se v něm angažují, nejednou upozorňují i na to, že se musí seriozně brát v úvahu některá specifika příznačná pro tuto sféru aktivit, které jsou zdrojem jistých komplikací. K nejzávažnějším z nich patří následující:

• cestovní ruch má výrazně sezónní povahu,

• produkt cestovního ruchu není možno vyrábět na sklad,

• charakteristickým prvkem je vysoký podíl lidské práce,

• trh je silně determinován jak místními přírodními faktory, tak některými ne vždy předvídatelnými jevy,

• rozvoj cestovního ruchu bývá dosti významným způsobem podmíněn politicko – administrativní situací toho či onoho státního útvaru.

V úvahách o blízké budoucnosti globálního, kontinentálního, národního a regionálního cestovního ruchu je třeba zvažovat i některé klíčové trendy, které jsou dnes pro jeho rozvoj příznačné a které jej budou nesporně ovlivňovat i v předpokládaném období do roku 2020. Patří k nim v první řadě tyto:

• v rostoucím počtu států měnící se věková struktura populace - a tím i zákazníků (celkově roste počet seniorů jako aktivních účastníků cestovního ruchu: ve Francii například již nyní představují na 30 % veškerých zákazníků cestovních kanceláří),

• v Evropě a v Severní Americe se mění struktura domácností (roste počet domácností nerodinného typu jakož i počet lidí, kteří v rodinách nežijí),

• turisté kladou rostoucí nároky na kvalitu poskytovaných služeb, jejíž zvýšené náklady jsou připraveni hradit,

• mění se společenské a kulturní zvyklosti obyvatel Evropy, Severní Ameriky a v menší míře též dalších kontinentů (zvyšuje se počet turistů upřednostňujících aktivity spojené s upevňováním jejich fyzického zdraví i s racionálním využíváním volného času).

Jako neméně závažné se jeví některé negativní rysy turbulentně se rozvíjejícího cestovního ruchu. Jsou jimi v první řadě:

• celkové poškozování přírodního prostředí masovou turistikou,

• rychlá a často vůči přírodě necitlivá výstavba zařízení pro turisty

• nárůst prostituce v některých oblastech,

• zvyšování počtu drogově závislých,

• omezování sociální identity místního obyvatelstva.

Veškerá výše uvedená fakta dokládají skutečnost, že se výchova kvalifikovaných pracovníků pro oblast cestovního ruchu stává stále aktuálnějším úkolem, na jehož uskutečňování se měly podílet renomované vzdělávací subjekty, vysoké školy nevyjímajíce.

Z pohledu profesního vzdělávání stávajících a budoucích pracovníků cestovních kanceláří, hotelů a dalších zařízení turistického ruchu se jako mimořádně potřebná jeví výuka takových znalostí a dovedností, které rozhodující měrou přispívají jednak ke zkvalitňování účinných forem řízení aktivit cestovního ruchu, jednak k výkonu různých specializovaných činností.

Vyjdeme-li ze současného stavu akademické výuky pro oblast cestovního ruchu na našich středních a na vysokých školách i z konkrétních poznatků o kvalitě profesního vzdělávání pracovníků, jež v turismu již dlouhodobě působí, je možno hovořit o potřebě jejich dalšího zkvalitňování. V současnosti fakta hovoří o tom, že u nás takto zaměřené vzdělávání nabízí 25 vysokoškolských pracovišť, 12 vyšších odborných škol a 69 středních škol. Inspirací pro další zkvalitňování jejich výukové činnosti mohou být poznatky zvláště o systémech vzdělávání v evropských zemích s bohatými tradicemi rozvoje cestovního ruchu.

Ve Francii, Itálii, Německu, Rakousku, Řecku, Španělsku, Portugalsku i jinde jsou jeho obsah, vyučovací metody i metodologie výuky, podrobovány permanentnímu kritickému přehodnocování. V dané souvislosti se zdůrazňuje, že zkvalitňování vzdělávání pro oblast cestovního ruchu, jehož součástí jsou i různé specializované národní a mezinárodní konference a semináře, má nejen ekonomický, nýbrž současně celkový kultivační efekt.

S přihlédnutím k předpokládaným prognózám rozvoje cestovního ruchu se častěji hovoří i o tom, že především v případě přípravy manažerů se jako víceméně nezbytná ukazuje potřeba vytvořit samostatné systémy jejich celoživotního vzdělávání. V uvedené souvislosti se bere v úvahu i skutečnost, že silná konkurence mezi poskytovateli služeb v cestovním ruchu si přímo vynucuje dlouhodobý systematický důraz na kvalitu vzdělavatelských aktivit. V řadě zemí slabou stránkou četných turistických destinací zůstává problematika kvality managementu. Z uvedeného důvodu výuka otázek souvisejících s rozvojem tzv. destinačního managementu dnes nepochybně vystupuje do popředí.

(25)

Podle mého názoru se v současné době v České republice ukazuje potřeba zvýšit nabídku především bakalářského stupně vzdělávání ve sféře turistických aktivit. Výuka by měla být zaměřena jak na osvojování poznatků z teoretických, tak i technických předmětů. Dalšími důležitými prioritními předměty jsou samozřejmě geografie a psychologie. Jinou prioritou v profesním vzdělávání se stává zdokonalování aktivit spojených se slaďováním zájmů veřejné správy a podnikatelských subjektů. Výuka problematiky nesoucí označení „Public - Private – Partnership” specifikovaná pro oblast cestovního ruchu se proto rovněž jeví jako vysoce aktuální.

Absolventi bakalářského stupně vzdělávání budou oprávněni k výkonu konkrétních manažerských činností na středním i na nižším stupni řízení cestovních kanceláří. Současně mohou být delegáty uvedených cestovních kanceláří i kvalifikovanými průvodci. Část z nich může nalézt uplatnění též v obecních a krajských úřadech. Nejlepší posluchači mohou být zapojeni do modelování různých aktivit v národních parcích a v biosférických rezervacích. V neposlední řadě budou připraveni k zastávání odpovědných funkcí v kongresové, lázeňské a rekreačně – sportovní turistice. ADRESA:

Prof. PhDr. Karel Lacina, Dr.Sc. Univerzita Pardubice

Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Studentská 84

532 10 Pardubice

(26)
(27)

RETROSPEKTÍVA PRIEBEŽNÝCH VÝSLEDKOV VEDECKÉHO VÝSKUMU ZAMERENÉHO

NA PODIEL VPLYVU VYSOKEJ ŠKOLY NA ROZVOJ REGIÓNU

(k vedecko-výskumnej úlohe realizovanej v spolupráci evropského polytechnického intitutu v Kunovicích a Akadémie policajného zboru v Bratislave)

Jozef Králik

Akadémia Policajného zboru v Bratislave

Abstrakt: Príspevok prezentuje vedecko – výskumnú aktivitu Evropského polytechnického institutu

v Kunoviciach orientovanú v spolupráci s Akadémiou Policajného zboru na riešenie aktuálnych spoločenských problémov, osobitne podmieňujúcich rozvoj regiónu, a to najmä prostredníctvom získavania relevantných informácií o určenom predmete spoločného bádania, ich dôsledne vedeckého analyzovania, vyhodnocovania, syntetizovania, ako aj formulovania hypotéz a vízií ďalšieho rozvoja predmetu vedecko – výskumnej činnosti.

Kľúčové slová: vedecká práca, amerikanizácia, islamizácie, helenizmus, judaizmus, kresťanstvo, Evropský

polytechnický institut, vedecko – výskumný projekt.

ÚVOD

Problematike vysokoškolského vzdelávania sa venovali a dodnes stále aj venujú z teoretického i z praktického hľadiska mnohí odborníci. Možno dokonca konštatovať, že záujem o získanie vyššieho vzdelania než bolo a je poskytované obyčajne ako povinné či nevyhnutné vzdelanie a vzdelávanie, prejavovali určité vrstvy tvoriace civilizované národy a ich predstavitelia už v staroveku, avšak aj v stredoveku. Racionalistické myslenie panujúce novoveku si kvalitatívne vyššie vzdelanie vyžadovalo úplne samozrejme. Rozmach vzdelávania však nadobudol skutočne dynamický charakter prakticky až v 20. storočí, kedy sa vzdelanie a osobitne vysokoškolské vzdelanie stalo dostupné aj pre tie spoločenské vrstvy, pre ktoré bolo dovtedy z rozličných dôvodov nedosiahnuteľné. Podľa nášho názoru musí byť a vari naozaj i je však súčasťou vzdelávania aj výchova či vychovávanie vzdelávaných. Je zrejmé, že v tuzemských podmienkach sa zabúda práve na kvalitatívnu stránku týchto spojených nádob. Žiaľ, azda práve preto sa v súčasnosti možno takmer denne stretnúť so vzdelaným, avšak nevychovaným či zle vychovaným človekom. Je to na škodu spoločnosti a jej vnímania okolitým svetom, najmä susednými národmi. Napriek tomu príslušné štátne orgány a inštitúcie nepodnikajú vari nič, čo by operatívne konvalidovalo tento nedobrý stav výchovno – vzdelávacieho komplexu, odrážajúci sa negatívne aj na medziľudských vzťahoch a osobitne na človečenskej morálke jednotlivcov. Zdá sa preto, že pri koordinácii týchto stránok dotvárania komplexnej osobnosti vzdelávaného patrí priorita cirkevným a súkromným školám a osobitne cirkevným a súkromným vysokým školám. Na ich akademickej pôde možno totiž najvýraznejšie zaznamenať rešpektovanie požiadaviek konfesionálneho či súkromného zakladateľa školy na jej frekventantov z hľadiska ich vonkajšej úpravy, zovňajšku, odevu, spôsobov komunikácie, vzájomnej kooperácie, slušnosti, úcty a sebaúcty a podobne. Vari preto súkromné vysoké školy venujú osobitú pozornosť aj teoretickému rozpracovávaniu problematiky vysokoškolského života, jeho organizovanosti, skvalitňovania a skúmaniu jeho dopadov na spoločnosť, región a jednotlivca. Evropský polytechnický institut, 1. soukromá vysoká škola na Morave, s. r. o. patrí k priekopníkom pohybujúcim sa v hlavnom prúde takýchto aktivít. Už niekoľko rokov pravidelne organizuje medzinárodnú konferenciu s názvom Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu. Že je táto pozoruhodná akcia vedecky, odborne aj pedagogicko – edukatívne úspešná a populárna, o tom svedčí nielen každoročná aktívna účasť mnohých popredných osobností z Česka, zo Slovenska, z Litvy, z Ruska a aj z iného širšieho zahraničia v priestoroch Uherskohradištskej reduty, ktorá sa stala už tradičným stánkom výmeny názorov a kreovania nových nápadov, ale aj hojná účasť tuzemských aj zahraničných študentov. Osobitný ohlas získala táto aktivita po tom, čo vedecko – odborno – pedagogický kolektív Evropského polytechnického institutu v Kunoviciach spojil svoje sily s Akadémiou Policajného zboru v Bratislave a rozhodol sa pod vedením svojho rektora rozvinúť túto iniciatívu do podoby spoločného vedecko – výskumného projektu. Čiastkové i komplexnejšie výsledky vedecko – výskumnej činnosti jednotlivých riešiteľov a participantov na tejto medzinárodnej vedecko – výskumnej úlohe sú teda prezentované vo forme pozvaných referátov a koreferátov prednášaných na spomínanej permanentne a pravidelne organizovanej medzinárodnej vedeckej konferencii, ako aj v diskusných príspevkoch. Zrejmé je, že význam týchto slovesných rezultátov graduje ich každoročným publikovaním v recenzovanom zborníku, ktorý je parciálnym dokumentom o stave riešenia medzinárodnej vedecko – výskumnej úlohy Vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu, ktorej zodpovedným riešiteľom je h. prof. Ing. Oldřich Kratochvíl, Dr. h. c. a súčasne rektor Evropského polytechnického institutu, s. r. o. v Kunoviciach. Jeho zásluhou táto permanentná medzinárodná vedecká konferencia úspešne pokračuje už viac rokov, pričom jej rezultáty prinášajú čoraz cennejšie a pre prax upotrebiteľnejšie

(28)

výsledky. Ich aplikácia v každodennej praxi dokonca môže pomôcť vyriešiť aj také problémy, ktoré doterajšou nápaditosťou vyriešené neboli. Vedecká práca teda nie je realizovaná zo samoľúbosti ako akási atrakcia len pre vedu a vedcov, ale naozaj žije a uskutočňuje sa práve pre zlepšovanie každodenných životných podmienok prostých ľudí. Táto konferencia je toho rukolapným svedectvom.

I.

Vedecká práca ako mimoriadne vysoko sofistikovaná špecifická činnosť špecifických subjektov, orientovaných prostredníctvom získavania nových a dosiaľ neznámych informácií o prírode a spoločnosti na všestranné spoznávanie a ovplyvňovanie prírodných a spoločenských zákonitostí vývoja živej a neživej hmoty ako aj univerzálneho i individuálneho človečenského duchovna, sleduje v konečnom dôsledku vlastne globálne zveľaďovanie života na planéte zvanej Zem a perspektívne vari aj na iných kozmických telesách. Vedecká činnosť je vzhľadom na svoju komplikovanú podstatu a vysokú intelektuálnu náročnosť prakticky výlučne doménou iba subjektívne a objektívne inteligenčne a kvalifikačne primerane disponovaných jednotlivcov. Nesporné je, že výsledky vedeckého bádania sú v prípade ich praktickej realizácie katalyzátorom urýchľovania mnohostranného kvalitatívneho pokroku ľudstva ako celku. Racionálne sa správajúca ľudská spoločnosť preto vyčleňuje na prospech rozvoja vedy, ale prirodzene aj na ňu nadväzujúceho parciálneho výskumu, vrátane techniky, z celospoločenských fondov, avšak aj zo súkromných finančných zdrojov, značné objemy. Toto pragmatické správanie sa je totiž nielen v bytostnom záujme tejto celej komunity, ale aj jej jednotlivých príslušníkov.

Súčasná situácia a kvalitatívne parametre procesu transformácie spoločenských vzťahov formujúcich sa v organizme štátov podstatne pretvárajúcich historický model svojho doterajšieho národohospodárskeho a ostatného sociálneho potenciálu po roku 1990 je už dlhodobejšie predmetom pozornosti univerzálnejšieho internacionálneho politického záujmu a multilaterálneho interdisciplinárneho vedeckého výskumu. Je totiž zrejmé, že spoznávanie a poznanie celkových i parciálnych vývojových trendov súčasného a najmä budúceho spoločenského smerovania je podmienkou determinujúcou správanie sa nielen riadiacich a správnych štruktúr jednotlivých štátnych útvarov, a to osobitne európskych, pritom tiež organizačných resp. inštitucionalizovaných zoskupení týchto štátov, ale aj na jeho resp. ich území pôsobiacich korporácií, inštitúcií, ostatných právnických osôb a osobitne jednotlivcov. Kvalitatívne parametre spoločnosti pritom azda primárne podmieňuje miera tzv. vychovanosti a vzdelania obyvateľstva, a osobitne miera kvality tohto výchovno – vzdelávacieho procesu, odzrkadľujúceho sa na komplexnom správaní sa personálneho substrátu štátu, na jeho postojoch k štátu, k jeho orgánom i k ostatným spoluobčanom a pod. Tento mnohovrstvový proces si vyžaduje aj mnohovrstvovú pozornosť zo strany výsostne či akokoľvek zainteresovaných, avšak tiež aj nezainteresovaných subjektov, ak sa naozaj má perspektívne dosiahnuť stav spoločenského bytia a spoločenského vedomia zodpovedajúceho požiadavkám a nárokom súčasnej doby a najmä budúcnosti ľudstva ako celku. V sústave inštrumentov využívaných na získavanie optimálne vybilancovanej vitálnej situácie svetovej človečenskej populácie patrí nezastupiteľné miesto vysokým školám. V rámci ich činnosti pritom patrí mimoriadne významná pozornosť práve oblasti vedy a vedeckého výskumu. Kvalita vedecko – výskumných rezultátov pritom významne determinuje hodnotiace kvalitatívne parametre príslušnej vysokoškolskej ustanovizne, jej vnútorné a osobitne vonkajšie resp. externé hodnotenie. Kvantitatívny ukazovateľ vedeckého potenciálu školy, teda početnosť osôb zainteresovaných do vedecko – výskumnej činnosti je tiež vizitkou kvality vysokej školy. Vede sa na akademickej pôde preto venujú individuálne i organizovane prakticky všetci spôsobilí vysokoškolskí učitelia, avšak osobitne spravidla tí, ktorí si zvyšujú svoju vedeckú kvalifikáciu. Vedecká činnosť, charkteristická svojou vlastnou subjektívnou stránkou a svojou vlastnou objektívnou stránkou si pritom prirodzene vyžaduje svoje vlastné zázemie, tvorené optimálne štruktúrovanou a diverzifikovanou personálnou bázou, materiálnou bázou, finančnou bázou, organizačnou bázou, spoločensko - politickou bázou.

II.

Možno povedať, že vede prospieva konfrontácia. Samozrejme že myšlienok, názorov, teórií, koncepcií, vízií, a v neposlednom rade i skúseností. Vrátane tragických. Aj Európa sa na počiatku 21. storočia nachádza nesporne na križovatke svojho ďalšieho vývoja. Neoddiskutovateľne najmä pod vplyvom tzv. amerikanizácie a súčasne aj pod tlakom tzv. islamizácie. To môže v určitom čase po splnení určitých podmienok vyústiť až do reálnej konfrontácie. Súčasnú situáciu Európy charakterizuje dnes totiž latentný a na niektorých úrovniach už aj otvorený ústup od európskych tzv. tradičných hodnôt, ktoré na území tohto kontinentu tisícročia vytvárali tzv. európske historické kultúry. Tým dosiaľ dominuje helenizmus, judaizmus a kresťanstvo. Ich donedávna zdanlivo neotrasiteľná pozícia vo vedomí a postojoch Európy voči ostatnému svetu sa však citeľne oslabuje. Z tohto hľadiska by preto bolo azda možné hovoriť aj o akýchsi koreňoch počiatku zániku klasickej európskej kultúry a vzdelanosti, teda európskej civilizácie. Hľadať a vyhodnocovať príčiny, predvídať a sumarizovať možné dôsledky tohto stavu, to by mal azda práve ten vedecký front, ktorého intelektuálno - personálna základňa je organizačne akumulovaná vo vedeckých akadémiách a prirodzene aj v príslušných vysokoškolských inštitúciách a iných bádateľských subjektoch. A notoricky známe je, že súčasťou tejto multilaterálnej inštitucionálnej základne vedy a výskumu je aj Evropský polytechnický institut v Kunoviciach. Najmä od doby, čo svoje dozrievajúce vedecko – výskumné ambície pretavil do ambicióznych bádateľských iniciatív uskutočňovaných aj navonok, teda do vlastnej vedecko – výskumnej orientácie, ktorej osou je dnes stúpajúca aktivita vo

Figure

Updating...

References

Updating...

Related subjects :