1-2/2010. Podniková ekonomika. Elektronický odborný časopis o ekonomike, manažmente, marketingu a logistike podniku ISSN

39 

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Full text

(1)

Podniková ekonomika

Elektronický odborný časopis o ekonomike, manažmente, marketingu a logistike podniku

(2)

OBSAH

Filip Ježek – Vývoj daňového zatížení a státniho dluhu ČR 3

Daniel Kucharek– The Warsaw stock exchange place in the World security market in

thirties the 20th century 12

Juraj Dubovec, Michal Kocifaj – Plánovací modul virtuálneho podniku

18

Vladimír Herich – Prečo nereštrukturalizovať? 25

Miroslav Palka – Budovanie systému manažovania talentov 26

Alžbeta Bieliková, Martina Paliderová - Zúčtovanie dane z príjmu fyzických osôb za

(3)

VÝVOJ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ A STÁTNÍHO DLUHU ČR

Filip Ježek1 Úvod

Jako jeden z cílů hospodářské politiky státu bývá uváděn vyrovnaný rozpočet. Ten je tvořen příjmy

a výdaji. V době ekonomického útlumu však obyčejně klesají příjmy plynoucí do státního rozpočtu. Podle toho by měly klesat také i výdaje. Na druhou stranu jsou to právě výdaje státu, které mohou mít stimulační účinky pro ekonomiku. Z ekonomického hlediska jsou dlouhodobé deficity škodlivé, neboť mohou vést ke ztrátě důvěryhodnosti, ke ztrátě efektivnosti zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem či růstu inflace. Konkrétních opatření proti takové situaci by se našlo zcela jistě mnoho. Někteří navrhují zvyšování daní, jiní pravý opak. Podívejme se proto, čím je ovlivněn státni dluh a jakou úlohu zde sehráva daňové zatížení.

1) Stručný vývoj formování daňové teorie

První zmínky o vzniku poplatků jsou známy již v období starověku, kdy vznikaly první státy. Obyvatelé žijící v nížinách poblíž řek měli přístup k úrodnější půdě, což následně vedlo k majetkové diferenciaci. Přebytek potravin tak umožnil odklon od zemědělství a zaměření se na jiné aktivity, mj. také obchodu nebo řízení státu. Avšak období starověku bylo charakteristické častými dobyvačnými výboji. Proto bylo nutné zřizovat armádu za účelem obrany státu. A právě někde tady vznikají první formy poplatků a daní. Později se nároky státu rozrůstaly a s tím také potřeba jejich financování.

Teprve v období rozkvetlého feudalismu, do oblasti daní přichází výraznější změny, které souvisí s postupným rozvojem společnosti a upevňování role státu, jakož i peněžního hospodářství. Začínají se uplatňovat povinné platby pro všechny občany a s rozvojem peněžního hospodářství začínají mít daně spíše peněžní, nežli naturální povahu. V období pozdního feudalismu se začíná formovat první ucelená daňová teorie. Mezi významné představitele té doby patří zcela jistě např. Francois Quesnay, který zkoumal daňové dopady na fungování státu, čímž se nesmazatelně zapsal do dějin ekonomických teorií jako představitel fyziokratů, který vytvořil první ekonomický model, známý jako ekonomická tabulka.

V dalším, historickém vývoji nelze opomenout ani jméno A. Smitha, anglického klasika, který se ve svém rozsáhlém Pojednání o podstatě a původu bohatství národů také zabývá daňovou problematikou, kde uvádí zásady zdanění, které by měly být platné i dnes. Jedná se o skutečnosti, že by v každém státě měli všichni přispívat na výdaje státu tak, aby to co nejlépe odpovídalo

jejich důchodu. Údaje

o výši daně, způsobu a době splatnosti by měly být stanoveny naprosto jednoznačně, každá daň by měla být stanovena tak, aby suma (zde lze chápat také jako újma), kterou zaplatí obyvatelé, nebyla vyšší, než její opravdový přínos do státní poklady. A v neposlední řadě se jedná o zásadu pohodlnosti, tedy že každá daň by se měla vybírat jen tehdy, kdy to poplatníkovi nejlépe vyhovuje, resp. kdy je schopen tuto daň nejspíše uhradit. „Taxes upon such consumable goods as are articles of luxury are all finally paid by the consumer, and generally in a manner that is very convenient for him. He pays them by little and little, as he has occasion to buy the goods. As he is

(4)

at liberty, too, either to buy, or not to buy, as he pleases, it must be his own fault if he ever suffers any considerable inconveniency from such taxes.“2

O 19 a 20. století je možno hovořit jako o období počátku tržních soustav, kde lze ovšem také pozorovat tendence k rostoucí úloze státu a tím i k nárůstu významu daní a daňových kvót (tj. podílu vybraných daní na HDP). Význam majetkových daní je stále nezanedbatelný, zároveň ale roste také význam daní nepřímých, které postihují nejen předměty nezbytné povahy, ale stále častěji i předměty, které jsou pro samotnou existenci člověka méně potřebné.

Následné období světových válek přináší další zvyšování daňové zátěže a to zejména z důvodu nutnosti jejich financování, hospodářské krize a nutnosti udržet stabilitu státního sektoru. V tomto období také přichází učení J.M.Kenese, kde je zdůrazněna role státu a daně jsou proto jako automatické vestavěné stabilizátory rozhodujícím nástrojem stabilizační makroekonomické politiky.

V poválečném období dochází v mnoha zemích k nástupu centrálně plánovitých systému řízení. Zde však daně nepředstavovaly základní nástroj řízení, neboť tím byl spíše stanovený plán. Daně tak plnily zejména redistribuční funkci, ovlivňovaly ceny zboží a plnily také řadu sociálních úkolů.

V 70. letech 20. stol. vzniká další směr, zvaný jako neokonzervativismus, který předpokládá, že tržní mechanismus má samoregulační schopnost dosahovat stavu rovnováhy. Jmenovat všechny významné představitele a jejich myšlenky by však přesahovalo obsahové zaměření tohoto článku. Podstatné je to, že k tomuto směru je v ekonomické teorii řazen monetarismus, nová klasická makroekonomie, teorie veřejné volby a ekonomie strany nabídky. Právě ta reagovala na přílišné zdůrazňování a podporování poptávkové strany ekonomiky a jako významný nástroj k dosažení hospodářského růstu doporučuje snížení daňového zatížení, které by mělo vést ke zvýšení pracovní aktivity a investic, byť se tyto efekty projeví s určitým časovým zpožděním. Souvislosti mezi daňovou sazbou a daňovým výnosem je zachycena ve známé Lafferově křivce, kdy při nízkých daňových sazbách roste daňový výnos státu, avšak jen do Lafferova bodu, kdy od tohoto bodu s růstem daňové sazby daňový výnos klesá. Stejného daňového výnosu tak lze dosáhnout při 2 různých úrovních daňových sazeb, z nichž je jedna nižší a druhá vyšší.

2)Postavení daní v současnosti

Soudobá daňová teorie je výsledkem předchozího vývoje různých názorů a obsahuje nejen poznatky ekonomie, ale také např. finančnictví. V moderní teorii plní daně alokační, redistribuční i stabilizační funkci. Daň je především chápána jako cena placená za veřejné statky a její existence vyplývá z nutnosti zajištění chodu státu. Ekonomická hranice zdanění je limitována objemem hrubého národního produktu, kdy prostřednictvím daní není možné odčerpat veškeré prostředky subjektům, pokud mají mít tyto subjekty zájem na tvorbě svých důchodů a na profinancování svých potřeb. Opačným směrem však působí existence veřejného sektoru, který má za úkol uspokojovat potřeby veřejné, k čemuž jsou potřeba veřejné zdroje. Tato skutečnost určuje minimální ekonomickou hranici zdanění. Ta je tudíž dána poměrem soukromé a státní aktivity v dané zemi, přičemž, z tohoto pohledu, není vhodné, aby jedna z těchto aktivit výrazně převažovala. Mimo ekonomickou hranici zdanění existuje i psychologická hranice zdanění, kdy se často v této souvislosti hovoří o daňových únicích (tax evasion) – nelegální a záměrné neodvedení daně a vyhýbání se dani (tax avoidance) – legální daňový únik spočívající v daňové

optimalizaci, tedy využívání všech dostupných zákonných úlev

a výjimek, ale někdy též nedokonalostí právních předpisů. Způsobů, jak napomoci ke snižování

2

SMITH A. and CANNAN E., An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations. University of Chicago Press. 1976. ISBN 0-226-76374-9, s. 806

(5)

daňových úniků je mnoho. Řadí se zde např. ověřování daňového přiznání, předkládání majetkových přiznání, možnosti uplatnění sankcí, využívání a kombinování více různých druhů daní.

V podmínkách České republiky prošla oblast daní také svým vývojem. Za zmínku stojí následující mezníky, resp. etapy, kdy daňový systém ČR prošel významnými reformami.

1993 – dochází zavedení daňového systému v kontextu budoucích příprav ČR na vstup do Evropské unie. V tomto období patří k nejdůležitějším skutečnostem zavedení spotřebních daní a DPH. Dále došlo k oddělení sociálního pojistného od daně z příjmů. Již v této době můžeme pozorovat snižování významu zdaňování příjmů právnických osob, které si kladlo za cíl v období transformující se ekonomiky ČR přilákat zahraniční kapitál. Naproti tomu docházelo k posilování významu osobní důchodové daně. Byť byla progresivita těchto daní relativně vysoká, daň z příjmů fyzických osob představovala menší podíl na celkových daních, než tomu bylo obvyklé v zemích EU či OECD.

Rok 2004 byl významným mezníkem v dějinách ČR, neboť v květnu 2004 vstoupila ČR do EU. Jako důsledek tohoto aktu lze pozorovat implementaci legislativní úpravy EU do českého práva, což se nutně projevilo také v daňových zákonech, zejména v zákoně o spotřebních daních a v zákoně o DPH. Při této příležitosti došlo ke zvýšení sazeb spotřebních daní a snížení počtu položek podléhající snížené sazbě DPH. V letech 2005 a 2006 pak dále docházelo ke změnám

daní z příjmů a to nejen

u fyzických osob, kdy byly změněny daňové sazby a také byl zaveden tzv. daňový bonus. V roce 2008 je nutné zmínit pokles daně z příjmů právnických osob a zavedení principu zdanění tzv. superhrubé mzdy. Následující graf zachycuje dlouhodobý trend poklesu daně z příjmů právnických osob.

Zdroj: Zdroj: OECD Revenue Statistics 1965-2008

Přestože v tomto období v ČR dochází spíše ke snižování celkové daňové zátěže, daňová správa je poměrně složitá. V rámci reformy dochází na jedné straně ke snižování sazeb daní z příjmů, na druhé straně však k rozšiřování daňového základu pro její výpočet. Současně s tím se zvyšují snížené sazby DPH. V současnosti se proto zaměřuje pozornost zamýšlené daňové reformy na oblast zjednodušení daňové správy a dále mj. na změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení.

(6)

příjmů, které se zde započítávají a které nikoli. Složená daňová kvóta tak počítá i s příjmy z pojištění na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti a příjmy z pojistného na zdravotní pojištění, zatímco v jednoduché daňové kvótě tyto příjmy zahrnuty nejsou. Dlouhodobý vývoj daňové kvóty ve vybraných zemích zachycuje tabulka:

Daňové příjmy celkem jako % HDP

1975 1985 1990 1995 2000 2006 2007 USA 25,6 25,6 27,3 27,9 29,9 28,2 28,3 Austrálie 25,9 28,3 28,5 28,8 31,1 30,6 30,8 Japonsko 20,8 27,4 29,1 26,8 27 28 28,3 Korea 14,5 15,7 18,1 18,6 22,6 25 26,5 Rakousko 36,6 40,8 39,7 41,4 43,2 41,8 42,3 Belgie 39,5 44,4 42 43,6 44,9 44,4 43,9 Česká republika 37,5 35,3 37,1 37,4 Francie 35,4 42,8 42 42,9 44,4 44 43,5 Německo 34,3 36,1 34,8 37,2 37,2 35,6 36,2 Řecko 19,4 25,5 26,2 28,9 34 31,2 32 Irsko 28,8 34,7 33,1 32,5 31,3 31,7 30,8 Itálie 25,4 33,6 37,8 40,1 42,3 42,3 43,5 Polsko 36,2 32,8 34 34,9 Portugalsko 19,7 25,2 27,7 32,1 34,1 35,5 36,4 Slovensko 34,1 29,4 29,4 Španělsko 18,4 27,6 32,5 32,1 34,2 36,7 37,2 Švédsko 41,2 47,4 52,2 47,5 51,8 49 48,3 Turecko 11,9 11,5 14,9 16,8 24,2 24,5 23,7 Anglie 34,9 37 35,5 34 36,4 36,6 36,1

Zdroj: OECD Revenue Statistics 1965-2008

Ukazatel daňové kvóty vyjadřuje daňovou politiku státu, tedy intenzitu zdanění v dané zemi. Podrobnější vývoj hodnot tohoto ukazatele v podmínkách ČR zachycuje následující graf:

Zdroj: OECD Revenue Statistics 1965-2008

Avšak konkrétnější podobu daňové politiky země si můžeme ještě lépe uvědomit až po prozkoumání struktury daňového mixu (tj. struktury daňových výnosů), což je další významný ukazatel odrážející daňovou politiku.

(7)

Zdroj: OECD Revenue Statistics 1965-2008, vlastní

Zde můžeme pozorovat různou strukturu daňových příjmů, byť jsou tyto odlišnosti relativně malého rozsahu. Jedná se především o tyto typy struktur:

struktura daňových příjmů zaměřená především na nepřímé daně, která si klade za cíl potlačit daňové úniky

struktura zaměřená na vyšší daňové příjmy plynoucí z osobní důchodové daně a majetkové daně

struktura daňových příjmů orientovaná převážně na sociální zabezpečení (silnější snaha zajistit sociální

potřeby v dané zemi)

Při pohledu na výše uvedené tedy můžeme snadno vidět, že ČR patří spíše k zemím orientovaným na třetí zmíněný typ struktury daňových příjmů, neboť příspěvky soc. zabezpečení mají zřetelně největší podíl na celkových daňových příjmech.

Daně jsou významnou položkou státního rozpočtu. Jedná se v podstatě o nástroj fiskální politiky státu, který se snaží eliminovat či snižovat některé negativní důsledky plynoucí z tržního mechanismu.

3)Vývoj státního dluhu ČR a regresní analýza vztahu státního dluhu a státních příjmů a

výdajů

Pro ČR se stalo již obvyklé, že zde existuje poměrněčastá diskuse nad státním rozpočtem a to zejména z důvodu negativních tendencí prohlubování státního dluhu se všemi důsledky, které tato skutečnost

(8)

Přitom státní dluh ČR historicky nevznikal v důsledku nedostatečných, nebo přesněji řečeno, klesajících příjmů plynoucích do státního rozpočtu. To lze zjistit při prozkoumání vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu v čase, viz násl. graf. Při analýze státních financí ČR snadno dojdeme k závěru, že většina schodků je strukturální i cyklické povahy, neboť tyto vznikaly i době, kdy probíhal ekonomický růst. Za cyklické schodky státního rozpočtu můžeme považovat ty, které existovaly v letech 1997 až 1999, kdy nastalo období ochlazení ekonomiky. Po roce 2003 však můžeme v ČR pozorovat ekonomický růst, zatímco státní dluh narůstal.

Zdroj: http://www.finance.cz/ekonomika/statni-rozpocet/prijmy-a-vydaje/

Jak je patrné, v čase rostly jak příjmy, tak i výdaje státního rozpočtu. Problém však nastává v okamžiku, kdy výdaje státu rostou rychleji než příjmy. Tyto tendence je opět možno vypozorovat na základě výše uvedených empirických dat. Z dlouhodobého hlediska je však tento trend neudržitelný. Zásadní otázkou zůstává, jaká proti tomuto trendu přijmout opatření, aby se státní dluh nadále do budoucna neprohluboval. Z praktického hlediska je možné provést změny na straně příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, případně kombinací obou. Výběr konkrétních opatření je však do značné míry otázkou politickou a proto bývá toto rozhodování zatíženo subjektivním pohledem. V tomto textu se však pokusíme spíše o objektivní pohled na to, kudy by mohla vést cesta k nápravě trendu vývoje veřejných financí ČR. Objektivnost tvrzení, zda je možné dosáhnout zlepšení státního rozpočtu spíše na straně příjmů, nebo spíše na straně výdajů

nám může zajistit regresní analýza vývoje příjmů

a výdajů státního rozpočtu a státního dluhu. Nechť uvažujeme tato vstupní data:

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls a http://www.finance.cz/ekonomika/statni-rozpocet/prijmy-a-vydaje/

Prostřednictvím regresní analýzy budeme zjišťovat závislost vysvětlovaného znaku y (státní dluh ČR v mld. Kč) na vysvětlující proměnné x (příjmy státního rozpočtu v mld. Kč). Jinak řečeno, zjišťujeme, zda mezi těmito veličinami existuje statisticky významná závislost. Regresní analýzu snadno provedeme např. pomocí Excelu, kde zjistíme koeficienty regresní funkce a její rovnici, která má v našem případě tvar:

y = 1,6934x - 731,47

přičemž koeficient determinace (R2)dosahuje hodnoty 0,9704, což znamená, že pomocí regresní přímky je vysvětleno 97,04% chování proměnné y, tedy že přiléhavost dat k regresní přímce je

(9)

poměrně velká. Protože se však jedná o stochastickou závislost, provedeme ještě testování nulové hypotézy o nenulovosti parametru β1. K tomu použijeme testové kritérium

kde :

SR = reziduální součet čtverců n= počet pozorování

b1 = parametr regresní funkce

Hodnota testového kritéria je 9,910619. Protože je tato hodnota větší, než 1-(α/2) kvantil t-rozdělení

o n-2 stupni volnosti (tj. hodnota 3,182 zjistitelná např. ze statistických tabulek o kritických hodnotách Studentova rozdělení tα(df)), zamítáme nulovou hypotézu a proměnná y je statisticky významně závislá na proměnné x (tzn. v tomto případě státní dluh ČR je statisticky významně závislý na příjmech státního rozpočtu)

Nyní proveďme stejný postup, s tím rozdílem, že budou využita tato vstupní data:

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls a http://www.finance.cz/ekonomika/statni-rozpocet/prijmy-a-vydaje/

Pomocí regresní analýzy budeme zjišťovat závislost znaku y (státní dluh ČR v mld. Kč) na vysvětlující proměnné x (výdaje státního rozpočtu v mld. Kč). Regresní funkce nabývá v tomto případě tvar: y = 1,5727x - 743,32 a koeficient determinace (R2) nabývá hodnoty 0,9787. Pomocí regresní přímky je tedy vysvětleno 97,87% chování proměnné Y. Zývá otestovat hypotézu o nulovosti parametru β1 na hladině významnosti 0,05 (vztah pro výpočet testovacího kritéria t viz výše). Testovací kritérium dosahuje v tomto případě hodnoty 11,74861. A protože je tato hodnota větší než 1-(α/2) kvantil t-rozdělení o n-2 stupni volnosti (tj. hodnota 3,182),

zamítáme nulovou hypotézu

a proměnná y je na proměnné x statisticky významně závislá (tj. státní dluh ČR je statisticky významně závislý na výdajích státního rozpočtu).

Z výše uvedeného tak plyne závěr, že státní dluh závisí na příjmech i výdajích státního rozpočtu. Při analýze vývoje státního rozpočtu, resp. státního dluhu zcela jistě upoutá pozornost samotná struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu. Ta je zachycena v grafu.

(10)

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat dostupných z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/FiskalniVyhled_2009Q2_pdf.pdf

Je zde zachycena struktura příjmů i výdajů státního rozpočtu, vč. státního dluhu v % vyjádření k HDP. Vidíme, že státní dluh je zatížen rostoucí tendencí, ostatní data nevykazují dramatické změny. Minimálně však stojí za povšimnutí skutečnost, že významný podíl zde nese vládní spotřeba, byť se ve sledovaném období vyznačovala klesající tendencí. Další výraznou položku představují sociální příspěvky, tedy pojistné sociálního zabezpečení. Podobně jsou na tom i transfery v podobě sociálních dávek. Naproti tomu o něco menší podíl na HDP představuje DPH, spotřební daně, daně z příjmů fyzických a právnických osob, jakož i tvorba hrubého fixního kapitálu (tj. přírůstky či úbytky fixního kapitálu - budov, strojů a zařízení apod.), nebo také např. bezúplatné převody). V návaznosti na zjištění z předchozích regresních modelů, že příjmy i výdaje statisticky významně ovlivňují státní dluh, výše uvedený graf tato zjištění potvrzuje. Navíc, je možno provést určité zpřesnění, a to, že ve věci státního dluhu se na straně výdajů státního rozpočtu podílí výrazně vládní spotřeba a sociální dávky, zatímco na straně příjmů státního rozpočtu je to zejména pojistné sociálního zabezpečení a v podstatně menší míře, i když bezesporu také nezanedbatelné, DPH. Zřejmě někde v této oblasti by proto mohla vést cesta k ozdravení veřejných financí ČR.

Závěr

Státní dluh, který je poměrně vysoký, bývá obecně považován za škodlivý, neboť se z něj platí vysoké úroky, zatímco by tyto prostředky mohly být investovány do zcela jiných oblastí. Vysoké zadlužení státu navíc snižuje jeho rating, což stěžuje možnosti získání dalšího úvěru a navíc jej dále prodražuje. Jedná se nejen o úvěry poskytnuté státu, ale i firmám, které na území takového státu operují. Pokud existuje vysoký státní dluh, který má navíc dlouhodobý charakter, je vhodné zamýšlet se nad konkrétním řešením této skutečnosti. Mnozí se při takové debatě přou, jaká přijmout opatření. Cílem tohoto textu bylo odpovědět na otázku, zda je pro ČR vhodné zacílit ozdravná opatření pro státní rozpočet spíše do oblasti příjmů či výdajů a nastínit tak doporučení pro hospodářkou politiku na kterou část rozpočtu se zaměřit. Výše uvedená regresní analýza prokázala, že státní dluh ČR závisí jak na příjmech, tak i výdajích státního rozpočtu. Není vhodné klást důraz jen na jednu stranu rozpočtu. Pravdou je, že existují položky státního rozpočtu, které se na jeho konečné podobě podílejí výrazněji více, než ostatní, což zakládá důvod k obracení pozornosti právě na tyto položky. Patří mezi ně zejména vládní spotřeba, příspěvky sociálního zabezpečení, sociální dávky a daň z přidané hodnoty. Ukazuje se, že dnes často diskutované změny v oblasti daní, od kterých se mnohdy očekává výrazné zlepšení pro státní rozpočet, mají

(11)

sice svůj význam, avšak současně existují i významnější oblasti, jejichž změna by mohla také, s vysokou pravděpodobností přinést pozitivní efekty.

Literatura:

1. HOLMAN, R. Ekonomie. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1999, ISBN: 80-7179-255-1.

2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. přepracované vydání. Praha: Aspi Publishing, 2005. ISBN 80-86395-84-7.

3. PEKOVÁ, J. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1999. ISBN 80-85963-88-4. 4. SMITH A. CANNAN E. An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations.

University of Chicago Press, 1976. ISBN 0-226-76374-9.

5. ŠIROKÝ, J. Daňová teorie s praktickou aplikací. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2003, ISBN 80-7179-413-9.

6. OECD Taxation, Revenue Statistics 1965-2008. Paris: OECD Publishing, 2009. ISBN 978-92-64-07576-4.

7. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls 8. http://www.finance.cz/ekonomika/statni-rozpocet/prijmy-a-vydaje/

(12)

THE WARSAW STOCK EXCHANGE PLACE IN THE WORLD

SECURITY MARKET IN THIRTIES THE 20

TH

CENTURY

Daniel Kucharek3

The Warsaw Stock Exchange was the largest polish market trading stocks, bonds and currencies in thirties the 20th century. Beside the Warsaw Market also five provincial exchanges operated in Kraków, Poznań, Łódź, Wilno and Lwów4. Main tasks for that institutions were pricing and organization of securities and currencies trade. That time stocks, active bonds and foreign currencies were marketable.

The Warsaw Stock Exchange was then privileged in stock market value trade in Poland. Favourable capital locus and concentration of financial institution, industrial enterprises made the Warsaw trading floor the most convenient place to lodge securities and to invest capital in stocks and bonds. Therefore the Warsaw Stock Exchange had the largest assortment and liquidity of bonds and currencies listed. Extend of trade realized caused, that it was easy and quickly possible to finalize intended transaction. In this regard majority of purchase and sale orders were directed there. Security transactions realized by stock market members representing stock corporations all the country. Over 90% of home admited turnover was realized in the Warsaw Stock Exchange. Values, that presented over 80% turnover were foreign legal tenders. The foreign currencies and gold coins were included. Much range refereed to bonds 17% - 18% and stocks 2% - 3%.

The great importance of the Warsaw Stock Exchange among polish capital market didn’t reflect its position among major international stock markets operating then. In thirties a great number of stock exchange markets operated in the world, but only few were significant for international bond trade. The most significant then were New York, London, Paris and Berlin Stock Exchange. Shares and bonds were trade subject in those markets, also financial futures with base in percentage and dividend securities aroused much interest5.

The Warsaw Stock Exchange turnover in 1930-1939 (m zl) Securities

Year Total turnover Currency

Stocks Bonds Total

1930 712, 5 603,9 19,6 89,0 108,6

1931 985,8 891,4 15,2 79,2 94,4

1932 672,5 587,5 8,7 76,3 85,0

1933 586,1 507,9 7,5 70,7 78,2

3 Dr Daniel Kucharek, Wyzsza Szkola Oficerska Sil Powietrznych Katedra Taktyki 08-521 Deblin

Email: dkucharekkdk@wp.pl

4 H. DOBROWOLSKI, Giełda Pieniężna w Krakowie i jej akta, Warszawa 1962, Archeion tom 36, s. 275. B. PEŁKA, Organizacja i historia Łódzkiej Giełdy Pieniężnej i jej akta, Archeion: tom 46, Warszawa 1967, s. 157.

5 Financial futures were not legally admitted in some stock markets, such a place was the New York Stock Market. S. WOYZBUN, Giełda, przeszłość, organizacja obecna, obroty. Warszawa 1928, s. 26.

(13)

1934 494,9 391,8 10,8 92,3 103,1 1935 641,4 555,2 10,6 75,6 86,2 1936 517,5 415,7 17,6 84,2 101,8 1937 496,1 387,5 13,5 95,1 108,6 1938 549,3 439,5 16,6 93,2 109,8 1939* 226,2 159,8 12,2 54,2 66,4 * 1939 first half.

Compared upon: The Warsaw Stock Exchange report 1930-1938. The statistic information, book 14 from July 18, 1939, GUS, p. 250.

From all presented here stock markets the largest bond turnover was realized in New York and London. Stock markets in Paris and Berlin were minor ones, bur their impact on the world financial trade was significant, for situation there considerably affected condition of local market institutions being under their influence. Polish stock markets, like most not large ones were under influence of large security trade centers. The situation in the Warsaw Stock Exchange depended on events happened in the world stock markets in New York and Berlin. The New York market impact was brought by its global range and first of all by fact, that majority of listed abroad polish bonds were invested just there. However influence of Stock Exchange in Berlin was caused by strong economic and business connections with Germany.

To represent real value of Warsaw Stock Exchange and describe its role in the world market it is necessary to compare the turnover value of the largest polish market with relation to trade realized by markets affecting its condition in the most significant way. The most characteristic comparison ground are values of financial turnover that were subject to transaction in all analysed markets. Therefore bonds and mainly shares will be analysed, which turnover was the most essential value factor for given stock market in the world financial trade.

Securities turnover on selected world stock markets Turnover(in million zl)

Country Stock

(14)

Belgium Czecho -slovakia Denmark Finland Japan Norway Poland Germany Sweden

Swit

zerl

and

USA Italy Brussels Prague C o p e n h a g e n Helsinki Tokyo Oslo Warsaw Berlin* Berlin Stoskholm Zürich Bosk NYSE Milan* total1 stocks bonds stocks bonds stocks bonds stocks stocks bonds stocks bonds stocks stocks stocks bonds total total stocks2 bonds stocks1 bonds1 - 1 553,7 458,6 - - - - 242,7 47,9 25,0 26,0 69,1 352 087,0 63 070,0 46,9 8,1 11 643,0 2 423,1 1 124 988 26 941,9 9 489,3 1 995,4 - 201,6 247,7 137,0 606,8 - - 142,6 5,6 37,8 8,7 76,3 176 406,0 19 313,2 116,4 5,4 6 404,5 1 033,8 576 924 26 513,8 1 141,5 763,9 5 568,8 281,2 269,4 195,9 676,5 29,2 4,62 174,6 7,7 44,9 10,8 92,3 279,8 142,2 4 874,5 794,8 323 871 19 766,3 2466,6 772,3 11 303,1 1 436,1 816,9 158,0 284,1 42,8 5,1 156,7 51,1 26,9 17,6 84,2 22 928,0 692,2 126,3 6 875,8 1 191,7 496 062 18 950,1 1576,1 963,4 14 164,3 1 784,3 228,0 168,5 337,8 60,2 4,4 80,1 20,5 13,5 95,1 23 333,1 622,3 103,0 6 030,5 946,7 409 465 14 735,9 2 171,0 546,5

* it applies to all stock markets in country. 1

with financial futures. 2

thousands items.

The stock market turnover calculated upon table rate from Year- book 1939.

Compared upon: Statistisches Jahrbuch für das Deutsche Reich 1934, p. 222-223*, 1937, p. 262* i 1938, p. 365.

The largest stocks and bonds turnover was realized in the New York Stock Exchange. Mainly traded in Wall Street were shares of stock corporations based not only in the United States but in majority of economic developed

(15)

world countries. The New York Stock Exchange was also place to invest external bonds, which range – like stocks was conditioned by economic situation6.

The NY market global importance directly reflected stocks and bonds trade volume. For example in 1925, while postwar prosperity stock market transaction volume amounted 27 billion USD (167 billion zl). After four-year time, i.e. in 1929 dividend securities turnover increased till over 90 billion USD (801 billion zl), bonds trade also must be add to that sum with its value almost 27 billion USD (240 billion zl)7. In early thirties stocks turnover - which as a result of economic crisis escalation and crash - reached much less value. In slump time, in 1932 stocks trade value decreased up to 16 billion USD (142 billion zl). At the same time bonds trade reached 26,5 billion USD (236,4 billion zl)8.

The Berlin Stock Exchange one of the larger european markets that dealt with stocks and bonds trade noticed much lower volume in comparison with New York market. In record 1929 year, with respect to trade realized, transaction value in Berlin Stock Exchange was 63,07 billion zl, so was over twelve lower than in New York. In turn, if we compare trade extent in Berlin with turnover marked in the Warsaw Stock Exchange we can notice enormous disproportion just against polish one. Turnover obtained by the Warsaw trading floor slightly exceeded in analysed year value of 26,0 million zl, which made hardly 0,04% Berlin market turnover. In 1932, year of the most significant stock markets decrease in the world, shares turnover in Berlin amounted 19,31 billion zl9. That year stocks transactions in Warsaw amounted 8,7 million zl i.e. 0,05% of value marked in Berlin. Improvement of economical condition in second half of thirties didn’t change previously baing disproportion. In 1936 the Berlin Stock Exchange marked shares turnover amounted 22,93 billion zl, however stocks trade in Warsaw amounted about 17,6 million zl, that was 0,08% of the largest Berlin market.

Differences of trade realized in sum, shown above defined the Warsaw Stock Exchange position in the global bond market. The Warsaw Exchange dominant position in Poland, manifested by significant turnover marked in respect of its value did not define similar position in the global structure at the same time. Stock market turnover, that reached several and even several tens billion zl reduced the Warsaw market to a local position, which economical condition – in some range – was formed by events happened in the large international markets. The local importance of the Warsaw trading floor was also proved by lack of foreign bonds. Disregard for polish stock market as the place to invest foreign values resulted from its minimal capability to gain capital from polish market.

Upon realized trade volume analysis and differences in listed turnover volume one suggestion occurs, that Warsaw Stock Exchange was one of the smallest european markets which dealt with bond trade. Similar stock markets operated in majority european countries, and embraced the whole country or only its part. The trade subject there were only local stocks, bonds and foreign currencies.

6 The New York Stock Exchange was place to invest the largest - in value respect- shares issue. In 1923,

5 million USD was invested in Wall Street bonds and shares, in 1926 that value grew till 7,5 million USD. In 1927-1928 annual amount of value sold was 10 billion USD. Boom caused , that in the first half of 1929 bonds issue reached record value of 6,25 billion USD and in next 4 months that sum grew till 10,575 billion USD. The giddy pace of bonds supply is proved by its issue values in particular months in 1929. In June were issued values for amount of 790 million USD, in July - 940 million USD and in August the same year that sum reached of 868 million USD. However in September, as DJIA index was decreasing , shares issue was still increasing up to 1 615 million

(16)

If we compare the Warsaw Stock Exchange volume with local range european stock markets we can notice differences in scale of trade realized. Such an example of disproportion in volume trade was stock market in Prague, which despite of its local range marked much larger turnover than polish market. In 1929 shares turnover in Prague reached sum of 1 553,7 million zl, so was several tens time larger than in Poland. Similar situation was in bonds trade. The sum of 69,1 million zl, obtained by the Warsaw Stock Exchange made hardly 15,07% of sum marked in Czechoslovakia (458,6 million zl). Large turnover differences, against polish bonds market occurred also in thirties. In 1934 transaction volume in Prague reached sum of 281,2 million zl, it was therefore 26-multiplicity of warsaw market turnover. Disproportion in bonds turnover were formed slightly lower, for sum obtained then 269,4 million zl made 291,9% of warsaw turnover. Large differential in extent of stocks and bonds trade occurred also in the end of thirties. That time bond turnover in Prague was over twice larger than obtained by Warsaw market. However stocks transactions volume exceeded as many as several tens the volume obtained in polish market.

The Stock Market in Prague was not the only one, which turnover value exceeded results obtained by polish trading floor. Majority of european stock exchange obtained much larger turnover. Similar to polish market turnover was realized by capital stock markets of underdeveloped countries. Only stock markets in Helsinki, Stockholm and Oslo had turnover related to that one obtained by capital market, but only in respect of bonds trade.

Small turnover obtained gave the Warsaw Stock Exchange only marginal place in the global bond trade. Very low transaction volume – in comparison with majority worldwide markets – resulted from economic and political condition and less from rules of practice bound in the Warsaw Stock Exchange.

The primary reason was connected with law economic development and poor polish financial market. Disproportion with regard to the West resulted mainly from historic condition in polish economy that time. Poor economic development was caused by long national non-existence. Its independence Poland started with broken economy and potentiality lack to gain funds for reconstruction and future development. Proper entities development, which formed financial market was slowed by permanent and fiscal policy, which limited funds for investments. Significant state intervention in economy didn’t favoured entities steady development, regardless the ownership. Economic policy of next governments made unsteady condition for state and private companies operation, particularly mid and small ones.

State enterprices and joint venture companies were favoured by financial support. Mentioned above economic policy along with expensive credits caused that national budget was main source of industrial investments in thirties in Poland.

Next factor, affecting in negative way polish stock market, was political situation, which directly influenced on financial market. Permanent danger from largest neighbouring countries didn’t favour economic development and decreased interest in financial instruments offered. Large investment risk limited inflow of foreign capital, which could have support economic development. Impoverished polish society was not able to assign founds enough to support dynamic development by polish bonds.

Essential reason affecting trade volume listed in the Warsaw Stock Exchange came from ignorance and discredit for values offered by polish capital market. Few stock market members, who annually dealt low number of transactions proved small participants group. Build of particular stock market values and investment rules were not known for majority of polish population. Benefits unaquaintance given by instruments ownership especially promissory securities resulted from lack of confidence for that values. That fact was additionally intensified by events in NYSE. There was therefore situation, that in spite of much larger rate of return – in

(17)

comparison with other deposits – run for bonds was limited and remained at low level, regardless of economic situation.

The Warsaw Stock Exchange rising importance was however quickly stunted by global economic crisis and permanent policy. Restrictions on free financial transactions mainly by difficulties to obtain it and also ban on foreign transfer, decreased stock market importance as brokerage market for free bond and currencies turnover. Similar restrictions were also imposed on majority global markets, but the Warsaw Stock Exchange soundly noticed administrative regulations. Poor economic development along with low inner run for values and more and more exacerbated political situation limited possibilities to increase bonds and currencies turnover. Management and economic authorities expectation related to operation condition change were not fulfilled. Political situation in country regulary got worse and finally the Second World War finished the Warsaw Stock Exchange activity.

Bibliography

[1] DOBROWOLSKI H.: Giełda Pieniężna w Krakowie i jej akta. Archeion: tom 36. Warszawa 1962.

[2] FABIERKIEWICZ W.: Nauka o pieniądzu. Warszawa 1932. Wyd. Koło Pracowników Wolnej Wszechnicy Polskiej.

[3] MOON P.T.: Business, Speculation and Money. New York 1930. The Academy of Political Science Columbia University.

[4] NEW YORK STOCK EXCHANGE: A Brief History of the New York Stock Exchange. New York 1982. NYSE.

[5] NEW YORK STOCK EXCHANGE: The New York Stock Exchange. The first 200 years. New York 1992. Greenwich Publishing Group.

[6] PEŁKA B.: Organizacja i historia Łódzkiej Giełdy Pieniężnej i jej akta. Archeion: tom 46. Warszawa 1967.

[7] Statistisches Jahrbuch fϋr das Deutsche Reich 1934. Berlin 1934. Verlag der Reimar Hobbing G. m. b. M.

[8] Statistisches Jahrbuch fϋr das Deutsche Reich 1937. Berlin 1937. Verlag der Reimar Hobbing G. m. b. M.

[9] Statistisches Jahrbuch fϋr das Deutsche Reich 1938. Berlin 1938. Verlag der Reimar Hobbing G. m. b. M.

[10] WEBER A.: Geld, Banken, Börsen. Leipzig 1939.

[11] WOYZBUN S.: Giełda, przeszłość, organizacja obecna, obroty. Warszawa 1928. Księgarnia M. ARCTA w Warszawie.

(18)

PLÁNOVACÍ MODUL VIRTUÁLNEHO PODNIKU

Ing. Juraj Dubovec1, PhD., Bc. Michal Kocifaj2

Úlohou projektu virtuálneho podniku, ktorý sme pripravili v spolupráci so študentmi Fakulty riadenia a informatiky (FRI) Žilinskej univerzity bolo vytvoriť výučbový program schopný pútavým spôsobom oboznámiť študentov so systémom hromadnej výroby s dôrazom na výrobu v automobilovom priemysle a poskytnúť im komplexný pohľad na previazanosť jednotlivých logistických činností. Projekt pomocou prezentácií a simulácií hravou formou napomáha zvyšovať schopnosť budúcej adaptácie študentov v podnikovom prostredí. Študenti sú schopní vnímať komplexne jednotlivé procesy, vďaka čomu môžu uplatniť svoje odborné vedomosti (v prípade FRI hlavne z oblasti informatiky a manažmentu) pri ďalšom rozširovaní funkcionality virtuálneho podniku.

Plánovanie

Plánovanie je dôležitou súčasťou činnosti podniku, ktorá do značnej miery ovplyvňuje samotný úspech či neúspech podniku na trhu. Plánovanie je potrebné aplikovať v rôznych častiach podniku, či už sa jedná o plánovanie materiálových potrieb, kapacít, či snahu o predvídanie dopytu zákazníkov po jednotlivých typoch výrobkov.

Takmer každý predmet, s ktorým sa v bežnom živote stretávame, sa skladá z určitého počtu menších, jednoduchších častí, ktoré taktiež musel niekto vyrobiť, aby mohli neskôr vytvoriť finálny celok. Tieto diely či súčiastky je možné získavať vlastnou výrobou či nákupom od dodávateľov. Počet dodávateľov môže byť rôzny pri jednotlivých súčiastkach a čím je možných dodávateľov viac, tým sa plánovanie stáva zaujímavejším, ale tiež náročnejším a zložitejším. Ak sa sústredíme viac na automobilový priemysel, zistíme, že jednotlivými súčiastkami sú pneumatiky, káble, prevodovka, motor, karoséria atď. Samozrejme, niektoré súčasti sa skladajú ešte z menších dielov (napr. motor), avšak tu je potrebné rozhodnúť, do akej úrovne detailov chceme ísť.

Ak si však chceme predstaviť priebeh výrobného procesu a pochopiť jeho „zákonitosti“, nepotrebujeme hneď začínať s výrobkami zloženými z tisícok súčastí a popísanými desiatkami či stovkami výkresov. V jednoduchosti je krása, a preto sme sa rozhodli predstaviť výrobný proces automobilu, ktorý bežne na cestách nestretneme (za predpokladu, že nemáme 5 rokov a hlavnou cestou nie je vzorovaný koberec našej detskej izby).

Virtuálny výrobok

Náš vyrábaný automobil (nazývame ho model „Základ“) neobsahuje síce palubný počítač a neskrýva v sebe ani metre káblov, pre naše účely však postačí. Čo je dôležité, skladá sa z jednotlivých častí (dielikov Lega) a proces jeho skladania môže byť považovaný za zjednodušenú formu výrobného procesu.

1Ing. Juraj Dubovec, Žilinská Univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky, katedra makro a mikroekonomiky, Univerzitná 1, 01001 Žilina, e-mail: dubovec@fria.uniza.sk

2

(19)

Dôležitou informáciou, týkajúcou sa výrobku, je kusovník, ktorý sme vytvorili vrátane označovania jednotlivých dielov (kmeňový záznam materiálu).

Kusovník výrobku: Podvozok 4 x 12 001_D1_FČi_V1 1 x Podvozok 1 x 6 002_D1_FČi_V2 2 x Diferenciál 003_D2_FSi_V13/14 2 x Disk 004_D2_FSi_V13/14 4 x Pneumatika 005_D3_FČi_V13/14 4 x Karoséria 1 x 2 vysoké 006_D4_FČe_V1/2/4/5/8/9 11 x Karoséria 1 x 1 vysoké 007_D4_FČe_V3/11 4 x Karoséria 4 x 4 008_D5_FČe_V10 2 x Karoséria 1 x 1 vysoké + bočné 009_D4_FČe_V9/10 6 x Dvere ľavé 010_D6_FČe_V3 1 x Dvere pravé 011_D6_FČe_V2 1 x Karoséria 1 x 2 012_D5_FČe_V3/4/6/7/8 16 x Motor 013_D7_FSi_V3 1 x Predná mriežka 014_D8_FČi_V11 1 x Oblúk 1 x 6 015_D8_FČi_V11 1 x Časť nárazníka 016_D8_FČi_V5 4 x

(20)

Sklo predné 019_D9_FPr_V11 1 x Sedadlo 020_D10_FHn_V2 2 x Volant 021_D10_FČe_V2 1 x

Kusovník obsahuje pre každú súčiastku nasledovné údaje: - zobrazenie

- popis - označenie

- potrebný počet na montáž kusov.

Označovanie súčiastok

Pri označovaní súčiastok sa využíva jednotná forma kmeňového záznamu, ktorá sa skladá z niekoľkých častí, oddelených znakom podčiarknutia, v poradí:

- unikátny číselný kód (číslo) priradené danej súčiastke - označenie dodávateľa

- farba (príp. iná dôležitá vlastnosť) súčiastky,

- výrobné operácie, pri ktorých sa daný diel využíva. Ak je ich viacero, používa sa medzi nimi znak „/“.

Príklad:

009_D4_FČe_V9/10

Ďalšie výrobky

Automobilka zriedka (ak vôbec) vyrába len jeden typ automobilov a preto sme výrobu rozšírili o 5 ďalších typov (modelov) áut, vďaka ktorým sa stane plánovanie materiálu zložitejším z pohľadu optimalizácie dodávok.

Model „LX“ číslo súčiastky červená farba dodávateľ výrobné operácie 9 a 10

(21)

Model „Ľahkosť“ Model „Terén“

Model „Elegant“ Model „Elegant 2“

Keď už vieme, čo chceme vyrábať a aké súčiastky na výrobu jednotlivých modelov potrebujeme, môžeme začať plánovať materiál. Nápomocným nám môže byť softvér, ktorý bol vytvorený ako súčasť bakalárskej práce Michala Kocifaja na Fakulte riadenia a informatiky Žilinskej univerzity. Nie je veľmi rozsiahly (čo je však aj jeho výhodou), vďaka čomu je veľmi jednoduchý, ale pritom funkčný.

Plánovací modul je rozčlenený na 3 časti: modely, súčiastky a objednávky.

Časť „Modely“

Prvá časť prináša základný prehľad o modeloch, ich kusovníky a zobrazenie animácie skladania (montážnych operácií). Po vybratí konkrétneho modelu (kliknutím na jeho obrázok) sa zobrazia informácie prislúchajúce výberu. Animácia ukazuje priebeh výrobného procesu s možnosťou rôzneho pohľadu (v tomto prípade sa jedná o skladanie autíčka z lego dielov).

(22)

Časť „Súčiastky“

Druhá časť obsahuje informácie o všetkých využívaných súčiastkach. Pri niektorých súčiastkach si môžeme zvoliť spôsob dopravy z dvoch alternatív, pri iných je len jedna možnosť. Každý typ dopravy obsahuje údaje o cene jednej prepravnej jednotky (napr. jeden kamión, jedna súprava nákladného vlaku) a o počte kontajnerov, ktoré dokáže prepraviť jedna prepravná jednotka (napr. jeden kamión môže odviezť naraz 3 kontajnery).

(23)

Časť „Objednávky“

Tretia časť slúži na prepočet materiálových potrieb, vytváranie rezervácií a objednávok. Zobrazuje aktuálny stav zásob vo virtuálnom sklade, počet potrebných kusov pre naplánovanú výrobu a výsledný stav po naplánovaní výroby. Tu môžeme zistiť, že niektorých súčiastok nemáme dostatočné množstvo a musíme ich objednať.

Objednávací formulár

Na objednávanie virtuálnych súčiastok slúži objednávací formulár, kde si môžeme zvoliť počet súčiastok, ktoré chceme objednať, dodávateľa a tiež typ prepravy. Pri objednávaní je potrebné urobiť rozhodnutia, ktoré do značnej miery ovplyvnia cenu vstupných súčiastok, a teda aj cenu konečných výrobkov (napr. kamión alebo nákladný vlak, lacnejší ale menej kvalitný dodávateľ...).

(24)

Obr. 25 - Objednávací formulár

Záver

Koncept virtuálneho podniku je užitočná pomôcka pri pochopení fungovania reálneho podniku. Jeho výhodou je aj využitie slova „virtuálny“, ktoré je v súčasnosti pomerne populárne a dokáže študentov zaujať. V tomto článku sme si predstavili jednu časť virtuálneho podniku, ktorá je zameraná na plánovanie materiálových potrieb. Po spojení s ďalšími modulmi a prepojení ich dát formou databázy, na ktorých priebežne pracujeme je možné získať veľmi zaujímavú, pútavú a pritom poučnú vzdelávaciu pomôcku.

(25)

Pre

č

o nereštrukturalizova

ť

?

JUDr. Vladimír Herich

Účelom tohto článku, je krátky a jednoduchý exkurz do insolvenčného práva, konkrétne podať základnú informáciu o novom inštitúte – o reštrukturalizácii.

Nastala nová situácia, niečo na čo sme v podnikaní neboli zvyknutí a niečo na čo sme určite neboli pripravení. Je tu hospodárska kríza, ktorá v žiadnom prípade nie je iba finančnou ako ju povrchne nazývajú média, ale je všeobecne hospodárskou, zahrňujúcou väčšinu sfér hospodárstva a ekonomiky. Málokto z poctivých podnikateľov (hovorím ako o fyzických, tak o právnických osobách) si mohol dovoliť vytvárať také majetkové rezervy, ktoré postačujú s ľahkosťou zvládnuť hospodársku krízu. V dôsledku toho nie je žiadnou zvláštnosťou množstvo podnikateľských subjektov, ktoré sa nachádzajú, mierne povedané, v komplikovanej ekonomickej situácii, keď im častokrát hrozí bankrot, t.j. v právne terminológii konkurz. Ide o inštitút, upravený v slovenskom právnom poriadku aktuálne v zák. č. 7/2005 Z.z. o konkurze a reštrukturalizácii, ktorý nadobudol účinnosť 1. januára 2006 a ide o zákon stále ešte veľmi mladý. Avšak už dosť starý na to, aby bolo možné hodnotiť jeho prínos do právneho poriadku a do podnikateľského prostredia. Druhým nemenej dôležitým inštitútom citovaného zákona je tzv. reštrukturalizácia, ktorá je veľmi zaujímavou a podľa môjho názoru len veľmi málo využívanou právnou možnosťou.

V tomto čase je reštrukturalizácia ideálnou možnosťou pre podnikateľov, ktorý zažívajú ťažké časy a hrozí im konkurz, či už z dôvodu toho, že ich finančný majetok sa povážlivo stenčil na úroveň záväzkov, alebo z jednoduchého prostého dôvodu klasickej insolvencie. Kým bankrot znamená nenávratný koniec podnikateľského subjektu, reštrukturalizácia znamená možnosť

prežiť, pod dozorom kvalifikovaného správcu zapísaného v zozname správcov Ministerstva

spravodlivosti a príslušného súdu. Samozrejme nie všetky subjekty, ktorým hrozí bankrot spĺňajú právne predpoklady a podmienky na to, aby súd mohol na ich návrh, povoliť na nich právnu reštrukturalizáciu a teda dať im potrebnú ochranu pred veriteľmi. Ide o splnenie celého radu

súvisiacich podmienok, ktoré pre svoj veľký odborný rozsah nemajú priestor v tomto článku a ktoré musia byť predmetom odbornej individuálnej konzultácie u advokáta – správcu.

V krátkosti ide o nasledovné zásady : - podnikateľovi hrozí bankrot,

- subjekt podniká a je možné zachovať prevádzku,

- predpokladaný výnos pre veriteľov je vyšší ako v prípade vyhlásenia konkurzu.

Tento proces môže trvať približne 1 rok až 3 roky, výsledkom ktorého je pomerné uspokojenie prihlásených veriteľov a odpustenie zostatku dlhov. Následne môže subjekt podnikať ďalej v podstate s čistým štítom, teda bez záväzkov.

Podotýkam, že ide o veľmi jednoduché vysvetlenie možnosti reštrukturalizácie a v žiadnom prípade nenahrádza odborný pohľad a analýzu toho – ktorého podnikateľského subjektu. Ide však o upozornenie na tento inštitút, ktorý má rozhodne význam a je pomerne vydarenou alternatívou konkurzu, ktorú oceňujú aj niektorý zahraniční podnikatelia, u ktorých v ich domácich právnych poriadkoch takýto inštitút absentuje, alebo sa vyskytuje v inej forme.

(26)

BUDOVANIE SYSTÉMU

MANAŽOVANIA TALENTOV

Miroslav Palka

1. Trendy súčasného obdobia

Podľa Michaelsa & spol.10, stoja firmy pred novou realitou :

Stará realita Nová realita

Ľudia potrebujú firmy Firmy potrebujú ľudí

Výhodou sú stroje, technológie a geografická poloha

Výhodou sú talentovaní

zamestnanci Zamestnanci sú lojálni a práca je

zabezpečená

Ľudia sú mobilní a ich záväzok je na kratší čas

Ľudia akceptujú štandardné balíky, ktoré sú im ponúkané

Ľudia očakávajú viac

Práca je vzácna Talenty sú vzácne

Tab. 1 : Stará a nová realita v riadení ľudských zdrojov

Asi nemusíme nikoho presviedčať o tom, že efektívne získavanie kvalitných ľudí a ich následné udržanie v spoločnosti, identifikovanie potenciálnych zamestnancov, ktorí budú schopní zvládnuť meniace sa podmienky, podporovanie perspektívnych ľudí, vytvorenie učiaceho sa prostredia v spoločnosti (Vodák, Kucharčíková11) ako aj dostatočne flexibilného pracovného prostredia pre zamestnancov bude rozhodujúce pre rozlíšenie sa organizácii na prosperujúce a tie druhé.

Aké sú hlavné oblasti rozvoja ľudských zdrojov v našich spoločnostiach v porovnaní s vyspelým svetom ? Prieskum spoločnosti ICMF na Slovensku, uskutočnený v marci až máji r. 2006 pod názvom „Strategické perspektívy ľudských zdrojov na Slovensku“ ukázal, že oproti vyspelej Európe sú momentálne priority na Slovensku v úplne iných oblastiach12.

Zatiaľčo v Európe je poradie dôležitosti oblastí riadenia ľudských zdrojov nasledovné : 1. rozvoj vodcovstva,

2. talent manažment, 3. riadenie výkonnosti,

na Slovensku je to :

1. udržanie zamestnancov, 2. hodnotenie a odmeňovanie, 10

Michaels, Ed; Handfield-Jones; Helen a Axelrod, Beth : The War for Talent. McKinsey & Comp., Inc., 2001, ISBN 1-57851-459-2.

11 Vodák, J.; Kucharčíková, A. : Efektivní vzdelávaní zaměstnanců. Praha, Grada 2007, ISBN 978-80-247-1904- 12 Nielsen, Arthur C. : Strategické perspektívy ľudských zdrojov na Slovensku. Materiály z konferencie ICMF,

(27)

3. nábor zamestnancov.

Na druhej strane prieskum ukázal, že na Slovensku je záujem o pozdvihnutie doteraz okrajových oblastí rozvoja ľudských zdrojov, medzi ktoré patrí o.i. aj manažovanie talentov, ktoré v

prieskume na Slovensku skončilo až na predposlednej priečke priorít – zatiaľčo v Európe je medzi top oblasťami.

2. Vývoj roly manažérov ĽZ

Ako udávajú experti z poradenskej spoločnosti Bersin & Associates13, rola manažérov ľudských zdrojov prešla za posledné desaťročia vo svete prudkým vývojom.

Z úlohy personálneho odboru v 70-ych až 80-ych rokoch minulého storočia, ktorého hlavnými rysmi bolo vyhľadávať zamestnancov, vypočítavať a vyplácať im mzdy a poskytovať nevyhnutné benefity. Tzn. boli len vykonávačmi jednoduchých biznis funkcií.

V 2.štádiu, v 80-ych až 90-ych rokoch minulého storočia sa stali nositeľmi HR funkcií, ktoré boli oveľa zaujímavejšie – stali sa biznis partnermi a venovali sa najmä strategického manažmentu ľudských zdrojov. Prioritami bolo získavanie správnych zamestnancov, ich trénovanie, popisovanie ich pracovných rolí a stanovovanie oragnizačnej štruktúry. Zároveň sa venovali vytváraniu kompenzačných balíčkov, zahŕňajúcich najmä benefity, opcie na akcie, bonusy atď. Teraz začína nová éra – objavil sa talent manažment hľadajúci odpovede na strategické otázky :

- Ako môžeme proces získavania zamestnancov zefektívniť ?

- Ako môžeme lepšie rozvíjať manažérov a lídrov k upevneniu kultúry?

- Ako môžeme rýchlo identifikovať kompetenčnú medzeru aby sme mohli dodať tréningy alebo rozvojové programy pre zaplnenie týchto dier ?

- Ako môžeme manažovať ľudí pevným a merateľným spôsobom ?

- Ako môžeme identifikovať vysokovýkonných nástupcov na kľúčové pozície ?

- Ako môžeme školiť významne, flexibilne, vhodne a načas ?

Personalisti, manažéri ľudských zdrojov apod. už nie sú len vykonávateľmi jednoduchých úkonov, stávajú sa rovnocennými partnermi vrcholového vedenia. Z tohoto dôvodu je veľmi dôležité poznať, ako sú ich hlavné činnosti zasadené do kontextu riadenia firmy. Úlohou HR manažmentu je v súčanej dobe aj riadenie kompetencií a výkonnosti, či plánovaie nástupníctva, čo je pravým a komplexným zmyslom manažovania talentov.

Z uvedeného je zrejmé, že naše spoločnosti sa musia zmeniť, nakoľko sa výrazne mení aj ich okolie – musia sa zamerať na kľúčové faktory trvalého úspechu, teda na zvyšovanie produktivity, efektivity, inovácie a plnenie požiadaviek zákazníkov. K tomu potrebujú najmä úspešne zvládnuť problematiku rozvoja ľudských zdrojov, nakoľko aj Dvořáková vo svojej monografii14 uvádza, že trhovú hodnotu firmy vytvára, okrem finančného, do veľkej miery aj intelektuálny kapitál, ktorý je súhrnom ľudského kapitálu ako znalostí, ktoré si zamestnanci berú po skončení pracovnej doby so sebou z pracoviska a štrukturálneho kapitálu ako znalostí, ktoré zostanú v organizácii počas celého dňa.

(28)

Obr. 1 : Tvorba hodnoty firmy

3. Čo je manažovanie talentov

Talent manažment je relatívne novým profesionálnym termínom, ktorý vznikol v roku 1997 a prvýkrát ho použili odborníci poradenskej spoločnosti McKinsey & Comp. Ed Michaels, Helen Handfield-Jones, a Beth Axelrod vo svojej rovnomennej štúdii. Znamená to proces rozvíjania a podporovania nových pracovníkov prostredníctvom ich výberu, rozvoja a udržiavania. Spoločnosti, ktoré sú zainteresované v talent manažmente majú strategicky dobre zvážené svoje zdroje, atraktivitu, výber, rozvoj, podporu a presun zamestnancov skrz spoločnosť. Termín talent manažment znamená aj rozdielny prístup k rôznym ľuďom. Spoločnosti sa zároveň snažia zatraktívniť prácu pre vysoko zručných pracovníkov z iných firiem má s cieľom dostať ich do tej svojej.

Základnými prínosmi talent manažmentu pre firmy je :

- identifikovanie talentov vo firme,

- vytváranie produktívnych tímov pre spĺňanie stratégie firmy, - minimalizácia strát z nedostatku talentovaných zamestnancov,

- znižovanie nákladov na nábor nových zamestnancov, príp. na ich redislokáciu z iných firiem, - nájdenie správnych ľudí na najvhodnejšie pozície.

Podľa HAY Group15, ktorý na jar r. 2009 robil prieskum na Slovensku v oblasti talent manažmentu je Talent Management znamená zabezpečenie výnimočnej výkonnosti organizácie prostredníctvom dentifikácie, získavania, rozvoja a motivácie talentov a starostlivosti o nich. Talenty v tomto prípade predstavujú tých pracovníkov, ktorí sú schopní zastávať kľúčové pozície v blízkej budúcnosti ako aj z dlhodobého pohľadu.

Rôzne definície talentov pre profesionálnu prax manažérov ľudských zdrojov ponúkajú renomované zahraničné, či domáce kapacity, napr. :

- Talent je pracovník, ktorého podiel na výkonnosti spoločnosti je vyšší než je požadovaný a hodnota, ktorú vytvára pre zákazníka a akcionára presahuje štandard.

15

Prieskum prístupov k talent manažmentu 2009. Slovenská republika. 2009.

Trhová hodnota Finančný kapitál Intelektuálny kapitál Ľudský kapitál Štrukturálny kapitál Zákaznícky kapitál Organizačný kapitál Inovačný kapitál Procesný kapitál

(29)

Je to zamestnanec s vysokým potenciálom, ktorý má veľmi dobré predpoklady pre ďalší profesný rast v nových oblastiach (Sváková16).

- Talent je človek, ktorý s ľahkosťou zvláda úlohy a činnosti a bez námahy vyniká v riešení a spôsobe realizácie z hľadiska nápadov, kvality, nákladov a času (Denci17). - Talent v podnikovej praxi znamená schopnosť dosahovať trvale nadštandardný výkon

– teda to, čo podniková prax vyžaduje, meria a oceňuje (Míka18).

Podľa už zmieneného prieskumu HAY Group si firmy pod talentom predstavujú najmä :

- Zamestnancov s potenciálom

- Zamestnancov s vysokou výkonnosťou

- Zamestnancov identifikovaných pre budúce kľúčové pozície

Podľa prieskumu spoločnosti People Elements, ktorá v apríli 2010 robila rýchly on-line prieskum Talent manažment na Slovensku19 je za talent považovaný ten, kto v súčasnosti dosahuje vysoký výkon a zároveň preukazuje potenciál.

Môj názor je, že talentom je človek, ktorý :

- má potenciál na zvládnutie náročnejšej funkcie,

- má jednoznačné predpoklady pre správnu komunikáciu s ľuďmi, - má dostatočnú výkonnosť a príkladné správanie,

- dokáže splniť aj to, čo sa od neho neočakávalo,

- prejavuje záujem o firmu, ľudí a je dostatočne rozhodný.

4. 4 kroky budovania systému manažovania talentov

Bergerovci 20 uvádzajú 4 základné kroky budovania systému manažovania talentov vo firme :

Krok 1 – Vytvorenie hodnotiacich nástrojov a škál

Krok 2 – Vytvorenie tréningových a rozvojových aplikačných prostriedkov Krok 3 – Ohodnotenie všetkých zamestnancov použitím hodnotiacich nástrojov Krok 4 – Príprava akčných reportov.

Tieto 4 kroky by mali byť, podľa autorov, dostatočné k tomu, aby sa vo firme vypracoval funkčný systém manažovania talentov. Výhodou uvedenej publikácie je aj to, že poskytuje internetovú podporu k uvedenej publikácii a záujemcovia si môžu na stránke

www.books.mcgraw-hill.com/training/download stiahnuť potrebné tlačivá pre hladký priebeh zavádzania systému.

4.1 Krok 1 - Vytvorenie hodnotiacich nástrojov a škál

Táto oblasť je pre ďalší vývoj asi najdôležitejšou, nakoľko tu sa musí položiť základ celého systému. Jedná sa najmä o definovanie kompetencií, tzn. vytvorenie kompetenčného modelu vo firme. Je potrebné pre všetky definované kompetencie stanoviť hodnotiace škály, stanoviť odhad

16

(30)

požadovaných úrovní pre talenty a aplikovať všetky uvedené meracie škály na každú pozíciu vo firme.

V každej firme by sa malo začínať stanovením požadovaných kompetencií a ich definovaním, aby sa predišlo nedorozumeniam pri výklade daných kompetencií.

Úrovne požadovaného dosiahnutia kompetencie

Kompetencia Definícia

1 = najlepšia 2 3 4 =

akceptovaná

Obr. 2 : Vzor tvorby definovenia kompetencií (Zdroj 11 – upravené)

Pod kľúčovými kompetenciami si môžeme predstaviť napr. :

- Orientácia na cieľ - Komunikácia - Kreativita - Inovácie

- Zákaznícka orientácia - Interpersonálne zručnosti - Vedenie

- Tímová práca apod.

Uvedené kompetencie je potrebné odškálovať, tzn. čo v danej kompetencii znamená požadovaná úroveň a na záver je veľmi vhodné zostrojiť kompetenčnú tabuľku, tzn. priradiť jednotlivým pracovným pozíciám požadované kompetencie a ich úroveň dosiahnutia. Je jasné, že iné budú požadované kompetencie pri robotníckych pozíciách a iné pri špecialistoch. Rovnako sa aj rovnaké kompetencie môžu pre jednotlivé pracovné pozície líšiť podľa ich dôležitosti pre danú pozíciu, napr. :

Pracovné pozície

Prideľte úroveň požadovaného dosiahnutia kompetencie (1=najlepšia, 4=akceptovaná)

Kompetencia

CEO CFO HRM Str.man. Predajcovia Administratíva Jednicoví

robotníci

Obr. 3 : Vzor tvorby rozdelenia kompetencií (Zdroj21 – upravené)

21

(31)

4.2 Krok 2 – Vytvorenie tréningových a rozvojových aplikačných

prostriedkov

Táto oblasť zahŕňa vytvorenie Sprievodcu kaučovaním talentu, vrát. stanovenia najlepších tréningov a rozvojových programov organizovaných podľa kompetencií, či vytvorenia registra odporúčanej literatúry podľa kompetencií. Tu je potrebné upozorniť, ako uvádza spoločnosť People Elements, že cielené formy vzdelávania a rozvoja motivujú zamestnancov. Prieskum ukázal, že aj v zmenených podmienkach sa využívajú v prevažnej miere tradičné formy vzdelávania (tréningy, workshopy, mentoring, kaučing, e-learning). Odhliadnuc od nákladov, ktoré si tieto formy vyžadujú sa natíska otázka, kedy sú dostačujúce a efektívne. Akým prínosom vedia byť pri príprave zamestnancov/ talentov, od ktorých v súčasnom období primárne očakávame, že budú nie len znalí veci, ale dokážu aj veľmi rýchlo a pružne reagovať.

Môj názor je, že v tomto kroku je potrebné podstatne viac, jako bývalo zvykom zatiahnuť do tohoto procesu vedúcich zamestnancov - manažment firiem. Okrem klasických tréningových metód, ktoré uvádzam vyššie, je tu veľmi dôležité a mnou preferované aj podieľanie sa talentov na interných projektoch. Talentom to dá častokrát podstatne viac, ako zabíjanie času na školeniach, nakoľko je v praxi, rieši problémy svojej firmy a dostáva reálne informácie a spätnú väzbu o dosiahnutom pokroku a prínosoch. Úlohou manažéra je potom nadefinovať vhodné problémy na riešenie – projekty a byť sponzorom týchto projektov.

Prvé dva kroky sú o dobrom nastavení procesu vychádzajúc z kompetencií pre jednotlivé pracovné pozície.

4.3 Krok 3 – Ohodnotenie všetkých zamestnancov použitím hodnotiacich

nástrojov

Táto oblasť zahŕňa realizáciu hodnotenia každého zamestnanca použitím vytvorených nástrojov. Tu sa, podľa Hay Group, môže využiť niekoľko nástrojov hodnotenia:

- Hodnotenie kompetencií priamym nadriadeným

- Hodnotenie kompetencií nezávislým subjektom (assessment centrum atd.) - Kombinácia priebežného hodnotenia výkonnosti a kompetencií/potenciálu

Je na výbere firmy, pre ktorý z uvedených nástrojov sa rozhodne. Samozrejme, nejedná sa o všetky nástroje, ktoré sú k dispozícii, ale sú to tie najzákladnejšie, ktoré sa aj najčastejšie používajú. V každom prípade musí ísť o systematickú, plánovanú, organizovanú a štandardizovanú činnosť vykonávanou za účelom systémového zabezpečenia trvalého zlepšovania využívania a rozvoja ľudských zdrojov, prostredníctvom vyhodnotenia pracovných výsledkov, predpokladov a správania, stanovenia cieľov a úloh zamestnancom. Cieľom by malo byť o.i. aj :

- usmernenie zamestnancov (poskytnutie informácií o ich pracovnom výkone z hľadiska plnenia cieľov a požiadaviek na pracovné miesto)

- vybratie talentov a kľúčových ľudí (perspektívnych a výkonných zamestnancov) - motivovanie zamestnancov (určenie osobných a rozvojových cieľov)

- integrovanie zamestnancov (dosiahnutie spojenia firemných cieľov s osobnými cieľmi)

Figure

Updating...

References

Updating...

Related subjects :