The atractiveness of apple production in the Czech Republic

14 

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Full text

(1)

Ročník LIV 5 Číslo 3, 2006

47

ATRAKTIVITA ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČR

D. Kudová

Došlo: 15. prosince 2005

Abstract

KUDOVÁ, D.: The atractiveness of apple production in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2006, LIV, No. 3, pp. 47–60

The paper deals with evaluation of attractiveness of apple production in the Czech Republic using the Industry attractiveness evaluation matrix according to the methodology of Higgins and Vincze (1989). It identifies the key criteria for evaluation of attractiveness from five fields: market factors, competition factors, financial and economic factors, technological factors, and socio-political factors. The key crite-ria are described in detail and evaluated from the viewpoint of a producer operating in the apple produ-ction industry. The text comes from the papers from the field of fruit produprodu-ction and apple produprodu-ction published by Kudová (2003, 2004, 2005) and Chládková (2003). Application of these methods on other industries was applied by Žufan et al. (2001) and Tomšík, and Žufan (2004).

According to the data of the Division of Perennial Plants of the Central Institutte for Supervising and Testing in Agriculture (CISTA), the number of subjects (firms and growers) operating intensive orchards reaches 1 238 on the area of 18 998 ha. In 2003 the number of subjects was 1 243 on the area of 19 514 ha. The total sales in fruit production were in decline from 1999 to 2005, and the decline of sales of apples grown in intensive orchards in 2005 was 34% in comparison with 2004. In the foreign trade, there significantly prevail imports above exports, and from 2002 to 2004 the imports of apples grew by 220%. The biggest growth of area of orchards was in 2004 – by 211 ha of mature apple-trees, which amounts only for 2% of the total area. In connection with this growth, there grew also the yield. Diversity of the market is based on varietal structure of apple-trees grown. According to the data of CIS-TA, the current varietal structure is not suitable and its change is very slow. Most of apples are grown in Central Bohemia, which amounts for 11% of the total area, which is more than 2000 ha. We can conclu-de, that even though the average market price of agricultural land is quite high – 25.76 CZK.m–2, the

lands for agricultural use for market production with the area of more than 5 ha have the average price of 5.04 CZK.m–2, which is the country average of the price of agricultural land according to the value

index (BPEJ).

The costs of establishing an apple-tree orchard amount for CZK 409,000 to CZK 653,000 per hectare – depending on the number of trees per hectare. The average costs of attending an apple-tree orchard are CZK 75.226 per hectare (average for the period of 1998–2003).

(2)

The attractiveness of the Czech apple production is evaluated as below-average; the resulting attracti-veness score according to the Industry Attractiattracti-veness Evaluation Matrix is 2.41, which means that it is lower than the general average score (3).

The paper is a part of solution of the research plan of the Faculty of Business and Economics, MUAF in Brno (No. MSM 6215648904).

industry, apple production, attractiveness, environment, analysis

Atraktivitu odvětví lze chápat jako míru hodnotící zájem podnikatelských subjektů o vstup do něj. Atrak-tivita je závislá nejen na okamžité ziskovosti v daném odvětví, která je jistě pro atraktivitu významná, ale i na dalších faktorech (např. na stabilitě a vyrovnanosti trhu). Proto je pro její určení nutno příslušné odvětví podrobně analyzovat.

Atraktivita odvětví udává nejen snahu subjektů vstoupit nebo udržet se v tomto odvětví, ale napomáhá managementu firem zvolit vhodnou strategii. V atrak-tivním odvětví se uplatňují agresivní, růstově orien-tované strategie, zatímco v odvětví neatraktivním se podniky zaměřují na obhájení stávajících pozic nebo uvažují o odchodu z odvětví (v případě neúspěchu).

Subjekt nově vstupující do odvětví má vyšší nákla-dy než subjekty působící v tomto odvětví, protože musí překonávat vstupní překážky a případná odvet-ná opatření ostatních firem. Tyto vyšší odvet-náklady zne-možňují nadprůměrné zisky. Z tohoto důvodu není výhodné vstupovat do vyrovnaného odvětví, pokud firma oproti konkurenci nemá zvláštní výhody a tržní mechanismus funguje dokonale. V tom případě cel-kové zisky poklesnou pod hranicí nákladů a výroba se stane ztrátovou.

Situace, kdy tržní mechanismus nefunguje doko-nale, není neobvyklá, a proto snadno může dojít i k případu nadprůměrných zisků po vstupu do odvět-ví, zejména v případě absence, neúčinnosti nebo zpo-ždění odvety konkurentů. Ke zvláštní výhodám, které vedou k nadměrné ziskovosti při vstupu do odvět-ví, patří nižší vstupní náklady, schopnost ovlivňovat strukturu odvětví aj.

Na základě provedené charakteristiky určitého odvětví a analýzy konkurenčních sil můžeme vyhod-notit kritéria atraktivity a dle toho určit, zda se jed-ná o odvětví s vysokou nebo nízkou mírou atraktivity (Porter, 1994).

Různí autoři definují pojem atraktivita odvětví růz-ně, avšak obecná shoda panuje v tom, že atraktivitu je vhodné kvantifikovat za pomocí konkrétních faktorů – kritérií atraktivity. Vyhodnocení pak začíná stanovením těchto kritérií. Jednotlivá kritéria se stanovují s ohle-dem na charakteristiku odvětví, jejich stanovení je komplexní, i když do značné míry subjektivní proces.

Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně (č. MSM 6215648904). Nava-zuje na předešlé práce autorky zabývající se odvět-vím produkce jablek (2005) a dalších textů z oblasti odvětví ovocnářství (2003, 2004, 2005), dále se touto problematikou zabývala Chládková (2003). Aplikací metod na jiné odvětví se zabýval Žufan a kol. (2001) a atraktivitu odvětví vinařství sledoval Tomšík, Žufan (2004).

MATERIÁL A METODY

Při hodnocení atraktivity odvětví produkce jab-lek byla využita matice hodnocení odvětví (Indust-ry Attractiveness Evaluation Matrix), jak ji definovali Higgins a Vincze (1989). Tito autoři rozdělují krité-ria atraktivity odvětví do pěti oblastí, a to jsou: fak-tory trhu, fakfak-tory konkurence, finanční a ekonomic-ké faktory, technologicekonomic-ké faktory a socio-politicekonomic-ké faktory. Vlastní tvorba matice hodnocení atraktivity (dále matice IAE) odvětví začíná stanovením krité-rií pro atraktivitu odvětví. Tato kritéria jsou následně ohodnocena a jsou jim přiřazeny váhy. Váha každého kritéria by měla vyjadřovat jeho relativní důležitost pro atraktivitu odvětví. Váhy se pohybují v interva-lu 〈0;1〉 a jejich součet musí být roven 1. Poté je tře-ba určit atraktivitu sledovaného odvětví vzhledem ke klíčovým kritériím. Matice IAE vychází z hodnocení atraktivity na pětibodové stupnici, přičemž hodnocení 1 znamená nejmenší atraktivitu a hodnocení 5 zname-ná nejvyšší atraktivitu.

(3)

I: Matice hodnocení atraktivity odvětví

Kritérium atraktivity Váha Atraktivita Vážené skóre

Seznam kritérií, která nejvýrazněji ovlivňují atraktivitu odvětví

〈0;1〉

vyjádření relativní důležitosti daného kritéria

〈1;5〉

1 – neatraktivní 5 – velmi atraktivní

Váha * atraktivita

Celkem 1,00 Suma

Zdroj: Higgins-Vince, 1998

Tento příspěvek se zabývá aplikací matice IAE na hodnocení atraktivity odvětví produkce jablek. Vstupní údaje byly čerpány převážně ze sekundárních zdrojů, a to z internetu, odborného a denního tisku a dostupné literatury. Váhy jednotlivých kritérií byly zjištěny výpočtem vycházejícího ze seřazení jednot-livých kritérií dle stanovení kolegů na Ústavu mana-gementu PEF MZLU v Brně. Atraktivita odvětví byla hodnocena z pohledu producenta působícího v odvět-ví produkce jablek.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Jako klíčová kritéria pro hodnocení atraktivity byla zvolena tato:

Faktory trhu - Velikost trhu - Roční míra růstu - Různorodost trhu - Sezonnost

Faktory konkurence - Typy konkurence - Míra koncentrace

- Vstupy a výstupy - Míra a typy integrace

Finanční a ekonomické faktory - Marže

- Úspory z rozsahu

- Bariéry vstupu finanční i nefinanční

Technologické faktory - Diferenciace

- Potřebná technologie výroby

Socio-politické faktory - Společenské postoje a trendy - Zákony a vládní regulace

Vlastní ohodnocení atraktivity odvětví produkce jablek:

1. Velikost trhu

Velikost trhu lze nejlépe charakterizovat pomocí finančního vyjádření produkce jablek z intenzivních i neintenzivních ovocných sadů. Údaje z let 1988– 2003 uvádí graf č. 1.

1: Finanční vyjádření produkce jablek v intenzivních a neintenzivních

sadech v ČR

Zdroj: <http://www.mze.cz> 0

200 400 600 800 1000 1200 1400

m il.K č

1998 2000 2002 2004

ro k y

pro duk c e v

ne inte nz ivníc h s a de c h pro duk c e v inte nz ivníc h s a de c h

Celkové tržby za produkci ovoce z sadů během sle-dovaných let klesají, pokles tržeb jablek vypěstovaných v intenzivních sadech v roce 2005 oproti roku 2004

(4)

2: Vývoj zahraničního obchodu s konzumními jablky ve finančním vyjá

-dření

Zdroj: Celní statistika, vlastní výpočty

Zahraniční obchod s moštovými jablky během

sle-dovaných let kolísal v závislosti na kvalitě úrody v daném roce (viz Tab. II).

II: Vývoj zahraničního obchodu s moštovými jablky ve finančním vyjádření v tis. Kč

2000 2001 2002 2003 2004

export 267 849 98 349 394 692 128 169 203 631

import 1 720 3 697 92 15 455 5 244

Zdroj: Celní statistika

Atraktivitu velikosti trhu vyjádřeného pomocí finančního vyjádření lze označit známkou 2.

2. Roční míra růstu

Nárůst ploch intenzivních plodných sadů je uveden v grafu 3. Nejvyšší nárůst ploch byl v roce 2004, a to o 211 ha ploch plodných jabloní, což je plocha odpo-vídající pouze 2 % plochy. V souvislosti s tímto ná-růstem se zvýšil i výnos. V roce 2005 došlo k poklesu sklizně vlivem nepříznivých podmínek v období kvě-tu. Během sledovaných let došlo k poklesu celkové sklizně téměř o 14 %.

V uvedených letech tvořila jablka 84–86 % celko-vé produkce ovoce v ČR. Podíl sklizených jablek na celkové sklizni ovoce kolísá během sledovaných let v rozmezí 2 %. Odvětví produkce jablek, vzhledem k uvedenému vývoji, hodnotím známkou 2.

3. Různorodost trhu

Různorodost trhu je tvořena odrůdovou skladbou pěstovaných jabloní. Podle ÚKZÚZ Brno tato sklad-ba v současné době není vyhovující a obměna je

vel-mi pomalá. V ČR se pěstuje 123 odrůd jabloní, z toho 18 letních odrůd, 25 podzimních odrůd, 80 zimních odrůd a dalších asi 50 odrůd v odrůdových či polopro-vozních pokusech. Různorodost trhu oceňuji z hledis-ka atraktivity známkou 2.

4. Sezonnost

Vliv sezonnosti se v odvětví výroby jablek projevu-je hlavně v závěru léta a podzimu, kdy vrcholí sklizeň jablek na vlastních zahrádkách a klesá potřeba naku-povat jablka v obchodech. Toto období končí před vánocemi, kdy jablka z vlastních zahrad jsou spotře-bovaná a opět narůstá poptávka, která je během roku mimo jmenovaná období relativně stálá. Sezonnost hodnotím jako průměrně atraktivní, známkou 3.

5. Typy konkurentů

V Tab. č. III jsou typy konkurence rozebrány z hle-diska formy podnikatelské činnosti. Jsou uvedeny pouze do roku 2004, protože od roku 2005 tyto údaje týkající se formy podnikatelské činnosti přestal OTK ÚKZÚZ detailně sledovat.

0 100000 200000 300000 400000 500000 600000

2000 2001 2002 2003 2004

ro k

tis. Kč

(5)

3: Vývoj ploch plodných intenzivních sadů jabloní a celkové sklizně jablek v ČR během let 1999─2005

Zdroj: MZe ČR, ÚKZÚZ Brno, OTK, OU ČR

Poznámka: 2005* ─ odhad ÚKZÚZ

III: Formy podnikatelské činnosti u uživatelů ovocných sadů v ČR a jejich plocha (ha)

Rok

Skupina

Celkem

I. II. III. IV.

Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha Počet Plocha

1999 57 4 313 150 11 081 483 1 821 690 17 215

2000 53 3 985 144 10 877 553 2 343 750 17 205

2001 53 3497 143 10 821 581 3 552 777 17 870

2002 14 165 49 3587 140 9 586 674 4 469 874 17 808

2003 13 149 42 3579 143 9 543 713 4 927 911 18 198

2004 18 158 39 3438 153 10 189 1 033 5 729 1 243 19 515

Zdroj: OTK ÚKZÚZ Brno Pozn.: Skupiny:

I. – sady, které obhospodařuje státní podnik (školní zemědělské podniky, školní statky, církev apod.) II. – sady, které obhospodařují družstva (ZD, ZOD, HD, ZVD, DV, OD)

III. – sady, které obhospodařují ostatní právnické osoby (a. s., s. r. o., ostatní subjekty) IV. – sady, které obhospodařují fyzické osoby

Rozloha a počet pěstitelů v I. skupině jsou sledovány až od roku 2002.

Podle Tab. III a grafu 4 lze konstatovat, že od roku 2000 se strměji zvyšovala křivka nárůstu ploch sadů než počtu fyzických osob, které je obhospodařují. Největší nárůst plochy je od roku 2003 do 2004, a to o 7,2 %. V těchto letech také se výrazně zvýšil počet osob podnikajících v odvětví ovocnářství, a to o 36 %, přičemž tento nárůst byl způsoben hlavně zvýšením podnikajících fyzických osob (téměř o 45 %). Pod-le údajů OTK ÚKZÚZ dosahuje v roce 2005 počet subjektů (firem i pěstitelů) obhospodařující intenziv-ní ovocné sady 1 238 na ploše 18 998 ha. Oproti roku 2004 došlo ke snížení o 5 subjektů, lze tedy konsta-tovat, že počet subjektů se od roku 2004 podstatně

nezměnil. Snížila se obhospodařovaná plocha, a to o 516 ha (to je méně než o 3 %).

V odvětví produkce jablek je forma podnikatelské činnosti nezjistitelná, protože tento údaj ÚKZÚZ Brno nesleduje. Lze ale usoudit, že situace bude obdob-ná jako při sledování forem podnikatelské činnosti v celém odvětví ovocnářství, neboť plocha obhospo-dařovaná pěstiteli jablek v roce 1999 tvořila 48 % cel-kové plochy, v roce 2001 to bylo 53 %, v roce 2002 zaujímala 51 % a v roce 2003 to bylo 50 % celko-vé plochy. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že podíl jabloňových sadů z celkové plochy ovoc-ných sadů se během sledovaovoc-ných let téměř

nezmě-8 750 8 800 8 850 8 900 8 950 9 000 9 050 9 100 9 150

1999 2000 2001 20022003 2004 2005

roky

ha

0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000

t

plochy plodných intenzivních sadù jabloní

(6)

nil. Největším pěstitelem jablek v ČR je Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku, které pěstuje plod-né jabloně na výměře kolem 270 ha. Celková rozloha jejich ovocných sadů je v současnosti 423 ha, plod-né jabloně tvoří téměř 64 % celkové výměry (<http:// www.cerstvezpravy.cz>).

Vzájemně si naši pěstitelé konkurují minimálně, hlavním konkurentem jsou pěstitelé z Polska a Slo-venska, kteří produkují jablka za příznivějších ekono-mických podmínek. Dovoz do ČR je uskutečňován za nižší ceny, než jsou tuzemské výrobní náklady.

Atraktivitu hodnoceného kritéria oceňuji známkou 2.

6. Míra koncentrace

Největší plochy jabloňových sadů jsou ve středních Čechách a v roce 2005 tvořily z celkové plochy ovoc-ných sadů 25 %, plochy jabloňových sadů v severních Čechách představují 10,8 % a plochy na jižní Mora-vě 8,9 %. Plochy intenzivních sadů se během sledo-vaných let zvýšily nejvíce opět ve středních Čechách, a to o 15 %, ve všech dalších oblastech došlo buď k minimálnímu nárůstu ploch nebo k poklesu, nejvyš-ší snížení ploch bylo v jihozápadních Čechách, a to o 14 %.

5: Vývoj ploch intenzivních jabloňových sadů v jednotlivých krajích ČR od roku

2001 do roku 2005

Zdroj: <http://www.mze.cz>, vlastní výpočty 0

200 400 600 800 1000 1200 1400

1999 2000 2001 2002 2003 2004

roky

poèet fyzických osob

16 000 16 500 17 000 17 500 18 000 18 500 19 000 19 500 20 000

plocha sadù (ha)

Øada2 Øada1

4: Nárůst počtu fyzických osob a plochy sadů

Zdroj: ÚKZÚZ Brno, OTK

0 500 1000 1500 2000 2500 3000

Stř. Č echy

Sev. Čech

y

J-Z Č

echy

Vých

.Čech

y

J. Mo rava

S.Mo rava

kraje ČR

(7)

IV: Tržní ceny vybraných druhů pozemků za období let 1993–2002 (Kč.m–2) Druh

pozemku do 0,10 0,1–0,25 0,25–0,5 0,5–1,0 1,0–2,0 2,0–5,0 5,0–10,0 nad 10,0 průměrVelikost prodávaných pozemků (ha) Orná půda 202,97 126,54 67,16 79,43 25,12 16,65 8,67 5,72 32,50

Vinice 16,60 63,02 25,31 7,84 5,87 23,81

Ovocný sad 111,89 84,49 58,23 57,46 51,56 11,92 1,89 57,25

Zahrada 118,83 109,44 52,84 37,10 16,61 17,54 16,67 10,83 80,25

TTP 48,74 42,05 32,60 16,75 7,01 4,64 2,50 2,83 9,40

Zdroj: Výběrové šetření VÚZE

Nejvyšší průměrné tržní ceny mají za sledované období zahrady (80,25 Kč.m–2), druhá nejvyšší

prů-měrná tržní cena je u ovocných sadů, a to 57,25 Kč. m–2. Obecně lze konstatovat, že i když průměrná tržní

cena zemědělské půdy je značně vysoká – 25,76 Kč. m–2, pozemky pro zemědělské využití pro tržní

produk-ci s výměrou nad 5,0 ha mají průměrnou cenu nízkou, kolem 5,04 Kč.m–2, což je celostátní průměr úřední

ceny zemědělské půdy podle BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky)(<http://www.mze.cz>).

Náklady na založení intenzivních jabloňových sadů

Výše těchto nákladů souvisí s počtem stromků vysazeným na jednotku plochy. Intenzivní pěstování

jablek v současné době charakterizují nižší pěstitelské tvary a větší počet stromů vysazovaných na jednotku plochy (hustota výsadby pro tvary vřeten je až 4000 stromků na ha). Z ekonomického hlediska jsou hus-té výsadby investičně náročnější a mají kratší život-nost. Ekonomická efektivnost těchto výsadeb je pod-míněna použitím moderních odrůd a hnojivé závlahy (převážně kapkové). U jabloní nastává začátek hos-podářsky významné plodnosti za dva až čtyři roky od založení sadu (vřeteno, volný zákrsek), což umožňu-je dosáhnout návratnost investic i při životnosti sadu 10–15 let. K poklesu plodnosti a kvality ovoce dochá-zí kolem 12–15 roku od výsadby (Blažek, 2001). Do nákladů uvedených v Tab. č. V. jsou zahrnuty i nákla-dy na ošetřování výsadby před vstupem do plodnosti.

V: Celkové náklady na zakládání intenzivních sadů v ČR v roce 2003 (Kč.ha –1)

Druh Tvar Počet stromků na ha Celkem (Kč. ha –1 )

Jabloně Vřeteno 2 860 653 000

Jabloně Pásová výsadba 1 125 409 000

Zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/ozpz/>

Náklady na ošetřování jabloňového sadu

Náklady na ošetřování sadu kolísají v rozmezí

71 tis. Kč až 86 tis. Kč, průměrné roční náklady za uvedené roky jsou 75 226 Kč.ha –1 .

Atraktivitu sledovaného odvětví z hlediska míry koncentrace lze hodnotit známkou 3.

7. Vstupy a výstupy

Mezi vstupy do odvětví z hlediska kapitálové nároč-nosti lze zařadit

- cenu půdy

- náklady na založení intenzivního jabloňového sadu - náklady na ošetřování jabloňového sadu.

V České republice se uplatňují dva druhy cen země-dělské půdy:

1. Ceny úřední jsou ceny určené pro daňové účely, pro

prodej a koupi pozemků ve vlastnictví státu. Jsou to ceny stanovené cenovými předpisy Ministerstva financí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Průměr-ná úřední cena za celou ČR je 5,24 Kč za m2.

2. Ceny tržní jsou určovány nabídkou a poptávkou, na jejich výši má prvořadý vliv poloha a velikost pozemku a účel využití kupovaného pozemku. Tab. IV uvádí rozdílné tržní ceny pozemků rozdělené dle velikosti prodávané výměry. Nejnižší ceny jsou u pozemků nad 5 ha určené pro zemědělské využití.

(8)

VII: Průměrné ceny zemědělských výrobců v ČR (Kč.t –1)

Druh ovoce 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Jablka konzumní 8 219 8 432 8 246 8 548 8 289 9 047 7 975

Jablka moštová 3 118 1 553 2 087 1 637 2 622 1 573 1 960

Zdroj: ČSÚ

Poznámka – údaj za období I.–VIII. 2005

Při srovnání pohybu cen zemědělských výrob-ců (CZV) a cen spotřebitelských (SC) (viz graf 6), je možno konstatovat nárůst spotřebitelských cen

(o 55 %) při současném minimálním nárůstu do roku 2004 a poklesu v roce 2005. Poměr CZV ku SC se snižuje od 54 % v roce 1992 na 34,5 % v roce 2005.

6: Vývoj cen zemědělských výrobců a spotřebitelských cen konzumních

jablek v letech 1992–2005 v Kč.kg –1

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: rok 2005 – údaj za období I.–VIII. 2005

Atraktivitu vstupů a výstupů v odvětví produkce jablek mohu označit známkou 1.

8. Míra a typy integrace

Vertikální integrace znamená mimo jiné, že k náku-pu a prodeji dojde prostřednictvím zajištěných vzta-hů. V odvětví produkce jablek je to otázka prodeje celé úrody pomocí odbytových družstev, nebo pro-deje do konzerváren a nebo uskladnění ve vlastních

skladech; konkurenceschopné jsou sklady s řízenou atmosférou. Další typ integrace je integrace vpřed a ta je tvořena:

- schopností odlišit produkt – pěstování jablek na ekologických farmách

- lepší přístup k informacím o trhu – domnívám se, že informace o velikosti poptávky není v tomto odvět-ví nepostradatelnou informací, neboť nelze přizpů-0

5 10 15 20 25 30

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

ro k

Kč.kg-1

C Z V S C

VI: Průměrné roční náklady na ošetřování 1 ha plodné výsadby jabloní v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti

v ČR v letech 1998 až 2003 (Kč.ha –1)

1998 1999 2000 2001 2002 2003

Náklady 73 578 71 567 72 651 69 264 86 153 78 140

Zdroj: <http://www.vuze.cz/CZ/>

Ceny ovoce

Na základě šetření ČSÚ poklesly ceny zeměděl-ských výrobců konzumních jablek v roce 2005 ve

(9)

sobit během vegetačního období vlastnosti produk-tu poptávce

- přístup k distribučním kanálům – prodej přímo nebo prostřednictvím odbytových družstev.

Pěstitelé ovoce zakládají společná odbytová družstva, do kterých se sdružují a mají tak silněj-ší pozici pro vyjednávání s obchodními řetězci. V komoditě jablka působí v současné době na trhu čtyři odbytová družstva: CZ – FRUIT, ZN – FRUIT, JIHOFRUKT a nově EB FRUIT. Odbytová družstva ZN – FRUIT, JIHOFRUKT působí výhradně v Jiho-moravském kraji, CZ – FRUIT je geograficky roz-dělen do tří regionů, a to Západ, Střed a Východ a EB FRUIT sdružuje ovocnáře z Libereckého a Králo-véhradeckého kraje. Tato družstva sdružují něco přes jednu třetinu producentů ovoce s kapacitou přes 60 % chladírenských skladů ČR. Činnost těchto center je hrazena z obchodní marže při prodeji ve výši do 3 %,

přičemž členský podnik se zavazuje, že většinu pro-dukce konzumního ovoce bude odbytovat prostřed-nictvím družstva a bude poskytovat družstvu infor-mace o svých plochách, výši a kvalitě vypěstovaného ovoce. Tato družstva vznikla na stejných principech jako v členských státech EU (dle nařízení Rady EHS č. 2 200/1996 o společné organizaci trhu čerstvého ovoce a zeleniny). V ČR družstva na přibližně stejné bázi existovala do roku 1952, kdy byla znárodněna (Salaš, 2003).

Jedním ze základních cílů odbytových družstev se stala jednotná kvalita zboží a to ve všech fázích proce-su – produkce, skladování, balení a expedice. Z tohoto hlediska atraktivity je odvětví oceněno známkou 3.

9. Marže

Marže je marginální (mezní) výnos neboli hrubé rozpětí, což je dáno rozdílem ceny a přímých nákla-dů, nebo tržbami a náklady prodaného zboží.

7: Celkové náklady a tržby za jablka v kukuřičné a řepařské oblasti v letech 1999–2003 v podnicích s podvoj

-ným účetnictvím

1999 2000 2001 2002 2003

Náklady celkem (Kč.ha –1 ) 71 567 72 651 69 242 86 153 78 140 Tržby za výrobky (Kč.ha –1 ) 81 249 64 365 53 047 42 531 58 523

Marže 9 682 –8 286 –16 195 –43 622 –19 617

Zdroj: <http://www.vuze.cz/CZ/>, vlastní výpočty

Při záporném výsledku hospodaření je nutno hod-notit atraktivitu známkou 1.

10. Úspory z rozsahu

Sdílení činností s dalšími útvary – úspor lze dosáh-nout spoluprací s ostatními útvary rostlinné výroby (náklady na mechanizaci, odbornou práci, nákup a aplikace hnojiv a chemických ochranných prostřed-ků, management).

Činností se společnými náklady – je možno jmeno-vat sdílení nákladů na nákup a provoz mechanizace společné s dalšími útvary rostlinné výroby, odbornou práci, nákup a aplikaci hnojiv a chemických ochran-ných prostředků.

Snižování nákladů – při zakládání nového sadu je nutno počítat s intenzivní výrobou, protože zahušťo-vané výsadby obecně snižují pracovní náklady na tunu vyprodukovaného ovoce. Zejména se jedná o náklady na řez stromů, sklizeň ovoce a chemickou ochranu porostu před škůdci.

Lze konstatovat, že úspory z rozsahu patří v odvětví výroby produkce jablek mezi významné ekonomické vlivy a z hlediska atraktivity je lze ohodnotit znám-kou 2.

11. Bariéry vstupu finanční i nefinanční

Bariéry vstupu do odvětví se neustále mění vlivem vývoje nových technologií, uplatňování nových kon-kurenčních strategií a konkon-kurenčních firem, změn vyplývajících ze zásahů státu a celkové politické situa- ce. Z celkového posouzení mají bariéry vstupu střední důležitost a hodnotím je známkou 3.

12. Diferenciace

V tomto odvětví se nedá hovořit o výrobkové dife-renciaci v pravém smyslu slova. Jedná se spíše o výběr správných odrůd, které však nelze měnit dle momentální poptávky na trhu. Tento faktor oceňuji známkou 2.

13. Potřebná technologie výroby

Vlastnictví výrobní technologie – tyto náklady sou-visejí s kapitálovými požadavky (nákup speciální mechanizace do sadu) a s úsporami z rozsahu.

(10)

Potřebné technologii z hlediska atraktivity přiřazu-ji známku 2.

14. Společenské postoje a trendy

Spotřeba ovoce v České republice se od roku 1990 mírně zvyšuje. Souvisí to s cílenou aktivitou zdravot-nických organizací spolu s médii změnit styl stravo-vání a zaměřit se na vyšší konzumaci ovoce a zeleni-ny. Spotřeba ovoce na osobu a rok se od roku 1990 do

roku 2005 zvýšila o 12,1 kg na osobu a rok (o 18,8 %) na současných 76,5 kg na osobu a rok. Výrazný podíl na celkové spotřebě ovoce mají jablka, jejichž spotře-ba má stále rostoucí trend (viz Tab. IX). Od roku 1990 do roku 2005 se zvýšila spotřeba jablek o 65 %. Tento údaj je ale zcela odlišný, pokud pro rok 1990 použiji údaj FAO, který uvádí spotřebu jablek v ČR ve výši 21,3 kg na osobu a rok. Potom by zvýšení spotřeby jablek bylo ve sledovaných letech pouze o 11 %.

IX: Spotřeba jablek v ČR v hodnotě čerstvého ovoce (kg.os –1.rok –1)

Rok 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Spotřeba 14,5 17,8 19,0 19,5 23,0 23,5 25,0 22,0 24,0 23,8

Zdroj: <http://www.mze.cz>

Velmi významnou součástí našeho ovocnářství je produkce ovoce pro samozásobení a výrazně tak ovlivňuje poptávku. V roce 2004 bylo z 53 % sklize-ného ovoce vypěstovasklize-ného v neintenzivních sadech pro samozásobení určeno 51 % sklizně (sklizeň z intenzivních sadů v tomto roce tvořila 47 % celkové sklizně) (<http://www.mze.cz>).

Spotřeba ovoce v zemích EU od počátku 90. let meziročně klesala, avšak od roku 2000 byl zazname-nán opětovný mírný nárůst. Největší roční spotřeba ovoce je v Řecku (170 kg.os –1), Itálii (145 kg.os –1),

Rakousku (138 kg.os –1) a Portugalsku (130 kg.os –1),

nejnižší spotřebu vykazují Irsko (85 kg.os –1), Velká

Británie (83 kg.os –1) a skandinávské země (<http://

www.mze.cz> ).

Společenské postoje a trendy lze ve sledovaném odvětví z hlediska atraktivity hodnotit známkou 5.

15. Zákony a vládní regulace

Tuto legislativní oblast bych zhodnotila z pohledu vládních subvencí – dotační politika státu a existence vývozních subvencí pro čerstvé ovoce a zeleninu dle

Nařízení Rady a Komise ES. V následujícím krátkém přehledu je uvedeno spektrum podpůrných programů, ve kterých je možno žádat o finanční prostředky. Je ale nutno zdůraznit, že mnoho producentů ovoce na tyto finanční prostředky nedosáhne z důvodu vysoké administrativní náročnosti při vyplňování a podávání žádostí na MZe ČR a SZIF.

Podpora restrukturalizace ovocných sadů – dota-ce je určena na nezbytné zlepšení zdravotního stavu ovocných stromů a zlepšení kvality produkovaného ovoce.

Sazba do 200 000 Kč.ha –1 vysázeného ovocného

sadu uznanou sadbou jabloní na výměře min. 1 ha (min. počet stromů 800 ks.ha –1).

Sazba do 100 000 Kč.ha –1 vysázeného ovocného

sadu uznanou sadbou jabloní na výměře min. 1 ha (min. počet stromů 400 ks.ha –1).

V Tab. č. X je uvedena výše dotací v letech 1995– 2004. Tyto dotace byly poskytovány podle dotačních pravidel platných před vstupem České republiky do Evropské unie.

X: Výše dotací na 1 ha (v tis. Kč.ha –1)

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Dotace 53 42 50 80 60 77 55 150 155 145

Zdroj: <http://www.mze.cz>

VIII: Přehled o školkařské výrobě jabloní v ČR v letech 1990─2005

Druh 1990 1995 1999 2000 2001 2002 2003 2004

(11)

Podpora vybudování kapkové závlahy v ovoc-ných sadech – účelem je zvýšení konkurenceschop-nosti a kvality ovoce. Maximální výše podpory: do 60 tis. Kč. ha –1.V roce 2003 byla výše

podpo-ry 26 540 Kč.ha –1 a v roce 2004 výše podpory činila

48 700 Kč.ha –1.

Dalším zdrojem, ze kterého jsou vypláceny národní podpory, je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Možné podpory poskytované tímto fondem pro producenty jablek jsou následující:

Program Zemědělec – v rámci tohoto programu jsou podporovány investice sloužící ke zpracování produktů ze zemědělské produkce. Finanční limit pro rok 2004 byl 490 mil. Kč.

Program Mládí – cílem programu je usnadnit zaháje-ní a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných sub-jektů pro mladé podnikatele a mladé rodiny do 40 let. Finanční limit není pro tento program specifikován.

Podpora pojištění – účelem podpory je zpřístup-nění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám a částečná kompen-zace pojistného, vynaloženého na pojištění plodin.

Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ – podpora z tohoto programu je určena na pořízení strojů pro zemědělskou výrobu, na rekon-strukci a modernizaci skladovacích kapacit a k zavá-dění hygienických standardů při skladování (<http:// www.mze.cz>).

Další možnosti čerpání jsou ze zdrojů EU prostřed-nictvím Státního zemědělského a intervenčního fon-du (SZIF). Tyto prostředky lze získat zejména z pěti oblastí a jsou to tyto oblasti:

- jednotná platba na plochu - odbytové organizace producentů

- operační program rozvoje venkova a multifunkční zemědělství

- horizontální plán rozvoje venkova - podpora propagace.

Dále lze požadovat finanční prostředky podle jed-notlivých programů na investiční projekty a provoz-ní záležitosti (Ludvík, 2005). Vládprovoz-ní subvence hodno-tím známkou atraktivity 4.

XI: Matice hodnocení atraktivity odvětví produkce jablek v České republice

Kritéria atraktivity Váha Atraktivita Vážené skóre

Velikost trhu 0,11 2 0,22

Roční míra růstu 0,11 2 0,22

Různorodost trhu 0,05 2 0,10

Sezónnost 0,03 3 0,09

Typy konkurentů 0,09 2 0,18

Míra koncentrace 0,08 3 0,24

Vstupy a výstupy 0,05 1 0,05

Míra a typy integrace 0,04 3 0,12

Marže 0,11 1 0,11

Úspory z rozsahu 0,04 2 0,08

Bariéry vstupu finanční i nefinanční 0,06 3 0,18

Diferenciace 0,06 2 0,12

Potřebná technologie výroby 0,03 2 0,06

Společenské postoje a trendy 0,08 5 0,40

Zákony a vládní regulace 0,06 4 0,24

Celkem 1,00 2,41

ZÁVĚR

Atraktivitu odvětví produkce jablek hodnotím jako podprůměrnou, výsledek skóre atraktivity podle mati-ce hodnomati-cení atraktivity tohoto odvětví je roven 2,41; jako průměrné skóre se uvádí hodnota 3. Matici

hod-nocení atraktivity je třeba chápat jako velmi dobrý pomocný nástroj pro zvažování nejvýznamnějších faktorů vnějšího prostředí.

(12)

součas-ná situace se bude vyvíjet a s časem měnit. V sou-časnosti lze základní důvody nízké atraktivity tohoto odvětví vymezit takto:

- odvětví je roztříštěné, působí v něm mnoho subjek-tů

- po vstupu ČR do EU neexistuje ochrana trhu proti silné zahraniční konkurenci

- na straně odběratelů působí obchodní řetězce s vel-kou vyjednávací silou

- samozásobitelství v ČR tvoří téměř čtvrtinu celko-vé sklizně

- z pohledu finančního vyjádření nepatří trh mezi vel-ké

- příjmy v prvních letech po vstupu do odvětví jsou minimální.

Je možno se domnívat, že zájem nových podnika-telských subjektů o vstup do odvětví produkce jablek je minimální a v blízké budoucnosti se tato situace zřejmě nebude měnit. Na druhé straně je ale možno předpokládat zájem zahraničních subjektů o vstup na český trh s jablky a získání části podílu na trhu.

SOUHRN

Příspěvek se zabývá určením atraktivity produkce jablek v České republice s využitím matice hodnoce-ní atraktivity podle Higginse a Vincze (1989). Jsou stanovena klíčová kritéria pro hodnocehodnoce-ní atraktivity z pěti oblastí, a jsou to: faktory trhu, faktory konkurence, finanční a ekonomické faktory, technologic-ké faktory a socio-politictechnologic-ké faktory. Klíčová kritéria jsou podrobně rozebrána a zhodnocena z pohledu producenta působícího v odvětví produkce jablek. Text navazuje na příspěvky z odvětví ovocnářství a odvětví produkce jablek, které publikovala Kudová (2003, 2004, 2005) a Chládková (2003). Aplikací metod na jiné odvětví se zabýval Žufan a kol. (2001) a atraktivitu odvětví vinařství sledoval Tomšík, Žufan (2004).

Podle údajů OTK ÚKZÚZ dosahuje v roce 2005 počet subjektů (firem i pěstitelů) obhospodařující intenzivní ovocné sady 1238 na ploše 18998 ha. V roce 2003 byl počet subjektů 1243 a plocha činila 19514 ha. Celkové tržby za produkci ovoce z sadů od roku 1999 do roku 2004 klesaly, pokles tržeb jab-lek vypěstovaných v intenzivních sadech v roce 2005 oproti roku 2004 byl 34 %. V zahraničním obcho-dě převládá výrazně dovoz do ČR nad vývozem, od roku 2002 do roku 2004 narostl dovoz konzumních jablek o 220 %. Nejvyšší nárůst ploch byl v roce 2004, a to o 211 ha ploch plodných jabloní, což je plo-cha odpovídající pouze 2 % plochy. V souvislosti s tímto nárůstem se zvýšil i výnos. Různorodost trhu je tvořena odrůdovou skladbou pěstovaných jabloní. Podle ÚKZÚZ Brno odrůdová skladba v současné době není vyhovující a obměna je velmi pomalá. Největší plochy jabloňových sadů jsou ve středních Čechách a v roce 2005 tvořily z celkové plochy ovocných sadů 11 %, což je více než 2 000 ha. Lze kon-statovat, že i když průměrná tržní cena zemědělské půdy je značně vysoká – 25,76 Kč.m–2, pozemky

pro zemědělské využití pro tržní produkci s výměrou nad 5,0 ha mají průměrnou cenu nízkou, kolem 5,04 Kč.m–2, což je celostátní průměr úřední ceny zemědělské půdy podle BPEJ.

Celkové náklady na výsadbu jabloňových sadů činí 409000 Kč.ha –1 až 653000 Kč.ha –1podle počtu

stromků na ha. Průměrná hodnota nákladů na ošetřování jabloňového sadu jsou 75226 Kč.ha –1, je to

průměr od roku 1998 do roku 2003.

Realizace zisku v odvětví produkce jablek je prodejem celé úrody pomocí odbytových družstev, nebo prodejem do konzerváren a nebo uskladněním ve vlastních skladech, konkurenceschopné jsou sklady s řízenou atmosférou.

Spotřeba ovoce v České republice se od roku 1990 mírně zvyšuje, od roku 1990 do roku 2005 se zvýši-la o 12,1 kg na osobu a rok (o 18,8 %) na současných 76,5 kg na osobu a rok. Výrazný podíl na celko-vé spotřebě ovoce mají jablka, jejichž spotřeba má stále rostoucí trend. Od roku 1990 do roku 2005 se zvýšila spotřeba jablek o 65 %. MZe ČR a EU prostřednictvím SZIF uvádí spektrum podpůrných pro-gramů, ve kterých je možno žádat o finanční prostředky. Je ale nutno zdůraznit, že mnoho producentů ovoce na tyto finanční prostředky nedosáhne z důvodu vysoké administrativní náročnosti při vyplňová-ní a podávávyplňová-ní žádostí.

Atraktivitu odvětví produkce jablek hodnotím jako podprůměrnou, výsledek skóre atraktivity podle matice hodnocení atraktivity tohoto odvětví je roven 2,41, což je nižší než průměrné skóre, které je rov-no třem.

Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU v Brně (č. MSM 6215648904).

(13)

LITERATURA

BLAŽEK, J.: Pěstujeme jabloně. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 2001, 280s. ISBN 80-209-0294-5

HIGGINS, J. M., VINCZE, J. W.: Strategic manage-ment: Text and cases. New York:

The Dryden Press, 1989, 1180 s.

KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H.: Vybrané ekono-mické faktory v odvětví výroby jablk. In Firma a

konkurenční prostředí. Brno: PEF MZLU, 2003, s.

284–290. ISBN 80-7157-695-6

KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H.: Charakteristi-ka odvětví ovocnictví ČR. Acta Universitatis Ag

-riculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis.

2003, IL, No. 6, pp. 265–278, ISSN 1211-8516 KUDOVÁ, D.: Charakteristika odvětví výroby ovoce

na Moravě. In Odvětvové strategie a politiky. Křti-ny: PEF MZLU v Brně, 2004, s. 64─69. ISBN 80-7157-835-5

KUDOVÁ, D.: Bariéry vstupu v odvětví produkce jablek v České republice. In Sborník prací z mezi

-národní vědecké konference Agrární perspektivy XIV. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2005, s. 421–426. ISBN: 80-213-1372-2. KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H.: Konkurenční

prostředí v odvětví produkce jablek v ČR. In Stra

-tegické řízení. 1. vyd. Praha: 2005, s. 62–69. ISBN

80-213-1411-7

CHLÁDKOVÁ, H.: Úvodní studie ke strukturál-ní analýze odvětví výroby ovoce v ČR. In Model

evropského zemědělství a jeho implementace v pod

-mínkách ČR. České Budějovice: JČU České

Budě-jovice, 2002, s. 39–44. ISBN 80-7040-601-1. PORTER, M. E.: Konkurenční strategie. Praha:

Victo-ria Publishing, 1994, 403 s., ISBN 80-85605-11-2 SALAŠ.P.: Modernizace výukového procesu u

před-mětů ovocné, okrasné školkařství a ovocnářství. In:

Sborník přednášek z odborného semináře.1.vyd.

Lednice na Moravě. MZLU v Brně, 2003. s.14–31. ISBN 80-7157-715-4

SEDLÁČKOVÁ, H.: Strategická analýza. Praha: C. H. Beck, 2000, 101 s., ISBN 80-7179-422-8

Situační a výhledová zpráva – Ovoce 2000,

Pra-ha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2000, 69 s., ISBN 80-7084-148-6

Situační a výhledová zpráva – Ovoce 2001,

Pra-ha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2001, 72 s., ISBN 80-7084-198-2

Situační a výhledová zpráva – Ovoce 2002,

Pra-ha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002, 71 s., ISBN 80-7084-225-3

Situační a výhledová zpráva – Ovoce 2003,

Pra-ha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2003, 73s., ISBN 80-7084-254-7

TOMŠÍK, P., ŽUFAN, P.: Analýza atraktivity odvětví vinařství v České republice. Acta Universitatis Ag

-riculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis

2004, LII, No. 3, pp. 135–142. ISSN 1211-8516 ŽUFAN, P., ERBES, J., ČERNÍKOVÁ, R.: Příspěvek

k analýze odvětví výroby nealkoholických nápojů v České republice. In AP IX. ─ Agrární sektor před

vstupem ČR do EU. Praha: ČZU v Praze, 2001,

312–318 s. ISBN 80-213-0714-5

České jablko: levnější a méně stříkané. URL: <http:// www.ekonomika.idnes.cz> <13. 9. 2004>

CHLÁDKOVÁ, H.: Úvodní studie ke strukturální

analýze odvětví výroby ovoce v ČR. URL: <http://

old.mendelu.cz/~manage/> <31. 5. 2005>

Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského Kraje.

URL:<http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/ozpz/> <20. 12. 2004>

KUDOVÁ, D., CHLÁDKOVÁ, H., POŠVÁŘ,

Z.: Ovocný sad – případová studie do manage

-mentu. URL: <http://old.mendelu.cz/~manage/>

<12. 12. 2004

LUDVÍK,M.: Možnost čerpání dotací pro ovocnář

-ství v roce 2005. URL: <http://www.zahradaweb.

cz> <13. 9. 2004>

POLÁČKOVÁ, J.: Výběrové šetření o nákladovosti

zemědělských výrobků v síti FADN. URL: <http://

www.vuze.cz/CZ/> <25. 11. 2005>

Situační a výhledová zpráva – Ovoce 2004,

Minis-terstvo Zemědělství. URL: <http://www.mze.cz> <12. 5. 2004>

Situační a výhledová zpráva –Půda 2004,

Minis-terstvo Zemědělství. URL: <http://www.mze.cz> <12. 5. 2004>

Situační a výhledová zpráva – Ovoce 2005,

Minis-terstvo Zemědělství. URL: <http://www.mze.cz> <10. 10. 2004>

Největší český pěstitel jablek ZD Dolany čeká prů-měrnou úrodu. URL: <http://www.cerstvezpravy. cz> <5. 12. 2004>

Adresa

(14)

Figure

Updating...

References

Updating...