~ I . . I
.
r
iii III ;í ;STRANY.
2-3
NAŠi
MODELÁRI
~
.r
~
I.
-.
~c'
,
I .'cI
.
S ctyrstupnovou maketou nemec. ké vojenské rake-ty Rheinbote létal na letošním Dub. nickém máji B. Frýdecký z Ostra-vyRC model Zd. Kalába z Benátek n. jiz. o rozpetí 1380 mm s motorem Fok 1,5 cm'. jednokanálový prijímac Mino ovládá smerovku pomoci od. stredivého serva
I
-
-Upoutaná maketa Mustang P51D jiNho Krauze z Hrobu u Duchcova byla druhá na tamní souteži c. 168
c'
.
1
!
----Maketu záchranné lodi Th. Heuss s funkcním clunem Tedje postavil z Graup. nero vy stavebnice F. jelínek z C. Budejovic. V merítku 1 : 25 js ou lode 928 a 260 mm dlouhé, váží 4100 a 300 g. Rízení je 8kanálovou RC soupravou
----Oc 'prosí
mode/úri?
Milan PAVLAS
Starším pamétníkUm snad tilUlek pripomene 'plakáty pfedválecného Spolku pro ochranu zvírat. Právem se prolO ohradí, že modelári pfece nejsou žádná "nemá tvár" a mohou své prosby pfednést napríslušných místech. Zajisté. Ovšem stejné je pravda, že napríklad pri-pomínky k poctu, zásobování a ,,službé" (najmé tzv. zásilkové) modelárských prodejen jsou pfednášeny už pfes deset let a jestli se néco zménilo, tak sotva k lepšímu. Nepovažujeme proto toto písemné podotknutí za nadbytecné.
K sepsání všeho, co tíží srdce modelár-ská, byl o by treba vydat speciální knihu prání a stížností. V tomto clánecku proto soustfedme pozornost na pouhé dva pro-blémyz Brna, snad proto, že nejsou spe-cificky brnenské.
LETECTf MODELMI mají v Brne
dávné tradice a úspechy. Najdeme zde mistry ria radiem i'ízené motorové mo-dely o rozpetí statného kondora i na po-kojové "mouchy," které by spoi'ádal roz-zui'ený vrabec. Ovšem to je záležitost svazarmovcu, víceméne dospelých, za-tímco dítka školou povinná už léta zápasí s nedostatkem všeho druhu, od zkuše-ností a vedomostí až po materiál a odborné vedení. Tu a tam najdeme pár chlapcli ve svazarmovském kroužku, nekde se pra-cuje ve škole, ale to nic nemení na skutec-nosti, že Svazarm má mnoho výborných
odborniku, zatímco školáci nemají ve-doucí a tudíž ani kroužky. Napi'íklad krajský DIim pionýru a mládeže má pekné a dobi'e vybavené dHny a
-
v živofícím kroužku má 12 leteckých modelái'u, ve-dených dvema studenty. Proste malér! Protože není jasná kompetence, není ani dohody a technika, která by mela být v pionýrské práci v popredí zájmu, je spíš v pozadí, .protože nemá pro deti schopné vedoucí.Vážne bychom už meli opustit systém, podie kterého o deti a mládež pecuje teore-ticky kdekdo, ale ve ~kutecnosti pak de-lají neco všichni a neco žádný. Pra-covníklim PO musí být jasné, že bez od-borníku nemohou technické kroužky pra-covat a Svazarmu zase ti'eba pi'ipomenout, že sotva muže v budoucnu ocekávat sou-težní úspechy od dvacetiletých, zanedbává-li dnes péci o 12-13leté! Je tedy ti'eba dohody, ale dohody vedoucí k cinIim, ne jen ke smutne už proslulým prohlášením, že všechno "bude zajišteno."
DRUHÝ PROBLÉM nás pak pi'ivádí k dosud u nás málo známé modelái'ské disciplíne: dráhové modely automobilú.
Je to onen sl ot-racing, v zahranicí tak populární závod pro elektrická autícka. Máme už nekolik drah i u nás, snad jedna z nejlepších je práve v Brne, a tak napi'ed pár slovo ní. Je 22 metro dlouhá, s vý-borným gumovým povrchem,pi'ehledná
a rychlá
-
modely na ní jezdí okruh za8 až 6 vtei'in. Už ted zde mají clenové 44. ZO Svazarmu odpracováno kolem 2000 hod. a to ješte pi'ibude fotoelektrický pocítac kol, svetelný ukazatel výsledku, rozhlasový dispecink a podobné "malic-kosti". (Dokoncení na str. 12) MODELAR. 7/1967
modelár'
MhfcNfK
SVAZARMU
7/67
XVIII.
cervenec CO ,JJ;EP)I(AHM E ~~=r~b1HaJI.Ha nepBoH CTpaHHl.\e06JIQJ'<KHl
.
PAKETbI:Pal<eTOnnaHDelta 2
.
HHTepecHblecoo6~e-HH" o paKeTax 2
.
,JJ;y6HHI.\KHHMaH 1967 3.
l qeMnHOHaT BoeHHbIX YqHJIIill1 3
.
Pf-YTIPABJIEHHE: 225 KMfqac He XBaTHJIol 4.
MHoroKoMaH/lHa" J>fynpaBJIHeMa>l MO/leJIb Skylark5
.
PfynpaBJI>leMbIHKOMnneKTPoveJa HHe-CKOJIbKO aaMeqanHH K HeMY 5 -7
.
PfynpaB-n.seM81I l<oHcynl:.TaQlul 7 . O.n;HoKoMaHAHble
pfynpaBJI>leMble MO/leJIH 1 rJIaBaMH CY/lbH 7, 10 CAMOJIt1TbI: r,JJ;p - CTpaHa HeHaBeCTHaa? 8
.
Ha nnaCTMacc JIl06HTeJIbCKH 9-10.
HCTOpH-qeCKHe MaKeTbI C TOq}{H speHHR cneqmuIHcToB II
.
Pink Lad, '66 Ha CIIIA 12 . PeKOp/lHa>lA-2 Ha HTaJIHH 13
.
YcOBepmeHCTBOBaHHeMOTopa Jena 1 13
..
MeTaTeJIbHbIH nJIaHepMini
.
14.
MOTopHaa MO/leJIb Stalt 15ABTOMOBHJIH: PeJIbCOBblH aBTOM06HJIb
KJIaCCa BI Junior IMI 367'15-19
.
COBeThIKOHcTp.YKTOpaMpeJIbCOBbIX MO/leJIeH 18
..
CA-MOJIETbI: KaqeCTBeHHble nponeJIJIepb' /lJI"MO/leJIeH C peaHHOBblM MOTOpqHKOM 20
.
t.J:eM-nHOHaT Mlipa 1967 (B t.J:CCP) 21
.
CnOpTHB-Hoe BocKpeceHbe 22.
Ha l.\eHTPaJIbHOHCeKI.\HH 23.
AMepHKaHCKHHHCTpe6HTeJIb P-51,JJ; Mu-stang 24-25.
)l{EJIE3HbIE ,JJ;OPOrH:TIpHrJIameHHe B OCTpaBY 26
.
,JJ;onOJIHHTeCBOH COpTHMeHT KOJIeH H 26--27
.
ElI\S paa HropeH6epr 1967 27.
CY,JJ;A: 4>JIarH 2 npo-/lOIDKeHHe) 28-29.
Me>K/lYHapo/lHble copeB-HOBaHH" no pfynpaBJIHeMblM MO/leJI"M B t.J:CCP 3006'hHSneHHH 31
.
HeKoTopbIesnet.I3Tne-BH>I 06 EXPO 67 32
CONTENT
Editorial l, II . Onthecoverl .
MODEL
ROCKETS: Delta boost-glider 2
.
Rocketnews 2
-
'67 May of Dubnica3 . FirstChampionship of Military Schools 3
.
RA-DIO CONTROL: 225 km. p. h. is little 4
.
Skylark a multi channel R(C plane 5
.
Povelaa new RfC set 5-7
.
Consulting the RfCmo-dels 7
.
RCC 1 by contest officer 7, 10 .MODEL AIRPLANES: East Germany
-
unknowland? 8
.
Amateur and plastic materials 9-10.
Historical scale models by expert II.
'66 Pink Lady an american control line model 12
.
!talian A-2 glider 13.
Adjustement ofthe Jena 1 engine 13
.
Mini a hand launchedglider 14
.
Start a gas powered plane 15.
MODEL CARS: JUNIOR IMI 367 a Bl class
slot racing car 15-19
.
Tips for slot racingcompetitors 18
.
MODEL AIRPLANES:A good props for mbber power 20
. '67Free
Flight WorldChampionship(heldat CSSR)21
.
Sports Sunday 22
.
From the central section23
.
.
American fighter P 51D Mustang 24-25MODEL RAILWAYS: Invitation to Ostrava
26
.
Completeyour assortment of the N rails26-27 . '67 Internationalmodelfair in
Nu-remberg once again 27
.
MODEL SHIPS:The flags (2 nd cont.) 28-29.
.
RfC model boatsInternationalcompetition
-
CSSR 30.
Adver-tisements 31
.
A few impressions from EXPO'67 32
-INHi\LT
Leitartikel l.
Zum Titelbildl
.
RAKETEN:Raketen-gleiter Delta 2
.
Interessantes tiber Raketen 2.
Dubnitzer Mai 1967 3.
I. Meisterschaftder Militärschulen 3
.
FERNSTEUERUNG:225 KmfSt. langte nicht! 4
.
Modeli Skylark 5Neue RfC AnIage Povela 5-7
.
RfCBera-tungsecke 7
.
RCC 1-
Kategorie von einemPunktrichtergeschätzt7,10 . FLUGZEUGE:
DDR
-
ein unbekanntes Land? 8.
Modellbauaus plastischem Material 9-10
.
HistorischeMaketen fachmännisch gesehen II
.
PinkLady '66 aus USA 12 . Spitzen A-2 aus Itaiien
13
.
Die Regelung des Jena-I Motors 13.
Wurfgleiter Mini 14
.
Motor-Modeli Start 15.
AUTOMOBILE: Slot racing Modeli derKlasse BI JUNIOR IMI 367 15-19
.
Ratsftir die Wettbewerbsteilnehmer im slot racing 18
.
FLUGZEUGE: Gute Propeller CtirGummi-Motormodelle 20
.
Weltmeisterschaften 1967(CSSR) 21
.
Sport-Sonntag 22.
Aus derZentralsektion 23
.
AmerikanischesJagdflug-zeug P-5ID Mustang 24-25
.
EISENBAHN:Einladung nach Ostrava 26
.
Ftillen Sie sichdas Sortiment der Gleise Nnachl 26-27
.
Nocheinmal Ntirnberg 196727
.
SCHIFFE:FIag-gen (2. Forts.) 28-29
.
Internationaler Bewemder R( C Modelle in der CS SR 30
.
InsertiOllI~~:.'~::II'..
Raketoplán
DELTA
S neobvyklou, ale úspéšnou koncepci
rake-toplánu se objevili již na prvmm mistrovství 6SSR v Brné v roce 1965 hradectí mode-lári. Od té doby Deltu zdokonalili a zjed-nodušili tak, že je vhodná i pro zacínající modeláTe.
* * *
K STAVB~. Hlavici 1 zhotovime
bežným zpusobem z balsy a zalepíme do trubky 2. Z balsového prkénka tl. 4 mm vyfízneme podložku pro kontejner 3. Krídlo 4 je celé z balsy tI. 3,5 mm a musí-me je 'zhotovít z nekolika prkének
lepe-o
V souteži onejvtipnejšíkon-strukci, vypsanou finnou Estes V USA, získal 3. místo Chris Carstensen za vy-fešení bezpecného návratu modelu rakety bez padáku. Raketa má ctyfi stabilizátory, z nichž dva jsou pfilepeny
pfimo na trpp. Dva další jsou pfilepe-ny k trubce, která jde zasunout do
2
...:'
ných na tupo k sobe: Stejným zpusobem si prípravíme balsová prkénka tI. 3 mm na smerovku 5. Ki'ídlo i smerovku vybrousí-me jemným brusným papírem a lakujevybrousí-me 4krát fídkým nítrolakem.
MONTÁŽ. Na ki'ídlo pfilepíme shora
smerovku (presne kolmo) a zespodu podložku pod kontejner. Hotový kontejner (trubku s hlavicí) prilepime n~ podložku presne vpodélné ose modelu. Model znovu vybrousime a mužeme jej nastfíkat barev-nými nitrolaky. Nakonec prilepíme na spodek ki'ídla Epoxy 1200 pruh staniolu proti ožehnutí a na kontejner: vodítko z papírové trubky o 0 6 mm. r-I PROfiL KRÍDLA l DELTA tIOTOR RM ~IJ KONSTR\JKCE LHANOlJSEK 10 15 20 CIt
ZALÉT ÁVÁNÍ se ponekud liší od
modelu normální koncepce. Pfi celkové váze modelu bez motoru 25 g je težište vzdáleno 155 mm od špice modelu. Správne postavený model kIouže bez dal-ších úprav. Chyby v podélném sefízení odstraníme dovažováním hlavice (houpe-li model) nebo pfilepením olova pod odto-kovou hranu smerovky (padá-li model strme k zemi). V motorovém letu letí Delta kolmo vzh1iru, správne serízená opisuje asi 50metrové kruhy a dosahuje casu 80-100 vtefín. Model letí s motorem ADAST RM 2,5/3.
L. HANOUSEK, RMK Hradec Králové
RAKETOVÉ
ZAJÍMAVOSTI
trubky a výi'ezu v rakete. Do vniti'ní trubky se ztuha zasune motor (Wavice musí být zalepena). Pusobením výmet-né slože se vysune vnitfní trubka a ra-keta se rozdelí na dve cásti, které mek-ce pfistávají.
o
Pi'i lepení stabilizátorU je vhodné vyplnit spoj mezi trupem a stabilizá-torem pi'echodem z acetonového le-pídla. Š. 2ácek z ODPaM Nové Zám-ky používá pro tento úcel nádobky,~
,1..kterou si zhotovil z tuby od šamponu~1, trubicky z náplne d~ propisovaci tuž-ky 2, kousku provrtané tužky 3 a drá-teného uzáveru 4.
o
Pri výrobe balsového kuželu pro Wavici rakety je velmi obtížné zhoto-vit pi'esný prumer, který by lícoval suvne s vniti'ní stenou trupové trubky. Nejlépe je ui'íznout kousek trubky (asi1-1,5 cm), který nasuneme na trn mezi vrtacku a hranolek balsy. Obrá-bíme plochým piInikem a trubkou neu-stále kontrolujeme vnejší prumer kuželu.
--o
Pevné a lehké uvbky na trup mweme zhotovit z obycejné hnedé le-pici pásky šíi'ky 2-4 cm. Pro soutežní rakety postací 3-4 vrstvy, které vine-me na di'evený nebo kovový trn. Le-penkový pás se navíjí spirálovite a spoje jednotlivých vrstev musí být navzájem posunuté (ne na týchž místech).o Matný lak, který potrebujeme na nekteré druhy maket, získáme pi'imí-chánim nepatrného množství klouzku do barevného nítrolaku. Po dUkIadném rozmíchání, popfípade zi'edení, mu-žeme lak nanášet štetcem nebo stríkat.
,...
DUBNICKÝ MÁJ 1967
(oš) Zatímco v zahranicních odborných casopisech ješte dozn{vá ohlas na úspešný lonský
2. mezinárodní rocník této již klasické raketomodeláTské souteže, sjelo se v pátek 26. kvetna do Dubnice n. V. pTes sedmdesát úcastníkU 3. rocníku. Tentokrát nestartovalo oficiální zahranicní družstvo (mezinárodní bude Dubnický máj opet napTesrok), pnjeli jenom sym-patictí jugoslávští modelán z Belehradu, Osijeka a Niše, kten startovali mimo naši národní výberovou soutež.
Tradicni výborná organizace (doprava, ubytování, strava, ceny) byla dopInena tentokrát naprosto netradicním ~ásným slunecním pocasím.
Soutež byla zahájel1'll v sobotu 27. kvetna v kategorii doba letu na padáku. Za-jímavé je, že tentokrát se neuplatnily vetší padáky, ale obycejné svetlicové ve spojení s normáIní raketou pro výškové souteže. Pozoruhodnou novínkou je roz-klápecí raketa, zkonstruovaná pro veIký 1m padák V. Koudelkou z Hradce Krá-lové. Jugoslávští modelMi létali s vlast-ními polyethylenovými padáky (podobn,é americkým), které spolu se stavebnícemi, hlavícemí a Qbtisky vyrábí a dodává pro modelái'e jugoslávský národní aeroklub!
Týž den se létala kategorie raketoplán u, kde zvítezil A. Madžarac z Jugoslávie novým nár odním rekordem 3 mín. 41 vt. Ceníme sí toho, že výkonu dosáhl s rake-toplánem }ISKRA, postaveným podie MODELAR.E 11/66 a s jugoslávským motorem MCM 2,5/3. O nových jugo-slávských motorech pi'ineseme v nekterém pi'íštím císle podrobnou puvodní zprávu pi'ímo od konstruktéru.
V nedeli 28.. kvetna létaly rakety se streamerem. Tato kategorie není bohužel stále dobrou náhradou za výškové sou-teže, které se u nás pi'estaly létat pro ne-dostatek mei'icích pi'ístroju. Výkony jsou vetšinou dosahovány náhodne, když pa-dající raketa vletí do silného termického proudu. Rovnež rozdíl v délce zpoždení, který je prozatím' až 2 sec, podstatne ovlívnuje výšku letu a tím i dobu trvání pádu.
Ing. L. Foksa je nadšeným propagátorem raketo-vého modelárswí na Slovensku. Ackoli sám modelarí teprve krátkou dobu, pridal k mladickému elánu
zku-lenasti technika a dnes patrí k špickO'1Jýmmodelárúm.
Na snímku je s raketou Viking
1
~
I
I I MODELAR. 7/1967Poslední startovaly makety raket,
pro-zatím mimo Prahu, Bratislavu a cástecne Ostravu málo rozšíi'ené. Modelái'1im zrej-me vadí velká pracnost modelu a nutná cistota provedení, která u všech raketo-vých modelái'u není bohužel samozi'ej-mostí. Tím vice potešila nádherná ctyf-stupnová maketa Rheinbote B. Frýdec-kého (v prvním stupni sedm funkcních motoru), která zasloužene zvítezila.
Po skoncení souteže bylo nominováno 50 nej lepších modelái'u na 3. mistrovství CSSR pro raketové modely, které se bude konat v zái'í ve Vrchlabí.
V rámci souteže se pokusilo nekolik modelái'u o ustavení národnich rekordu v dobe trvání letu na padáku. Nejlepšího výkonu 7 min. 11 vt. dosáhla raketa O. $affka.
VÝSLEDKY
Rakety - streamer: 1. UIlman 87 2. Pazour 84;
3. Nemec 79 (všichni Dubnica n. V.) 4. Sládek, Praha 73; 5. Trlica, Bratislava 72; 6. Bareš, Praha 68; 7. Praskac, Bratislava 66; 8. Brezina, Hradec Kr. 66; 9. C:ervenka, Vyškov 65; 10. Krásný, Dubnica n. V. 65 vt.
Rakety
-
padák: 1. Bugala, Bratislava 216;2. Mogora, Dubnica n. V. 214; 3. Satzke, Hosto-rnice 210; 4. Stojanovic, Jugoslávie 204; 5. Klimeš, Ostrava 195; 6. TrHca, Bratislava 187; 7. Sebek, Praha 173; 8. Madžarac, Jugoslávie 157; 9. Danko,
Vyškov 164; 10. UIlman, Dubnica n. V. 153;
11. Frýdecký, Ostrava 146; 12. Táborský, Praha 143 vt.
Raketoplány: 1. Madžarac, Jugoslávie 221;
2. Diviš 157; 3. Kroulik 136 (oba Praha) 4. Bušová 113; 5. Mogora 105 (oba Dubnica n. V.) 6. Hadac,
Praha 103; 7. Cigán ek, Ostrava 88; 8. J elin~k,
Dubnica n. V. 87; 9. 'Bastl, Ostrava 78; 10. Se-bek, Praha 72; 11. Bfezina, Hradec Kr. 66 vt.
Makety: 1. Frýdecký, Ostrava (Rheinbote) 429;
2. Foksa, Bratislava (Viking) 292; 3. Praskac, Bra-tislava (Astrobee 1500) 273; 4. Saffek, Praha (Astro-bee 1500) 269; 5. Kroulik, Praha (Astro(Astro-bee 1500)
215 b.
-Junwr J. Sebek t RMK Praha prolil S'lJojiprvní
"veikou" soutež se zaujetím "velkéhoJJbojovníka.
V raketoplánech skoncil desátý, s raketou na padáku dokonce sedmý.
Mjr.~Emil PRASKAC
l.
MAJSTROVSTVÁ
VOJENSKÝCH
ŠKÔL
Rakety a armáda tak úzko spolu sú-visia, že všetci vojaci sú nejakým spô-sobom zainteresovaní do raketovej problematiky. Výnimku netvoria ani žiaci vojenských škôl, kde rozvíjajú svoju cinnost raketomodelárske krúžky. Už na l. majstrovstvách RM v Brne boli žiaci vojenských škôl pocetne za-stúpení a odvtedy sa pra.videlne zú-castnujú všetkých sútaží.
V tomto roku, z iniciatívy RMK pri V$JZ v Bratislave a za plnej podpory a pochopenia HPS (;SLA, uskutoc-nila sa 30. apríla l. majstrovská sú-taž vojenských' škôl v raketovom modelárstve. Za slnecného pocasia zišlo sa na sväzarmovskom letišti vo Vajnoroch pri Bratislave 26 sútažia-cich zo 4 vojenských škôl. Po celoden-nom zápolení s vetrom, vadami pal-nikov a motorkov mohli byt vyhlásení
prví vítazi
-
majstri vojenských škôlv raketovom modelárstve na r. 1967. Okrem diplomov obdržali hodnotné ceny. Akciu využili tiež pracovníci vojenskej redakcie Cs. televízie v Bra-tislave, ktorí z majstrovstiev natocili mnohé zábery pre relácíu ,,$kola v zelenom", vysielanú 30. 6. 1967.
Touto akciou bol položený základ budúcej tradície, k comu má prispiet aj "Putovný pohár nácelníka V$JZ v Bratislave pre raketových modelárov',> ktorý v tomto roku získala Vojenská škola J. Zižku v Bratislave.
.
VÝSLEDKY'
Rakety
-
streamerJednotlivci: l. žižk. C:emý 50; 2. žižk. Jeni! 49; 3. žižk. TrHca 49 see. (všetci Bratislava)
Družstvá: l. vSJ! Bratislava (2. dr.) 188;
'2. VVUVyškov(2. dr.) 159; 3. VSJ!Bratislava (l. dr.) 135 see.
Rakety - padák
Jednotlivci: l. žižk. TrHca, vSJ! Bratislava
140; 2. vo;. Danko, VVU Vyškov 132; 3. žižk.
Zvejška, vSJ! Bratislava 100 see.
Družstvá: l. vSJ! Bratislava (2. dr.) 296;
2. VSJ! Mor. Tfebová (2. dr.) 292; 3. VVU
Vyškov (l. dr.) 262 see. ;j
Raketoplány
Jednotlivci: l. žižk. Zvejška 345; 2. Olejár 330; 3. žižk. C:alkovský 49 see. (všetci VSJ! Bratislava)
Družstvá: l. vSJ! Bratislava(l. dr.) 726 ;"2.
VVU Vyškov (1. dr.) 47 see.
... -"'...~
IIIIIIII:IIIII"IIU'"IIIIIIIIIIIIIIII.IIIII"IIIIIIII"IIIIIIIII"I
. . .první raketoplán postavili Amencané
Vernon D. Estes a John Schutz a pTed-vedli jej veTejnosti v srpnu 1961 v Den-veru pn pnzežitosti 3. Mistrovství Spo-jených státu?
. . . první Mistrovství Spojených státú pro raketové modely bylo uspoi'ádáno poblíž Denveru - Colorado, 16. až 19. cervence 1959? Zúcastnilo se jej 21 soutežících s 264 lety v 18 kategoriich.
. . .první Mezinárodní raketová soutež
byla uspoTádána v Dubnici -
Ceskoslo-vensko ve dnech 29.-30. kvetna 1966? Zúcastnila se družstva USA, Nemecka, Bulharska, Madarska, Polska a Cesko-slovenska.
225
km/h
I/
.
---
1210 ---~ MOTOR ROSS110ccm RIC "PAR"TURA SJMPRQP 7kanátRYCHlOSTNí RfC MODEL
konstrukU FRITZBOSCH r.kord NSR rycMost( 225 km/h
"~AiTKO l' 15
(a) Modelárská skupina aeroklubu ve Walldorfu v NSR usporádala o velikono-cích mezinárodní letecký den pro R/C modely výhradne typu Delta. Tricet úcast-níkU z Nemecké spolkové republiky a Švý-carska pripravilo vice než 3000 divákúm dosud ojedinelou podívanou, a to
navzdo-ry velmi chladnému a vetrnému pocasí. Pfebornik NSR a exmistr sveta Fritz Bosch se pokusil pfi té pi'íležitosti preko-nat svetový rychlostni rekord USA se spe-ciálním novým modelern, jehož skicu otiskujeme. Použil italského motoru Rossi s Kavanovým karburátorem (viz
MODELY
OVLÁDANE~:-N'A'DÁLKU
RADIEMr
1
4
-MO 6/67) a R/C soupravy Simprop. Na 200m bázi dosáhl pri prúleru po a proti vetru prÚffierné rychlosti 225 km/h, címž ustavil zatim jenom národní rekord. K pre-konání platného svetového rekordu (228 km/h) by byl musil dosáhnout prúmerné rychlosti 230 km/h, což prý je ale reálné pri lepším pocasí. Druhé nejvyšší rych-losti - 200 km/h - dosáhl Walter Schmitz. Použil staršího modelu "Hustler-Delta", také s motorem Rossi 10 cm3, když nesta-cil dokoncit speciáIní rychlostní Delru vzhledem k osobní príprave na letošní MS ve Francii.
Rychlost byla merena speciálním elek-tronickým podvojným zarízením Simprop s presnosti :l: 1/100 vt. Prístroje se syn-chronizovanými chronometry byly umíste-ny na zacátku a konci báze, v cinnost je uvádely dve dvojice sportovních komisahi. Modely prolétávaly ve výšce asi 20 m.
Vetrné pocasí melo jednu výhodu: uká-zalo se mimo pochybnost, že R/C modely typu Delta mohou být letovými vlastnost-mi rovnocenné dosud bežne užívaným ,,klasickým" modelÚffi, jestliže jsou presne a správne vyváženy. Mezi tDceti predve-denými modely byly videt nejrúznejší typy, fízené kolemjedné nebokolem všech trí letových os, s motory od 2,5 do 10 cm3. Prevládaly modely vetší, nekteré treba jen velmi jednoduché konstrukce podie vyda-ného plánku H-20 (viz MO 6{66), zvetšené z rozpetí 880 mm a nosné plochy 30,5 dm2 asi o 50 % na rozpeti 1300 mm a plochu 73 dm2. Letové vlastnosti menších mo-delú Delta si sice príliš nezadají s vetšími, ale vetší modely jsou atraktivnejší a hlav-ne je 1épe videt letová poloha (u Delty húfe pozorovatelná). Vetší nosná plocha je pak vítaná pro ty, kdož chtejí mít polo-makeru ci dokonce makeru skutecného letadia. Mnoho modelú typu Delta má alespon krídlo Z penené plastické hmoty (polystyrén); tento stavební zpúsob se ru
prímo nabízí. Zacínají prevládat motory
.
v tlacném uspocádání, ze vzhledových dú-vodú a hlavne pro klidnejší let než s mo-torem tažným, kdy bývají nekteré akroba-tické obraty méne plynulé. Boschúv model, navcžený speciáIne na rychlost, je v tom výjimkou, ostatne není to pravá Delta.
ZK ,....-, 2;
,
--I
-l \/ II
!-,
- 130Krídlo je obdélníkové se sti'edne
Rfe
S
O UPR
AVA
tIustým upraveným profilem NACA 2415po celém rozpetí. Tlustá balsová lišta tvoi'í nábežnou hranu, kterou je možno ješte zesílit cástecným balsovým potahern
P
O V
E L
A
pi'ední ti'etíny krídla. Odtoková lišta je také balsová, nosníky jsou smrkové.
Trup obdélníkového prufezu se zaoble-nýmí hranamí je slepen z balsových prké-nek. V pi'ední cásti v prostoru motoru, palivové nádrže a pi'ijímace je vyztUžen zevniti' pi'ekližkou tI. 0,8 mm. Trup je v puvodním prevedení ponekud úzký takže širší pi'ijímace se do neho nevejdou' S tím je ti'eba již pri rozkreslování pocítat Kabina je vylisována z plastické hmoty' Výškovka je podIe puvodního plánu pi'ipevnena k trupu gumou, ale R. Pirstinger, který tento model stave l zkušebne pro casopis Modell a absolvoval s ním pi'ed uvei'ejnením posudku 492 letu, doporucuje po zkušenostech pi'ilepit výš-kovku napevno, jako je u tohoto typu modelu zvykern.
Radio použil R. Pirstinger 10kanálové zn. GrundingrServa: smerovka Bellamatic II, výškovka Bellamatic II, trim Servo-matic l, jež posunuje Bellamatic II, upevnený na pi'ekližce posuvné v drážkách. Plyn Se,rvomatic II. Zduraznuje se dUklad-né upevnení serv.
Létání. Letová váha zkušebního kusu je 2750,g, což dává zatížení plochy 65 g/dm2. Použitý motor je ENY A 29 RC (5 cm3) s tIumicem. Tato váha je již považována u modelu Skylark za velkou, pi'esto však model má dobré vlastnosti, v zatáckách nejeví tendenci padat a pi'i výkrutech stací jen malé potIacení výškovky.
Hlavní technická data: rozpetí 1420 mm; délka trupu s kuželem 1120 mm; plocha krídla 35,7 dm2; plocha výškovky 7,2 dm'; profil krídla upravený NACA 2415; profil VOP 9% soumerný; motor ENY A 29 RC (5 cm3); vrtUle Tornado 9 x 6 palcu.
. Pi'i potažení celého ki'ídla balsou tI. 1,5 mm a stabilizátoru balsou tI. 1 mm je
váha celkem 2700 g. (M)
~~~~~~~~~~~~~~~~~~
VíCEPOVELOVÝ
RfC
MODEL
SKYLARK
V poslední doM nás žádalo více ctenárz1 o plánek "klasického" dolnoki'idlého více-povelového R/G modelu. Jaký je však kla-sický akrobatický model? Dokud se pred nikolika léty létalo jen systémem doraz-do-raz (bang-bang) prevážne s rezonancními relé, byla situace celkem jednoduchá. Dnes však již na Západe vetšina modelárz't léta-jícich R/G akrobacii prešla na proporcionál-ní systémy i'izeproporcionál-ní, které jsou nám zatím ne-dostupné. Budeme proto za "klasický" a te-dy i vhodný model pro nás považovat dolno-ki'idlý jednoplošník i'izený predevším systé-mem doraz-doraz, stavebne jednoduchý, ne-vyžadujíci príliš nárocnou pilotáž.
1
l
I,
MODELAR.7/1967A NEKOLIK
POZNÁME K KOLEM
VL. NE$POR, VÚST A. S. POpov;1Hned na zacátku letošní sezóny upou-tal pozornost modelái'u vzorek soupravy pro dálkové i'ízení modelu, vyvinuté ve VÚST A. S. Popova. Vysílace soupravy používá autor k jednopovelovému i'ízení di'íve volného vetrone A-l Maxík B, po-psaného v Modelái'i 12/1962 (viz obr. l). Popis jednopovelového prijímace vlastní konstrukce vhodného i pro malé modely (viz obr. 2), bude uvei'ejnen v nekterém dalším císle Modelái'e.
137 SKYLARK
l
I(ONSTR, C. GOlDBER6 Obr.!5
--11
Souprava POVELA je 5kanálová a celé
iejí rešení odpovídá mezinárodním pred-pisÚID. Vysílaé má výkon N = 50 mW a pracuje na kmitoctu 40,68 MHz. Je fí-zen subminíaturním krystalem a osafí-zen dv';ma tranzistory OC170 (jeden je v osci-o látoru, druhý v koncovém stupní). Napá-jení je 6 tužkovými clánky, tj. 9 V. Modu-lace je sinusová, kolektorová, modulacním tranzistorem ocn. Dále vysílac obsahuje dva nf tónové oscilátory, ovládané 5 tla-cítky. Stiskem tlacítka se zapíná jak prí-slušný tón, tak se i pnpíná zdroj (baterie). Vysilac nemá trvale zapnutou nosnou vlnu.
Anténa je teleskopická s prodlužovaci
cívkou uvnítr vysílace. Skrín je z novo-duru.
Pfijímaé je superreakcní s odd';lovacím
stupn';m antény. Základní jednotka obsa-huje dva filtry (dva kanály) a vn'; je možno pnpojit tfikanálový dopln';k. Filtry jsou paralelní a serva jsou pripojována pres miníaturní relé VÚST. Pouzdro pnjímace je z novoduru a plexiskla. Vysílac i pri-jímac jsou na plošném spoji, který po za-pojení a odzkoušení je i se soucástkami impregnován polymerizacním lakem.
Celé rešení má predpoklad vysoké spo-lehlivosti, což potvrzuje i zkušební pro-voz vysílace soupravy POVELA v ru-kou autora.
Predkalkulovaná cena celé soupravy je pom';rn'; nízká, ale bohužel se nenašel do-posud vážný zájemce o výrobu. (Schéma soupravyPove1a nebylo do uzáv';rky po-voleno uverejnit -.pozn. red.)
Ctenáre jist'; ~poutá vyšši kmitocet
40,68 MHz), malý vf výkon vysílace
(50 mW) a snad i napájení z tužkových clánlcl. Celkový odb';r vysílace je tak
malý (20- 25 mA), že jedno osazení
zdroju vydrží pres 30 letových hodin. (Délka vysílaných impulsu je asi 1/3 délky mezery). Dosah soupravy na zemi je pres 400 m a pn modelu ve vzduchu je za mezí viditelnosti polohy modelu. Souprava pra-cuje spolehliv'; v rozsahu teplot _100 C ažj+~45° C.
..
Protože mnoha modelárÚIDnení dosta-tecn'; jasný vztah mezi výkonem vysílace, citlivosti prijímace, vysílaným vf kmitoc-tem a odolností proti rušení pn dálkovém fízení modelu, pokusím se v následujícich fádcích tyto záležitosti objasnít..
výkon vysílace. Naproti tomu vychází menší zkráceni antén, což je pro dobrý dosah príznív';jší.
I Pro presn';jší vymezení pojmu: výkon a
citlivost uvedu dále n&olík definic, které
ctená)'i vysv';tlí n&teré rozpory, s nímiž je možno se potkat v RC praxi.
Citlivost pnjímace udává elektromag-netická síla ems vf generátoru (27,12 MHz), pnpojeného ke vstupu prijímace pres um';lou anténu, nahrazujíci parametry skutecné antény prijímace. Protože po-užívaná délka antény prijímace je proti ctvrtin'; vlnové délky znacn'; kratší (0,5 m < 2,75 m), je um';láanténa pred-stavována malou kapacitou (podie zástav-by v modelu) 5..;- 10 pF v sérii s malým odporem 3 ..;- 5 Q, který je možno vtibec vypustit. V minulých létech se citlivost udávala svorkovým nap.;tím vf generátoru jmenovit'; zatíženého, podie nových do-porucení CCIR se má používat údaje elek-tromotorické síly (ems) generátoru o jme-novité modulaci, která v prijímací pu-sobí bezpecné sepnutí zvoleného kanálu. Ani takto získaný údaj. citlivosti pnjí-mace však není zcela objektivní, protože nezahrnuje impedanci a kvalitu vstupu prijímace. Jako porovnávací hodnota pro stejný typ prijímace však postací. Zcela objektivní hodnotou je síla (nap';tí) vf po-le, která pri jmenovité modulaci vysílace zpwobí bezpecné sepnutí zvoleného ka-nálu prijímace (montovaného v modelu, napájeného jmenovitým napetím baterie a s modelem umíst';ným v daném poli). Protože mimo pole požadovaného vy-sílace je v éteru (zvlášt'; na 27,12 MHz) mnoho jiných rušivých polí, nemá cenu príliš zvyšovat citlivost pnjímace a zahra-nicní firmy s tímto údajem také neoperují. l na špickových superhetových prijíma-cích jsou udány hodnoty 1 ..;- 10 pV, za-tímco skutecn'; mHené jsou až 10krát lep-ší. U superreakcních pnjímacu se udávají citlivosti 3..;- 20 pV, ve skutecnosti me-rené hodnoty jsou 3 ..;- 5krát lepší. PodIe vlastních zkušeností je však potreba, aby se s citlivostí príliš nehazardovalo. Siln';jší rušení nejsou tak castá (i když jsem byl n&olikrát svMkem, že byla prícinou ha-várie modelu) a pokud se neuvažuje ru-šení, 2krát lepší citlivost prijímace umož-nuje provoz se stejným dosahem pn 4krát menším výkonu vysílace, nebo pri stejném výkonli vysílace zv.;tšuje dosah více jak 0'40 % q/2krát).
Pokud je vyzárený výkon z vysílací an-tény konstantní, nemá volba kmitoctu vliv na dosah nzení. Jde o pásma 27,12 MHz-40,68 MHz - 132,25 MHz. Ovládání na dvou posledních pásmech je však spolehli-vejší, protože rušení je podstatn'; menší. Pracuje zde dosud málo RC souprav a dál-kové príjmy jsou zde velmi fidké. Obtíž-n';jší je dosáhnout v t';chto pásmech špic-kovou citlivost prijímace a hlavn'; v';tší
,
prutova
anténa
o O
000
vysílac
prodlužovac/
cívka
,
prutova
_protiváha
Obr. 4rováním minim prijímace a vysílace mo-hou nastat dosahové potíže už na 600 DI. pri vyzarováném výkonu vysílace 1 W, tj. pri rezerv'; výkonu 60 dB.
V RC modelárské praxi, kdy anténa vy-sílace je nizko nad zemí, není polarizace vysílané vlny presn'; vyjádrena (obsahuje horizontální, vertíkálni i všesm';rovou slož-ku) a není treba rezervy 60 dB vyzáreného výkonu. Zde je nutno definovat pojem
"vyzáfený výkon". Koncový stupen vy-sílace odebírá ze zdroju príkon napr.
P = 0,2 W. Vysokofrekvencní výkon, kte-'rý je schopen vysílac dodat do optimálního
_ Obr.2
Pri rozboru dosahu je nutno v n';kte-rých pi'ípadech uvažovat smerovost anté-ny, jak u pnjímace v modelu, tak i u vy-sílace. Pri stejné polarizaci antén prijímace i vysílace a souhlasných vyzai'ovacích ma-ximech by stacil pro spolehlivý dosah na pi'ímou viditelnost b';žných modelu pn citlivosti pnjímace 5 pV vyzárený výkon vysílace menší než 1 pV. Zm';nou
polari-zacese však ztrácí 20 dB (100krát),
nasm';-odporu, je o ztráty na koncovém stupni menší, napr. N = 0,1 W. Pokud je
sku-tecná anténa vysílace dobre prizptisobena ke koncovému stupni, odebirá z
konco-véh9 stupn'; celý tento výkon, tj. N = 0,1
W. Anténa vysílace je však jakýsi trans-formátor, který m';ní elektrickou energii na elektromagnetickou opet s urcitou úcin-ností. Protože pn praktickém použití je anténa RC vysílace velmi nízko nad
konale vodivou zemí a blízko tela operá-tora, je tato úcinnost velmi špatná a po-hybuje se kolem 10 %. Zbývajících 90 % energie je absorbováno v tesném okolí antény a nepodílí se na vytvorení elektro-magnetické vlny. Malá výška antény nad zemí zpusobuje zmenou své polohy znac-né rozladování koncového stupne vysilace a zmenu reálné složky optimálního zate-žovacího odporu, takže prakticky dosaži-teIný výkon vysílace v uvádeném príklade není N
=
0,1 W, ale asi 0,03 W, z níchžse vyzáfí pouze asi 10 %, tj. 3 mW. Tedy je-li príkon koncového stupne P
=
200mW, je dosažitelný vf výkon N
=
100 mWa skutecný vyzárený výkon 3 mW. Taková je praxe, potvrzená mnoha mereními v na-šem úocavu i zkušenosti cizích autom, zabývajících se pozemními radiostanicemi. Cesta ke zvetšení vyzáfeného výkonu je v použití klasické J.f4 antény, zvané "ground plane" na vysoké tyci (obr. 3) a napájené z vysilace koaxiálním kabelern. Vyzafovací úcinnost stoupne z 10 % na 90 % a rozladováni koncového stupne je nulové, takže vyzáfený výkon vzroste ze 3 mW na 90 mW, pri dalším výškovém zisku antény na dosaženou silu pole. Toto rešení je však pro modeláfskou praxi neúnosné. Kompromisní rešení se zaklá-dá na cástecném snížení ztrát v tesném okolí vysilace. Je ho možno dosáhnout tím, že protiváha antény, kterou tvorí skrín vysilace a telo radisty, je zvetšena vodicem pripojeným na skrín vysilace pri soucas-ném zkrácení prodlužovací cívky v
anté-ne.
Nejmenších ztrát pri tomto rešení se dosábne tak, že výstupní cívka vysilace není wbec zemnena na skrín, ale jedním koncern napájí pres prodlužovací cívku anténu a druhým koncern opet pres dru-hou prodlužovací cívku napájí protiváhu. Tím se vytvorí dipólová anténa, která pri normálním držení skríne vysilace operá-torem umožní v uvedeném príklade zvet-šit vyzárený výkon asi na 10 mW. Vodic protiváhy muže tvorit prut (jako anténa), což umožní urcité smerování vyzarované
...
rRCC
1
ocima
bodovace
...
MODELAÄ. 7/1967energie smerem k modelu (obr. 4). V kaž-dém prípade je toto rešení nepohodlné a zahranicní výrobci reší situaci vetším výkonem koncového stupne vysilace bez speciální protiváhy. Praxe potvrzuje, že pri dobre sladených modulacních i vf kmitoctech vysilace a prijímace se vystací s optimálne dosažitelným vf výkonem
N
=
30 až 100 mW, tj. se skutecne vyzá-reným výkonem 1 -7- 3 mW pri citlivosti pnjímace pod 5 pV, aniž jsou pri praktic-kém provozu casto pozorovány smerové úcinky antén.Katastrofou je, když v šírení elektro-magnetických vIn nastane inverse a na pásmu 27,12 MHz se objeví dá1kové príj-my, nebo když na tento kmitocet zabloudí signál z nejakého amatérského budice. Rušivá vlna dopadající na anténu prijí-mace je pak silnejší než od fidícího vysí-lace. Prijímac je pro rídicí signál zahko-ván a rízení nereaguje. Pn telegraf ním rušení muže tón rušení spadnout do rídí-cího pásma a prijímac pak spíná anebo v dusledku casových konstant zUstává sepnut po dobu telegrafního provozu. K identifikaci prícin narušeného rízení poslouží kontrolní prijímac, nejlépe s ta-kovou šírkou pásma, jako má prijímac v modelu. Mnohem odolnejší proti rušení jsou superheterodynové prijímace dík své vysoké selektivnosti, ale i u nich je rušení možné. Nekterá rušení zmizí pri zvetšení vyzái'eného výkonu rídicího vysilace.
Cest ke spolehlivémufízení je více.
Né-která zlepšení na stávající'ch soupravách
po-píšeme pozdéji.
.
PORADN
A
DOTAZY
l. Je možno v koncovom stupni vysielaéov Trix-Multton použit vf výkonových tranzistorov KF504? 2. Preco je navrhnutá vf cievka koncového stupna z pocienovaného drôtu {zl1,5 mm, ked cievka navinutá zo smaltového drôtu {zl 1,5 mm má na frekvenci okolo 27 MHz ovela vyššie Q?
3. Kde sa dá kúpit solídne dvojkanálové servo, váhy do 50 g, s automatichou neutralizáciou nulovej polohy vratnou pružinou? (Je niekto ochotný zaslat požadované servo na dobierku alebo vymenit za tran-zistory ?)
4. Aké sd najužívanejšie profily pre RIG vetrone-svah? (Nešlo by uverejnit tie najlepšie v najbližšom clánku o RIG vetronoch pre svahové lietanie?)
L. Andraššák, Brnénská 10, Sumperk ODPOV:eDI
l. Tranzistory KF504 je možno použit, jsou
však npn a tedy krome zmeny polarity budou možná vyžadovat i jiné nastavení pracovního bodu.
2. Cívka byla púvodne navržena s postfíbfeným drátem, který pro nedostupnost v širším použití byl nahrazen pocinovaným. Dobrý smaltovaný drát je lepší než pocínovaný.
3. Dvoukanálové servo Budomatic 1 s vratnou pružinou a odstfedivou spojkou vyrábí LMK C:eské Budejovíce (víz MO 5/67) a také MVVS Brno, Tf. kpt. Jaroše 35. U obou výrobci je možno serva ob-jednat na dobírku.
4. Odpovíme pozdeji obšírnejšírn clánkem. Pro-zatírn takto: Pro slabý vítr s termikou jsou vhodné profily napr. NACA 4409, NACA 44112, MV A 301,
E 387 a podobné (viz Modeláf 2/66 a 8/66)
-
jakopro vetrone typu A-2 s plošným zatížením 25 až 30 g/dm'. Pro vícepovelové vetrone se hodí profily NACA 64A610, E 387, E 374, CLARK Y apod. Se zatížením 35 až 40 g/dm' jsou tyto vetrone schopné plachtit až do rychlostí vetru 15 m/s. Pilotáž je samozrejme obtížnejší.
(M)
....-"Proboha, Jifí, nemohli bychom pfesvédcit
sousedy nejak jinak? J"
Kresba: Radio Mo:leller
Modelár spéchající s krabicí na rameni ze soutéže k nejbližšímu nádraží sotva pomyslí na to, že zatímco si odlét",l své tfi soutéžní lety a mezitím se podie libosti pfekládal ze slunícka do stínu, postávala na ploše pfistávacího kruhu skupinka bodovacit, ktefí se dobrovoiné uvázali ztrávit svitj volný den na rozpáleném betonu s vykrouceným krkem, pálícíma ocima a vyprahlým hrdlem. Když se to spocítá za jeden soutežní den pfi nejakých tficeti soutéžících, má každý z bodovacit vecer na svém konte 60 až 90 bodovaných letit- podie toho, kolik bylo havárií a zda se mezi jednotlivými koly stfídalo. A za tfi ci ctyri sezóny je téch letti tisíci. . . Tohte nedávno dovršené.císlo mé pfimélo zamyslet se nad chybami, které se pfi soutéžích stále opakují a pfitom jsou zbytecné. Vás, ktefí vstupujete do kruhu s vysílacem v ruce, prosím, abyste nekritizovali následující poznámky z pozice: To se mu to vykládá, ale at si
zkusí zaletet sestavu! Rád véfím, že to není snadné a nehodlám se ani zabývat vlastní
pilo-táží fízeného letu. Chci se zmínit o téch nedostatcích, které by se snad daly oznacit jako chyby taktiky letu a ktere mitžete nekdy odstranit již tím, že si je uvédomíte. Zacneme tedy od
startu. .
V dávných dobách, když ješte starto-valy volné motorové modely se zeme, byla radost podívat se na pekný plynulý rozjezd a vzlet vetšiny modelu. Tyto modely, mely totiž krome menšího merné-ho zatížení ješte jednu velikou výhodu: nikdo je pri startu nefidil. Bylo zkrátka nutno je vypiplat tak, aby se samy roz-jíždely co možno v prímém smeru. A nevím cím to je, že ted tolík soutežících pokazí start pekne a pIímo se rozjíždejí-cího RC modelu tím, že si musí sáhnout na rízení. Možná, že je to podvedomá poslední zkouška, zda rídicí souprava funguje
-
jenže k tomu je start nejménevhodná chvíle. To, co model po takovém zásahu zpravidla udelá, se v soutežních pravidlech nazývá zmenou kursu pN rozjezdu a jdou za to body dolu! Totéž platí i pri stoupavém letu, kde takový zásah ješte navíc zpusobí naklonení krídla (viz litera 4, odst. 1. "start" v seznamu letových obratu)
-
a další bodový trestnásleduje. .'
Predpokládejme, že model nejak pre-konal nástrahy pusobené vychylujícím se kormidlem a propracoval se k dalšímu obratu, jímž je prímý let. Jak víme, má prímý let trvat nejméne 5 a nejvíce 15 (Dokonceni na str. 10)
f
NDR
-
ZEME
NEZNÁMÁ?
Z Prahy do Dráždan jsou 10 necelé ctyri hodiny rychlíkem a do velkí' dliraz St zretelem k využití volného CastI mládeže, avšak Berlína nás Vindobona doveze drive než tUzemsk.v"expres" do v obchodech je polytechnického zboží stále poskrovnu. Zejména Svobody nad Úpou. Dalo by se tedy predpokládat, že pro náš ob- z NDR jsme již dlouho nic 'nového v našich obchodech nevidéli. chod s modelárskými potrebami budou styky tímlO smérem zcela Je 10snad tím, že tam také mají málo modelárských potreb anebo že béžné. Nenapaád mé žádné rOZUln1lévysvétlení, proc lOmu tak není. jejich zboží není pro nás zajímavé? Kdo by jel do NDR s touto Na polytechnickou výchovu se sice klade ve všellložných usneseních predstavou, nestací se divit.
Nejbližší prodejna, k níž se dostanete yOU, nápadne podobný známým americ- elektromotorky jsou opati'eny i pi'evody i v rámci turistické konvence, je v Dráž- kým motorUm COX, který váží pouhých do pomala. Z celého sortimentu upozor-danech na Wallstrasse c. 5. Je to asi 40 g (26,00 MDN). Jinak jsou na trhu nujeme alespon na jediný: je oznacen 5 minut pešky z námestí Postplatz poblíž bežné motory JENA a madarské FOK MEW
-
KM VIIIa-
38, váží 15 g, pii Zwingru. Druhou prodejnu s názvem za ceny vcelku shodné s našimi (po pi'e- napetí 3 V dává kroutící moment 3 pcmBastlerbedarf jsem navštívil v Berlíne na poctu). a tocí 3900 ot/min. Cena je 5,10 MDN.
Kastanienallee c. 11 u ki'ižovatky s Schon- Velký výber je v elektromotorech. VedIe Pi'estože i tento motor má jen
ti'ílamelo-hauserstrasse. známých motorku PIKO se dostanou you kotvu, nenašel jsem polohu, z níž
Obe prodejny jsou moderní, cástecne cetné další typy (na nekteré jsme už upo- by se spolehlive nerozebehl. Co i'íkáte,
samoobslužné a cástecne s pultovým pro- nehodil by se na elektrický volne létající
dej ern. Personál je vesmes velmi vlídný model?
(což ostatne není v NDR výsadou mode- Kdo konecne poti'ebuje servo pro svoje
lái'ských prodejen) a má pochopení i pro R/C zai'ízení, neodejde z modelái'ské
pro-pi'ípadné jazykové nesnáze. dejny v NDR také s prázdnou. VedIe
. Snad nejvetším pi'ekvapemm Je velký u nás už popsaných typu (viz MO 1/1966)
výber balsových stavebnic a rychlosta- je v prodeji nový SERVOMA TIC 13
vebnic modelu letadel. Všechny staveb- a 23 (vzor 23 je bez neutra1izacní pružiny)
nice jsou v igelítových uzavi'ených sác- v plastíkovém krytu a bezvadne elektricky
cích, na jejichž celé jedné vniti'ní strane je odrušený. Váží 50 g a stojí 41,00 MDN.
vložka z tuhého papíru, navenek s ba- Celá jednokanálová R/C souprava
JU-revným obrázkem modelu a zevniti' po- NIOR 1 vcetne servomechanizmu stojí
tištená stavebním návodern. PrUhledný 277,20 MDN, ti'íkanálová souprava
JU-obal umožnuje alespon zhruba zjistit NIOR 3 je za 381,10 MDN. (protože
obsah stavebnice a kvalitu balsy. Mimo- pi'es hranice se smí pi'evézt na osobu
chodern, ta kvalita (i volne prodávané bezcelne zboží o hodnote do 300,- Kcs,
balsy) je podIe našich meritelr velmi tj. 100 MDN, musilo by se v tomto
pi'ípa-dobrá. de k dovozu spojit vice úcastníku zájezdu).
Nejlevnejší je patrne rychlostavebnice Ptáte se, proc jsem napsal o nemeckém
házedla MAUERSEGLER o rozpetí modelái'ském zboží tak podrobne? Ani
300 mm, která obsahuje i jednoduchý mo- pro provizi z reklamy, ani jako nái'ek.
delái'ský nuž a stojí pouze 2,20 MDN. Proste proto, že turistické zájezdy do NDR
Cenove nejbližším partnerem tohoto há- jsou již zcela bežné a marek (MDN) si
zedla jsou školní kluzáky FLIEGE (roz- mUžete vymenit na cestu kolík chcete.
petí 900 mm, 3,50 MDN) a BENJAMIN Myslím si tedy, že mnohý z vás nebude
(rozp. 800 mm, 5,00 MDN). Z vetšich váhat spojit prázdninovou cestu s
poi'í-vetronu jmenujme alespon stavebnici zením modelái'ského materiálu.
CIRRUS (rozp. 1320 mm, 7,75 MDN) Ing. R. LABOUTKA
a BUSSARD (rozp. 1800 mm, 8,65 MDN). Novinkou je stavebnice R/C makety pol-ského vetrone FOKA (rozp. 2300 mm,
41,00 MDN
-
viz obr. 1), která obsahuje i pi'edlisovaný polotovar krytu kabiny. Kdo má rád "gumácky", nepi'ijde také zkrátka. Na nedelní polétání si mUže koupit malou stavebnici modelu FERIEN-GAST (obr. 2) za 5,85 MDN nebo na-šeho Trenéra (cas na stavbu asi 4 hod., cena 10,60 MDN vcetne barevných ob-tisku) nebo hydroplánu COMBI (rozp. 1050,16,90 MDN). VedIe techto stavebnic se dostanou obcas i stavebnice poloma-ket Piper Cub, M. Brochet,J
odel BB,Bonanza, Racer a dalších.
Pokud jde o motorové modely, není na trhu žádná stavebnice špickového sou-težního "stroje", zato si však vyberete z tady sportovních modelu. Z nejmenšich jsou to TIPSY NIPPER na detonacní motor 0,5 cm", a zajímavý model ECU-ADOR (obrázek 3) - kluzák o rozpetí 900 mm, který lze také opati'it motorem 0,5 cm" na pylonu za kfídlem (12,20 MDN).
Našinee mile pi'ekvapí náš BRIGADÝR, bud malý (rozp. 920 mm, 20,30 MDN) nebo vetší, jako R/C na motor 2,5 cms (rozp. 1600 mm, 50,50 MDN). Velmi pohledný R/C model (hornoki'ídlý ka-binový, rozp. 1110 mm, na motor 1 až 1,5 cm") je FUNKSTROMER za 23,00 MDN.
Pozornost si zaslouží také nový nemecký: motor DREMO 0,8 cm" se žhavicí
hla-8
zornili v automobilové rubri;:e
- pozn.
red.) až po precizní elektromotorky do filmových kamer. }ejich ceny se pohybují do 4,10 do 12,00 MDN za kus. Nekteré
Obr. 3
HOVORíMÁŠOBCHOD
IS rukopisem jsme seznámili ptedem podnikové teditelství obchodu Drobné zboží Praha. Do.tali jsme odpoved, z níž vyjímáme:
Podie ,zašich informací máme v (;SSR k dispozici pro polytechnickou 'VÝuku mládeže snad více materiálu,
zatímco 'v NDR mají skutecné vitU fJýblr stavebn;c,
Pro rok 1967 máme napf. již v (;SSR 120 m' balsy. která bude rozrezána na prkénka, dále potaho'VÝ papír Modelspan (prodej zacne v nejbližších dnech) , dosta-lek plánM a dalších potreb hlavni pro stavbu letodel. Družst'lJO IGRA jS1ne žádali již vícekrál o 'lJ)I'lJÍnuli dalších druhu sta'lJebnic na .všechny druhy mOlorku i raketO'lJých, Svazarm Pardubice má dodával staveb-nice MIG 19, ale to vše je skutecnl velmi zdlouhavé a neni tedy vina obchodu, že jednodušší stavebnice, jako
mají'lJ NDR, zde nejsou.
Podotýkáme však, že rada sta'lJebnic z NDR je do-vážena a prodávaji se v sortimentu hracky i v poly-tecJmických prodejnách. Zmínka O sta'lJebnicích a mo-torcích vNDR, jak 'VÝbušných tak elektrických, je pod-nltná a žádáme Vás o urychlené zasláni ceniku, aby-chom mohli poprípadl nlkteré toto zboží požadoval. ..
. . . Vaše náwhy na dO'lJoz nékterých potrebných druhu zboží jsme vzali vždy v Ú'lJahu a požado'Vali jsme je na naší nadi'ízené složce ~pz (sertJa aj.). Po-kud do'lJoz uskulOCnDJ nebyl, nebylo to vinou našeho podniku. Predpokládáme, že v RfC soupravách plni uspokoji me í nárocné modeláre, nebot iíž zaéináme prodávat TONOX pro 1-6 kanálu. Dodávky z 'VÝ-roby získáme však opét znacné zpoždéné oproti propa-gací 'Výrobce 2DH EjpO'lJicev ModelMi.
Chceme V ds ujistit, že se snažíme zajistit co nejširší
sortiment polytecJmického zboži, O'IJšemje k tomu tr.ba pochopení nejen našich 'lJýrobcU a organizací, které se staraji o do'lJoz zboži, ale i složek Svazarmu a (;SM. Jde o to, aby nám dávaly vhodné typy, náméty, popn-padl i vzorky zboží nebo alespon ttdaje, kde je možno vhodné zboží opatfit. Jde tOliž o velmi speciálni zboží, jehož charakteristiku %ná jen ttzký okruh lidí a tím je jeho ziskáni velmi ztíženo jak v tuzemsku, lak v za-hranicí. Jan LEKES, vedoucí odd. náku
Z. plastických
hlDot
z
<
~
o
==V posledních letech je ve svete zjevná snaha snížit pracnost modelit, zejména TÍzených radiem a nekterých upoutaných. Nejvetším pokrokem v tom smyslu jsou trupy ze skelných laminátit a krídla
-
nekdy i ocasní plochy-
z penené plastické hmoty typu polystyrénu.Polotovary obojího druhu
-
nekdy i celé modely z nich-
se v zahranicí prodávají hotové.A ackoli jsou drahé, presto jdou na odbyt, nebol jsou stále levnejší než práce venovaná stavbe dosud obvyklým zpitsobem z balsy, a to i z dokonale pripravené stavebnice (vysekané díly). Další výhoda je v tom, že poškozené díly"lze po havárii snadno nahradit novými.
Z plastických hmot lze zhotovit díly modelu i po domácku. Má-li v tom být nejaká vý-hoda, je zapotTebí si vec promyslet dnve než zacneme. Predevším jde o výber dobréhú moddu po stránee letové a dále o to, že pracnost pri porizování forem (tzv. kopyt) a ostatních prí-pravkU (výlisky pro kabiny, šablony profilit kndla) je príliš velká pro jediný kus modelu. Má smysl o tom uvažovat, jestliže pnpravku využije treba celý klub nebo skupina modeláfit navzájem známých atp.
Trup z laminátu
zhotovujeme v našem klubu (pro R/C mo-dely) tímto zjednodušeným zpusobem: Pi'esne vytvarovaný apovrchove vyhla-zený model trupu (tzv. kopyto) opatHme dvema trny (hi'ebíky asi 80 mm), zapušte-nými do obou koncu. Model nati'eme pastou na parkety proti pi'ilepení laminá-tového plášte a zavesíme jej vhodne za trny (ti'eba mezi 2 vetší hrnce zatížené vodou) tak, abychom trupem mohli otá-cet kolem podélné osy. Pi'edem si nasti'í-háme veškerou poti'ebnou skelnou tkani-nu, abychom pi'i laminování neztráceli cas.
První vrstva ze skelné tkaniny c. 250 pokryje jen pi'edek kopyta, kde vytvoi'í vyztužení, sahající až za ki'ídlo. Pi'ilože-nou tkaninu prosycujeme polyesterovou pryskyi'icí a pi'ihlazujeme ji prsty. PodIe tvaru a prui'ezu trupu ji spojujeme nej-lépe na spodku trupu. Tkanina musí
pi'i-Hnat k forme dobi'e a stejnomerne
-
jeza-poti'ebí pracovat rychle, ale klidne. První vrstva je nejobtížnejší. Na jednu vrstvu trupu pro vetrone délky asi 150 cm spoti'e-bujeme plnou sklenicku (od hoi'cice) prys-kyi'ice.
Vzápetí je možno klást druhou vrstvu skelné tkaniny c. 250, obepínající již celý trup, kterou opet dobi'e prosytíme prys-kyi'icí. Na ti'etí povrchovou vrstvu použi-jeme skelné tkaniny c. 100.
Pi'edpokladem kvalitních laminátti je dobré prosycení tkaniny pryskyi'icí a pi'i-lnutí na kopyto, které mužeme zlepšit ješte dodatecným pi'ihlazením. Pi'ebytec-nou pryskyi'ici "stáhneme", aby nestékala. . P o c á ste c n é m vytvrzení pryskyi'ice roz-i'ízneme ostrým nožem trup ve svislé ro-vine. Poloviny však nesejmeme hned s ko-pyta, protože pi'i pokracujícím vytvrzo-vání ješte pracují a kroutí se "dovniti'''
.
Uvedené platí pro zhotovení nejjedno-duššího trupu vetrone. U motorového mo-delu môžeme vložit do skorepiny trupu i duralovou výztuhu pro motorové lože atp. Do každého laminátového trupu je zapoti'ebí vložit nekolik prepážek, asi 3 až 5 podIe délky. Obe pulky slepíme zevniti' pomocí pásku tkaniny asi 3 cm širokých. Takto slepený trup povrch ove opracujeme smirkovým papírem (plátnem). Pracnost závisí na tom, jak cistý povrch bez potek-lin se nám podarilo udelat pi'i laminováni. Necekáme také na úplné vytvrzení prys-kyrice, ale brousíme hned, jakmile
vytvr-MODELAR. 7/1967
zení pokrocilo natolik, že pryskyrice ne-lepí.
Vetší nerovnosti zatmeHme sterkou po-mocí tmelu z pudru a acetonového laku, který po zaschnutí" vybrousíme. Povrch nasti'ikáme acetonovým barevným lakem a prelakujeme bezbarvým epoxidovým la-kem (dražší).
Pri zhotovování více kusu trupu je ovšem výhodné zhotovit .sádrový negativ-ní otisk pulek trupu (viz vetron DART v MO 5167
- pozn. red.); potom
dosta-neme celkem bez úprav hladký povrch laminátti. Popsaný zpusob je méne prac-ný, avšak i povrch ove méne dokonalý.
Ki'ídla z penového polystyrénu K rezáni polotovaru odporovým drátem používáme v našem klubu rám, zhoto-vený po domácku z prekližky a Hšt, který je na obrázku (na str. 10). Tímto rámem jsme "i'ezali" úspešne poloviny ki'ídla o rozpetí 125 cm pro vetrone s velmi ten-kým profilem. Daleko lépe se "i'eže" ki'íd-lo s tlustým profilem, ti'eba na model Cru-sader.
NAS POSTUP: Tvar profilu ki'ídla u koi'ene (sti'edový) a na konci vystHhne-me z pozinkovaného plechu. Do otvoru v ose obou plechových žeber zapájíme po dvou trnech o 0 2 X 50 mm, jimiž žebra pi'ipíchneme na cela poti'ebne dlou-hé polystyrénové desky. Záleží tu na pres-nosti, aby obe pulky ki'ídla byly pi'esne shodné! Zmenou úhlu nastavení konco-vého žebra vtici žebru u koi'ene mužeme vytvoi'it geometrické zkroucení pulky kHdla, zmenou tvaru profilu vytvoHme zkroucení aerodynamické. Též šípovitost ki'ídla lze volit libovolne. (Pozor: levá a pravá pulka!) Pi'esne osazená plechová
žebra (mohou být i di'evená
-
pi'i1epená)se u odtokové hrany asi o 5 mm prodlouží, abychom meli rezervu na "najetí"
.
Ki'ídlo zacínáme "i'ezat" od odtokové hrany po vrchní strane pi'es nábežnou hranu a nazpet po spodní strane
-
vše "najeden záber" bez pi'erušení. Pro cistý i'ez je nutné, aby oba "i'ezbái'i"
-
jeden u del-šího a druhý u krátkého koncového žebra-"jeli" s horkým drátem zcela rovnomerne. To je jen vec cviku a souhry.Je dobré si rozdelit každé žebro na asi 10 dílku (podobne jako pi'i konstrukci profilu) a oznacit si je tužkou shodne císly. Oba soucasne nasadí ddt na odtokovou hranu a "vy jed ou". Jeden "i'ezbár" hlásí
~
--~pi'ejezd jednotlivých dílkU a druhý pi'es-ne prizpusobuje posuv drátu. Duležitá je presná shoda hlavne v oblasti nábežné hra-ny, kdy u koncového žebra je nutne zpo-malit. Neshoda u nábežné hrany, když je-den je ješte na vrchní strane ki'ídla a druhý už pi'ejel na spodní, má za následek hrube nepresnou nábežnou cást ki'ídla, což je neopravitelné! Pi'i dobré souhi'e je zato ki'ídlo skutecne "jak když sti'ihne" a kla-sickou stavbou je nemužeme nikdy tak ciste a pi'esne zhotovit.
Zbylé odi'ezky penového polystyrénu nevyhazujeme, mužeme je využít pi'i po-tahováni tím, že jimi pi'itiskneme balsový potah.
U vetronu na svah s pomcrne tenkým profilem (12 %) se nám "s\-edci1 J vp:tu-žení kHdla v lt3 hloubk)' oboustranne nosníky a ve 2/3 hloubky ješte kratším nosnikem. U koi'ene ty to nosniky upraví-me pro duralové jazyky (jako ti'eba u vetro-ne Saturn). Zárezy pro nosník, v našem pHpade 3 x 7 a 3 x 5 mm, vyfizneme po-mocí pistolové pájecky bez jakýchkoli úprav pomocí pájecího ocka. K udržení stálé hloubky drážky je zapoti'ebí citu (v našem pHpade); lze ovšem ocko pájecky také speciálne upravit s nejakým vodítkem. KHdla s profilem tlouštky asi 40-50 mm lze v polovine slepit na tupo. Pro zvetšení pevnosti je vhodné vyi'íznout pi'ed slepením drážky pro dva svislé jazyky celkové délky asi 20 cm z pi'ekližky ti. asi 3 mm, které do ki'ídla zalepíme. Vhodná lepidla jsou Herkules, Epoxy 1200 (naše) nebo UHU-Por CZNSR).
Do polystyrénového ki'ídla zapouštíme nábežnou lištu z balsy, odtoková lišta není nutná, pokud nemá model ki'idélka, která se musí solidne na neeD zavesit.
Problémem v našich podmínkách zu-stává potah a vtibec zpevnení polystyré-nového ki'ídla. U vícepovelového motoro-vého modelu Crusader jsme potáhli po-lystyrén pouze skelnou tkaninou c. 100 (lepeno Epoxy 1200). Vuci kroucení tento potah stací, avšak na omak je povrch mekký a pi'i havárii málo odolný. Zkoušeli jsme i potah z mahagonové dýhy ti. 0,7 mm, což je však krome mimoi'ádne obtížné práce pi'íliš težké, i když se dýha obrousí na ti. asi 0,3 mm. A tak zUstává nej vhod-nejším balsový potah ti. 1 -;- 2 mm, jak jej vidíme na modelech zahranicních.
Jak už bylo v ModelMi napsáno, zacíná se používat v USA na potah ki'ídla z penené plastické hmoty také fólie z du-ralu znacky ST 15 o ti. 0,1 mm. U nás
existuje - pokud víme - jen hliníková
fólie ti. 0,3 mm, která se zdá pro tento
9
-úcel težká. Kovová fólie se na 'ki'ídlo lepí lepidlem typu UHU-Por (západonemec-ké). Z našich výrobku lze zkusit lepidla Terra1ep a Alkaprén na podlahové krytiny
\ a snad i Epoxy 1200.
Potah tedy je pro nás záležitost nedo-fešená. Balsa bude asi zatím nejvhodnejší, i když se musí zbrušovat tlouštka.
Hotové obroušené ki'ídlo (koncové ob-louky z plné balsy) potahujeme japonským hedvábím nebo stredním Model1spanem a lakujeme. Strední cást ki'ídla o celkovém rozpetí asi 300 mm pfetahujeme ješte jednou vrstvou tenké skelné tkaniny pro zpevnení. Celková váha takto zhotoveného krídla na model typu Taurus nebo Crusa-der je asi 450-550 g.
*
MM JE ZHOTOVEN z pfekližky ti. 2 mm,
vy-lehcen kruhovými otvory (cím je lebcl, tím lépe) a vyztuŽen na spodnl hranc Hitou 5 x 10 nastojato a asi S x 7 naležato. Lepit je nejlépe Epoxy 1200. Konec rukojeti je upraven na ti. 12 mm výplnl ze dteva.
Ptestože rám nenl "fezáním" pfílii namáhán, je
tfeba slepit konce peclivc. Na konce nasuneme ru-kojetc, ve ktorých je vynechán prostor kolem otvoru pro iroub M3 pro otácenl rukojeti, jelíkož je zapo-tfebl "fezat" ktldla nizných délek. V fezu znázor-nuje provedeni detail A.
S rámem Ize "fezat" nejvhodneji v déJee 9G-130 cm. Podie našich zkuienosti je viak možnO zhotovit
I kfidla menil
-
odporový drát se nepronáil, pokudje fádnc napjat gumovým svazkem. Tah svazku z asi tfí až ctyf gumových nití I x 4 mm je nutno sta-novit zkusmo. Svazek se pak pfipevnl hácky z drátu na rukoje! a tfeba do vylehcovacích ok rámu. Pii
"fezání" pozor Da to, aby pR event. prasknutí
svazku nec.ošlo k úrazu oci)
Odporový drát o 0 0,4-0,45 mm je uchycen na ockách z medcného nebo mosazného drátu,
pfipev-+ 2g V Z TRAffSFORMÁrORU! l/ŠT.4 5,,10 DETAIL
A
V REZU
I
-,
5,<10nených iroubem M3 a železnou podložkou s matici na rukojet. Pod druhou podložku u iroubu M3 se pfipevní pfívodový kabel (na pájecím ocku). Kabel je pfichycen isolepou k rukojeti, dále pak k rámu a
vyveden stfedem rámu k transformátoru. To je
nutné, protože jinak se dráty pfi práci mohou za-chytit o stúl atp. a výrobek se pokazí.
K transformování proudu 220 V ze sltc
použivá-me transformátoru s vývodem 29 V. Pfi tomto
na-RCC
1 OCIMA
BODOVACE
Vtefin. C:ili je zde dosti široká tolerance, kterou chytrý soutežící podie kvality ,modelu využije takto:
a) model je pomalý a za optimálních 10 Vtefín toho proti vetru mnoho neu1etí. V tom pfípade je doporucitelné ohlásit bodovaciim zacátek pfimého letu až když se model dostane pfed vysílac a setrvat v pfimém letu povolených 15 Vtefin, aby po zatáckách 90° a 270° mel model mož-nost vrátit se zpetným letem nad vysílac. Možná, že pfi tom bodovaci o neco sníží hodnocení pfimého letu proti vetru (pozdní zacátek), ale zase budou hodnotit návrat nad vysílac, který jinak nezfídka odpadne, nebol není odkud se vracet.
b) model je rychlý, není protivítr a za 10 Vtefin uletí pfíliš daleko od vysílace. Zde se zase vyplatí ohlásit zacátek pfímého letu proti vetru di'íve a let po pfípade zkrátit na povolených 5 Vtefin, aby bodo-vaci dobfe videli následující zatácky 90° a 270°, umíme-li je ovšem. To proto, že zatácky mají koeficíent obtížnosti 10 a dá se na nich získat dost bodu, vidí-li je bodovaci dobfe a líbí-li se jim.
Zatácky každý proletí jak umí a model se vrací již zmíneným zpetným letem nad vysílac. Litera a) odst. 4 seznamu letových obratU varuje: body se srážejí, jestliže se model v pfímém letu zatácí nebo natácí. Odhlédneme od krásného pfíkladu fádení "propozicového šotka" (znáte snad model, který v pfimém letu dokáže navíc zatá-cet?) - vime pfece, oc jde - a všimneme si sluvka "natácí". Obsah tohoto pojmu je trochu zamlžený, lze se však shodnout na tom, že jde o let, kdy podélná osa trupu
10
..
----/?UKOJE;
'ÚLE/'IA OTACE/,//'KOL01 ŠROUBU11.3
'AM- PREKUŽKA 2 mm
'ÝPLNZE ~REVA
ŠROVB
M3 (pR/uš
flEUTAHOVAT)PREKLlŽKA 2,s.,o.j
mm
'lÔ(NA KONCIRAMUSP/LOVAl NA SÓ) VÚLE
TL.NA KONCIRAMU
VÝPLNRUKOJETI(LíPA,8E/). BALSA)
petí a výie uvedeném odporovém drátu jsme
do-sáhli zcela cistého "tezu". Pomilckou pro z;iitcní
vhodné teploty odporového drátu je také tichý sy-civý zvuk, který má vydávat tavený polystyrén. Samozfejme odporový drát musí být naprosto pfí-mý, beze stop po ohnutí atp.
NEPíUnn.ÉDNaTE: Pozor na úraz
elek-trickým proudem - po skonceni "lezáni" ihned
vypnete transCormátor ze silové zásuvky!
dokoncení
ze strany
7
není totožná se smerem letu modelu. To se povede jak známo v prípade, když se model nevrací pfesne po vetru, ale tra-verzuje šikmo ke smeru vetru. Dít se to nemá - je to pfece pfímý let po vetru a jsou za to body dolu. Zjistit predem, jaký je tam nahofe vítr, by nemelo být tak težké. Bohužel ani balónkovou sondu ani draka jsem na RC souteži ješte nevidel, takže na tech bodech asi tolik nezáleží. . .
Let pokracuje levým a pravým kruhem. Budiž feceno, že pfi popisu techto obratU se v pravidlech poprvé objevuje pfíkaz: vysílac je ve stredu pfistávacího kruhu. To proto, že kruh na obloze má mít sviij stred nad stredem pfistávacího kruhu. Nedá se to kvalifikovat jinak než jako lajdáctví, když si soutežící s vysílacem na stred pfistávacího kruhu opravdu nestoup-ne. Má pfece k ruce pomocníka, aby ho tam dostrkal! Pro bodovace tim odpadne ofíšek, zda mají hledat stred zmínených letových obratU nad stredem pfistávacího kruhu nebo nad vysílacem a také mohou lé-pe -odhadnout, jestli priimer letového kruhu leží v povolených tolerancích, tj. od 50 do 100 m.
Na sestupných spirálách se toho takti-kou nedá mnoho zachránit a tak se radeji podíváme podrobneji na pfiblížení v pra-voúhlém okruhu. Tady se nadelá spolu s pfistánim nejvíce chyb, zcela zbytecných. Zacíná to obycejne tím, že model po perfektním absolvování všech ctyi' zatácek pfistávacího manévru
-
namísto aby pfešel pfimým klouzavým letem na ele-gantní pfistání - pocne náhle konat pohy-by, které by u skutecného letadia bylyzduvodnitelné jedine težkou poruchou v fízení. Naštestí u modelu nehrozí ztráty
na životech
-
nanejvíc se rozprchnoubodovaci, aby z bezpecné vzdálenosti nakonec sledovali pfistání pripomínající skoro havárii. Zdá se, že zfícení do stredu pfistávacího kruhu je snem mnoha RC pilotU. Vyplatí se to však? Udeláme si malou bilanci:
A. peknépfibHženl- známkaasi 8 = 80bodil (koef. 10) pckné pfistání - známkaasi 8 = 40 bodil
(koef. S)
pfistání mímok"",h Obodu 120bodu B. pokaženépfiblížení- známka3 = 30 bodu
ipatné pfistání
-
známka 2= 10 bodudo kruhu o 0 25 m
-
3 x 10bodu=30 bodu
--70 bodil Je treba si uvédomit, že body za pfes-nost jsou násobkem bodu. za kvalitu pfi-stání.
J
estliže se model do pfistávacího kruhu namísto pfistání zfítí, je za to O bodu a tedy i za pfesnost je O bodu!Pfiblížení v pravoúhlém okruhu má vedie zatácek 90° a 270° jako jediný dalši obrat také koeficient obtížnosti 10. Dá se na nem hodne bodu získat, ale také ztratit. Ješte jsem nevidel nervómím zkra-cováním pokažený pristávací manévr kon-cit tak skvelým a pfesným pfistáním, aby bodový zisk za pfesnost pfistání vyvážil ztrátu bodu za špatné pfiblížení.
Tak a to je všechno. Jestli to povídání bylo neco platné, budu se tešit na tu další tisícovku letU.
Ing. R. LABOUTKA, LMK Praha7
