Ročník LV 20 Číslo 6, 2007
187
OPERACE V BARTEROVÝCH OBCHODECH
INTRAKOMUNITÁRNÍHO PROSTORU EU
O. Tvrdo
ň
, R. Presová
Došlo: 15. července 2007 Abstract
TVRDOŇ, O., PRESOVÁ, R.: Barter trade operations in the EU intracommunity area. Acta univ. ag-ric. et silvic. Mendel. Brun., 2007, LV, No. 6, pp. 187–196
The article deals with trading possibilities through the barter trade companies which are widely spread especially in USA and Wester Europe. It shows the essence of commercial and cooperative companies engaged in barter-trading business. It also introduces the International Reciprocal Trade Assiciation worldwide company (IRTA). Shows results of czech barter company LQA, ltd., which trades requisi-tions and other goods by jointing demands since 2000. By the help of balance sheet method it reproach-es valureproach-es of offered and demanded requisitions in 2007.
barter trade, requisitions, IRTA, jointing demands, commodities, commercial and cooperative barter, companies, enterpreneurs, fi nancing, goods, reserves
S postupným přechodem z plánovitého řízení na tržní ekonomiku se začalo na našem trhu obchodo-vat se zcela novým druhem zboží. Staly se jim pohle-dávky1často po lhůtě splatnosti, způsobující platební neschopnost podniků. Ekonomové pohledávkám zpočátku nevěnovali dostatečnou pozornost, neboť vznikají z vůle jednajících obchodních partnerů, při prodeji zboží nebo poskytovaných služeb, na pod-nikatelský úvěr. Podniky praktikující prodej zboží nebo poskytování služeb na úvěr si vědomě vytvářejí nedobytné pohledávky tím, že nejistí platby ně kte-rým zajišťovacím nástrojem. Podstupují tak riziko se všemi důsledky z obchodní transakce plynoucí.
Přes rizika, která prodej zboží na úvěr při hladkých platbách či prostých úhradách pro prodávajícího př ed-stavuje, je tento způsob prodeje v našich podmínkách zcela běžný. Důvody spatřujeme v silné konkurenci prodávajících stejné kvalitní, identické nebo podobné zboží, v obavě ze ztráty obchodního partnera, v
kon-kurenční výhodě poskytované stálým zákazníkům v dlouhodobých obchodních vztazích a ve vyšší pro-dejní ceně, kterou si prodávající snaží sjednat, jako kompenzaci za úrok, který by získali z jiného využití
fi nančních prostředků. Jedním z důvodů je i částečný transfer rizika z prodávajícího na kupujícího, které na sebe převzal za nakoupené zboží.
Jednou z možností, jak snížit vázanost fi nančních prostředků v často nedobytných pohledávkách, je používání výměnných obchodů. Umožňují směnu zboží za zboží, resp. službu za jinou komoditu, bez použití hotovostních fi nančních prostředků. V minu-losti byla tato forma využívána především jako pro-středek k překonání hospodářských rizik v meziná-rodním obchodě. Po dosažení určité stability tržního prostředí se začalo přecházet na hotovostní platby podmiňující dostatek konvertibilních měn.
Firmy, které se rozhodnou vstoupit do barterového obchodu, se stávají členem komerční nebo korporační
barterové společnosti. Při transakci získají obchodní kredity (namísto hotovosti), které jsou jim připsány na běžný účet. Od dalších členů společnosti si mohou „nakoupit“ zboží a služby a tak zužitkovat obchodní kredity. Komerční obchodní směna hraje důležitou roli. Umožňuje vedení účetních záznamů, záznamů o transakcích a poskytování zprostředkovatelských služeb každému členu.
CÍL, METODIKA, MATERIÁL
Barter je výměnný, resp. kompenzační obchod, vyznačující se směnnou určitého zboží za jiné zboží, bez použití peněžních prostředků. Ve většině případů takto chápaný barter se vztahuje k hmotnému zboží. Význam barterových obchodů je v současné praxi daleko širší. Směna se provádí nejenom s hmotným zbožím, ale i se zbožím nehmotným, mezi které se řadí např. pohledávky a práva duševního vlastnictví. Roz-šíření na uvedené skupiny zboží vyžaduje komplex opatření, která realizují zvláštní obchodní společnosti, zaměřené na tento druh obchodu. Ke každé obchodní transakci je nezbytné sjednat písemný dokument, jako důkaz v případném sporu. Macek, J., Tomsa, M. (1994) uvádějí, „že tam, kde se tento princip nepodceňuje, probíhají vzájemné vztahy mezi prodávajícím a kupu-jícím obvykle s menšími komplikacemi než tam, kde jsou podmínky obchodu nejasné či písemně nepod-ložené“2. Hes, A. (2007) rozeznává čtyři typy výmě n-ných obchodů: „čistý barter, kompenzace, paralelní obchod a výměnný obchod“3. Presner, L. A. (1995) ještě uvádí „protiobchod a zpětnou koupi“4.
Cílem předkládaného příspěvku, jako jednoho z výstupů z výzkumného záměru, id. kód VZ: 6215648904, tematický okruh 03, Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami pod-nikového prostředí v procesech integrace a globali-zace; realizovaného za fi nanční podpory ze státních prostředků prostřednictvím MŠMT ČR, je přiblížit podstatu barterových obchodů se zbožím, službami a pohledávkami, jako zvláštního způsobu obchodo-vání prostřednictvím specializovaných společností, bez placení hotovostními penězi, v intrakomunitár-ním prostoru EU, ve světě a v našem státě.
Metodika práce vychází ze stanoveného cíle. Ke zpracování byly využity metody obecné, analýza, syntéza, dedukce, abstrakce a komparace. Na základě nich bylo možno shrnout řešenou problematiku a tím získat představu o významu tohoto způsobu obchodo-vání, nejenom s pohledávkami v českém
podnikatel-ském prostředí. Ze statistických metod jsou použity kvantitativní charakteristiky, především metoda ver-tikální analýzy a variačního rozpětí. Při obchodování s pohledávkami by z dlouhodobého vztahu měla platit bilanční nerovnost: poptávky po pohledávkách > než nabídka pohledávek.
Ke zpracování byly použity literární prameny uvá-děné v seznamu literatury a www.otp.cz (server pohle-dávek – AliaWeb fi nance) za rok 2007, z nichž bylo pomocí bilanční metody vypočítáno celkové saldo.
Podstata současného barteru
Za účelem snahy obchodovat s různými komodi-tami prostřednictvím specifi ckých obchodních spo-lečností bez použití peněz se ve světě začaly zakládat společnosti zaměřené na evidenci a zprostředkování obchodních transakcí jiných fi rem. Pro tyto společ -nosti se často používaly názvy barterové kluby, pooly, případně organizace. První takové kluby vznikaly v polovině 20. stol. v USA, Francii a Velké Británii. Významný rozvoj nastal po druhé světové válce, kdy měny až na americký dolar a britskou libru, nebyly konvertibilní. V současné době jsou tyto obchodní společnosti nejvíce rozšířeny v USA, Švýcarsku, SRN a Rakousku.
Z www stránek uvedených v seznamu literatury zjišťujeme, že v USA jsou barterové kluby soustředěny ve dvou hlavních samosprávných organizacích: Inter-national Reciprocal Trade Association (IRTA), u níž hodnota zprostředkovaných barterových obchodů od roku 1974 do roku 2000 dosáhla částky 1500 mil. USD. Očekává se, že v roce 2010 bude výše zpro-středkovaných obchodů činit 2000 mil. USD. Dru-hou organizací je nezisková International Association of Trade Exchange (IATE) angažující se v propagaci pro své členy, rozšířené po celém světě s nestrannými podmínkami recipročního obchodu.
IRTA vytvořila společné ústřední vedení členů svě -tově komerčního a korporačního barteru jako jedné z forem obchodního podnikání. Sdružuje společ -nosti v Japonsku, Číně, Austrálii, Mexiku, Kanadě, Velké Británii, Argentině, Chile, Kolumbii, Turecku, Malajsii, Singapuru a v USA. Rozšiřuje obchodní příležitosti ve využití mezinárodní směny. Úspěšně lobuje v Kongresu USA za uznání rovných podmínek, jako mají ostatní fi nanční instituce v zemi.
Členové IRTA se řídí Etickým kodexem a podniky, které se účastní barterového obchodu, mají jistotu, že jejich obchodní kredity budou získávány a zužitko-vány v rámci sítě, dodržující vysokou kulturu
obchod-2 Pramen: Macek, J., Tomsa, M.: Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích, Montanex, Ostrava, 1994, str. 47. 3 Pramen: Hes, A.: Přednášky z obchodní nauky, PEF ČZU v Praze, 2001.
ního chování. Autorizovaní členové IRTA udržují vysokou úroveň také tím, že splňují požadavky pro-kazující pevnost a udržitelnost jejich směnné sítě.
Je nutné uvést, že existují i další formy reciproč -ního obchodu, které nejsou označovány jako barter. Některé z nich zahrnují komplementární devizové organizace, LETS (Local Exchange Trading Systems – Obchodní systémy lokální směny) a další formy alternativních monetárních systémů, které napomá-hají místnímu a regionálnímu hospodářství.
Ve Spolkové republice Německo začaly první bar-terové organizace vznikat v období 1929–1932. Mimo zúčtování pohledávek zprostředkovávaly zaměstnání, takže zahrnovaly i domácnosti. Organizace se snažily půjčovat fi nanční prostředky na pořízení dlouhodo-bých investic. Moderní výměnné barterové kluby se začaly rozšiřovat od roku 1982. Zakládání barterových klubů ve Švýcarsku začalo od roku 1934. Postupně zde vznikla a rozvinula se organizace působící na celém kontinentu. Byl to předpoklad k tomu, že za šest let od svého vzniku získala status kreditní banky. Dodnes tento barterový klub zaujímá přední místo na světě, jako jeden z nejstarších a přitom největších barterových systémů. V Rakousku došlo k význam-nému rozvoji začátkem 80. let minulého století. Úko-lem barterových poolů bylo vybudování hospodářské databanky ke zprostředkování obchodu s bezhoto-vostním zúčtováním. V roce 1985 byla založena orga-nizace Společnost pro rozvoj, která propůjčila rakous-kou licenci na provozování systému BCI (Barter & Clearing Information).
Znakem všech barterových společností je, že jsou elektronicky propojeny na národních a mezinárodních barterových trzích, čímž jejich ekonomický význam vzrůstá. Peněžní prostředky získávají tím, že za kaž-dou provedenou transakci si účtují provizi, vyjedná-váním příznivých cen za zprostředkované výrobky, služby a účast v médiích. Je nutné poznamenat, že stále více barterových společností se stává členem mezinárodních obchodních sítí, poskytujících č len-ským podnikům příležitost vstoupit na větší, globální trh, za účelem směny se získanými obchodními kre-dity. Univerzální měna (Universal Currency či “UC”), kterou pro směnu používají, je jedním z významných faktorů umožňujících dodržovat tyto obchodní prin-cipy. Barterové obchodování má rozdílné podmínky v každé zemi, protože státy si určují právní podmínky odpovídající právnímu řádu.
Druhy barteru
Rozeznává se barter komerční a barter korporační. Komerční barter můžeme vymezit po stránce obsa-hové, organizační a prostorové. Do obsahové stránky patří:
1. možnost uskutečňování nových obchodů,
2. dosahování vyšších objemů obchodů a tím upev-ňování pozic na trhu, expanzí na nová odbytiště, nebo alespoň regionální trhy,
3. zachování peněžní hotovosti pro jiné nezbytné podnikatelské výdaje,
4. možnost směny neproduktivních aktiv za plno-hodnotné produkty nebo služby,
5. snižování jednotkových nákladů,
6. získávání nových příležitostí pro prodej přebyteč -ných zásob a nevyužitých kapacit.
Pro fi nancování recipročních nároků je umožněno
fi rmám nakupovat zboží při dočasném zvyšování př í-růstkových výrobních nákladů, pro vytváření př edpo-kladů a možnosti s nepoužitím peněžní hotovosti a tím zachování solventnosti podniku. Zásadním problé-mem recipročních obchodů je určité omezení rozsahu směňovaných výrobkůči služeb za zboží nebo služby, které členové společnosti vyrábějí nebo poskytují.
Existence přebytečných zásob, tedy neproduk-tivních aktiv, přebytečné kapacity po celém světě a schopnost kontaktovat nové zákazníky jak v tuzem-sku, tak v zahraničí, vytvářejí z barterové směny atraktivní marketingový nástroj, konkurenční výhodu nad fi rmami žádajícími platby v hotovostí, lhostejno jakou formou se placení uskutečňuje. Přírůstkové tržby z recipročních obchodních transakcí přispívají k zaměstnanosti, rozšiřování výroby i zvyšování kupní síly. Směna nevyužitých aktiv fi rmám umožňuje kapi-talizovat přebytečné kapacity použitím k fi nancování nákupů.
U barteru je významné, že výměnou za nadbytečná aktiva se získají požadované výrobky či služby. Tím se dosahuje vyšší hodnoty v porovnání s prodejem za „hotové“, neboť z transakce za peníze by prav-děpodobně vznikla nadbytečná ztráta, často realizo-vaná „umrtvená“ aktiva. Přínos recipročního obchodu je rovněž v tom, že napomáhá relativně snižovat infl aci, podniku pomáhá rozmělňovat režijní náklady, snižovat výrobní náklady a „cenu peněz“ získaných od obchodních bank. Pro podniky je přínosné platit médiím za reklamní čas a další propagaci prostř ednic-tvím obchodních kreditů a fi nancování těchto nákupů „přírůstkovými tržbami“ za prodané zásoby. Reci-proční obchod umožňuje fi rmě racionálně využívat peníze na běžných účtech, omezovat potřebu úvěru i snižování napětí na trhu peněz. Odvětví reciproč -ních obchodů podporuje rovněž konkurenceschopnost
fi rem také tím, že zprostředkováním směny přebyteč -ných zásob, neproduktivních aktiv a přebytečných kapacit, získává pro fi rmy fi nanční prostředky, což se pozitivně promítá v celkové hodnotě realizovaných obchodů.
nan-cování umožňuje dovoz i ze zemí, kde by placení bylo uskutečnitelné jen prostřednictvím konvertibilních měn. Reciproční obchod umožňuje realizovat mezi-národní marketing s jeho distribučními kanály, které vývozci potřebují pro transport zásob. Komerčním barterovým společnostem se ve stále větším měřítku daří získávat média pro mezinárodní fi rmy pro reali-zaci globálních reklamních projektů. Realizace mezi-národních transakcí umožňuje vývozcům získávat konvertibilní měny, jako reciprocitu za zboží prodané v zemích s „ nekonvertibilní“ měnou. Organizační bar-ter se vyznačuje strukturou barterových společností ve státě, v němž má ústřední sídlo, ale i v jiných státech v zahraničí, kde jsou zřízeny organizačně přidružené společnosti, s vymezeným vztahem k řídícímu centru. Prostorová stránka je charakteristická tím, že přibližuje právní podmínky zřízení a provozování poboček.
Korporační barter
Korporační barter se stal celosvětovým fenomé-nem. Společnosti tohoto zaměření se staly specia-listy na získávání značného rozsahu vysílacího času v médiích, získané obchodní kredity, zprostř edko-vání poskytnutých služeb a prodaných výrobcích. K platbám klienti využívají z jiných transakcí získané obchodní kredity. Podstata korporačního barteru je v tom, že zatímco komerční, často označovaný jako maloobchodní barterová směna, umožňuje malým podnikům a jednotlivcům vzájemně obchodovat s výrobky a službami; korporační barterové transakce jsou zaměřeny hlavně na velké společnosti. V řádech se jedná o milionové transakce. Korporační barterové společnosti pomáhají klientům zhodnotit jejich nad-bytečná aktiva (zastaralé či nadbytečné zásoby, nevy-užité kapacity výrobního zařízení, nepotřebné nemo-vitosti, apod.) k fi nancování celých nebo alespoňčástí vynaložených nákladů na výrobky či služby (např. reklamy) nezbytné k jejich činnosti.
Korporační barter se vyznačuje dále tím, že společ -nost nakupuje od klienta přebytečné zásoby, hmotné kapitálové vybavení, nemovitosti nebo dokonce i pohledávky ve výši až plné zůstatkové ceny. „Platí“ obchodními kredity, částečně i hotovostí, pokud se jedná o lukrativní pohledávky. Ve většině případů se ale částky přeměňují na kredity používané k dalšímu obchodování s pohledávkami nebo k nákupu zboží.
Znaky korporačních společností
• Obchodní transakce se zbožím nebo službami rea-lizují novými metodami tím, že je vyměňují za obchodní kredity případně za kredity ekvivalentní hotovosti, z důvodů hodných zvláštního zřetele, • umožňují odkoupení přebytečných kapacit a
nevy-užitých aktiv klientů svých členů výměnou za „obchodními kredity, případně kombinací kreditu
a hotovostí“. Barterová společnost se stává vlastní-kem získaných aktiv, nikoliv pouhým zprostř edko-vatelem obchodní transakce,
• v případě nevyužitých zásob efektivní přeměna a možnost částečného fi nancování režijních nákla-dů, při dodržení zásad bezpečnosti marketingové strategie,
• velikost jednotlivých transakcí se pohybuje ve vari-ačním rozpětí od 50 000 do 4 000 000 USD.
Přestože obchodní kredity je možno prostřednictvím korporační barterové společnosti využít k nákupu širokého rozsahu zboží a služeb, které si klient může pořizovat k zajištění každodenního provozu, mnoho společností využívá korporační obchodní společnosti jen ke směně přebytečných, obtížně prodejných, zpra-vidla prošlých či dokonce zastaralých zásob. Odha-duje se, že většina korporačních barterových společ -ností zprostředkovává kolem 80 % svých obchodů prostřednictví masmédií, při získávání reklamního času. Tyto nákupy však nejsou realizovány bez sou-hlasu klienta a agentury.
Příklady hlavních výhod poskytovaných korporač -ním obchodová-ním:
• spekulační nákup a prodej nepohyblivých, č as-to „umrtvených“ aktiv. V případě prodeje získané obchodní kredity se mohou použít k nákupu potř eb-ného zboží a služeb a tím snižovat vlastní kapitálo-vé vklady,
• zvyšování návratnosti investic,
• zlepšování cash fl ow úsporou hotovostních výdajů, • zvyšování využití stávajících kapacit a rozmělnění
režijních nákladů,
• snižování, event. eliminování především zásobova-cích nákladů,
• udržování současné integrity oceňovaných produk-tů,
• věnování více času marketingovým snahám o do-sažení ziskovějších cílů.
Výhody poskytované korporačním barterem Korporační barter se stal daleko významnějším než jen pouhým způsobem prodeje zboží za sjedna-nou cenu. Poskytuje inovativní fi nanční řešení vznik-lých problémů, může přispívat k rozšiřování reklamy a marketingu dané společnosti. Jako významný mar-ketingový nástroj se vyvinul na prostředek řešící různé fi nanční problémy podniku. Pokud se podaří prodat zastaralé či přebytečné zásoby zboží za téměř pořizovací cenu, pak transakce se projeví:
• minimalizací ztrát z neprodaného zboží,
• snížením nákladů na skladování nepotřebných zásob,
• v zeměpisném rozšíření distribuce, • vstupem na nové trhy,
• snižováním záporného cash fl ow a vytvářením klad-ného cash fl ow,
• využitím přebytečné výrobní kapacity, • zvyšováním reklamních rozpočtů, • využitím nelikvidních aktiv,
• snížením pořizovacích nákladů společnosti, • získáváním zařízení a kapitálových aktiv,
• získáváním či zbavováním se vlastních nebo prona-jatých nemovitostí,
• zvyšováním exportu (zahraničním obchodem).
Marketingová komunikace s klinety Rozhodujícím prostředkem k provádění korporač -ních obchodů je jednoznačná, srozumitelná komuni-kace s klientem, aby bylo jisté, že barterová společ -nost správně pochopila všechny pokyny k prodeji. Existuje mnoho způsobů, jak mohou korporační bar-terové společnosti obchodovat se zbožím. Důležitý je
fl exibilní přístup, což znamená, že korporační barte-rová společnost se může vyhnout konfl iktům či naru-šením vybudovaného distribučního řetězce klienta. Do něho patří výprodejní řetězce, velkoobchody, pro-dejny vojenských zásob, instituce kvarterní a terciární sféry národního hospodářství, sítě TV Shoppingu, přímá reakce na spotřebitelskou poptávku, fi remní obchody a export.
Barterové společnosti v intrakomunitárním prostoru
V intrakomunitárním prostoru působí fi rmy BCI, ICE, Trade Bank, LQZ, Czechia, spol. s. r. o., v Opavě. Společnost BCI byla založena v roce 1986 ve Vídni. V roce 1997 rozšířila svou činnost do SRN a následně do dalších států Evropy. Začátkem 90. let založila cen-trálu ve Slovinsku, 1994 na Slovensku a o rok později v Maďarsku, 1997 v Polsku. V České republice začala barterové obchody provozovat v roce 1995. V krátké době se jí podařilo vybudovat síť poboček ve 12 mě s-tech ČR. Během prvních šesti měsíců získala prvních 118 klientů. Obrat fi rem obchodujících prostř ednic-tvím BCI se zvýšil z počátečních 100 EJ (ekvivalentní jednotka ke Kč v poměru 1:1) za měsíc na několika – milionové částky. Účastnické fi rmy hned zpočátku pochopily přínos barterových obchodů. Při dohodách na konkrétních obchodních případech neklesl podíl barterového zúčtování pod 50 % u částek jednotli-vých obchodů.
Silným konkurentem je internetový potrál www.otp. cz umožňující zprostředkovávat nabídky a poptávky po pohledávkách. Odměnu za zveřejnění platí pouze prodávající. Portál má široký ohlas mezi podniky a zís-kává stále nové klienty. Představu o významu tohoto portálu získáme z hodnot uvedených v tab. č. I. a II.
I: Intervaly nabízených pohledávek za rok 2007
Intervaly v Kč Počet Hodnota
absolutně % kumulativně Kč % kumulativně
1–5 000 7 13,73 13,73 14 371 0,04 0,04
5 000–10 000 12 23,53 37,26 79 488 0,23 0,27
10 000–20 000 7 13,73 50,98 115 448 0,33 0,60
20 000–50 000 6 11,76 62,75 187 538 0,54 1,14
50 000–100 000 2 3,92 66,67 133 069 0,38 1,52
100 000–500 000 5 9,80 76,48 1 003 884 2,88 4,39
500 000–1 000 000 6 11,76 88,24 4 623 171 13,25 17,64
1 000 000–5 000 000 3 5,88 94,12 7 137 833 20,45 38,09
5 000 000–10 000 000 3 5,88 100,00 21 606 386 61,91 100,00
Celkem 51 100,00 x 34 901 188 100,00 x
II: Intervaly poptávaných pohledávek za rok 2007
Intervaly v Kč Počet Hodnota
absolutně % kumulativně Kč % kumulativně
10 000–20 000 1 9,09 9,09 20 000 0,28 0,28
20 000–50 000 1 9,09 18,18 50 000 0,70 0,98
50 000–100 000 1 9,09 27,27 100 000 1,40 2,38
100 000–500 000 2 18,18 45,45 580 000 8,11 10,49
500 000–1 000 000 2 18,18 63,64 1 700 000 23,78 34,27
1 000 000–5 000 000 4 36,36 100,00 4 700 000 65,73 100,00
Celkem 11 100,00 x 7 150 000 100,00 x
Pramen: www.otp.cz a vlastní propočty autorů
K uvedeným částkám jen nutno uvést, že se týkají pouze pohledávek, nikoliv podstaty barterových obchodů, které mimo obchodování s pohledávkami obchodují se zbožím nabízeným jednotlivými pod-niky.
Barter v České republice
V České republice je několik společností zabý-vajících se barterovými obchody. Jednou z nich je LQZ CZECHIA, spol. s r. o., se sídlem v Opavě. Mezi-národní barterový a informační systém LQZ nabízí fi r-mám a podnikatelům „nový“ způsob obchodování – bez dlužníků, se zárukou zvýšení obratu, úsporu času, možností přístupu k výhodným úvěrům svých klientů, nového způsobu odměňování zaměstnanců.
Do informačního barterového systému společnosti LQZ může vstoupit kterýkoliv podnikatel, fyzická nebo právnická osoba, podnikající v ČR podle př í-slušných právních předpisů, která uzavřela smlouvu o vstupu do systému. Nezáleží na velikosti podniku ani jeho obratu. Systém zprostředkuje výhodně malé i velké obchody, v kterémkoliv odvětví národního hospodářství, v němž obchodní společnosti a podni-katelé vyvíjí svou činnost. Výhody systému mohou využít stejně dobře výrobní podniky, obchodní fi rmy či společnosti působící v oblasti služeb.
Uzavřením smlouvy může každý účastník okamžitě využívat informační databáze systému, v němž je zare-gistrován se svými nabídkami a poptávkami. Účastník dostává pravidelné informace o obchodních př íležitos-tech, které pro něj informační systém vyhledal. Za účast v systému se platí roční účastnický poplatek.
Přednosti barterových obchodů v LQZ • Zlepšují solventnost a likviditu účastníků tím, že
barterovou část nákupu mohou hradit prodaným zbožím nebo službou. Nevyčerpané prostředky mohou užít k dalším platbám,
• účastníci na prodávané zboží nebo služby poskytu-jí výhodnější obchodní podmínky (možnost platit
barterem, popř. doba splatnosti až 12 měsíců), čímž zvýhodňují nabízené produkty oproti konkurenci, • obchodní transakce nákup (poptávka) a
pro-dej (nabídka) nejsou na sobě závislé. Účastníci si mohou nakoupit u zcela jiného účastníka, než kte-rému prodali. Důležité je, aby po všech transakcích byl stav účastníkova barterového konta vyrovnaný, • nabídky a poptávky systém LQZ aktivně prezentuje
na domácím i mezinárodním trhu, ostatních úč ast-nických států,
• zachování svobody rozhodování. Pro obchodní partnery i podmínky obchodu se účastníci rozhodu-jí sami,
• nejsou problémy s dlužníky, protože barterový podíl nákupu musí být vždy krytý. Buď kladným saldem na barterovém kontě kupujícího nebo jiště -ným debetem na debetním barterovém kontě, přidě -leném kupujícímu národní barterovou centrálou, • zúčtovávaní obchodů se provádí v národních
měnách, popř. v EUR,
• realizace obchodů, které by se při obchodování mimo systém LQZ vůbec neuskutečnily, zpravidla pro omezenou likviditu partnerů nebo méně lukra-tivní zboží.
Systém LQZ
• LQZ je mezinárodní systém zabývající se bartero-vými obchody podle vlastních obchodních podmí-nek LQZ,
• při zprostředkovatelské činnosti používá obchodní zastoupení na základě Smluv o oblastním obchod-ním zastoupení, jednotné know-how a obchodní značku LQZ,
• struktura systému obchodních partnerů LQZ má tři úrovně – mezinárodní, národní a oblastní.
Národní centrála LQZ
Národní centrála ČR sídlí v Opavě. Provádí násle-dující činnosti:
1) zastupuje, řídí a organizuje činnost systému LQZ v rámci státu,
2) prostřednictvím mezinárodní centrály zajišťuje komunikaci se všemi dalšími partnery v systému LQZ na mezinárodní úrovni,
3) vykonává činnost obchodního partnera systému LQZ,
4) v rámci oblastního zastoupení zprostředkovává kontakty s jednotlivými účastníky LQZ,
5) aktivně vyhledává podnikatelské subjekty (poten-ciální účastníky), jejichž výrobní či obchodní ori-entace odpovídá aktuálním nabídkám a poptáv-kám účastníků systému LQZ, jedná s nimi o účasti na obchodech přes systém LQZ.
Účastníkem systému může být každá právnická či fyzická osoba, která ve smyslu zák. č. 513/91 Sb. obchodního zákoníku v platném znění:
a) má od rejstříkového soudu platné oprávnění k pod-nikatelské činnosti,
b) má uzavřenou platnou Smlouvu o vstupu do systé-mu LQZ.
Účastník nemá právo vystupovat a jednat jménem národní centrály ani oblastního zastoupení LQZ.
Nabídka a poptávka
Zpracování nabídky a poptávky probíhá na základě komunikace pracovníků s klienty.
• Účastník nahlásí systému LQZ oblastního zastoupe-ní LQZ své poptávky a nabídky po zboží – službě. U nabídek účastník stanoví procentuální podíl bar-teru, podle své platební schopnosti a stupně nasyce-ní trhu nabízeným produktem.
• Zveřejňovat aktuální nabídky a poptávky pro-střednictvím počítačového informačního systému JOKR je právo každého účastníka, ale i povinnost zadat do systému LQZ minimálně pět poptávek měsíčně.
• Účastníkům je zakázáno postoupit informace o nabídce a poptávce získané ze systému LQZ tř e-tí osobě. Nedodržení tohoto zákazu je důvodem pro okamžité zrušení Smlouvy o vstupu do systému LQZ.
• Každý nový účastník má s podpisem Smlouvy o vstupu do systému automaticky zřízeno bartero-vé konto, což je analytický účet závazku a pohledá-vek, na němž se evidují plusové a minusové hodno-ty obchodů provedené v systému.
VÝSLEDKY A DISKUSE
V příspěvku zpracovaná problematika barterových obchodů přibližuje možnost obchodování prostř ed-nictvím barterových obchodních společností i roz-sah pohledávek zveřejněných na serveru www.otp. cz za rok 2007. Na základě těchto údajů je vyč ís-lena bilanční nerovnováha. Nabídka – Poptávka = 34 901 188 − 7 150 000 = 27 751 188 Kč, v nepro-spěch nabídky. Nezbytnost vytvářet předpoklady k zamezení vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti dokumentují hodnoty v tab. č. I. a II. V intervalu od 1 000 000 do 10 000 000 Kč je zařazeno šest podniků z 51 (11,76 %), avšak podíl v procentech těchto pod-niků na celkové částce činí 80,36 %. O pohledávky projevilo zájem jen 11 podniků, z nich 4 (36,36 %) mají zájem o pohledávky v intervalu od 1 000 000– 5 000 000 Kč, o celkové částce 4 700 000 Kč (65,73 %). Dvě nejmenší nabízené pohledávky př ed-stavují částku 1 464 Kč, ale největší 9 000 000 Kč. U poptávaných pohledávek je nejmenší částka 20 000 proti 1 500 000 Kč.
III: Počet zadaných a spárovaných poptávek barterové společnosti LQZ
Rok Čtvrtletí Poptávka
počet požadavků na spárování % hodnota spárovaných požadavků v Kč %
2000
1 570 x 126 256 470 x
2 240 x 145 276 570 x
3 155 x 153 367 570 x
4 118 x 103 849 360 x
celkem 354 0,50 528 749 970 20,15
2001
1 2 550 x 95 830 050 x
2 1 320 x 106 280 530 x
3 2 910 x 85 155 700 x
4 2 110 x 94 582 820 x
celkem 8 890 12,56 381 849 100 14,55
2002
1 3 670 x 80 786 420 x
2 2 960 x 181 673 250 x
3 2 380 x 58 906 090 x
4 1 810 x 79 350 350 x
celkem 10 822 15,28 400 716 110 15,27
2003
1 3 440 x 84 800 040 x
2 3 290 x 53 215 320 x
3 4 280 x 73 895 810 x
4 2 820 x 67 657 350 x
celkem 13 830 19,53 279 568 520 10,65
2004
1 3 240 x 94 993 660 x
2 3 800 x 105 566 560 x
3 4 880 x 148 959 850 x
4 2 870 x 159 894 980 x
celkem 14 790 20,89 509 415 050 19,41
2005
1 4 880 x 54 621 110 x
2 3 620 x 66 974 080 x
3 2 900 x 57 977 660 x
4 1 750 x 59 195 900 x
celkem 13 150 18,57 238 768 750 9,10
2006
1 1 990 x 29 045 500 x
2 2 540 x 63 898 200 x
3 1 670 x 66 609 040 x
4 2 770 x 125 756 960 x
celkem 8 970 12,67 285 309 700 10,87
Celkem 70 806 100,00 2 624 377 200 100,00
SOUHRN
Obchodování formou barterových systémů v moderním pojetí dnešního obchodu je nejvíce rozšířené na americkém kontinentu, kde vysoká koncentrace průmyslu nutí všechny fi rmy rychle se přizpůsobovat podmínkám trhu a novým zákazníkům. V evropských podmínkách není zatím tato forma obchodu roz-vinutá. Důvody můžeme shrnout do následujících bodů:
1) nedostatečná informovanost podniků o možnostech obchodovat prostřednictvím barterových spo-lečností,
2) přetrvávající nedůvěra podnikatelů v tento způsob obchodování,
3) nedostatečně široký nabízený sortiment zboží účastníků barterových obchodů. Situaci ztěžuje, že v našich podmínkách je ustálený zvyk o předmětu obchodu jednat mezi přítomnými osobami, 4) relativně veliká náročnost na administrativní úkony,
5) nezkušenost malých barterových fi rem s tímto způsobem obchodování, vznikajících v jednotlivých regionech.
Platba závazků formou barterové směny není řešením pro fi rmy mající potíže se solventností a likvidi-tou, protože barterová směna představuje hlavně dodatečné obchody k obchodům tradičním, podnikům šetří hotovostní peníze nezbytné k úhraděfi xních i variabilních nákladů. Barter v komerční a kooperač -ní formě přispívá ke zvyšování likvidity, obratu fi rmy a konkurenceschopnosti. Předností barterových obchodů v komparaci s bankovním úvěrem je, že se neplatí téměř žádný úrok, a existuje možnost splá-cet záporné saldo nepravidelně v libovolných částkách. Systém barterového zúčtování je výhodný pro
fi rmy, které z jakýchkoliv důvodů nevytěžují výrobní kapacity a přitom hledají nové trhy pro zvýše-ní svého odbytu. Formou zajímavých nabídek, které dostávají klienti od systémů, se mohou realizovat i v zakázkách, které nejsou hlavním předmětem jejich podnikatelské činnosti.
Nevýhodou výměnných obchodů je doposud malý okruh potenciálních obchodních partnerů, kteří své-ho ojedinělého postavení v systému mohou zneužívat ke zvyšování cen v případě clearingové platby. Účast v barterovém systému je dobrovolná a každý subjekt, který se rozhodne využít těchto možností, by měl dodržovat pravidla poctivého obchodního styku. Je nutno zdůraznit, že barterové obchody př ed-stavují pro podnikatelské subjekty možnost zvyšování hodnoty fi rmy způsob, jak vstoupit na nové trhy a získat nové odbytové příležitosti.
barterové obchody, pohledávky, IRTA, spárování pohledávek, komodity, komerční a kooperační barter, podniky, podnikatelé, fi nancování, zboží, zásoby
LITERATURA
BENDOVÁ, H.: Postavení společnosti LQZ s. r. o. v Opavě, Opava: interní materiál, 2007.
BENDOVÁ, J.: Právní podstata barterových obcho-dů, Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2007. HES, A.: Přednášky z obchodní nauky, Praha: PEF
ČZU v Praze, 2001.
MACEK, J., TOMSA, M.: Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích, Ostrava: Montanex, 1994, ISBN 80-85780-15-1.
PRESNER, L., A.: Slovník mezinárodního podnikání,
Praha: Victoria publishing, 1995, ISBN 80-85605-73-2.
TVRDOŇ, O.: Barterové obchody v zahraničním obchodě, Brno: přednášky PEF, 2006.
Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník v platném znění.
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník v platném znění.
http://www.barter.cz http://www.irta.com http://www.otp.cz
Adresa
