ZBORNÍK PRÍSPEVKOV Z MEDZINÁRODNEJ VEDECKEJ KONFERENCIE CD NOSIČ

229 

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Loading....

Full text

(1)

ZBORNÍK PRÍSPEVKOV Z MEDZINÁRODNEJ VEDECKEJ

KONFERENCIE – CD NOSIČ

(2)

Riziká a príleţitosti agrosektora v podmienkach finančnej a

hospodárskej krízy

Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie – CD nosič

Zostavovateğ: prof.h.c. doc. Ing. Ğubomír Gurčík, CSc. Neprešlo jazykovou úpravou.

Za obsahovú a formálnu stránku zodpovedá autor príspevku.

Schválil rektor Slovenskej poğnohospodárskej univerzity v Nitre dňa 9.12. 2011 ako zborník vedeckých príspevkov na CD nosiči.

© Slovenská poğnohospodárska univerzita v Nitre, 2011 Náklad: 100 kusov

(3)

OBSAH

BEČVÁŘOVÁ Věra

RŦST KONKURENCESCHOPNOSTI JAKO JEDNA Z HLAVNÍCH PRIORIT

REFORMY SZP PO ROCE 2013 ... 6 PODSTAWKA Marian, DERESZ Agnieszka

EVALUATION OF FUNCTIONING OF THE SYSTEM OF PERSONAL INCOME TAX IN 2009 AND SUGGESTED CHANGES ... 13 SVOBODOVÁ Eliška, VINOHRADSKÝ Karel

VÝVOJ INTENZITY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

V MEZINÁRODNÍ KOMPARACI ... 24 VOLEK Tomáš, FALTOVÁ LEITMANOVÁ Ivana, NOVOTNÁ Martina,

ALINA Jiří

TECHNOLOGICKY NÁROČNÁ A ZNALOSTNĚ INTENZITNÍ ODVĚTVÍ V OBDOBÍ KRIZE ... 31 ŢIVĚLOVÁ Iva

INVESTICE DO ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ... 40 JÁNSKÝ Jaroslav

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PĚSTOVÁNÍ

LUSKOVINO-OBILNÍCH SMĚSEK V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO

ZEMĚDĚLSTVÍ ... 44 PORHAJAŠ Viktor, ADAMIČKOVÁ Izabela

ANALÝZA VÝVOJA NÁKLADOVOSTI A VÝNOSNOSTI V

POĞNOHOSPODÁRSKYCH DRUŢSTVÁCH ... 52 QINETI Artan, NAMBUGE Veronika

PUBLIC GOODS IN AGRICULTURE ... 59 LAUROVÁ Magdaléna

EFEKTÍVNOSŤ VÝROBY OVOCIA A STAV ÚROVNE OVOCNÝCH SADOV V SR ... 64 MIKLOVIČOVÁ Silvia, MIKLOVIČOVÁ Jana

ANALÝZA KONKURENCIESCHOPNOSTI POĞNOHOSPODÁRSKYCH PODNIKOV V NITRIANSKOM KRAJI NA ZÁKLADE VYBRANÝCH EKONOMICKÝCH

UKAZOVATEĞOV ... 69 MIŠKOLCI Simona

METODY EVALUACE ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA: MOŢNOSTI ZOHLEDNĚNÍ ENDOGENNÍCH FAKTORŦ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V

(4)

RAJČÁNIOVÁ Miroslava DOPAD PODNIKOVÝCH RIEŠENÍ ELEKTRONICKÉHO OBCHODU NA VÝKONNOSŤ PODNIKU ... 83 SERENČÉŠ Roman

ZELENÁ EKONOMIKA ... 91 URBÁNOVÁ Mária

RENTABILITA ZEMIAKOV PODĞA VÝROBNÝCH OBLASTÍ PRED A PO VSTUPE SR DO EÚ ... 94 BORBÉLYOVÁ Mária, ŠPÁNIK Boris

DÔVODY PREDĜŢENIA MORATÓRIA NA NÁKUP POĞNOHOSPODÁRSKEJ PÔDY ZAHRANIČNÝMI OSOBAMI V JEDNOTLIVÝCH KRAJINÁCH EÚ ... 102 CVENGROŠOVÁ Eva ZHODNOTENIE VYUŢÍVANIA BIOPALÍV V EURÓPSKEJ ÚNII A NA SLOVENSKU ... 108 DRGOVÁ Lenka

SANITARY AND PHYTOSANITARY MEASURES IN SLOVAK – RUSSIAN DAIRY TRADE ... 115 DUDOVÁ Barbora

KOMPARACE KOMODITNÍHO BURZOVNICTVÍ V MAĎARSKU A ČR ... 122 KARAŠ Martin

SPOLOČNÁ POĞNOHOSPODÁRSKA POLITIKA A JEJ VÝVOJ ... 129 KRÁLIKOVÁ Andrea

VALUATION OF PUBLIC GOODS ... 135 KORGÓ Ladislav

VPLYV ZAVEDENIA REFORMY NA EKONOMIKU VINOHRADNÍCTVA

A VINÁRSTVA EÚ V KOMPARÁCII SO SVETOM ... 140 KRIŠTOFIČOVÁ Barbora

VÝROBA EKOLOGICKÝCH POTRAVÍN NA SLOVENSKU ... 147 LEVICKÝ Michal, LAJDOVÁ Zuzana

REVEALED COMPARATIVE ADVANTAGE AND COMPETITIVENESS IN HONEY TRADE: THE CASE OF SLOVAKIA ... 158 LINTNER Tomáš

SMYSLUPLNOST INVESTICE DO VÍNA V ČESKÉ REPUBLICE ... 165 NAMBUGE Dimuth

RELATIONSHIP BETWEEN CULTURAL ENVIRONMENT AND INTELLECTUAL PROPERTY RIGHTS PROTECTION WITH EMPHASIS ON DEVELOPING

(5)

PIKULOVÁ Romana ANALÝZA CENOVÉHO VÝVOJE MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŦ NA

NAVAZUJÍCÍCH TRZÍCH V KOMODITNÍ VERTIKÁLE MLÉKO ... 182 RICHTER Martin

DOPADY ZAHRANIČNÉHO AGRÁRNEHO OBCHODU NA DOMÁCI TRH ... 188 SRNKA Juraj

SITUÁCIA KOMODITY KRÁLIČIE MÄSO NA SLOVENSKOM TRHU ... 193 SZEGÉNYOVÁ Katarína

FARM CREDIT AND CAP SUBSIDIES ... 200 ZDRÁHAL Ivo

TENDENCE K DUÁLNÍ STRUKTUŘE ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŦ

V PŦVODNÍCH ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU? ... 206 ZEMKOVÁ Katarína

HODNOTENIE VÝVOJA ŢIVOTNEJ ÚROVNE V EURÓPSKOM REGIÓNE

A VIACROZMERNÁ KOMPARÁCIA ŢIVOTNEJ ÚROVNE V ROKU 2007 ... 212 GURČÍK Ľubomír

(6)

6

RŦST KONKURENCESCHOPNOSTI JAKO JEDNA Z HLAVNÍCH

PRIORIT REFORMY SZP PO ROCE 2013

Growth of competitiveness as a one

of main priorities of the CAP reform after 2013

BEČVÁŘOVÁ Věra

ABSTRACT

The paper deals with the basic philosophy of the upcoming changes in the concept of the EU Common Agricultural Policy for the period 2014 - 2020 in terms of meeting expected growth in Europe's competitiveness in the global agribusiness environment. It deals with current developments in the common market, the position of old and new member states and specifies the critical prerequisites to achieve this strategic goal in the Czech Republic.

KEY WORDS

agrarian sector, subsidy policy, competitiveness, reform of the CAP, agricultural enterprise

ABSTRAKT

Příspěvek se věnuje základní filosofii připravovaných změn v koncepci Společné zemědělské politiky EU pro období 2014 - 2020 z hlediska předpokladŧ rŧstu konkurenceschopnosti Evropy v globálním prostředí agrobyznysu. Zabývá se současným vývojem společného trhu, postavením pŧvodních a nových členských zemí a specifikuje rozhodující předpoklady dosaţení tohoto strategického cíle v podmínkách České republiky.

KLÍČOVÁ SLOVA

agrární sektor, dotační politika, konkurenceschopnost, reforma SZP, zemědělský podnik

ÚVOD

Evropské zemědělství a agrární sektor v současných podmínkách agrobyznysu čelí tvrdé konkurenci výrobcŧ a zpracovatelŧ zemědělských produktŧ nejen z rozvinutých zemí, ale, a to ve stále větší míře, i konkurentŧm z dynamicky se rozvíjejících ekonomik třetích zemí. Právě jejich schopnost efektivní výroby, zpracování a dnes uţ i finalizace zemědělských surovin se dostává do centra pozornosti většiny světových vertikál a sítí agrobyznysu systematicky hledajících nové moţnosti posilování svých konkurenčních pozic. Předpoklady těchto výrobcŧ prosadit se na trhu agrárních komodit jsou obecně naplňovány především díky niţším nákladŧm. Jejich příčinné souvislosti se však v posledním období mění. Spolu s rychlejším zaváděním inovací se zde zúročuje především rŧst technicko-ekonomické efektivnosti produkce podpořený rŧstem produktivity faktorŧ podmíněný vyuţitím moderních technologií. Globalizující se agrární trhy zásadně mění parametry konkurenceschopnosti a ve svých dŧsledcích se projevuje zhoršováním pozic evropských producentŧ. Kvantitativní i kvalitativní dŧsledky těchto změn se dnes jiţ týkají nejen výrobcŧ resp. zpracovatelŧ zemědělských produktŧ, ale i samotných spotřebitelŧ.

Jsou s nimi spojeny otázky potravinové jistoty, úrovně a struktury výroby potravin v členských zemích EU i kvality výţivy populace. Právě z těchto dŧvodŧ se stává příprava strategie dalšího rozvoje zemědělství a agrárního sektoru EU pro následující desetiletí, a s ní spojená další reforma Společné zemědělské politiky, předmětem komplikovaných jednání nejen na úrovni příslušných institucí Společenství i představitelŧ 27 členských zemí, ale i

(7)

7

předmětem řady diskusí v širokém plénu odborné veřejnosti a podnikatelské sféry. Riziko negativních dŧsledkŧ neadekvátní volby strategie rozvoje evropského, a v jeho rámci i českého zemědělství totiţ významně narŧstá, a to v podstatně širších společenských souvislostech a dŧsledcích.

MATERIÁL A METODY

Příspěvek se věnuje základní filosofii celkového rámce a stanovení priorit Společné zemědělské politiky EU (SZP) pro období 2014 – 2020 se zaměřením na řešení (podporu) konkurenceschopnosti evropského zemědělství v globálním prostředí agrobyznysu. Metodologicko-metodicky navazuje na výsledky výzkumu vývojových tendencí agrobyznysu a jejich reflexe v SZP [2], zobecňuje poznatky hodnocení dosavadního vývoje společného trhu EU a disparit vývojových tendencí zemědělství pŧvodních a nových členských zemí [4]. Na základě získaných poznatkŧ a charakteristiky změn prostředí specifikuje rozhodující předpoklady pro posílení konkurenceschopnosti zemědělství v podmínkách České republiky.

VÝSLEDKY A DISKUSE

Problém konkurenceschopnosti obecně se týká vzájemných vazeb a podmíněnosti vnitřních a vnějších předpokladŧ účinnosti procesŧ výroby a směny. Výchozím předpokladem úspěšnosti těchto vztahŧ obecně je cena výrobních vstupů, od níţ se odvíjí výše prodejní/exportní ceny, kterou si firma zajišťuje moţnost přístupu na společný evropský trh i globální trhy agrobyznysu. Významnou podmínkou je přitom otevřenost a symetrické prostředí těchto trhŧ.

Předpoklady konkurenceschopnosti evropského zemědělství

V rámci podmínek společného agrárního trhu EU i ve vztahu ke třetím zemím se, kromě pravidel vymezených SZP (včetně některých asymetrií ve vztahu k novým členským zemím) jeví jako významný rámec a dodrţování pravidel hospodářské soutěţe. Přičemţ omezování rizika zemědělských výrobcŧ v daných podmínkách podmiňuje kromě ošetření horizontálních vazeb i to, jak jsou upraveny vazby v celé vertikále agrobyznysu, tj. i pro fázi zpracování a distribuce/obchodu a na něj navazující sféry. S rostoucí transparentností a srovnatelností podmínek se konkurenceschopnost mŧţe stát skutečně záleţitostí konkrétní firmy, výsledkem její schopnosti prosadit se jak na společném trhu, tak i na globálních trzích. V těchto interakcích dochází i k efektivnímu propojení produkčních a obchodních cílŧ se záměry v ostatních oblastech, např. v oblasti kvality potravin, ţivotního prostředí i efektivní zaměstnanosti. Proto i společný vnitřní agrární trh musí být dobudován tak, aby uvnitř EU vytvářel nové příleţitosti pro rŧst, investice a pracovní příleţitosti ve všech členských zemích Jestliţe dochází k prohlubování disparit ve vývoji zemědělství mezi pŧvodními a novými členskými zeměmi, vzniká otázka spravedlivosti rámce SZP, ale i schopnosti efektivního vyuţití mechanismŧ zemědělské (i regionální) politiky EU v konkrétních členských státech. Vyuţití znalosti klíčových faktorŧ, jejich kausality a interakcí, specifik i přínosŧ v integrálním pojetí by mělo být neopominutelných východiskem koncipování dlouhodobé strategie rozvoje a podpory konkurenční schopnosti právě v zemědělství.

Analýzy příčinných souvislostí dosavadního vývoje [3], prokazují, ţe klesající rozměr zemědělské výroby v posledních dvaceti letech a prohlubující se i po vstupu ČR do EU, odráţí skutečnost, ţe klesající výkonnost českého zemědělství (i v multifukčním pojetí) je spojena s nízkým rŧstem jeho souhrnné produktivity.

V této souvislosti se v českém zemědělství jako problém jeví určitá nesystémovost přístupů a nepropracovaná strategie, coţ vede k preferenci krátkodobých řešení, v zásadě často pouze „provádějících“ centrálně vymezované okruhy opatření SZP, a to při nedostatečném vyhodnocení celkových a dlouhodobějších dopadŧ dílčích opatření na

(8)

8

celkový vývoj odvětví obecně a na rozhodování subjektŧ prvovýroby i navazujících zpracovatelských fází zvláště.

Prioritní zaměření aktivit na získání co největšího objemu dotací, při významné preferenci mimokomoditních (často i quasi environmentálních) aspektŧ rozvoje zemědělství a venkova, se negativně promítá do moţností realizace komoditních přínosŧ odvětví. Nestabilní a netransparentní podnikatelské prostředí ztěţuje podmínky pro dlouhodobě zaměřená investiční rozhodnutí. Omezuje moţnost navazovat produktivní vztahy v podmínkách konkurenčních a inovačně orientovaných trhŧ a zapojit se do konkurenceschopných vertikál.. Současně se podnikŧm zvyšují náklady ekonomických aktivit coţ (s potenciální ekonomickou ztrátou při uţití nástrojŧ dotační politiky) dále sniţuje efektivnost vyuţití dostupných zdrojů.

Častým argumentem pro nedostatečnou pozornost a neřešení uvedených problémŧ je „ekonomická nevýznamnost“ zemědělství jako sektoru v rámci české ekonomiky. O tom, ţe podmínky a postavení zemědělské prvovýroby nejsou v zásadě odlišné od jiných členských zemí EU, kde je rozvoji zemědělství dlouhodobě věnována velká pozornost, svědčí i následující přehled o podílu hrubé přidané hodnoty (HPH) na hrubém domácím produktu (HDP) a o podílu zemědělcŧ na celkovém počtu pracovních sil v jednotlivých členských zemích a jeho změnách po rozšíření EU o nové členské země vč. ČR po roce 2004.

Obr. 1 Základní charakteristiky postavení zemědělství v členských zemích EU v letech 2004 a 2009.

Zpracováno na základě údajů DG Agri

Vzhledem k tomu, ţe v přístupech k podpoře rŧstu konkurenceschopnosti nabývá na významu tvorba tzv. třetí generace politik, zaloţených a komplexním přístupu překonávajícím tradiční rezortní pojetí, a dále tvorba nových pobídkových mechanismŧ, které jsou primárně zaloţeny na nepřímých nástrojích podporujících aktivní přístup samotných ekonomických subjektŧ (namísto jejich pasivní úlohy v systému přímé státní podpory), má právě zemědělství schopnost přispět k realizaci této koncepce v praxi.

0 2 4 6 Luxemb.Švédsko ČR Německo SlovenskoUK BelgieIrsko DánskoFinsko RakouskoEU 15 Malta SlovinskoEU 27 EU 25 Francie Lotyšsko PortugalskoEstonsko HolandskoItálie Kypr MaďarskoŠpanělsko PolskoLitva Řecko Bulharsko Rumunsko

Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%)

(9)

9

Je téma konkurenceschopnosti novou prioritou ve strategii SZP ?

První ucelený návrh strategie rŧstu konkurenceschopnosti evropských zemědělcŧ, reagující na dynamizaci vývoje a tvrdší parametry světového trhu, byl předloţen jiţ v roce 1968 v rámci „Mansholtova plánu“. Tento, na svou dobu velmi radikální, návrh doporučoval urychlení změn podnikatelské struktury zemědělství v ES, a to prostřednictvím programové selektivní investiční podpory ţivotaschopných výrobních jednotek. Ve svých dŧsledcích měl vést ke sníţení počtu zemědělcŧ během následujících 10 let o 5 milionŧ osob, a to při i 7% meziročním rŧstu produktivity faktorŧ v zemědělství a vzniku co do výměry 7 aţ 8 krát větších zemědělských výrobních podnikŧ oproti stávajícímu stavu. Současně tento plán navrhoval sníţení cen obilnin, řešení nadprodukce v RV vyjmutím části zemědělské pŧdy z obdělávání a omezení nadprodukce mléka sníţením stavŧ krav o 3,5 milionu kusŧ. Z plánu, který objektivně zdŧvodňoval nezbytnost změn podmiňujících konkurenceschopnost odvětví pro nastávající období a upozorňoval na rozhodující úlohu inovací a adekvátní strukturální politiky pro další efektivní rozvoj tohoto sektoru v Evropě, byly nakonec realizovány pouze dílčí opatření*. Koncept strukturální politiky v 70. letech byl naopak spojen se systémem

podpor pro zemědělce v zaostávajících oblastech a řešením regionálních disparit. Zvýšená podpora dŧchodu zemědělcŧ v horších přírodních podmínkách byla zakotvena do systému SZP v roce 1975. Mezi znevýhodněné oblasti (LFA) bylo tehdy zahrnováno zhruba 56 % zemědělské pŧdy EU.

Období zásadních reforem pŧvodní koncepce SZP však bylo zahájeno aţ na počátku devadesátých let dvacátého století. S rostoucí výkonností zemědělství EU jiţ zanikaly dŧvody, které vedly k preferenci nástrojů typu podpory cen v pŧvodní SZP. Naopak vysoké ceny a s nimi spojené garance dále stimulovaly rŧst výroby (tehdy jiţ významně překračující absorpční schopnost evropského trhu) a to při cenové nekonkurenceschopnosti výrobcŧ EU trzích světových†. Zahájení reformních procesŧ významně ovlivnily i závěry světové obchodní organizace (WTO) k liberalizaci světového agrárního obchodu. Ve strategii SZP a systému nástrojŧ byl zřetelně deklarován ústup od (administrativně jednodušší) formy podpory zemědělství na bázi přímé podpory „trţních“ cen komodit, a hledání systému jiné formy podpory zemědělských příjmŧ, nezávislých na objemu, struktuře a cenách zemědělské produkce (decoupled). Tato strategie je patrná ve všech reformách SZP EU od devadesátých let dvacátého století (Mc Sharryho reforma, Agenda 2000, Mid term review).

V rámci uvedené změny strategie SZP se mění i uţité nástroje. Zavádí a posiluje se role nástrojŧ typu cílených transferŧ (přímých plateb) v podpoře dŧchodu zemědělských výrobcŧ a k významnému rŧstu programového (ko)financování účelově orientovaných individuálních projektŧ v rámci podpory rozvoje venkova. Prakticky se, oproti pŧvodnímu konceptu financování zemědělství na základě přímé podpory cen komodit, jedná v podstatě o rostoucí redistribuci dŧchodu od městských k venkovským regionŧm na základě vyuţití rozpočtových transferŧ. Navíc strategie formování jednotného rámce SZP musela být řešena ve stále výrazněji výkonnostně, strukturálně i co do úrovně finanční podpory diferencované výrobní základně zemědělství 27 členských zemí.

Změny přístupŧ v podpoře evropského zemědělství spojené s rozdílnými koncepty v tvorbě nástrojŧ a v proporci jejich uplatnění v systému od roku 1980, projekce řešení i úrovně

*

V roce 1972 přijala Rada ministrŧ v tomto smyslu pouze 3 direktivy, a to k podpoře investic v zemědělství (dir. 72/159), platby podporující předčasný odchod pracovníkŧ do dŧchodu a rekvalifikace (72/160) a posílení podpory sociálně-ekonomických aspektŧ (72/161).

Při snaze o udrţení relativně vysokých cen placených evropským zemědělcŧm se současně zvyšovala náročnost vyrovnávání podmínek exportu při klesajících světových cenách. Musely být proto uplatněny další nástroje se silnými deformačními účinky na trhu (především mnoţstevní kvóty, exportní subvence), které dále zvyšovaly finanční nároky na takto koncipovanou politiku.

(10)

10

a struktury výdajŧ do roku 2020 jsou na pozadí procesu rozšiřování Společenství dokumentovány v následujícím schématu na obrázku 2.

Obr. 2 Úroveň a struktura výdajŧ na SZP v letech 1980 – 2020 (mld. €)

Zdroj: EK, DG Agri

Přesto, ţe otázky konkurenceschopnosti a jejich podpora byly v předcházejících reformních krocích SZP vnímány spíše jako doplnění chybějící části mozaiky nástrojŧ podporujících vizi evropského modelu multifunkčního zemědělství, posílení konkurenceschopnosti jako jedné z klíčových priorit strategie rozvoje zemědělství do roku 2020 a podmíněná

volbou ekonomických nástrojŧ umoţňující citlivější reakci na vývoj světového trhu implementací nástrojŧ pro řízení (omezení) rizik

posílením postavení zemědělcŧ v rámci potravinového řetězce

výzkumem, inovacemi a předávání know how ve zlepšeném poradenském systému vychází z analýz a identifikace úlohy současného zemědělství; kterou vymezuje pro oblast (1) hospodářskou (dostatek potravin, stabilita cen, vliv hospodářské krize),

(2) ţivotního prostředí (emise skleníkových plynŧ, degradace pŧdy, kvalita vody a ovzduší, ochrana přírodních stanovišť, biodiverzita)

(3) územního rozvoje (vitalita venkovských oblastí, rozmanitost v zemědělství EU). Při zachování systému financování na bázi dvou pilířŧ dochází ke změnám v koncepci přímých plateb, kdy všechny členské státy budou povinny přejít na jednotnou základní platbu na hektar na národní, nebo regionální úrovni, jejich „ozelenění“ při dodrţení kriterií cross compliance. V okruhu dobrovolných plateb se jedná o zachování podpor vázaných na vybrané komodity a řešení oblastí s přírodními omezeními. S tím je spojena i větší flexibilita uţití národní obálky určené pro přímé platby.

Základní myšlenka podpory rozvoje venkova jako komplexu víceletých programŧ rozvoje a spolufinancovaných členskými zeměmi zŧstává zachována. Zrušeny budou stávající osy v pilíři II a společnému strategickému rámci budou podléhat všechny relevantní fondy EU [ ]. Kromě Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD) pŧjde i o Evropský fond rozvoje regionŧ (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Kohezní fond (CF) a s určitou modifikací i o Evropský mořský a rybolovný fond (EMFF).

S uplatněním tohoto systému lze očekávat další decentralizace SZP z hlediska rozhodování členských zemí o směrování podpory v rámci vymezených limitŧ finančních prostředkŧ v unijním a národních rozpočtech. Týká se jak volby kritérií, tak i proporcí

(11)

11

v rozdělení finančních prostředkŧ do rozhodujících okruhŧ zahrnujících nejen zemědělskou výrobu, ale i řadu aktivit ve svém důsledku zlepšujících kvalitu ţivota na venkově.

Dotace oddělené od produkce (typ přímé platby) stejně jako systémy projektově podmíněné podpory jednotlivých okruhŧ činností mají tedy i nezanedbatelné sociální a sektorové přínosy pro rozvoj venkova. Na druhé straně je však třeba vzít v úvahu, ţe změna struktury nástrojŧ a rostoucí nároky na podporu na bázi přerozdělovacích procesŧ v rámci politik otevírá jiný problém, a to rostoucí podíl transakčních nákladů v těchto systémech. Souvisí s racionalitou v přerozdělování vytvořeného dŧchodu v rámci celého evropského hospodářského prostoru*

a stává se dalším kriteriem úspěšnosti této politiky. Měli bychom si být proto vědomi i rizika důsledků nekoncepčního řešení v kriteriích alokace a distribuce těchto prostředků v dlouhodobějším časovém horizontu. Toto riziko paradoxně přinášejí právě takové typy dotací, které jsou odděleny od produkce a na trţní parametry jsou vázány nepřímo.

ZÁVĚR

Řešení socioekonomických souvislostí vyplývajících nejen z obecných specifik zemědělství jako odvětví, ale i z institucionálních otázek a historicky daných rozdílŧ v uspořádání a úrovni jeho výrobně-technické základny v zemích EU 27 hraje stále významnější roli právě v připravovaném zaměření strategie SZP. Úspěch jejího naplňování souvisí nesporně s efektivností podnikatelských aktivit. Ta je podmíněna jak samotnou výkonností, tak i znalostí podmínek globalizujícího se prostředí a schopností adekvátní reakce na jeho změny. Posuzujeme-li předpoklady a připravenost českého zemědělství na takto vymezenou konkurenceschopnost na základě hodnocení produkčních parametrŧ, najdeme dŧvody pro podporu produkční dimenze právě v této fázi rozvoje.

Z analýzy technickoekonomické efektivnosti celého odvětví totiţ vyplývá, ţe úroveň produktivity zemědělství ČR dosahuje 70 aţ 75 % úrovně produktivity pŧvodní EU 15 a ještě podstatně niţší oproti zemím, jejichţ produkce rozhodující měrou ovlivňuje světový trh potravin. Nezbytnost vytvořit prostor a podmínky pro rozvoj takových subjektŧ, které mají předpoklady úspěšně konkurovat v soutěţi o zapojení do perspektivních komoditních vertikál a evropských a světových potravinových sítí, je v této fázi více neţ aktuální. Týká se posílení naší pozice i na jednotném vnitřním trhu EU, která by umoţnila vytvořit nové příleţitosti pro rŧst, investice a pracovní příleţitosti v prostředí dynamizujícího se světového agrobyznysu a tím i zlepšení podmínek na venkově v dlouhodobějším časovém horizontu.

Příspěvek byl zpracován v rámci Výzkumného záměru MSM 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru sluţeb v nových podmínkách integrovaného agrárního trhu jako součást řešení Tematického směru 04 Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky.

LITERATURA

1. ANDERSON, K., SWINNEN, J.. Distortions to agricultural incentives in Eastern Europe and Central Asia, World Bank, 2008, ISBN 978-0-8213-7420-7, Washimgton D. C. 2. BEČVÁŘOVÁ, V.: Approaches to support of agriculture in terms of the EU CAP strategy amendment. Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis 2009. sv. LVII, č. 6, ISSN 1211-8516.

*Transfery, které nejsou vázány na jednotku outputu/inputu proto vyţadují precizní administrativní zajištění a

(12)

12

3. BEČVÁŘOVÁ, V. a kol.: Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu, MZLU, Brno 2008, 62 s. ISBN 978-80-7375-255-2

4. BEČVÁŘOVÁ, V., VINOHRADSKÝ, K., ZDRÁHAL, I.: České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU. Brno, 2009. 70 s. Folia II, č. 11. ISBN 978-80-7375-368-9.

5. EUROPEAN COMMISION: Proposal for a regulation of the European Parliament and the Council on the financing, management and monitoring of the common agricultural policy, Brussels, 2011

6. EUROPEAN COMMISION: Proposal for a regulation of the European Parliament and the Council on support for rural development by the Euroipean Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD), Brussels, 2011

7. http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/legal-proposals/index_en.htm

8. http://ec.europa.eu/agriculture/analysis/tradepol/index_en.htm

KONTAKTNÍ ADRESA

prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. e-mail: vera.becvarova@mendelu.cz.

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita v Brně

Zemědělská 1 613 00 Brno Česká republika

(13)

13

EVALUATION OF FUNCTIONING OF THE SYSTEM OF PERSONAL

INCOME TAX IN 2009 AND SUGGESTED CHANGES

PODSTAWKA Marian, DERESZ Agnieszka

ABSTRACT

The paper presents evaluation of the currently in force system of personal income tax, based on progressive tax rates and the proposed system of personal income tax based on 18 per cent flat tax rate. Authors conclude that progressive tax system applied at present discourages the society from more effective labour and causes spread of speculative attitudes in the society, which is shown in tendencies to maximise tax deductions, to avoid or evade paying taxes. It is also favourable to taxpayers gaining high income, who can afford expenses which are a condition of getting tax deductions. It obscures the picture of real budget revenues and slows down investment development. All this economically and fiscally disadvantageous phenomena will not occur if linear proportional tax is applied.

KEY WORDS

personal income tax, progressive tax, linear proportional tax.

INTRODUCTION

In 2009 there were 24 million taxpayers who showed income taxed by a progressive tax in their tax returns.

Personal and direct character of the personal income tax defines its special role in realising the rule of fiscal justice, because it enables adjustment of taxation burden to the individual tax payment ability. The value of earnings is a tool for measuring tax payment ability. However, gross earnings before deductions shown in tax returns do not include all sources of income, thus they do not reflect the wealth of the tax payer fully, which should be remembered when estimating the heaviness of tax burdens*.

In case of personal income tax there is an expanded catalogue of tax exemptions connected with the subject that the tax is imposed on. They are deductions of social character (e.g. family and parental benefits, benefits paid from social allowance fund and from other funds for children‟s holidays, social security benefits for schoolchildren and students), damages paid (e.g. monetary equivalents paid from property and personal insurance), employment (e.g. monetary equivalents for professional uniform, business trip expenses, separation allowances), addressed to the retired and pensioners (e.g. material benefits given by ex-employer). There are also deductions, which result from current needs to support some special groups of taxpayers and these can be e.g. housing allowances, lump sums for buying fuel and allowances for veterans.

Statistics of tax offices do not include the income, which is e.g. provided by a farm or a stretch of land, which is a value of goods gained from a farm in kind as well as e.g. damages paid by insurance, loans and cash credits, saving contributions, deductions in payments.

The above mentioned sources of income do undoubtedly affect the tax paying ability of the taxpayer, but they are not taxed by the income tax and that fact differentiates taxpayers on the basis of individual structure of their income.

*

J. Ostaszewski, Z. Fedorowicz, T. Kierczyoski, Teoretyczne podstawy reformy podatków w Polsce, Warsaw 2004, page 153

(14)

14

Other factors influencing personal income tax are: costs of earning the income, tax rates, border values of tax brackets within progressive tax ranges - so called tax thresholds, tax allowances (tax free amount of earnings), tax deductions, both those deducted from the income and those deducted from the tax as well as the system of mutual tax settlement by married couples and tax settlement by single parents.

On one hand the above mentioned elements of personal income tax reduce the burden of taxation, but on the other hand they make tax regulations less clear, increasing the possibilities of tax frauds and resulting in lower tax revenues. This leads to keeping relatively higher tax rates in order to ensure an adequate level of budget revenues.

When it comes to the catchword of fiscal or financial justice, everything depends on how we perceive or interpret it. And so, there are two questions:

Does social justice mean an equal division of earnings and income, independent of labour contribution, achieved results, creativity, productivity and entrepreneurship or on the contrary, does financial justice mean income proportional to labour contribution?

Is „a just tax‟ the one which is perceived as „a punishment‟ for gaining additional income and at the same time is a negative stimulus, which increases taxpayers‟ tendency to avoid additional, higher income, and in extreme situation tendency to hide a part of income thus increasing „shadow economy‟? What if the tax is progressive, but in fact its progressivity is illusory because a large number of taxpayers find ways to avoid this progressivity?

If one combats poverty and supports people of the lowest economic status, then economic growth is the most effective means to achieve these aims. In such case, herein suggested system of proportional flat rate tax is more favourable, because it solves social problems much better. If income were divided equally, in situation of a zero or decreasing national revenue the advantages of such division would be small. And the opposite situation, where consent to differentiate income makes the position of creative and entrepreneurial people stronger and economic increase creates new jobs, generates additional demand and empowers the economy, which is profitable and advantageous to the whole society. Groups earning the least are more vulnerable to bear social costs when economic growth slows down. Thus the additional income gained by the group of the richest Poles by implementing proportional flat rate tax would in fact result in improvement of economic situation of poorer groups of the society.

MATERIAL AND METHODS

The presented analysis is based on data collected and disseminated by the Ministry of Finance. The statistics concern personal income tax settled according to tax scale and fiscal law in force in 2009.

Opinions expressed by authors refer to arguments and opinions presented by other experts in this field, published in – among others – titles listed in the reference list.

Statistical analysis is based on standard methods such as structuring, calculating means, average values, values total and values of analysed factors broken into ranges, etc.

RESULTS

In the context of research carried out, the information on the number of taxpayers in specified income brackets and the share they make in the total number of tax payers seem significant. The data is presented in Table 1.

(15)

15

Table 1: Number of tax payers in breakdown by the value of earned income, data for the country total, 2009

Income ranges in PLN

Number of tax payers Structure

per cent

1 2 3

up to 85 528 24 019 988 98,41

higher than 85 528 387 295 1,59

Total 24 407 283 100,00

Source: data of the Ministry of Finance on income tax paid by physical persons settled according to tax scale in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

Data presented in the table show that as much as 98,41 per cent of taxpayers in Poland are located in the first income range, the remaining 1,59 per cent of taxpayers are located in the second income range. It proves that tax progressions concerns only less than 2 per cent of tax payers. For an overwhelming majority of taxpayers the discussed tax has a proportional and flat rate character with one 18 per cent rate, typical for the first tax bracket, although in fact the tax system has been meant to be progressive. Undoubtedly the numerous groups of tax payers paying progressive tax in the first tax bracket are internally differentiated in terms of earnings/ income values. It can be concluded, with high probability, that some taxpayers gain income rated in the lower half of the first tax bracket, while others gain income close to the threshold of the second bracket. It should be stressed that in such cases we deal with some kind of distorted picture of tax progression system, which creates only illusory conditions for meeting the requirements of the rule of fiscal and financial justice.

Besides, it should be stressed that personal income tax is imposed mainly on income earned from labour. Hardworking, talented people reaching income taxed with 32 per cent tax rate may conclude that they are taken away a bigger and bigger part of their income. This feeling of injustice increases their tendency to hide their income, to do grey-zone business, to get into „silent‟ agreements with their employers, etc. Unification of personal income tax could surely decrease such tendencies to hide the income. Then each taxpayer could pay the same rate of tax on the earned income.

Table 2: Gross income, data for the country total, 2009

Income range in PLN Number of tax payers Income total in PLN

Average income per one tax payer in PLN

1 2 3 4 up to 85 528 24 019 988 535 019 914 000 22 274 higher than 85 528 387 295 63 110 264 000 162 951 Total 24 407 283 598 130 178 000 24 506

Source: authors‟ elaboration based on the data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons according to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

As the presented above data show, only a small group of people in Poland earn quite a lot when related to others, while more than 24 million taxpayers earn either low or not too high income. Income of only 387 thousand taxpayers is higher than the average income calculated for the country total – so it may be concluded that implementing a proportional and flat rate tax would lead to achieving profits only by a small group of the richest Poles.

(16)

16

Income presented in column 4 of table 3 is not a taxation basis in the discussed tax, because tax basis is calculated after taking deductions from it, so called reliefs deducted from income. Value of average income per one taxpayer (presented in Table 4), received after reducing it by social insurance contributions, is a category more or less reflecting the real income of the tax payer.

Table 3: Average income reduced by social insurance contributions – data for the country total in 2009 Income range in PLN Number of tax payers Income total reduced by social insurance contributions in PLN Average income reduced by social insurance contributions in PLN 1 2 3 4 up to 85 528 24 019 988 490 242 641 000 20 410 higher than 85 528 387 295 59 117 956 000 152 643 Total 24 407 283 549 360 597 000 22 508

Source: authors‟ elaboration based on the data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons according to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

Relation of the tax calculated to the gross income is defined as a nominal burden or a nominal tax rate, while relation of the tax due to the gross income is defined as an effective burden or effective tax rate. The difference between the nominal and effective burdens is expressed by how much (in per cent points) the taxpayers of specified income ranges decreased their taxes in the results of applying tax deductions and reliefs. Table 4 presents nominal and effective burdens on personal income resulting from personal income tax in specified income ranges. It also shows calculated difference between nominal and effective tax rates, which proves that there are calculable advantages resulting from tax deductions. Table 4: Taxation of income, data for the whole country, 2009

Income range in PLN

Income taxation

in per cent

Difference in burdens in per cent points

(2 – 3)

Difference in burdens in per cent points

(2 – 4) nomin al effective includi ng health insurance contribution after deducting health insurance contribution 1 2 3 4 5 6 up to 85 528 15,28 13,93 6,51 1,35 8,74 higher than 85 528 23,79 22,75 16,15 1,04 7,64 Total 16,20 14,88 7,55 1,32 8,65

Source: data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons according to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

Data presented above show that the effective burden of income value within the first range in 2009 equalled 13,93 per cent in case where the health insurance contribution was

(17)

17

included and 6,51 per cent in case where the health insurance contribution was deducted. Implementing proportional 18 per cent flat rate tax would result in additional increase in tax burden by 4,07 per cent for this group of tax payers. Thus to avoid such increase in burdens, the proportional flat rate tax for this group of taxpayers should not be higher than 6,51 per cent – after deducting healthcare insurance contribution. While before deducting it the tax rate should not be higher than 13,93 per cent. However, such tax rates for all taxpayers could appear too low from the point of view of the required level of budget revenues gained from this source.

However, the example of reducing CIT tax rates proves that even considerable reduction of taxes does not have to lead to a decrease in budget revenues from this source. In 2004-2009 the revenues were higher than in 1999-2003 when the CIT tax rate was much higher, what is presented in Table 5.

Table 5: CIT rate and budget revenues from CIT tax in 1999 - 2009 Specification 1 999 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 CIT rate ( per cent ) 3 4 3 2 2 8 2 8 2 7 1 9 1 9 1 9 1 9 1 9 1 9 Revenues

from CIT tax

(million PLN) 1 6.308 1 4.133 1 6.469 1 3.833 1 4.982 1 8.030 2 0.789 2 5.342 3 2.165 3 4.635 3 0.774 Source: authors‟ elaboration based on data from the Ministry of Finance, http://www.mf.gov.pl

Calculation of the effective burden on taxpayers from the first bracket of progressive tax does not however take into consideration the fact, that it is a mean value for the whole tax bracket, which includes 98,41 per cent of all tax payers. Undoubtedly, it is socially and economically differentiated group. This group, as it was mentioned before, comprises of tax payers who in 2009 reported income lower than tax allowance (i.e. 3.091,00 PLN) or not much higher, and there are also tax payers whose income was nearly as high as the lower threshold of the second tax bracket. All tax payers included in this tax bracket make use of applicable tax services. It is highly probable that tax services are used by those whose income is included in the higher half of the first tax bracket, which consequently influences amount of the effective tax rate for the whole group of tax payers.

In 2009 the difference between the nominal and the effective tax rates (after deducting health care contribution) for all tax payers equalled 8,65 per cent. However it should be stressed that tax payers in the second bracket of the progressive tax scale used the possibility of reducing burden of taxation to a lesser degree than tax payers in the second bracket of the progressive tax scale. It is demonstrated by a smaller difference between the nominal and the effective tax rates (after deducting health care contribution) which for these tax payers equals 7,64 per cent and for tax payers from the first bracket of the progressive tax scale equals 8,77 per cent*. Values of these differences are similar for tax payers from the first bracket of the progressive tax. They are barely 1,13 per cent higher for tax payers from the second bracket of the progressive tax scale. It indicates an insignificantly higher burden of taxation for tax payers whose income is low or medium, what in consequence reduces the influence of personal income tax on decreasing the range of inequalities in income of natural persons.

* It is worth noticing that this is a contrary situation to the one, which took place in 1999-2008, where tax payers of a tax within the third tax bracket of the progressive tax scale (according to tax scale in force in 2008) are tax payers of tax within the second tax bracket in 2009, i.e. tax payers whose income in 2009 was not higher than 85.528,00 PLN). They reduced tax burden to a higher degree than tax payers paying tax within the first and the second tax brackets (according to tax scale in force in 2009 they are tax payers paying tax within the first tax bracket, i.e. tax payers whose income in 2009 was not higher than 85.528,00 PLN).

(18)

18

Besides, statistics show that higher amounts of tax deductions are deducted by people earning high or very high income, although such deductions are addressed to all groups of tax payers. Table 6 and Table 7 illustrate this issue.

Table 6: Average amount of tax deductions deducted from the income, data for the country total, 2009.

Income range in PLN

Number of tax payers

Amount of tax deductions deducted from tax

in thousand PLN Average deduction amount in PLN (3:2) 1 2 3 4 up to 85 528 24 019 988 5 052 964 210,37 higher than 85 528 387 295 359 775 928,94 Total 24 407 283 5 412 739 221,77

Source: data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons according to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

Table 7: Average amount of tax deductions deducted from the tax – data for the country total, 2009.

Income range in PLN

Number of tax payers

Amount of tax deductions deducted from tax

in thousand PLN Average deduction amount in PLN (3:2) 1 2 3 4 up to 85 528 24 019 988 5 611 891 233,63 higher than 85 528 387 295 243 055 627,57 Total 24 407 283 5 854 946 239,89

Source: data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons according to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

As it follows from data presented in table 7 and table 8, the average amount of tax services deducted both from the income and from the tax was lower in case of tax payers placed in the first bracket of the progressive tax scale, what is surely connected with low income of many tax payers from this group. In the second bracket of the progressive tax scale, the average deduction both from the income and from the tax was much higher, because it made respectively over four times higher than the amount of deductions in the first bracket and nearly three times more than the amount of deductions made by tax payers from the first bracket of tax scale.

The analysis of the data presented above entitles to claim that tax services are not a significant tool aimed at decreasing inequalities in income of tax payers. Liquidation of tax services will certainly not do any harm to groups earning less. Paradoxically, implementation of proportional-linear tax and liquidation of tax services at the same time does not necessarily have to result in worsening the situation of these tax payers whose income is included in the first tax bracket, although each of the proposed rates will be higher than the effective taxation of the majority of tax payers.

(19)

19

It may be assumed that proportional flat rate tax will increase income of tax payers included in the second tax bracket, so they will be able to either invest the income or spend it on consumption thus empowering business cycles and contributing to economic growth of the country.

In 2009, 1,59 per cent of all taxpayers paying 32 per cent personal income tax contributed 23,03 per cent of budget revenues from the tax on personal income, what is presented in Table 8. It proves that nearly 2 per cent of taxpayers contributed more than 23 per cent of all budget revenues from the tax on personal income. It should be stressed that this conclusion is drawn in reference to „non-flat rate‟ group of taxpayers paying the discussed tax.

Table 8: Tax due, data for the country total, 2009

Income range in PLN

Amount of tax due total in PLN Structure per cent 1 2 3 up to 85 528 31 924 744 000 76,97 higher than 85 528 9 550 407 000 23,03 Total 41 475 151 000 100,00

Source: data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons accor ding to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

From the point of view of public finance it is vital not to decrease budget revenues from the personal income tax in course of the tax system reform. Admittedly, implementing flat rate proportional tax and at the same time reducing the upper 32 per cent tax threshold will cause a significant reduction of budget revenues. Thus from the fiscal point of view it is necessary to balance the decrease in budget revenues, in order to ensure up-to-now level of revenues from the discussed tax in the first years after implementation.

Table 9: Tax due calculated on the basis of 18 per cent flat tax rate for 2009

Income range in PLN Income total reduced by social insurance contribution total in PLN Tax total calculated on the basis of 18 per cent

flat rate tax in PLN

Amount of health insurance contribution total deducted from the

tax total in PLN

Tax due total

(3 – 4) in PLN 1 2 3 4 5 up to 85 528 490 242 641 000 88 243 675 380 36 359 380 000 51 884 295 380 higher than 85528 59 117 956 000 10 641 232 080 3 900 779 000 6 740 453 080 Total 549 360 597 000 98 884 907 460 40 260 159 000 58 624 748 460

Source: authors‟ elaboration based on the data from the Ministry of Finance on the settlement of income tax paid by natural persons according to tax rates in force in 2009, http://www.mf.gov.pl

Analysis of data presented in Table 9, column 5 and in Table 8 in column 2 indicates explicitly that the level of budget revenues from this source, after implementing flat rate proportional tax does not have to be lesser. Tax due, for the majority of taxpayers in 2009, was by 17.149.597.460 PLN, i.e. by about 41 per cent higher than tax due for the same group of taxpayers when we apply 18 per cent flat rate proportional tax, assuming that no tax payer

(20)

20

used any tax reductions, exemptions or allowances (except social insurance and health insurance contributions).

The above considerations allow to draw a conclusion, that elimination of tax deductions, tax exceptions, tax allowances and reliefs as well as mutual tax settlement for married couples and single parents (tax preferences) will result in taxation of all the real income of a tax payer, excluding all artificial reductions and deductions, which will cause additional supply of revenues to the state budget.

Moreover, the proportional linear tax will result in:

administrative cheapness, which in a way results from its simplicity; significant decrease in costs of obeying fiscal law;

leaving more money in the turnover among rich taxpayers, and then in creating so called „multiplying effect‟, whose consequence is increase in savings and investments leading to economic growth.

a faster economic growth and lower tax burdens, which have a more advantageous influence on employment and cause increase in the number of jobs.

Summing up, it should be concluded that the reform of tax system on personal income tax does not have to be difficult for the state budget.

Changes in personal income tax in conditions of proportional linear tax in force Implementing a flat rate proportional tax with one 18 per cent tax rate in Poland will undoubtedly result in changing relative tax burdens of taxpayers with different income/ earnings.

The volume of tax burdens will reach levels presented in Table 10, when a unified 18 per cent flat tax rate is implemented instead of a progressive tax in force in 2009, which consisted of two - 18 and 32 per cent tax rates.

(21)

21

Table 10: Examples of total tax burdens in progressive tax in force in 2009 and in 18 per cent flat rate

Type of taxation

Income gross = taxation basis

in PLN

Calculated tax = tax due in PLN Tax burden (3:2) in per cent disposab le income (2 – 3) in PLN 1 2 3 4 5 Progressi ve tax in force in 2009 1st tax bracket 40.00 0 6.643,98 16,61 33.356,0 2 2nd tax bracket 90.00 0 16.270,06 18,08 73.729,9 4 One (18 per cent) tax rate taxation 1st tax bracket 40.00 0 7.200,00 18,00 32.800,0 0 2nd tax bracket 90.00 0 16.200,00 18,00 73.800,0 0 Differenc es between progressive tax in force in 2009 and one (18 per cent) tax rate taxation 1st tax bracket 40.00 0 +556,02 +1,39 -556,02 2nd tax bracket 90.00 0 -70,00 -0,08 +70,06

It should be stressed that the presented calculations are based on the assumption that none of taxpayers uses tax deductions and tax preferences and the calculation does not include deduction of social insurance contributions and health insurance contributions.

The tax was calculated on the basis of tax brackets in force in 2009*:

Income range in PLN Tax equals:

higher than up to

85 528 18 per cent minus 556, 02 PLN (amount decreasing the tax) 85 528 14 839, 02 PLN + 32per cent of the surplus

above 85528 PLN And the suggested tax rate of 18 per cent.

Other assumptions:

-Income of 40.000,00 PLN – is an example of income from the 1st range of the tax system in force in 2009.

-Income of 90.000,00 PLN – is an example of income from the 2nd range of the tax system in force in 2009.

Source: authors‟ calculations.

Calculating income tax based on proportional-linear tax rate results in 1,39 per cent points increase of tax burden on income for tax payers from the first bracket by in comparison to progressive tax rate. Other tax payers will experience decrease in burden on income. For a tax payer whose income equals 90.000, 00 PLN tax burden will decrease very little - by 0,08 per cent points only.

*

Article 10 of Law on the change of the law on personal income tax (Journal of Law of 2006, No 217, item 1588).

(22)

22

Analysis of the example from table 10 proves that in case of proportional linear tax the income of tax payers from the first income tax bracket will be decreased by 556,03 PLN within the next year, it is by 46,33 PLN every month, but it will increase for tax payers who earn more. Despite this, every tax payer would give the same share of their income to the state budget. In case of 40.000,00 PLN income tax would make 7.200.00 PLN, and in case of 90.000,00 PLN it would make 16.200,00 PLN. Twice as high income – twice as high tax (2,25). In case of progressive tax this relation is less objective because in case of twice as high income the tax is more than 2,45 times higher.

CONCLUSION

Summing up reflections on functioning of personal income tax, it should be concluded that the tax system in force, based on progressive tax:

- discourages the society from more effective labour,

- causes spread of speculative attitudes in the society, visible in tendencies to maximise tax deductions or to avoid paying taxes,

- is favourable to taxpayers gaining high income, who can afford expenses which are a condition of getting tax deductions,

- obscures the picture of real budget revenues, - slows down investment development.

Proportional flat rate tax should give an impulse to increasing labour, savings and investments. Moreover, flattening tax rate will ensure savings in administration and will not cause any decrease in state budget revenues.

REFERENCES

1. Informacja dotycząca rozliczenia podatku dochodowego od osób fizycznych za 2009 rok (Information on personal income tax settlement for 2009, in Polish), Ministry of Finance, Department of Income Taxation, Warsaw, August 2010.

2. KULICKI, J. (2003) Podatek dochodowy od osób fizycznych (Personal Income Tax, in Polish), Dom Wydawniczy ABC, Warsaw 2003.

3. Law of July 26, 1991 on personal income tax (Journal of Law 2000 No 14, Item 176, ammended).

4. OSTASZEWSKI, J. – FEDOROWICZ, Z. – KIERCZYNSKI, T. (2004) Teoretyczne podstawy reformy podatków w Polsce (Theoretical Basis for Tax Reform in Poland, in Polish), Difin, Warsaw 2004.

5. STERN, N. (1999) Jaka reforma podatkowa jest potrzebna dla szybkiego wzrostu gospodarczego?, Zeszyty BRE Bank – CASE, Warsaw 1999.

6. WILK, A. – GWIADZOWSKI, R. – NENEMAN, J. – PIWOWSKI, R. (2003) Konkurencyjność reform podatkowych – Polska na tle innych krajów (Competitiveness of tax reforms – Poland against other countries, in Polish), Zeszyty BRE Bank – CASE, Warsaw 2003.

(23)

23

CONTACT ADDRESS

Prof. dr hab. Marian Podstawka marian_podstawka@sggw.pl

Warsaw University of Life Sciences – SGGW Faculty of Economic Sciences

Department of European Policy, Public Finances and Marketing Nowoursynowska 166

02-787 Warsaw Poland

(24)

24

VÝVOJ INTENZITY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

V MEZINÁRODNÍ KOMPARACI

The development of the agricultural production intensity in the Czech

Republic in the international comparison

SVOBODOVÁ Eliška, VINOHRADSKÝ Karel ABSTRACT

The thesis summarizes the knowledge from the research of the development of the agricultural production intensity in the Czech Republic during the period 1950 – 2008. The international comparison use data from the period 2001 – 2006. The research confirm the decrease of the agricultural production intensity in Czech Republic and our classification as a country with lower agricultural production intensity in the group of EU countries. This also means our lower cost competitive ability.

KEY WORDS

Intensity, agricultural production, international comparison, crop and animal production, profitability, utility.

ABSTRAKT

Práce shrnuje poznatky z výzkumu vývoje intenzity zemědělské výroby v České republice v období let 1950 – 2008. Mezinárodní srovnání v letech 2001-2006 prokazuje sníţení intenzity zemědělské výroby v ČR a v rámci zemím EU naše zařazení do skupiny zemí s niţší intenzitou zemědělské výroby, coţ vede také k naší niţší nákladové konkurenceschopnosti.

KEY WORDS

Intenzita, zemědělská výroba, mezinárodní srovnání, rostlinná a ţivočišná výroba, výnosnost, uţitkovost.

ÚVOD

Čeští zemědělci a výrobci potravin se v období přípravy na vstup, při a po vstupu ČR do EU setkávají s evropským agrárním trhem, který se dlouhodobě vyrovnává s přebytky vyrobených produktŧ a s tlakem na liberalizaci světového agrárního trhu. Přitom i produkce československého zemědělství v 80. letech zakládala nejen potravinovou soběstačnost země, ale téţ export nemalé části zemědělských a potravinářských produktŧ do tehdejších socialistických zemí, především do Sovětského svazu. Rozsah československého zemědělství koncem osmdesátých let byl obdobně jako v západoevropských státech výsledkem intenzifikace zemědělské výroby stimulované státní hospodářskou politikou od konce šedesátých let, a to především podporou investic do zemědělství a podporou finančních zdrojŧ zemědělských podnikŧ.

Realizace ekonomické reformy a vývoj zahraniční obchodní politiky po roce 1989 podstatně změnily podmínky vývoje českého zemědělství, zejména pak uplatňování jeho nabídky na domácím a evropském trhu. Liberalizace cen a sníţení dotační podpory zemědělství, zvláště záporné daně z obratu, se projevilo sniţováním finančních zdrojŧ. Náročný proces obnovování vlastnických vztahŧ k pŧdě a ostatnímu zemědělskému majetku probíhal souběţně s procesy nezbytných strukturálních přeměn reagujících na měnící se poptávku i nároky technicko-technologické modernizace výroby. Pŧsobením těchto podmínek

(25)

25

dochází v 90. letech, a především v jejich první polovině, k poklesu objemu zemědělské produkce o více jak čtvrtinu, přičemţ objem ţivočišné produkce se sníţil téměř o třetinu. BEČVÁŘOVÁ (2001)

Uvedené razantní sníţení rozměru českého zemědělství se uskutečnilo na prakticky nezměněné výměře obhospodařované zemědělské pŧdy, tedy sníţením intenzity zemědělské výroby, sníţením stupně vyuţití přírodních zdrojŧ. Je pochopitelné, ţe tato skutečnost nemohla nemít negativní vliv na produktivitu práce a celkovou produktivitu českého zemědělství, a tím i na technicko-ekonomickou stránku jeho konkurenceschopnosti. Ve druhé polovině devadesátých let a po roce 2000 se pokles rozsahu zemědělské produkce zpomalil a výraznější sniţování rozsahu výroby je zaznamenáváno jen v některých odvětvích výroby, především ţivočišné. Problematika niţší techniko-ekonomické efektivnosti související s poklesem intenzity zemědělské výroby však zŧstává nepřekonána.

MATERIÁL A METODY

Vyhodnocení vývoje intenzity zemědělské výroby ČR v mezinárodní komparaci se opírá o databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ), Eurostatu, Evropské komise DGAGRI (European Commision DGAGRI), Faostatu, Organizace OSN pro výţivu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations – FAO).

Mezinárodní komparace je zaměřena na následující „pŧvodní“ země Evropské unie – Německo, Francii, Nizozemí, Rakousko. Přičemţ Německo a Francie představují rozhodující producenty EU a Nizozemí spolu s Rakouskem jsou zástupci zemí s vysokou intenzitou. Do komparace byly vybrány také „nové členské země“ – Polsko, Slovensko a Maďarsko. Mezinárodní srovnání se soustřeďuje na období let 1985 aţ 2009, kdy jsou k dispozici zdrojová data z databáze organizace FAO.

VÝSLEDKY

Dlouhodobý vývoj intenzity zemědělské výroby v České republice

V období let 1950 aţ 2008 je moţné vymezit tři etapy vývoje zemědělské produkce u nás (viz také graf č. 1). V prŧběhu první etapy (od 1950 do roku 1989) došlo přibliţně k 70% zvýšení objemu zemědělské produkce oproti výchozímu sledovanému roku 1950, jedná se o období, kdy bylo prvořadým cílem našeho zemědělství obnovit zemědělskou výrobu, a to zejména v poválečném období a následně zajistit soběstačnost potravin pro obyvatelstvo. Přebytky po dosaţení soběstačnosti byly exportovány, zejména do některých bývalých socialistických zemí. Z hlediska struktury zemědělské výroby docházelo k rychlejšímu rŧstu ţivočišné výroby, kde byl zaznamenán nárŧst o 94 %, v případě rostlinné produkce se jedná o cca 50 % zvýšení objemu produkce ve srovnání s rokem 1950.

Druhá etapa (po roce 1989 aţ do roku 1996) je charakteristická výrazným poklesem zemědělské produkce o 30 %, přičemţ ţivočišná produkce poklesla o 34 % a rostlinná o 23 %.

(26)

26

Graf č. 1 Vývoj zemědělské produkce v České republice

Zdroj: ČSU, vlastní výpočty

Poznámka: Zemědělská produkce ve stálých cenách 1989

Podle BEČVÁŘOVÉ (2003) je moţné mezi hlavní vlivy vedoucí k razantnímu poklesu objemu zemědělské produkce ČR po roce 1989 zařadit následující skutečnosti:

Realizaci ekonomické reformy v ČR v 90. letech, která výrazně ovlivnila poptávku na trhu zemědělských produktů a potravin.

Reformu zemědělského sektoru, která zahrnovala obnovu vlastnických vztahů k půdě a ostatnímu zemědělskému majetku, privatizaci státního zemědělského sektoru a transformaci druţstev.

Podstatné změny vnějších podmínek rozvoje zemědělství, zejména výrazné omezení podpory zemědělství dotacemi a nepřímé podpory cen zemědělských výrobců formou záporné daně z obratu u potravin.

Transformace českého zemědělství probíhala v době narŧstajících problémŧ s nadprodukcí zemědělských výrobkŧ v EU, coţ spolu s tlakem WTO na liberalizaci agrárního trhu vedlo k poklesu světových cen a v rámci reforem agrárních politik k omezování nadprodukce.

Třetí etapa (po roce 1996), ve které pokračuje mírný pokles zemědělské produkce, pokrývá období před a po vstupu do EU. Pro evropský zemědělský sektor je i v tomto období příznačná nadprodukce (přebytek) zemědělských komodit, coţ se projevuje v mírném poklesu zemědělské produkce u členských zemí EU. Dle výzkumu BEČVÁŘOVÉ a kolektivu (2008) se projevuje rozdílný vývoj zemědělské produkce v pŧvodních a nových členských zemích. Vliv mŧţe mít i skutečnost, ţe nové členské země vstupují na společných trh za odlišných podmínek neţ pŧvodní členské země.

Co se rozsahu zemědělské pŧdy týče, je moţné konstatovat, ţe v prŧběhu celého sledovaného období (mezi roky 1950 aţ 2008) došlo k jejímu poklesu od 429 tis. ha (sníţení o 9 %). V letech 1989 – 2008 došlo k poklesu výměry zemědělské pŧdy o 26 tis. ha, tj. přibliţně o 0,6 %. Nejedná se tedy o rychlý a jednorázový pokles výměry zemědělského pŧdního fondu. Spíš jde o postupné, pozvolné sniţování především v dŧsledku urbanizace.

Z uvedeného vývoje zemědělské produkce a výměry zemědělské pŧdy je zřejmé, ţe vývoj objemu zemědělské produkce ve všech třech etapách byl především dán vývojem intenzity produkce na hektar. Pokles objemu zemědělské produkce v letech 1989 aţ 1996 o 30 % při sníţení výměry zemědělské pŧdy cca o 5 % byl provázen sníţením intenzity zemědělské výroby o 26 %, k výraznějšímu sníţení došlo u intenzity ţivočišné výroby (pokles o 31 %). Sníţení intenzity rostlinné výroby bylo mírnější (pokles o 19 %). V následujícím období let 1997 – 2008 bylo zaznamenáno 10% sníţení intenzity zemědělské produkce a opět

20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 1950 1960 1963 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 mld. Kč HZP HRP HŽP

(27)

27

převaţoval pokles ţivočišné produkce, kde bylo zaznamenáno sníţení o 16 %, intenzita rostlinné produkce poklesla o 3 %. Celkově poklesla intenzita zemědělské produkce od roku 1989 o 34 %, přičemţ pokles ţivočišné produkce na jeden hektar byl 42 % a intenzity rostlinné produkce o 22 %.

Je zřejmé, ţe od roku 1989 dochází v České republice ke sníţení intenzity vyuţití zemědělské pŧdy. Otázkou však zŧstává, do jaké míry je tento vývoj shodný s vývojem intenzity v ostatních zemích Evropské unie a jaký dopad má tato situace na nákladovou konkurenceschopnost našich podnikŧ ve srovnání s podniky zahraničních zemí, neboli jaké je z tohoto hlediska naše postavení v rámci Evropské unie. Část těchto otázek by měla být zodpovězena v podkapitole týkající se mezinárodního srovnání vývoje zemědělství České republiky s vybranými zeměmi EU.

Graf č.2 Indexy vývoje zemědělské produkce na ha v České republice

Zdroj: ČSU, vlastní výpočty

Poznámka: Indexy zemědělské produkce ve stálých cenách roku 1989, 1980=100.

Mezinárodní srovnání vývoje intenzity zemědělství

Co se úrovně intenzity (zemědělské produkce na hektar v mezinárodních dolarech - I$ dle FAOSTAT) týče, je moţné vidět na první pohled značné rozdíly mezi bývalými a nově přistoupivšími zeměmi EU. Jednoznačně nejvyšší intenzity dosahuje Nizozemí (přibliţně 5 000 I$/ha) a Německo (1 750 I$/ha). Stejně jako předchozí uvedené země, také Francie a Rakousko zvyšují ve sledovaném období intenzitu vyuţití zemědělské pŧdy. Skupinu zemí s nízkou úrovní intenzity vyuţití zemědělské pŧdy tvoří Česká republika, Maďarsko a Slovensko, přičemţ v případě Slovenska se jedná o stát s nejniţší zemědělskou produkcí na ha ze sledovaných zemí. Slovenská a Česká republika jsou jediné ze sledovaných zemí, kde je viditelný značný pokles objemu produkce na hektar zemědělské pŧdy po roce 1989. V případě Polska a Maďarska bylo sice také zaznamenáno sníţení intenzity vyuţití zemědělské pŧdy, avšak nebylo tak razantní a jednalo se pouze o přechodné sníţení, coţ dokazují hodnoty dalších let. 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 100,0 110,0 120,0 1950 1962 1965 1968 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 2001 2004 2007 Index HZP/ha Index HRP/ha Index HŽP/ha

Figure

Updating...

Related subjects :