• No results found

Comparison of Selected Life Insurance Products in the Czech Republic

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2021

Share "Comparison of Selected Life Insurance Products in the Czech Republic"

Copied!
63
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)
(2)

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA ÚČETNICTVÍ

Porovnání vybraných produktů životního pojištění v České republice

Comparison of Selected Life Insurance Products in the Czech Republic

Student: Bc. Jana Machurová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Marie Lichnovská, Ph.D.

(3)
(4)

Místopříseţně prohlašuji, ţe jsem celou diplomovou práci vypracovala samostatně.

V Ostravě dne 29. června 2011

(5)

Obsah

1 Úvod ………..1

2 Charakteristika životního pojištění………2

2.1 Právní úprava pojišťovnictví………...2

2.2 Pojem pojištění………..4

2.3 Druhy ţivotního pojištění………..5

2.3.1 Pojištění pro případ smrti………...5

2.3.1.1 Stanovení ceny pojištění pro případ úmrtí……….6

2.3.1.2 Stanovení pojistné částky ke krytí smrti………....6

2.3.2 Pojištění pro případ doţití………..8

2.3.2.1 Dŧchodové pojištění………..9

2.3.2.2 Věnové pojištění………...11

2.3.3 Smíšené ţivotní pojištění………..12

2.3.3.1 Modifikované podoby ţivotního pojištění………13

2.4 Připojištění k ţivotnímu pojištění……….17

2.5 Struktura ceny ţivotního pojištění………17

2.5.1 Hodnocení míry rizika………..18

2.5.2 Technická úroková míra………...19

2.6 Zisk v ţivotním pojištění………..20

2.7 Zproštění od placení pojistného………21

2.8 Daňové zvýhodnění ţivotního pojištění………....21

3 Porovnání vybraných produktů životního pojištění pro různé cílové skupiny………..23

3.1 Trh ţivotního pojištění v České republice………23

3.2 Česká pojišťovna, a. s………...25

3.2.1 Rizikové ţivotní pojištění MULTIRISK………..26

3.3 Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group………...27

3.3.1 Komplexní rizikové pojištění Rubikon……….28

3.4 GENERALI Pojišťovna, a. s……….28

3.4.1 Rizikové ţivotní pojištění Generali………...29

3.5 Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a. s………30

3.5.1 Rizikové ţivotní pojištění Wüstenrot ProSichr……….31

4 Vyhodnocení výsledků získaných porovnáním……….33

4.1 Zadání modelových klientŧ………..33

4.2 Zdravotní dotazník………....35

4.3 Metoda rozhodovací analýzy………35

4.3.1 Posuzovaná kritéria………...37

4.3.2 Metoda párového srovnání………42

4.3.3 Matice prostých uţitností………..43

4.3.4 Matice váţených uţitností……….47

(6)

5 Závěr………51

Seznam použité literatury………..53 Seznam zkratek

Prohlášení o využití výsledků diplomové práce Seznam příloh

(7)

1

1

Úvod

V prŧběhu ţivota člověka dochází k mnoha neočekávaným událostem. Někdy s sebou přináší štěstí a radost, jindy zase situace, bez kterých bychom se klidně obešli. Mnohým z nešťastných událostí lze předejít opatrností a rozumným chováním. Nad neštěstími jako je váţná nemoc, úraz či v nejhorším případě smrt, však nikdo z nás nemá ţádnou moc. Ţivotní pojištění slouţí ke zmírnění dŧsledkŧ negativních dŧsledkŧ nahodilostí.

Uţ sám název, ţivotní pojištění, prozrazuje jeho úlohu. Slouţí především k pojištění ţivota, kryje však i riziko smrti. Právě smrt je jedinou jistotou, kterou na světě máme. Nikdo z nás však neví, kdy a kde nás zastihne.

Ačkoli zájem o produkty ţivotního pojištění i přes přetrvávající hospodářskou krizi neustále roste, ve srovnání s Evropskou unií má Česká republika stále co dohánět. Ţivotní pojištění se na českém pojistném trhu podílí na celkovém předepsaném pojistném pouze 40 %. Zbývajících 60 % celkového předepsaného pojistného tedy připadá pojištění neţivotnímu. V zemích Evropské unie je tento trend přesně opačný. Z tohoto rozdělení lze vyvodit několik závěrŧ. Jedním z nich mŧţe být ten, ţe si lidé cení více svého majetku neţ ţivota. Druhou skupinou lidí jsou ti, kteří spoléhají na to, ţe se jim nemŧţe nic stát.

V dnešní době, kdy je běţné, ţe většina domácností splácí hypotéky, leasingy či úvěry, by mělo být pro člověka, který má rodinu samozřejmostí uzavření ţivotního pojištění. Pokud dojde k úmrtí pojištěného, pojišťovna na sebe přebírá závazky vŧči poskytovateli úvěru. Pozŧstalí jsou tak v této těţké situaci ušetřeni alespoň starostí o přeţití. Klient si mŧţe zvolit téměř libovolný poměr mezi krytím rizika smrti a doţití.

Cílem této práce je komparace vybraných produktŧ rizikového ţivotního pojištění a následný výběr optimální varianty pro 2 rŧzné klienty.

Práce je rozdělena do tří částí. V první části se zabývám charakteristikou ţivotního pojištění. Druhá část práce je věnována krátkému představení vybraných pojišťoven a popisu vybraných produktŧ rizikového ţivotního pojištění. V poslední, třetí části jsou porovnávány vybrané produkty a je nalezena optimální varianta rizikového ţivotního pojištění pro oba modelové klienty. Údaje potřebné pro provedení analýzy byly získány z modelací nabídek, které mi byly poskytnuty pracovníky vybraných pojišťoven.

(8)

2

2

Charakteristika životního pojištění

2.1 Právní úprava pojišťovnictví

Nutnost státní regulace pojišťovací činnosti vyplývá z charakteru pojišťovací sluţby. Jelikoţ dochází k časovému rozdílu mezi placením pojistného a výplatou pojistného plnění, mŧţe dojít v rámci tohoto časového prostoru ke skutečnostem, které by mohly mít negativní dopad na moţnost hrazení závazkŧ ze strany pojistitele vŧči klientŧm. Prostřednictvím regulace se stát snaţí tento moţný negativní dopad zmírnit.

Zvláštnosti pojištění vedou k tomu, ţe konkurence v pojišťovnictví není ani v rozvinutých trţních ekonomikách dostatečným samoregulačním mechanismem zabezpečujícím zájmy pojištěných. Nabídka jednotlivých druhŧ pojištění je velmi rŧznorodá, coţ značně ztěţuje orientaci zákazníkŧ. Z tohoto dŧvodu vyplývá potřeba ochrany klientŧ – pojištěných ze strany státu, tedy existence státní regulace pojišťovnictví. Otázkou však zŧstává, jakou míru státní regulace zvolit. Na jedné straně by tato regulace měla klienty pojišťoven chránit, na straně druhé by ale neměla výrazně omezovat konkurenci na pojistném trhu. Míra regulace by měla umoţnit uplatnění pojistných produktŧ, které budou odpovídat potřebám příslušného období a aktuální ekonomické situace.

Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii vychází základní přístupy k regulaci pojišťovnictví z legislativních norem Evropské unie. Pojišťovací legislativa se v rámci Evropské unie dlouhodobě vyvíjí.

K základním oblastem legislativní úpravy pojišťovnictví patří:  právní úprava vztahŧ mezi klientem a pojistitelem a

 právní úprava podmínek činnosti subjektŧ poskytujících pojišťovací sluţby, zejména pojistitelŧ, pojišťovacích zprostředkovatelŧ, samostatných likvidátorŧ pojistných událostí, případně dalších.

Právní vztah mezi pojistníkem a pojistitelem je vymezen v pojistné smlouvě. Tento právní vztah je upraven zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon o pojistné smlouvě). Zákon o pojistné smlouvě taxativně vymezuje povinné náleţitosti pojistných smluv. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. Písemná

(9)

3

forma pojistné smlouvy není vyţadována pouze v případě, kdy je pojištění zakládáno na pojistnou dobu kratší neţ 1 rok (krátkodobé pojištění).

Pravidla pro podnikání v pojišťovnictví vymezuje zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon o pojišťovnictví). Tento zákon upravuje účetnictví pojišťoven a obsahuje výčet pojistně technických rezerv, které jsou pojišťovny povinny vytvářet včetně určení zpŧsobu jejich investování.

Pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna provozovat pouze na základě povolení České národní banky. Kromě toho musí být její statutární orgán i skutečné sídlo umístěno v České republice.

Pojišťovny z jiného členského státu EU musí mít pro provozování pojišťovací činnosti v České republice úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti, které vydal dozorčí orgán nad pojišťovnictvím členského státu, ve kterém má sídlo.

Systém jediného povolení, tzv. jednotný evropský pas, umoţňuje jakékoliv pojišťovně, zaloţené a registrované v jednom ze státŧ Evropského hospodářského prostoru (EHP) prodávat své produkty na základě pŧvodního povolení v zemi pŧvodu.

Obsah zprostředkovatelské činnosti a činnosti samostatných likvidátorŧ, základní předpoklady pro výkon této činnosti a určení kategorií pojišťovacích zprostředkovatelŧ jsou předmětem zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí).

Do kategorie pojišťovacích zprostředkovatelŧ patří:  vázaný pojišťovací zprostředkovatel,

 podřízený pojišťovací zprostředkovatel,  pojišťovací agent,

 pojišťovací makléř a

 pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ domovským členským státem není Česká republika.

Všechny tyto osoby musí být zapsány do registru pojišťovacích zprostředkovatelŧ, který vede Česká národní banka.

Mezi další významné právními předpisy upravující pojišťovací činnost patří zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen zákon o daních

(10)

4

z příjmŧ), zákon č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen občanský zákoník), vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisŧ a vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisŧ.

V České republice vykonává státní dohled Česká národní banka v rámci konsolidovaného dohledu nad finančním trhem.

2.2 Pojem pojištění

Pojištění lze charakterizovat jako nástroj, pomocí kterého se snaţí ekonomické subjekty řešit negativní dŧsledky nahodilých událostí. Negativní dŧsledky mohou vzniknout jak v dŧsledku pŧsobení přírodních jevŧ (např. choroby, pŧsobení ţivelních sil), tak i vyplynout z pŧsobení samotné lidské společnosti (např. havárie, úrazy).

Riziku nastání negativních dŧsledkŧ nahodilých událostí jsou neustále vystaveny všechny ekonomické subjekty. Z toho dŧvodu lze předvídat vývoj v budoucnosti jen omezeně, coţ ohroţuje jistotu jednotlivých ekonomických subjektŧ.

Rizikem rozumíme moţnost vzniku události, kdy se výsledek odchyluje od cíle s určitou objektivní pravděpodobností (statistickou nebo matematickou). Pravá nejistota je stav, kdy rozdělení pravděpodobnosti nelze specifikovat.

Z hlediska povahy příslušného jevu či procesu mohou realizací příslušného rizika vzniknout buď:

 pouze negativní (záporné) odchylky od cíle, kdy hovoříme o čistém riziku, nebo

 záporné i kladné odchylky od cíle, kdy jde o spekulativní (záměrné) riziko.

Čisté riziko není záměrně lidmi podstupováno, zatímco u spekulativního rizika platí, ţe riziko je příslušnou osobou dobrovolně podstupováno.

(11)

5

2.3 Druhy životního pojištění

Ţivotní pojištění kryje pouze dvě základní události, a to úmrtí a doţití. Současná ţivotní pojištění tyto dvě události rŧzně kombinují, proto existuje mnoho druhŧ a podob ţivotního pojištění. V rámci tohoto produktu bývají často zahrnuta ještě krytí dalších připojištění.

Životní pojištění lze rozdělit na:  pojištění pro případ smrti,  pojištění pro případ doţití,

 smíšené pojištění pro případ smrti nebo doţití.

2.3.1 Pojištění pro případ smrti

Pojištění pro případ úmrtí, které je často označováno termínem rizikové ţivotní pojištění, kryje pouze riziko úmrtí. Na základě prokázání pojistné události (např. úmrtním listem) je sjednaná pojistná částka vyplacena osobě uvedené v pojistné smlouvě – obmyšlenému. Není-li osoba obmyšleného v pojistné smlouvě uvedena, vstupuje pojistné plnění do dědického řízení.

Nejčastějšími dŧvody pro sjednání pojištění pro případ smrti jsou finanční zabezpečení pozŧstalých pojištěné osoby, úhrada závazkŧ pojištěného, úhrada nákladŧ spojených s úmrtím a pohřbem pojištěného apod.

Pojištění pro případ úmrtí se dle způsobu sjednání pojistné doby dělí na:  dočasné pojištění pro případ úmrtí a

 časově neomezené pojištění pro případ úmrtí.

Dočasné pojištění pro případ úmrtí

Dočasné pojištění pro případ úmrtí zahrnuje krytí rizika úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby, tzn. ţe pojistné plnění je vyplaceno pouze, pokud k pojistné události dojde v prŧběhu pojistné doby. Pokud v prŧběhu pojistné doby pojistná událost nenastane, pojistné plnění vyplaceno není. Tato forma ţivotního pojištění je často vyuţívána

(12)

6

v souvislosti s čerpáním úvěrŧ, pŧjček apod. Velikost pojistného plnění se v takovém případě odvíjí od velikosti dluţné částky. Při úmrtí pojistníka je pojistné plnění plně vinkulováno ve prospěch poskytovatele úvěru.

V rámci tohoto pojištění je pojistná částka sjednávána jako konstantní, ale mŧţe být uplatněno i dočasné úvěrové pojištění s klesající pojistnou částkou. Pravidelně se sniţující pojistná částka odpovídá klesající dluţné částce. Částka pojistného se odvíjí od velikosti pravděpodobnosti úmrtí v příslušném věkovém období pojištěného.

Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí

Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí je pojištění, kdy pojistné plnění je vyplaceno vţdy, pouze není znám okamţik jeho výplaty. Toto pojištění bývá v praxi konstruováno tak, ţe je stanoven maximální horní věk jako moţný termín výplaty pojistného plnění (např. 80 let) a současně placení pojistného je omezeno maximálně do určitého věku (např. 65 let).

2.3.1.1 Stanovení ceny pojištění pro případ úmrtí

Pravděpodobnost úmrtí se s rostoucím věkem pojištěné osoby zvyšuje, proto by této pravděpodobnosti měla odpovídat cena pojištění – pojistné. V tom případě by se tedy cena pojištění pro případ úmrtí kaţdý rok zvyšovala, hovoříme tedy o přirozeném pojistném. V praxi však bývá uplatňován jiný postup, kdy je cena pojištění sjednána konstantně na celou pojistnou dobu (konstantní pojistné). Princip spočívá v tom, ţe v prvním období platí pojištěný na pojistném více neţ odpovídá pravděpodobnosti úmrtí. Pojišťovna tedy vytváří z tohoto vyššího pojistného rezervu, kterou pak čerpá v druhé části pojistné doby, kdy platí pojistník na pojistném méně neţ odpovídá pravděpodobnosti úmrtí.

2.3.1.2 Stanovení pojistné částky ke krytí smrti

Aby mohlo být ţivotní pojištění ke krytí smrti, případně jiných pojistných nebezpečí neţivotního charakteru, správně vyuţito, je významnou otázkou, jak stanovit výši pojistné částky. Při volbě optimální pojistné částky lze vycházet z několika přístupŧ, které jsou spojeny s účelem, pro který je ţivotní pojištění sjednáváno a také s podobou ţivotního

(13)

7

pojištění. Obecně by výše pojistné částky v pojištění kryjícím smrt měla odpovídat určitému násobku ročního čistého příjmu pojištěné osoby (to platí zejména, pokud vyţivuje další osoby v rodině a příjmy rodiny jsou závislé na příjmu této osoby) a velikosti nesplacených finančních závazkŧ, pokud nejsou kryty jiným zpŧsobem.

Pojistná částka nemusí být po celou dobu trvání pojištění konstantní. Pokud je pojistná částka stanovena jako rostoucí s ohledem na vývoj indexu spotřebitelských cen (inflace), znamená to, ţe je s ním samozřejmě spojeno navýšení pojistného. Pojistná částka mŧţe být sjednána jako klesající v prŧběhu pojistné doby.

Velikost pojistné částky lze stanovit na základě následujících přístupŧ:  stanovení pojistné částky v závislosti na výši úvěru,

 stanovení pojistné částky v závislosti na výši příjmŧ,  stanovení pojistné částky odvozením od výdajŧ.

Stanovení pojistné částky v závislosti na výši úvěru

Stanovení pojistné částky v závislosti na výši úvěru je typické pro situaci, kdy pojistník sjednává pojištění pro případ smrti v souvislosti s čerpáním úvěru (často hypotečního úvěru). Pokud by osoba, která čerpá úvěr, zemřela, bude částka úvěru splacena z pojistného plnění. Takto stanovená pojistná částka kryje pouze potřeby v souvislosti s potřebou splácení úvěru. Nevýhodou tohoto přístupu je to, ţe nebere v úvahu případné jiné potřeby, zejména rodiny při úmrtí ţivitele rodiny.

Časté bývá pro tyto ţivotní pojistky uplatnění klesající pojistné částky. Z praktického hlediska mŧţe jít o pojistnou částku lineárně klesající nebo pojistnou částku anuitně klesající.

Pokud pojistná částka kaţdoročně poklesne o částku danou podílem o částku, která se rovná podílu vstupní pojistné částky a doby pojištění, hovoříme o pojistné částce lineárně klesající. Hlavní výhodou tohoto přístupu je jednoduchost.

Jestliţe velikost pojistné částky věrně kopíruje splácení úvěru, jedná se o pojistnou částku anuitně klesající.

(14)

8

Stanovení pojistné částky v závislosti na výši příjmů

Stanovení pojistné částky jako násobku příjmŧ souvisí s předpokládanými potřebami, které vzniknou pozŧstalým v případě smrti ţivitele rodiny. Pojistné plnění má po určitou dobu nahradit příjmy, o které rodina v dŧsledku úmrtí přišla.

Potřeby se v individuálních případech liší v závislosti na věku pojištěného a jeho rodinných příslušníkŧ, počtu dětí, majetku a závazcích, které pojištěný má.

Pokud má tedy pojištěný více dětí, měl by mít sjednáno pojištění na vyšší pojistnou částku a stejně tak i osoba, která má další závazky (např. úvěry). Naopak osoba, která vlastní další vyuţitelný majetek, mŧţe mít sjednáno ţivotní pojištění s niţší pojistnou částkou.

Věk osoby sjednávající životní pojištění je jedním z faktorŧ ovlivňujících rozhodování o výši pojistné částky – čím je osoba starší, tím se doporučuje niţší pojistná částka. Ve světě se obvykle v této souvislosti mluví o desetinásobku ročního příjmu. Svou roli hraje také úroveň sociálních dávek v příslušné ekonomice. V podmínkách České republiky je proto doporučována pojistná částka v rozsahu pěti až sedminásobku ročního příjmu pojištěného.

Stanovení pojistné částky odvozením od výdajů

Pokud je pojistná částka v pojištění pro případ smrti odvozena od výdajŧ, vychází se z logiky, ţe při úmrtí má pojistné plnění pokrýt rodině po určitou dobu rozdíl mezi obvyklými výdaji a dalšími příjmy, které bude rodina mít. Při výpočtu se vychází ze struktury příjmů a výdajů rodiny a předpokládaného potřebného počtu let, která by mělo pojistné plnění zabezpečit, kdy se opět vychází z věku pojištěného.

2.3.2 Pojištění pro případ dožití

Tento typ ţivotního pojištění je ve své základní a nejjednodušší podobě obdobou spoření. Mezi ţivotním pojištěním a spořením však existují určité rozdíly (pojišťovna ručí za vklady pojistníkŧ v závislosti na sjednané pojistné částce, nikoli do výšky skutečného vkladu, přerušení placení běţného pojistného je spojeno s určitými sankcemi), proto se pojištění pro případ doţití v této základní podobě obvykle neuplatňuje. V praxi jsou vyuţívány odvozené druhy pojištění pro případ doţití, a to důchodové pojištění a tzv. věnové pojištění.

(15)

9

2.3.2.1 Důchodové pojištění

Důchodové pojištění nabízené komerčními pojišťovnami musíme odlišovat od dŧchodového pojištění, které je poskytováno v rámci sociálního zabezpečení a které je v České republice hrazeno ze státního rozpočtu. Výdaje kryje státní rozpočet z příjmŧ ze sociálního pojištění, které je povinně hrazeno zaměstnanci, zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými. Komerční dŧchodové pojištění představuje nadstavbu nad státem poskytovaný starobní, plný invalidní, částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod.

Z pojistně technického hlediska lze dŧchodové pojištění označit jako pojištění pro případ opakovaného doţití. Pojistným plněním je v tomto případě jeden kaţdý dŧchod a pojistnou událostí vţdy doţití se dalšího termínu výplaty dŧchodu.

Dŧchody mŧţeme konstrukčně rozlišit podle několika kritérií.

Podle způsobu určení okamžiku, kdy se začíná vyplácet dŧchod, se rozlišuje ihned splatný dŧchod od dŧchodu odloţeného.

U ihned splatného důchodu začíná pojišťovna po jednorázovém zaplacení pojistného pojistníkem pravidelně vyplácet pojištěnému dŧchod při postupném doţívání se jednotlivých období věku.

U odloženého důchodu je obvykle po určitou předem sjednanou dobu (tzv. dobu odkladu) placeno pojistné, ze kterého je pak hrazen vyplácený dŧvod. Po uplynutí doby odkladu začíná pojišťovna vyplácet pojistná plnění. Tato podoba dŧchodového pojištění je dnes obvyklejší.

Z hlediska délky výplaty důchodu rozlišujeme dŧchod doţivotní a dŧchod dočasný. Doživotní důchod je vyplácen pojišťovnou ve sjednané výši vţdy, pokud pojištěný ţije.

Na rozdíl od toho je vyplácení dočasného důchodu omezeno jak délkou ţivota pojištěného, tak i sjednanou pojistnou dobou.

Podle frekvence vyplácení dělíme dŧchody na ročně a področně vyplácené a podle okamžiku výplaty rozlišujeme předlhŧtně a polhŧtně vyplácené dŧchody.

I kdyţ lze vyplácet dŧchody ročně, pololetně či v jiných intervalech, nejčastěji jsou sjednávány měsíční výplaty dŧchodu.

Výplaty dŧchodu po uplynutí období, za které má být dŧchod vyplacen, tj. polhŧtní výplaty dŧchodu nejsou v praxi vyuţívány.

(16)

10

Základní forma ţivotního pojištění, které kryje pouze riziko doţití, bývá často doplněna krytím dalších rizik (např. o riziko úmrtí, invalidity). Proto je vhodnější označit dŧchodové pojištění jako pojištění smíšené, neboť kryje i smrt.

U dŧchodového pojištění je vţdy základem sjednání výplat tzv. základního důchodu. Základní dŧchod zaručuje doţivotní předlhŧtní výplatu dŧchodu, přičemţ u odloţených dŧchodŧ lze poţádat o jednorázové vyrovnání po uplynutí doby odkladu. Lze sem téţ vloţit opci, na jejím základě lze během dob odkladu poţádat o změnu základního dŧchodu na dočasný nebo o dřívější či pozdější okamţik počátku výplaty dŧchodu. Dále mŧţe být rozšířeno o poskytnutí dočasného jistého dŧchodu nebo připojištění výhrady vrácení pojistného, pokud dojde k úmrtí pojištěného během doby odkladu. Vrácení všech dosud zaplacených pojistných nebo jejich částí má za cíl zatraktivnit pojištění, protoţe jinak by pojištění zaniklo bez náhrady.

Kromě základního dŧchodu je obvykle moţno sjednat také pozůstalostní a tzv. dočasný důchod.

Pozůstalostní důchod je splatný v případě úmrtí pojištěného osobě uvedené v pojistné smlouvě. V závislosti na konstrukci pojištění je při úmrtí pozŧstalých buď zbylý dŧchod vyplacen v rámci dědického řízení po pozŧstalých, nebo pozŧstalostní dŧchod zaniká bez náhrady.

Dočasný důchod je vyplácen pojištěnému po vzniku plné invalidity před vznikem nároku na dŧchod a zpravidla ve výši základního dŧchodu. Vznik invalidity musí být prokázán pojistiteli vznikem nároku na invalidní dŧchod. Dočasnost dŧchodu se také váţe na délku pobírání invalidního dŧchodu ze sociálního pojištění. Čekací doba má chránit pojistitele před tím, aby klienti nezneuţívali pojistné produkty k vlastnímu obohacení. Čekací doba se neuplatňuje u nárokŧ vzniklých úrazem. Pro výplatu pozŧstalostního a invalidního dŧchodu je nutné, aby uplynula předem stanovená lhŧta od uzavření pojistné smlouvy.

Pro pojistitele nabízející ţivotní pojištění je jedním z velkých rizik riziko dlouhověkosti. S ohledem na prodluţující se očekávanou délku ţivota a pojistné doby, na které mohou být uzavírána doţivotní dŧchodová pojištění, nelze dnes dostatečně přesně kalkulovat pojistné. Pokud si chce nedávno dospělý člověk sjednat doţivotní dŧchodové pojištění, bude mít v pojistné smlouvě jiţ definovánu výši garantovaného dŧchodu, který mu bude vyplácen od jeho dŧchodového věku. Pojistitel v tomto případě zkalkuluje pojistné na základě současných výpočetních podkladŧ. Zejména úmrtnostní tabulky však mohou být za čtyřicet, čtyřicet pět let značně odlišné, coţ povede k porušení principu ekvivalence.

(17)

11

Jestliţe bude udrţen současný trend, pak nebude mít pojistitel vytvořeny dostatečné rezervy na výplatu všech očekávaných splátek dŧchodu.

Proti riziku dlouhověkosti se mohou pojistitelé bránit dvěma zpŧsoby. Prvním zpŧsobem je vytváření dodatečných rezerv pro v minulosti sjednané smlouvy. Druhým zpŧsobem je snaha pojišťovny ošetřit riziko u nově sjednaných smluv, proto je dŧchodové pojištění nabízeno pouze jako jednorázové dŧchodové pojištění, které mŧţe navazovat na rezervotvorné ţivotní pojištění. Po uplynutí pojistné doby u rezervotvorných pojištění je klientŧm nabízeno vyuţití opce na sjednání cenově zvýhodněného dŧchodového pojištění.

Dále je teoreticky moţné sníţit riziko dlouhověkosti u nových klientŧ tak, ţe pojistitel bude uzavírat pojistné smlouvy pouze na pojištění dočasného dŧchodu nebo smlouvy s běţně placeným pojistným pouze jako příspěvkově definované pojištění. Výše dŧchodu je u příspěvkově definovaných pojištění propočtena aţ při uplynutí doby odkladu.

2.3.2.2 Věnové pojištění

Věnové pojištění je pojištění pro případ doţití, které se sjednává na doţití se finančně závislé osoby (dítěte). Klientŧm je toto pojištění prodáváno pod názvy jako stipendijní, studijní, svatební pojištění, pojištění prostředkŧ na výţivu dětí nebo dříve jako sdruţené pojištění mládeţe. Názvy jsou spojeny pouze s marketingovými zájmy prodejcŧ a pojistné plnění není vázáno podmínkou, ţe pojištěný musí začít studovat či vstoupit do manţelství. Toto pojištění zpravidla sjednává jeden z rodičŧ (pojistník), případně oba ve prospěch svého dítěte (pojištěného). Pojistné plnění se vyplácí při dosaţení sjednaného věku (plnoletosti, ukončení školních studií, začátek studia, sňatek apod.) pojištěné osoby (dítěte). Pojistné plnění mŧţe být vyplaceno jednorázově nebo postupně (např. studijní pojištění). Věnové pojištění nelze sjednat vzhledem k vysoké pravděpodobnosti úmrtí dítěte jiţ od narození, ale aţ po uplynutí několika měsícŧ.

Věnové pojištění je určeno na finanční zabezpečení dětí, proto nemá obvykle čistě podobu pojištění na doţití. Často bývá doplňováno o další připojištění, která zvyšují kvalitu pojistné ochrany. Věnové pojištění bývá nejčastěji doplněno o riziko úmrtí rodiče nebo rodičŧ, pojistné nebezpečí invalidity rodiče nebo riziko smrti pojištěného dítěte. V případě smrti rodičŧ je vyplácen pozŧstalostní dŧchod pojištěné osobě nebo mŧţe být jednorázově vyplacena sjednaná velikost pojistné částky. Pokud se stane rodič osobou pobírající invalidní dŧchod, pojištění v tomto případě často zahrnuje i zproštění od placení pojistného. Pojištění

(18)

12

pro případ smrti dítěte, která by nastala do tří let jeho věku, nelze sjednat. Ţivot dítěte nebývá oceňován pojistnou částkou, proto je zpravidla vyplaceno zpět zcela nebo částečně jiţ zaplacené pojistné. V rámci věnového pojištění je moţné sjednat také úrazové připojištění jak pro rodiče, tak pro dítě.

2.3.3 Smíšené životní pojištění

Smíšené životní pojištění kombinuje pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. V praxi bývá nabízeno pod názvem kapitálové ţivotní pojištění. Pojišťovna se zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, ţe se pojistník tohoto dne doţije a v případě, ţe se pojistník tohoto dne nedoţije, je pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby vyplaceno ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí (obmyšleného).

Klasická podoba smíšeného ţivotního pojištění se v prŧběhu vývoje ţivotního pojištění mění ve směru větší variantnosti. Ve smíšeném ţivotním pojištění lze sjednat rŧzné pojistné částky při doţití a při úmrtí. Zpravidla se jedná o vzájemné násobky, např. pojistná částka pro případ smrti bude dvakrát vyšší neţ stejná hodnota pro případ doţití. Další modifikací mohou být rŧzné vývoje jednotlivých pojistných částek v prŧběhu pojistné doby, kdy se mŧţe jednat jak o klesající, tak rostoucí pojistnou částku. Typické bývá rozšiřování smíšeného ţivotního pojištění o krytí dalších pojistných nebezpečí neţivotního charakteru (úraz, invalidita, váţná nemoc apod.).

Specifickou podobu ţivotního pojištění má kolektivní ţivotní pojištění, které popíši v samostatné kapitole.

Smíšené ţivotní pojištění zŧstává i přes nástup nových produktŧ historicky nejprodávanějším ţivotním pojištěním.

Kolektivní životní pojištění

Hlavní charakteristikou kolektivního ţivotního pojištění je sjednání jedné pojistné smlouvy, na základě které dochází k pojištění skupiny osob (pojištěných). Nejčastěji vyskytovaným typem kolektivního ţivotního pojištění je případ, kdy toto pojištění sjednává zaměstnavatel pro své zaměstnance jako součást zaměstnaneckých výhod, kdy je smlouva sjednána mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou. Zaměstnavatel mŧţe hradit předepsané

(19)

13

pojistné ve prospěch svých zaměstnancŧ zcela nebo jen částečně (část pojistného hradí sám zaměstnanec).

Kolektivní pojištění dále vyuţívají zejména profesní asociace, odborové svazy, zájmová sdruţení nebo také úvěroví dluţníci či majitelé platebních karet.

Mezi hlavní výhody kolektivního ţivotního pojištění patří niţší cena oproti individuálně sjednávanému ţivotnímu pojištění. Niţší cena vyplývá z niţších kalkulovaných nákladŧ na uzavření této smlouvy (niţší provize vyplácené zprostředkovatelŧm, hromadné inkaso pojistného, niţší náročnost na správu skupiny pojištěných v rámci jedné pojistné smlouvy, zjednodušené zdravotní oceňování pro celou skupinu).

Přestoţe vychází kolektivní pojištění ze ţivotního pojištění, pro kalkulaci jsou zpravidla vyuţívány principy typické pro neţivotní pojištění. Klíčovými parametry pro výpočet pojistného jsou prŧměrný vstupní věk a prŧměrná pojistná částka, pracovní zařazení, systém slev a přiráţek, škodní prŧběh v minulých obdobích a jiţ zmíněné náklady.

V České republice hraje kolektivní ţivotní pojištění malou roli. Je-li uplatňováno, tak ve své rizikové podobě (krytí rizika úmrtí, úrazu, zdravotního pojištění apod.). Uplatnění rezervotvorné sloţky v kolektivním ţivotním pojištění není předmětem zájmu. Příčinou je v současné době pouţitý přístup státu k daňovým zvýhodněním ţivotního pojištění. Vyuţít daňové zvýhodnění lze pouze za podmínek, ţe pojistník je současně pojištěným. Tzn. aby bylo moţné daňové zvýhodnění vyuţít, zaměstnavatel jej nemŧţe sjednat ve prospěch svých zaměstnancŧ.

2.3.3.1 Modifikované podoby smíšeného životního pojištění

Pojišťovny reagují na potřeby potenciálních pojištěných novými podobami smíšeného ţivotního pojištění, v zájmu přizpŧsobit toto pojištění jejich potřebám a finančním moţnostem. Postupně se vyvinulo tzv. univerzální ţivotní pojištění a dále formy ţivotního pojištění spojené s investováním.

Univerzální životní pojištění

Univerzální ţivotní pojištění vzniklo úpravou smíšeného ţivotního pojištění. Jedná se o pruţné pojištění umoţňující pojištěným rŧznými zpŧsoby přizpŧsobovat rozsah pojistné ochrany svým momentálním finančním moţnostem. V kaţdém okamţiku platnosti pojistné

(20)

14

smlouvy mŧţe pojistník modifikovat pojistné a dobu placení pojistného v závislosti na svých potřebách a finančních moţnostech. Pojistník mŧţe také dočasně zastavit placení pojistného a opět ho obnovit nebo zaplatit pojistné dodatečně jednorázově. Nedostatek peněţních prostředkŧ mŧţe pojistník řešit výpŧjčkou z tzv. spořivé sloţky, z jiţ zaplaceného pojistného, přitom ale nesmí překročit určitý limit zajišťující základní pojistné krytí. Pojišťovna při této výpŧjčce neodečítá manipulační poplatek jako u odbytného.

Univerzální ţivotní pojištění je tvořeno dvěma základními sloţkami, a to spořící sloţkou a sloţkou rizikovou. Pojistné plnění se u spořící sloţky vyplácí při doţití se daného věku. U rizikové sloţky se výplaty pojistných plnění (sjednaných pojistných částek) uskutečňují v případě smrti, úrazu, invalidit, váţné nemoci apod.

Hlavní rozdíl oproti klasickému ţivotnímu pojištění spočívá v reţimu placení pojistného a čerpání naspořených prostředkŧ. Pojistník nemá závazek platit v pravidelných intervalech předem stanovenou výši pojistného, pojistné mŧţe odvádět tak, jak sám uzná za vhodné (tj. lhostejno kdy a kolik). Technické řešení tohoto systému spočívá v tom, ţe nepravidelné příspěvky pojištěného se připisují ve prospěch jeho individuálního účtu, z kterého se pravidelně sráţí rizikové pojistné (pojistné na rizikové ţivotní pojištění a případná připojištění neţivotního charakteru) a zŧstatek tohoto účtu představuje rezervu – spořící sloţka. Pojištěný si tak sám dle svých představ reguluje objem úspor. Jediné, na co musí dbát pojištěný během kontraktu je to, aby nedošlo k vyčerpání jeho účtu a bylo tak z čeho dále hradit rizikové pojistné.

Spořící sloţka (rezerva) se zhodnocuje buď tradičně (v návaznosti na technickou úrokovou míru) nebo ji lze investovat na základě rozhodování pojištěného (jde o kombinaci univerzálního ţivotního pojištění s investičním ţivotním pojištěním).

Po dohodě s pojišťovnou je pojištěnému také umoţněno změnit pojistnou částku pro případ úmrtí (popř. pojistné částky v neţivotních sloţkách). Pojištění se tak mŧţe přizpŧsobovat aktuální ţivotní situaci. Např. u mladého člověka bez finančních závazkŧ se očekává, ţe bude spíše preferovat větší míru úspor a menší míru ochrany pro případ úmrtí. Později, po zaloţení rodiny nebo po získání hypotečního úvěru potřeba pojistné ochrany stoupá a je zapotřebí, aby smlouva uměla tuto změnu potřeb zohlednit. Po odchodu dětí od rodičŧ nebo po splacení úvěru se mŧţe pojistník opět začít více zajímat o tvorbu úspor pro postproduktivní období a vyţadovat méně pojistnou ochranu. Tyto změny není moţné provádět úplně bez omezení, neboť kaţdá flexibilita má samozřejmě svá omezení.

(21)

15

Výhoda pruţnosti univerzálního pojištění oproti tradičnímu ţivotnímu pojištění spočívá i v moţnosti čerpání nahromaděných peněţních prostředkŧ. Pojištěný mŧţe poţadovat výběr části vkladu, výplatu dŧchodu či poskytnutí pŧjčky.

Investiční životní pojištění

Investiční ţivotní pojištění je na rozdíl od předchozích druhŧ ţivotního pojištění charakteristické tím, ţe výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného. Investiční riziko je přitom zcela přesunuto na pojistníka. Investiční ţivotní pojištění je spojením rizikového ţivotního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu. Výsledná hodnota naspořených prostředkŧ tudíţ není předem známa, resp. je závislá na výnosech a ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněţním, devizovém nebo jiném trhu. Klientŧm tedy investiční ţivotní pojištění nabízí vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika.

Při ukládání prostředkŧ investičního pojištění tvoří pojišťovna speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic.

Mezi základní fondy patří obvykle:

 akciový fond – většinou akcie zavedených podnikŧ,

 fond obligací – státní, municipální, bankovní a podnikové dluhopisy,  peněţní fond – krátkodobé cenné papíry typu pokladničních poukázek,  fond státních cenných papírŧ,

 fond cizích měn,

 rŧzné smíšené fondy – kombinují jednotlivé finanční instrumenty.

Investiční fondy jsou rozděleny na podílové jednotky. Kaţdá podílová jednotka představuje nárok na předepsaný podíl příslušného investičního fondu. Klient má v pojišťovně otevřen korunový účet, na který plyne jeho pojistné a ze kterého je strháváno případné rizikové pojistné a správní náklady pojišťovny. Klientovi vedle tohoto účtu náleţí ještě podílový účet, na kterém jsou prostředky ve formě podílových jednotek. Podílové jednotky ve fondech zvolených pojištěným jsou pořizovány za prostředky na korunovém účtu.

V obchodním plánu produktu je obecně definováno, kam mŧţe být pojistné, uloţené ve fondu, investováno. Konkrétní alokaci si pak v povolených mezích definuje sám pojistník. Většinou je na výběr z několika strategií zohledňujících minimálně klientŧv sklon k riziku.

(22)

16

Zkušenější investoři mají moţnost samostatně volit konkrétní investiční instrumenty. Kaţdému klientovi, který uzavřel takovou pojistku, je nutné vést jeho vlastní účet.

Zaplacené brutto pojistné se rozpadá na tři části. Určitá část je spotřebována na úhradu správních (administrativních) nákladŧ. Po tomto odpočtu zbývá netto pojistné, z kterého se hradí rizikové pojistné (pojistné kryjící riziko smrti, popř. některá neţivotní rizika jako úrazy nebo invalidita) a zbytek tvoří rezervu pojistného. Podílové jednotky jsou nakupovány z prostředkŧ na účtu rezerv. Výnosy z podílŧ nejsou vypláceny, ale zvyšuje se o ně hodnota podílŧ.

Přenesením investičního rizika na pojištěného se sice pojišťovna zbavuje závazku vyplácet minimální garantovaný výnos, ale zároveň přichází i o moţnost vytvářet zisk v případě, ţe by dosáhla vyššího zhodnocení rezerv, neţ jaký výnos připisuje klientŧm. Pojišťovna je pak nucena vytvářet zisk z jiných zdrojŧ, kterými jsou především poplatky za správu fondŧ, transakční poplatky a příznivější vývoj úmrtnosti neţ kalkulovaná úmrtnost. Je poměrně běţné, ţe správu jednotlivých fondŧ neobhospodařuje přímo pojišťovna, ale jiná soukromá instituce, a to společnost zcela nezávislá anebo společnost majetkově příbuzná v rámci konsolidovaného celku.

Pro krytí pojistného nebezpečí úmrtí v rámci investičního ţivotního pojištění existují obecně následující varianty konstrukce pojistné částky:

 v základní variantě investičního pojištění vyplácí pojišťovna při úmrtí pojištěného pojistnou částku sjednanou pro případ úmrtí,

 varianta pojistné, kdy v případě smrti pojištěného je vyplacena aktuální hodnota podílových jednotek, nejméně velikost do té doby zaplaceného pojistného,

 varianta „fond a pojistná částka“, kdy v případě smrti pojištěného je vyplacena hodnota podílových jednotek a sjednaná pojistná částka,

 varianta „nejméně pojistná částka“, kdy v případě smrti pojištěného je vyplacena buď sjednaná pojistná částka nebo hodnota podílového fondu v případě, ţe je tato hodnota vyšší neţ sjednaná pojistná částka.

Investiční ţivotní pojištění je charakteristické specifickým přístupem stanovení výše správních nákladŧ, tzn. prostřednictvím škály poplatkŧ spojených s jednotlivými úkony prováděnými v rámci provozu investičního ţivotního pojištění.

(23)

17 Mezi obvyklé správní poplatky patří:

 vstupní poplatek (na úhradu pořizovacích nákladŧ),  měsíční administrativní poplatek,

 inkasní poplatek,

 poplatek na správu investičních fond,  poplatek za výpis z účtu,

 poplatek za změnu alokačního poměru.

2.4 Připojištění k životnímu pojištění

Pro ţivotní pojištění je dnes typické, ţe krytí rizika doţití a úmrtí bývá doplňováno o krytí neţivotních rizik. Připojištění k ţivotnímu pojištění mŧţe nabývat rŧzných podob.

Patří k nim zejména:  úrazové pojištění,  invalidní pojištění,

 pojištění váţných chorob,  nemocenské pojištění,  pojištění dlouhodobé péče.

2.5 Struktura ceny životního pojištění

Pojistné placené pojistníkem za poskytovanou pojistnou ochranu lze sjednat v pojistné smlouvě jako jednorázové pojistné nebo běžné pojistné. Jednorázové pojistné je pojistník povinen zaplatit najednou při uzavření pojistné smlouvy. Běţné pojistné se platí opakovaně na začátku dohodnutých období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně).

Současná ţivotní pojištění umoţňují vkládat do pojištění neočekávaně i volné finanční prostředky. Z pohledu pojišťovny se jedná o zpŧsob, jak získat úspory klientŧ dříve či jejich větší mnoţství.

Cena ţivotního pojištění zahrnuje:  rizikovou sloţku pojistného,

(24)

18  kalkulované správní náklady.

Riziková složka pojistného slouţí k pokrytí pojistného plnění při úmrtí. Velikost této sloţky se odvozuje od pravděpodobnosti úmrtí a jejího vývoje v prŧběhu pojistné doby. Dále je její výše ovlivněna také délkou pojistné doby a velikostí pojistné částky.

Rezervotvorná složka pojistného je určena k pokrytí pojistných plnění při doţití se sjednaného okamţiku pojištěným.

Kalkulované správní náklady pokrývají náklady spojené se správou ţivotního pojištění.

Riziková a rezervotvorná sloţka pojistného tvoří netto (ryzí) pojistné. Brutto (celkové) pojistné je součtem netto pojistného a správních nákladŧ.

Velikost netto pojistného v ţivotním pojištění je ovlivněna následujícími faktory:  velikost sjednané pojistné částky,

 úroveň technické úrokové míry,

 ohodnocení rizika - pravděpodobnosti úmrtí.

Pojistnou částku sjednanou v pojistné smlouvě si pojistník ujednává v pojistné smlouvě v závislosti na jeho finančních moţnostech a záměrech.

2.5.1 Hodnocení rizika

Riziko hodnotíme na základě mnoha faktorŧ ovlivňujících pravděpodobnost úmrtí.

Mezi tyto faktory patří:

 věk pojištěného při vstupu do pojištění (v okamţiku sjednání smlouvy),  délka pojistné doby,

 pohlaví,  zdravotní stav,

 zpŧsob ţivota pojištěného apod.

(25)

19

Ţeny se v prŧměru doţívají vyššího věku, proto je obvykle netto pojistného ţivotního pojištění pro ţeny niţší neţ netto pojistné pro muţe.

V závislosti na ohodnocení rizika se určí velikost netto pojistného v ţivotním pojištění. Příliš vysoké riziko mŧţe vést v některých případech k tomu, ţe pojišťovna odmítne sjednat ţivotní pojištění zájemci o ţivotní pojištění. Pojistitel mŧţe velmi rizikovému klientovi nabídnout i jiný produkt, který bude v jeho případě lépe zohledňovat zvýšenou pravděpodobnost pojistné události.

2.5.2 Technická úroková míra

Technická úroková míra představuje zaručenou minimální míru zhodnocení prostředkŧ vloţených do ţivotního pojištění (zejména jeho rezervotvorné sloţky). Platí pravidlo, ţe čím vyšší je technická úroková míra, tím niţší je pojistné a naopak. Pojišťovna stanovuje velikost technické úrokové míry s ohledem na moţné dosaţené zhodnocení technických rezerv ţivotního pojištění na finančním trhu. Stát reguluje výši technické úrokové míry ve vyhlášce č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisŧ, kde určuje její horní limit.

„Maximální výše technické úrokové míry činí 2,4 %. Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % prŧměrného výnosu z dluhopisŧ vydaných Českou republikou, s dobou splatnosti alespoň 5 let, vydaných během posledních dvanácti měsícŧ bezprostředně předcházejících šesti kalendářním měsícŧm přede dnem, od něhoţ má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost.

Tento limit se nevztahuje na:  investiční ţivotní pojištění,

 ţivotní pojištění s jednorázově zaplaceným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let.“1

1 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 110 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

(26)

20

Nejpozději po uplynutí pojistné doby je pojišťovnou vyplaceno oprávněné osobě pojistné plnění. Velikost vyplaceného pojistného plnění je dána pojistnou částkou sjednanou v pojistné smlouvě, přičemţ mŧţe být zvýšena o předem neznámý podíl na zisku. U novějších podob produktŧ ţivotních pojištění mŧţe být součástí pojistného plnění i časová hodnota vloţených mimořádných pojistných, sníţená o mimořádné výběry.

2.6 Zisk v životním pojištění

Zisk v ţivotním pojištění plyne z:

 vyšších výnosŧ z investování, tzn. ţe zhodnocení technických rezerv ţivotního pojištění na finančních trzích je vyšší neţ garantovaná technická úroková míra,  přebytku nad kalkulovaným rizikem, tedy v případě příznivějšího škodního

prŧběhu neţ byl kalkulován (tzv. technický zisk),

 úspor správních nákladŧ, kdy skutečné správní náklady jsou vyšší neţ správní náklady zakalkulované v ceně.

Pojistné smlouvy obsahují ujednání o velikosti zisku (přebytku) připisovaného pojištěným. Zisk dosahovaný v ţivotních pojištěních je aţ z 90 % rozdělován mezi pojištěné nebo účastníky ţivotního pojištění, a to rŧznými formami.

V české praxi se zisk rozděluje např.:

 pomocí prémií k vypláceným pojistným plněním,  zkrácením doby placení pojistného,

 prostřednictvím sníţení placeného pojistného v prŧběhu pojistné doby,  prostřednictvím dalšího pojištění placeného právě z podílu na zisku apod.

Prémie zaručuje výplatu dopředu sjednaného procenta pojistné částky, pokud smlouva nezanikla v prŧběhu pojistné doby. Zkrácení doby placení pojistného není pojišťovnami příliš uplatňováno. Snížení placeného pojistného v průběhu pojistné doby je vyuţíváno hlavně u rizikových, zejména vinkulovaných pojištění, u nichţ podíl na přebytcích pojistného podléhá v čase jen minimálním výkyvŧm. Poslední zpŧsob rozdělení zisku je pojišťovnami velmi vítaný zdroj nového obchodu.

(27)

21

Během pojistné doby lze poţádat o řadu změn pojištění. V případě poţadavkŧ, které nemají dopad na výši pojistného, se mŧţe jednat o změnu jména či adres, k jejichţ nahlášení je klient zpravidla smluvně zavázán.

Pokud pojistník není schopen platit běţné pojistné, nemusí to mít vţdy za následek zánik pojištění. Pojištění mŧţe po dohodě pokračovat, pokud dojde k redukci pojistné částky nebo k redukci pojistné doby. Pokud se ekonomická situace pojistníka zhorší natolik, ţe není schopen platit ani sníţené pojistné, má pojistník právo ţádat o zrušení pojištění, coţ je spojeno s výplatou tzv. odbytného. Odbytné, tj. zpětný odkup ţivotní pojistky se uplatňuje, pokud pojistník předčasně ukončí platnost pojistné smlouvy. Odbytné zahrnuje částku rezerv pojistného po odpočtu neamortizovaných nákladŧ správní reţie a tzv. manipulačního poplatku. Odbytné je konstruováno tak, aby motivovalo pojištěného, aby sjednané ţivotní pojištění předčasně neukončoval.

2.7 Zproštění od placení pojistného

V rámci ţivotního pojištění mŧţe být umoţněno uplatnění tzv. zproštění od placení pojistného (liberace), zejména pokud by byl během trvání pojištění pojištěnému přiznán plný invalidní dŧchod ze sociálního pojištění. Dále mŧţe být uplatněno tzv. pojištění s výhradou, kdy je pojištění předčasně ukončeno ze stejného dŧvodu jako v předchozím případě a pojištěnému se automaticky vrací podstatná část doposud zaplaceného pojistného.

Vzhledem k tomu, ţe je ţivotní pojištění sjednáváno na delší časové období, musí pojišťovny reagovat na inflaci, a to např. prováděním kaţdoroční valorizace nebo nabízením moţnosti zvyšování pojistné částky na základě dobrovolného zvyšování pojistného, které odpovídá meziroční míře inflace. Pojišťovny zohledňují inflaci také připisováním zisku ze ţivotního pojištění pojištěným nebo zaváděním nových modifikovaných forem ţivotního pojištění, zejména tzv. univerzálního ţivotního pojištění.

2.8 Daňové zvýhodnění životního pojištění

Stát přistupuje k ţivotnímu pojištění jako k jednomu z alternativních nástrojŧ, který kryje potřeby lidí ve stáří. Státy podporují sjednávání ţivotního pojištění prostřednictvím daňových zvýhodnění u ţivotních pojištění. Daňové zvýhodnění se vztahuje pouze na tzv. kvalifikovaná ţivotní pojištění, tzn. ţivotní pojištění, která splňují určitá kritéria.

(28)

22

Obvykle jde o pojištění, které kryje riziko doţití a další kritéria jsou zaměřena na délku pojistné doby a sjednaný okamţik pro výplatu pojistného plnění při doţití.

V České republice se daňová podpora uplatňuje ve formě moţnosti odpočtu zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu, jednak u pojištěného a jednak u jeho zaměstnavatele, pokud svému zaměstnanci přispívá na ţivotní pojištění.

Kvalifikovaná pojištění se vyznačují těmito charakteristikami:

 jedná se o pojištění, které obsahují krytí rizika doţití (spořivou sloţku),

 okamţik výplaty pojistného plnění při doţití se je v pojistné smlouvě sjednán nejdříve pro věk 60 let,

 pojistná smlouva je sjednána nejméně na dobu 5 let,  pojistník je současně pojištěným.

Pokud jsou splněny všechny podmínky, pojištěný si mŧţe odečíst zaplacené pojistné na ţivotní pojištění od základu daně z příjmu, maximálně však ve výši 12 000 Kč za rok a to i v případě, ţe poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

Přispívá-li zaměstnavatel svému zaměstnanci na ţivotní pojištění, mŧţe si zaplacené příspěvky na pojistné ţivotního pojištění nebo na penzijní připojištění zahrnout do nákladŧ z pohledu daně z příjmu, maximálně do výše 24 000 Kč za rok. Zaplacené pojistné současně nepodléhá placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

(29)

23

3

Porovnání vybraných produktů životního pojištění pro různé cílové

skupiny

První část této kapitoly popisuje situaci na českém pojistném trhu. Další část je věnována charakteristice 4 vybraných pojišťoven. Z nabídky kaţdé pojišťovny bude vybrán 1 produkt ţivotního pojištění, který bude podrobněji analyzován.

3.1 Trh životního pojištění v České republice

K 31. 12. 2010 pŧsobilo na českém pojistném trhu 53 pojišťoven, z nichţ je 7 ţivotních, 31 neţivotních a 15 smíšených pojišťoven.

Dalším subjektem pojistného trhu v České republice je Česká asociace pojišťoven (ČAP), která je zájmovým sdruţením komerčních pojišťoven. V současné době sdruţuje 30 řádných členŧ a 3 členy se zvláštním statutem. Od roku 1998 je také řádným členem Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA). Posláním ČAP je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientŧ ve vztahu k orgánŧm státní správy, legislativě a dalším subjektŧm. Na celkovém předepsaném pojistném v České republice se členské pojišťovny České asociace pojišťoven podílí 98 %.

Osobním kontaktem nebo pomocí elektronické pošty jsem oslovila celkově 8 pojišťoven. 4 z pojišťoven byly z porovnání vyloučeny, neboť jejich produkt neodpovídal nastaveným kritériím. Dŧvodem byla nejčastěji nemoţnost připojištění závaţných chorob a omezení max. pojistné částky u jednotlivých rizik. Některé nabídky produktŧ nebylo moţné namodelovat bez spořící sloţky, ačkoli základní podoba rizikového ţivotního pojištění tento prvek nemá zahrnovat. Hodnocení mělo pŧvodně zahrnovat také produkt pojišťovny AXA. Pracovníci pojišťovny však včas nezpracovali poţadovanou nabídku.

Následující podkapitoly jsou věnovány charakteristice 4 vybraných pojišťoven, a to České pojišťovny, pojišťovny Kooperativa, Generali a ţivotní pojišťovny Wüstenrot. Od kaţdé pojišťovny bude vybrán 1 produkt ţivotního pojištění, který bude podrobněji analyzován. V Tab. 3.1 jsou vybrané pojišťovny seřazeny podle podílu předepsaného

(30)

24

pojistného na ţivotním pojištění. Data uvedená v této tabulce jsou graficky znázorněna v Grafu 3.1.

Tab. 3.1 : Předepsané pojistné v životním pojištění vybranými pojišťovnami v roce 2010

Pojišťovna

Předepsané pojistné - životní pojištění

Celkem (tis. Kč) Podíl (v %) Česká pojišťovna, a. s. 15 656 187 22,2 Kooperativa pojišťovna, a. s. 8 357 086 11,8 Generali Pojišťovna, a. s. 2 835 053 4 Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a. s. 437 026 0,6 Zdroj: www.cap.cz + vlastní zpracování

Graf 3.1 : Předepsané pojistné v životním pojištění v roce 2010

Předepsané pojistné na ŽP v roce 2010 - v tis. Kč 15 656 187

8 357 086

2 835 053

437 026

Česká pojišťovna, a. s. Kooperativa pojišťovna, a. s.

Generali Pojišťovna, a. s. Wüstenrot, životní pojišťovna, a. s.

Zdroj: www.cap + vlastní zpracování

Informace o produktech byly čerpány z internetových stránek pojišťoven a z materiálŧ, které pojišťovny samy poskytly. Kvalita informací o produktech rizikového ţivotního pojištění na webových stránkách pojišťoven je však aţ na čestné výjimky velmi slabá, někdy téměř ţádná. Bliţší informace je moţné získat, mimo osobní kontakt s poradcem nebo prostřednictvím telefonního hovoru s pracovníkem infolinky, jen z všeobecných, případně zvláštních pojistných podmínek. Tento převrácený přístup k rizikovému ţivotnímu

(31)

25

pojištění vyhovuje zejména vlastním pojišťovnám, kterým jde především o spořící část pojistky.

3.2 Česká pojišťovna, a. s.

Česká pojišťovna, a. s. (dále jen Česká pojišťovna) je součástí Generali PPF Holdingu B. V. pŧsobícího ve 14 zemích střední a východní Evropy. Historie České pojišťovny sahá aţ do roku 1827, kdy byla v Praze zaloţena První česká vzájemná pojišťovna. Tato pojišťovna zpočátku provozovala pouze poţární pojištění nemovitostí. V druhé polovině 19. století bylo postavení této instituce tak silné, ţe jí neotřásla ani náhrada škod po poţáru rozestavěného Národního divadla. Počátkem 20. století rozšířila svou nabídku klientŧm o ţivotní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Od r. 1991, kdy bylo znovu zavedeno konkurenční prostředí, je největší pojišťovnou na českém pojistném trhu.

Česká pojišťovna nabízí jak individuální ţivotní a neţivotní pojištění, tak i pojištění pro malé, střední a velké klienty v oblasti prŧmyslových a podnikatelských rizik. Je členem České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelŧ.

Česká pojišťovna si jako jediná pojišťovna v České republice nechává vypracovávat plnohodnotné ratingové ohodnocení své schopnosti udrţet si dominantní trţní podíl v ţivotním i neţivotním pojištění. Rating zpracovává agentura Standard & Poor’s, která má k dispozici detailní interní informace o pojišťovně.

Dŧkazem dŧvěry nejen ze strany klientŧ, ale i odborné veřejnosti je i řada prestiţních ocenění, které Česká pojišťovna získala. V letech 2004 aţ 2007 se stala Pojišťovnou roku. Česká pojišťovna se mŧţe jako jedna ze tří společností v České republice pyšnit oceněním Olympijská značka. Z výsledkŧ prŧzkumu Dobrá značka, který provedla společnost Reader’s Digest, vyplývá, ţe Česká pojišťovna zŧstává i nadále nejdŧvěryhodnější tuzemskou pojišťovnou.

Česká pojišťovna nabízí široké spektrum produktŧ ţivotního pojištění:  ţivotní pojištění DIAMANT,

 ţivotní pojištění PATRIOT,  ţivotní pojištění PROFI INVEST,  ţivotní pojištění TOP INVEST,

(32)

26  ţivotní pojištění GARANCE,

 rizikové ţivotní pojištění MULTIRISK,  dětské pojištění SLUNÍČKO PLUS,  dětské pojištění JUNIOR INVEST,  KOMBInované vkladové pojištění,  pojištění pohřbu PIETA,

 dŧchodové pojištění,

 ţivotní pojištění PARTNER,  ţivotní pojištění MANAŢER,  ţivotní pojištění PROFI ŢIVOT,  kolektivní pojištění osob.

Z nabídky České pojišťovny bylo pro účely srovnání vybráno rizikové ţivotní pojištění MULTIRISK.

3.2.1 Rizikové životní pojištění MULTIRISK

Pojištění MULTIRISK je vhodnou volbou pro klienty, kteří potřebují zajistit krytí hypotéky, leasingu nebo úvěru pro případ výpadku příjmu. MULTIRISK poskytuje ochranu při nemoci, zranění, pracovní neschopnosti, ztrátě zaměstnání nebo ztrátě ţivitele a zaplní tak mezeru v rodinném rozpočtu, která by mohla ohrozit finanční stabilitu jeho rodiny. Toto pojištění si mŧţe klient sestavit přesně podle svých potřeb a kdykoli jej přizpŧsobit své momentální ţivotní situaci změnou délky pojištění, výše pojistné částky, počtu pojištěných osob a volitelných pojištění včetně jejich vlastností. Výhodou tohoto produktu je moţnost kombinace pojištění smrti s konstantní pojistnou částkou a klesající pojistnou částkou a zvýhodněné úrazové pojištění pro hlavního pojištěného a aţ 9 dalších osob.

V prŧběhu doby trvání pojištění lze uzavřít i vypovědět tato volitelná pojištění:  úraz,

 pojištění závaţných onemocnění,  pojištění kritických onemocnění,  pojištění pro případ invalidity,  asistenční sluţby,

(33)

27  pojištění pro případ nemoci,

 pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmu.

Úrazové pojištění pro dospělé pokrývá dobu nezbytného léčení úrazu, dobu hospitalizace v nemocnici, trvalé následky úrazu, trvalou invaliditu následkem úrazu, úrazovou smrt a smrt následkem úrazu v motorovém vozidle. Úrazové pojištění pro děti kryje stejná rizika jako u dospělých s výjimkou posledního případu.

3.3 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen pojišťovna Kooperativa) je v současné době druhou největší pojišťovnou na tuzemském pojistném trhu. Tato pojišťovna byla zaloţena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa. Spadá do kategorie univerzálních pojišťoven, která nabízí veškeré sluţby a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro firemní klienty od drobných podnikatelŧ aţ po velké korporace. Stejně jako Česká pojišťovna je i Kooperativa členem České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelŧ.

Oblibu Kooperativy dokládají ocenění, jichţ je drţitelem. V roce 2008 aţ 2010 zvítězila v anketě Pojišťovna roku. V soutěţi Zlatá koruna 2010 v kategorii ţivotního pojištění se umístil na 2. místě produkt PERSPEKTIVA 7 BN. Kooperativa slavila úspěch také v oblasti neţivotního pojištění, kde její produkty obsadily první dvě příčky.

V nabídce Kooperativy najdeme tyto produkty:  univerzální ţivotní pojištění PERSPEKTIVA,  komplexní rizikové pojištění RUBIKON,  kapitálové ţivotní pojištění HARMONIE,  dětské pojištění PERSPEKTIVA.

Produktem, který bude zástupcem pojišťovny Kooperativa, je komplexní rizikové pojištění RUBIKON.

(34)

28

3.3.1 Komplexní rizikové pojištění RUBIKON

Stejně jako všechna riziková pojištění slouţí produkt Rubikon k zabezpečení rodiny pojištěného v případě, ţe by se mu cokoli stalo. Rubikon umoţňuje zvolit si rozsah pojistných rizik a kdykoli v prŧběhu pojistné doby zvyšovat či sniţovat pojistné částky nebo zavádět či rušit pojistná rizika. Vstupní věk pojištěného se pohybuje v rozmezí od 15 let do 74 let. Tento produkt lze sjednat i jako krátkodobé pojištění pouze na 1 rok, maximálně však do věku 75 let. Klient má moţnost tímto pojištěním pokrýt jistinu hypotéky. V případě ročního, pŧlročního nebo čtvrtletního placení je poskytována sleva ve výši 3 – 7 %.

V rámci pojištění RUBIKON lze připojistit tato rizika:  smrt,

 váţná onemocnění,  pracovní neschopnost,  pobyt v nemocnici,

 plná invalidita s výplatou dŧchodu,

 plná invalidita zpŧsobená úrazem s výplatou dŧchodu,  smrt následkem úrazu,

 trvalé následky úrazu s progresivním plněním,  pracovní neschopnost v dŧsledku úrazu,  pobyt v nemocnici v dŧsledku úrazu.

3.4 GENERALI Pojišťovna a. s.

Generali Pojišťovna a. s. (dále jen pojišťovna Generali) vlastní jako jediná pojišťovna v České republice certifikát kvality podle mezinárodní normy ISO 9001 : 2008. První pobočka Generali byla otevřena v Praze v roce 1832. Významným milníkem byl rok 1945, kdy došlo dekretem prezidenta republiky ke znárodnění soukromých pojišťoven, tedy i Generali. Po téměř 50 letech se Generali vrátila do České republiky jako zastoupení rakouské pojišťovny Erste Allgemeine a navázala tak na svou, více neţ stoletou, tradici v českých zemích. V roce 1995 došlo k transfomaci zastoupení společnosti Erste Allgemeine v akciovou společnost Generali Pojišťovna a. s. Generali PPF Holding, který pŧsobí v zemích

(35)

29

střední a východní Evropy, zahájil svou činnost v roce 2008. Součástí tohoto holdingu je vedle pojišťovny Generali také Česká pojišťovna.

Pojišťovna Generali je schopna nabídnout svým klientŧm rozsáhlý servis a bezplatné poradenství při volbě optimálního pojistného krytí. Široký pojistný program je díky husté síti zastoupení snadno dostupný na celém území České republiky.

Předmětem podrobnější analýzy bude rizikové ţivotní pojištění Generali.

3.4.1 Rizikové životní pojištění Generali

Generali umoţňuje klientŧm vybrat si ze dvou variant rizikového pojištění:  rizikové ţivotní pojištění za běţně placené pojistné,

 rizikové ţivotní pojištění se sniţující se pojistnou částkou za běţně placené i jednorázově placené pojistné.

Jedná se o velmi levné pojištění, jehoţ pojistná ochrana platí jiţ 5. den od sepsání návrhu do okamţiku počátku pojištění. Klient má moţnost rozdělit si platby běţného pojistného na roční, pololetní, čtvrtletní či měsíční splátky. Pojistná částka i pojistné jsou kaţdoročně aktualizovány jako ochrana proti znehodnocení pojištění vlivem inflace.

Rizikové ţivotní pojištění za běţně placené pojistné mŧţe slouţit také jako dodatečná ochrana k jiţ existujícímu pojištění pro případ smrti nebo doţití.

Specifickou vlastností druhé varianty je kaţdoroční sniţování pojistné částky o 1/n - tinu (kde n je pojistná doba) se zkrácenou dobou placení. Toto pojištění je moţné pouţít pro banku či spořitelnu jako jednu z garancí na poskytnutí pŧjčky nebo úvěru.

Pojistnou ochranu lze rozšířit o následující doplňková pojištění:

 pojištění pro případ smrti zpŧsobené úrazem,  pojištění plné invalidity,

 pojištění závaţných onemocnění,

 pojištění trvalých následkŧ úrazu s progresivním plněním (od 10 % nebo

od 0,001 %),

 denní odškodné za dobu nezbytného léčení úrazu,

References

Related documents

Although BT549 and SUM1315 cells could not form colonies, the other FBP1-expressing BLBC cell lines had significantly fewer colonies than their corresponding vector controls;

It can generally be concluded that the majority of correctional officers believe that Correctional counselling is an indispensable tool for rehabilitating inmates through

In the next step, temperature measurements based on the test system were carried out using the water bath at three points of 10, 25, 42 °C (100 readings at each temperature) for

where, is the variable of interest to be explained, Xi is a vector of standard explanatory variables, representing the intelligence quotient (IQ) is the

features are a full width cast iron balcony at the second floor level sup- >orted on graceful double scroll cast iron brackets and elaborately molded ^st iron arched lintels

However, if policy makers in Turkey do not create instability in the financial markets, foreign exchange rates, namely the US dollar and the German mark do not show risky

The maximal Brunauer–Emmett–Teller surface area of the resultant activated carbon, produced by using the impregnation (ZnCl 2 /dried water- melon rind) ratio of 2/1 at the

A detailed analysis of firm-level productivity in Malawi was carried out by the Regional Programme on Enterprise Development (RPED 2006) and showed that the poor investment