• No results found

Embedded Asterisk PBX

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2021

Share "Embedded Asterisk PBX"

Copied!
82
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)ˇ – Technicka´ univerzita Ostrava VSB Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra telekomunikaˇcn´ı techniky. ´ Diplomova´ prace Embedded Asterisk PBX. 2012. Josef Stoklasa.

(2)

(3) Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně. Uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal..

(4) ˇ akovi Ph.D. za odborn´e R´ad bych na tomto m´ıstˇe podˇekoval panu Doc.Ing. Miroslavu Vozn´ konzultace, bez nichˇz by tato pr´ace nikdy nevznikla a tak´e Ing. Janu Rozhonovi za asistenci pˇri z´atˇezˇ ovych ´ testech Asterisk PBX..

(5) Abstrakt VoIP telefonie je nyn´ı v dob´ach expanze a je st´ale cˇ astˇeji pouˇz´ıvanou technologi´ı pro real´ redna (d´ale jen PBX) na izaci firemn´ı, ale i soukrom´e telefonie. Softwarov´a poboˇckov´a ustˇ b´azi Asterisk je dnes velmi obl´ıbenou variantou pro rˇ eˇsen´ı firemn´ı telefonie a to pˇrede˚ na zˇr´ızen´ı. Nese vˇsak s sebou nemal´e n´aklady na vˇs´ım d´ıky velmi n´ızkym ´ n´akladum ´ ern´e provoz a to hlavnˇe co do spotˇreby elektrick´e energie. N´aklady jsou tedy pˇr´ımo umˇ elektrick´emu pˇr´ıkonu dan´eho hardware na nˇemˇz Asterisk PBX provozujeme. Tato Diplomov´a pr´ace pojedn´av´a o minimalizaci n´akladu˚ na provoz PBX s ohledem na co moˇzn´a ´ rednejmenˇs´ı ztr´atu vypoˇ a z´arovenˇ moˇznosti rozˇsiˇritelnosti takov´eho ustˇ ´ cetn´ıho vykonu ´ ny jako celku v komplexn´ı s´ıt’ovy´ miniserver, jenˇz je d´ale nazyv´ a n jako HomeRouter. ´ C´ılem t´eto pr´ace je navrhnout a zrealizovat uceleny´ minimalisticky´ syst´em zvl´adaj´ıc´ı ˚ vˇsechny bˇezˇ n´e funkce softwarov´e PBX, pˇriˇcemˇz je kladen duraz pr´avˇe na minim´aln´ı energetickou n´aroˇcnost. Takov´ato zaˇr´ızen´ı se dnes bˇezˇ nˇe nazyvaj´ ´ ı term´ınem SOHO (Small Office/Home Office). V posledn´ı cˇ a´ sti t´eto pr´ace budou tak´e zm´ınˇeny moˇzn´e rozˇs´ırˇ en´ı ucelen´eho minimalistick´eho syst´emu o dalˇs´ı serverov´e aplikace uˇz´ıvan´e miniserverem HomeRouter jako je HTTP server, FTP server, SMB server, VPN koncentra´ tor a dalˇs´ı. ˇ a´ slova: SOHO, Asterisk PBX, VoIP telefonie, Alix.2D13, Voyage Linux, protokol Kl´ıcov SIP, x86 architektura, Ethernet, Wi-fi, QoS,. Abstract VoIP is currently at the time of expansion and is still more frequently used technology for real-time communication. Software branch exchange (PBX) based on Asterisk is very popular solution for corporate telephony at this time. Because Asterisk is open-source software, in that case gratis, therefor is his running related only with energy cost. Energy cost in this case is direct proportional for power consumption of hardware where Asterisk PBX is running. Therefor this theses is focused on minimalisation of energy cost needed for Asterisk PBX running with reference to minimal lost of computational power. Also is this project focused on chances of additional network services running also on this PBX, and thus create complex mini-server which is further named as HomeRouter. Specific of this project is emphasization for minimal energy cost related with network services running on specified hardware. This devices are usually named as SOHO (Small Office/Home Office). In last section of this theses is also described howto implement.

(6) additional network services running on HomeRouter as HTTP, FTP, SMB server, VPN concentrator and so on. Keywords: SOHO, Asterisk PBX, VoIP telephony, Alix.2D13, Voyage Linux, protocol SIP, x86 architecture, Ethernet, Wi-fi, QoS,.

(7) Seznam pouˇzitych ´ zkratek a symbolu˚ ACD ATM DiffServ DTMF FTP GNU GPL HTML HTTP IntServ ISP IVR NAT PBX QoS RTD SIP SMB SOHO SSH SSL VoIP VPN Wi-fi WINS. – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –. Automatic Call Distribution Asynchronous Transfer Mode Differentiated Services Dual-Tone Multi-Frequency File Transfer Protocol GNU’s Not Unix General Public Licence Hyper Text Markup Language Hyper Text Transfer Protocol Integrated Services Internet Service Provider Interactive Voice Response Network Address Translate Private Branch eXchange Quality of Service Round-Trip Delay Session Initiation Protocol Server Message Block Small Office/Home Office Secure Shell Secure Socket Layer Voice over Internet Protocol Virtual Private Network Wirelless Fidelity Windows Internet Naming Service.

(8) 1. Obsah 1. ´ Uvod 1.1 Motivace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 N´aplnˇ pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 6 6 6. 2 Projekt Asterisk 7 ˇ e sluˇzby Asterisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Doplnov´ 8 2.2 Popis podporovanych ´ rozhran´ı, kan´alu˚ a kodeku˚ v Asterisk . . . . . . . . 11 2.3 Architektura Asterisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.4 Priorizace toku dat, metody obsluhy paketovych ´ front a podpora znaˇckov´an´ı provozu v Asterisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3 HW platforma ALIX a green computing 3.1 Platforma ALIX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Green Computing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 26 26 33. 4 Implementace Asterisku na HW ALIX 4.1 Voyage Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Instalace Voyage Linux na ALIX.2D13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Instalace a nastaven´ı Asterisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 37 37 38 41. 5 Posouzen´ı energetick´e n´aroˇcnosti a porovn´an´ı se souˇcasnymi syst´emy ´ 5.1 Porovn´an´ı spotˇreby vzorov´e PC sestavy a desky ALIX.2D13 . . . . . . . . 5.2 Kalkulace n´avratnosti investice do Embeded Asterisk PBX . . . . . . . . .. 47 47 48. 6 Zhodnocen´ı dosaˇzenych u˚ ´ vysledk ´ 6.1 Mˇerˇ en´ı datov´e propustnosti Embedded Asterisk PBX . . . . . . . . . . . . 6.2 Mˇerˇ en´ı poˇctu souˇcasnˇe obslouˇzenych ´ SIP hovoru˚ . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Moˇznosti rozˇs´ırˇ en´ı Embedded Asterisk PBX na miniserver HomeRouter .. 50 50 51 55. 7 Z´avˇer. 60. 8 Reference. 61. Pˇrı´lohy. 64. A Konfigurace a n´avody A.1 Postup pro instalaci voayge linux z LiveCD . . . . . . . . . . . . . . . . . . A.2 Nastaven´ı souboru sip.conf pro testov´an´ı pomoc´ı SIPP . . . . . . . . . . . A.3 Soubor extensions.conf pro testov´an´ı pomoc´ı SIPP bez souˇcasn´eho nahr´av´an´ı hovoru˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A.4 Soubor extensions.conf pro testov´an´ı pomoc´ı SIPP se souˇcasnym ´ nahr´av´an´ım hovoru˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A.5 Konfigurace extensions.conf pro funkci podm´ınˇen´eho nahr´av´an´ı . . . . . .. 65 65 66 67 67 68.

(9) 2. A.6 Nastaven´ı souboru˚ interfaces a hostapd.wlan0.conf pro vytvoˇren´ı AP . . . . A.7 Nastaven´ı souboru dnsmasq.conf pro funkci DHCP serveru . . . . . . . . . A.8 Nastaven´ı souboru vsftpd.conf pro funkci FTP serveru . . . . . . . . . . . . A.9 Nastaven´ı souboru lighttpd.conf pro funkci HTTP serveru . . . . . . . . . . A.10 Nastaven´ı souboru smb.conf pro sd´ılen´ı v s´ıt´ıch Windows . . . . . . . . . . A.11 Nastaven´ı souboru config.xml pro sd´ılen´ı multim´edi´ı pomoc´ı UPnP/DLNA A.12 Nastaven´ı souboru mpd.conf pro funkci s´ıt’ovˇeho pˇrehr´avaˇce hudby . . . . A.13 Nastaven´ı konfiguraˇcn´ıch souboru˚ pro funkci VPN koncentr´atoru . . . . .. 68 69 69 70 70 71 74 74.

(10) .       

(11)    ,  6 9 ' +.  

(12)  

(13)                           .        ! 

(14)              .  "# $ %#  %

(15)  &&& '()*((      . + "# $ !

(16) - ".  /00

(17) 12

(18) 34         . + 5$ 

(19) # 

(20)  ) %#              . , 7- 

(21)  0   8  0343% 3       . , "# $ !

(22) - 8  .  /0 30                  . , 

(23) -

(24) 0 /:;                                      . 9 <30 - 

(25) $  3 0 3-=                 . +. ( > 7 $ . 0 0- >3 $ %              . ,9  > 7 > $ . 0 0- >3 (? %   .@            . ,9  > 7 &7

(26)

(27)

(28) /0 30 =; >3 (? %   .@       . ,'  . -   > 7A !. &7

(29)

(30)

(31) /0 30 =;.      . ,' ,  B3# #03  0> 7   433.  . ,+  >3 $ 03  003 &7

(32)

(33)

(34) /0 30 =;   . (.

(35) 4. ´ u˚ Seznam obrazk 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18. Blokov´e sch´ema architektury Asterisku (pouˇzito se souhlasem autora [3]) 16 Vliv variability zpoˇzdˇen´ı - jitter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Srovn´an´ı r´amcu˚ ISL a 802.1Q (pouˇzito se souhlasem autora [10]) . . . . . . 18 IP z´ahlav´ı s poˇzit´ım a bez pouˇzit´ı DiffServ (pouˇzito se souhlasem autora [10]) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Princip obsluhy paketovych ´ front metodou MDRR (pouˇzito se souhlasem autora [11]) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Princip obsluhy paketovych ´ front metodou WFQ (pouˇzito se souhlasem autora [11]) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 AMD Geode LX 800 (500MHz) CPU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Blokov´e sch´ema architektury AMD Geode LX [21] . . . . . . . . . . . . . . 32 Test vykonosti AMD Geode LX800 uv´adˇen vyrobcem [21] . . . . . . . . . 34 ´ ´ ALIX.2D13 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Logo Voyage Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 ´ Uvodn´ ı obrazovka LiveCD Voyage Linux v emul´atoru Qemu . . . . . . . 40 Grafick´e rozhran´ı Asterisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Vysledek pr´ace - Embedded Asterisk PBX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 ´ Testov´an´ı Asterisk PBX n´astrojem SIPP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 Graf vyt´ızˇ en´ı CPU v z´avislosti na poˇctu souˇcasnych ´ hovoru˚ . . . . . . . . 53 Vyt´ızˇ en´ı CPU procesem asterisk pˇri 40-ti souˇcasnych ´ hovorech bez a s nahr´av´an´ım hovoru˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 GMPC - Klient pro ovl´ad´an´ı MPD serveru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58.

(36) 5. ´ ´ Seznam vypis ´ u˚ zdrojoveho kodu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23. Pˇr´ıkaz pro mapov´an´ı Linux socket priority na 802.1p CoS . . . . . . . . . . Parametry v konfiguraˇcn´ım souboru iax.conf pro nastaven´ı ToS a CoS . . . Parametry v konfiguraˇcn´ım souboru sip.conf pro nastaven´ı ToS a CoS . . . Instalace virtu´aln´ıho stroje Qemu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Staˇzen´ı posledn´ı verze Voyage MPD pˇres pˇr´ıkazovou rˇ a´ dku . . . . . . . . Kontrola identifik´atoru disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spuˇstˇen´ı Qemu pro zaveden´ı Voyage Linux ze staˇzen´eho LiveCD . . . . . Instalace Voyage Linuxu na CF kartu - krok 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . Instalace Voyage Linuxu na CF kartu - krok 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . Instalace Voyage Linuxu na CF kartu - krok 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . Ovˇerˇ en´ı korektn´ıho zav´adˇen´ı syst´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Instalace Asterisku ve Voyage Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Instalace grafick´eho rozhran´ı pro Asterisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastaven´ı souboru http.conf potˇrebn´a pro spr´avnou funkci Asterisk GUI . Nastaven´ı v souboru manager.conf potˇrebn´a pro spr´avnou funkci Asterisk GUI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastaven´ı v souboru sip.conf potˇrebn´a pro z´akladn´ı zprovoznˇen´ı SIP telefonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastaven´ı v souboru extensions.conf potˇrebn´a pro z´akladn´ı zprovoznˇen´ı SIP telefonie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastaven´ı monitorov´an´ı hovoru v souboru extensions.conf . . . . . . . . . Mˇerˇ en´ı TCP propustnosti v r´amci jedn´e pods´ıtˇe . . . . . . . . . . . . . . . Mˇerˇ en´ı TCP propustnosti mezi dvˇema pods´ıtˇemi . . . . . . . . . . . . . . . Mˇerˇ en´ı CPU n´astrojem top . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvyˇ ´ sen´ı priority procesu asterisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bezdr´atov´e rozhran´ı wlan0 po zapojen´ı karty CM9 . . . . . . . . . . . . . .. 24 25 25 39 39 39 39 40 41 41 41 41 42 43 43 44 44 45 51 51 53 54 56.

(37) 6. 1. ´ Uvod. 1.1 Motivace ˇ Zijeme v dobˇe kdy internetov´a komunikace vl´adne svˇetu. Na dneˇsn´ım telekomuˇ ıc´ı jakoukoliv komunikaci v re´aln´em nikaˇcn´ım trhu se pohybuje nem´alo aplikac´ı umoˇznuj´ cˇ ase, at’ uˇz komunikaci textovou, hlasovou cˇ i komunikaci s moˇznost´ı videopˇrenosu. Ne˚ jrychlejˇs´ım a zpravidla nejv´ıce pouˇz´ıvanym komunikace ve firemn´ı sv´erˇ e vˇsak ´ zpusobem ˚ av´a komunikace hlasov´a a to pˇredevˇs´ım d´ıky mobiln´ım telefonum. ˚ st´ale zust´ Dennˇe za˚ nemal´e pen´ıze. mˇestnanci firem protelefonuj´ı stovky minut, za nˇezˇ firma plat´ı oper´atorum ˚ zeme s vyuˇzit´ım VoIP telefonie uˇsetˇrit Zamˇerˇ´ıme-li se na odvˇetv´ı pevn´e telefonn´ı s´ıtˇe, muˇ ´ cty. Proto je tak´e potˇreba zohlednit n´aklady na i v´ıce neˇz dvˇe tˇretiny n´akladu˚ za telefonn´ı uˇ ˚ ejˇs´ı rˇ eˇsen´ı. Nemus´ıme vˇsak zustat ˚ provoz takto rˇ eˇsen´e telefonie a hledat nejschudnˇ jen u odvˇetv´ı pevn´e telefonn´ı s´ıtˇe, jelikoˇz naprost´a vˇetˇsina dnes dostupnych ´ tzv. chytrych ´ telefonu˚ (SmartPhone) m´a obvykle VoIP klienta instalovan´eho bud’to nativnˇe, cˇ i pˇr´ıpadnˇe ˇ ıc´ı tento zpuzob ˚ existuj´ı dodateˇcn´e aplikace umoˇznuj´ telefonov´an´ı v mobiln´ım telefonu. Z vyˇ ´ se uveden´eho tedy vyplyv´ ´ a, zˇ e hlavn´ı myˇslenkou t´eto pr´ace je navrhnout a zrealizovat komplexn´ı minimalisticky´ syst´em nahrazuj´ıc´ı dnes bˇezˇ nˇe pouˇz´ıvan´e syst´emy, avˇsak s rˇ a´ dovˇe nˇekolikan´asobnˇe menˇs´ı spotˇrebou elektrick´e energie.. ´ nˇ prace ´ 1.2 Napl Jak jiˇz bylo pˇredesl´ano, tato pr´ace pojedn´av´a o vytvoˇren´ı minimalistick´eho syst´emu provozuj´ıc´ıho Embedded Asterisk PBX. Tento Embedded Asterrisk PBX realizuje softwarovou PBX, pˇriˇcemˇz jej lze n´aslednˇe rozˇs´ırˇ it tak´e o dalˇs´ı s´ıt’ov´e sluˇzby jako VPN koncentr´ator, SMB server, FTP server atd. Tento minimalizovany´ server provozuj´ıc´ı nˇekolik s´ıt’ovych ´ sluˇzeb souˇcasnˇe je potom ve zbytku pr´ace, resp. v kapitole 6.3 nazyv´ ´ an Home˚ ˚ pˇriˇcemˇz je optimaliRouter. Duraz je zde kladen na minimalizaci provozn´ıch n´akladu, zov´an tak aby byl jeho vypoˇ pro poˇzadovan´e sluˇzby dostateˇcny´ a mohl tedy ´ cetn´ı vykon ´ v SOHO segmentu trhu nahradit bˇezˇ nˇe bouˇz´ıvan´e PC syst´emy. Vypoˇ tˇechto ´ cetn´ı vykon ´ bˇezˇ nˇe uˇz´ıvanych ´ PC syst´emu˚ je mnohdy vyuˇzit jen z nepatrn´e cˇ a´ sti, avˇsak jejich spotˇreba ˚ ze pohybovat v rˇ a´ dech pˇeti aˇz deseti n´asobku spotˇreby elektrick´e elektrick´e energie se muˇ energie rˇ eˇsen´ı HomeRouter, jak je pops´ano v kapitole 5..

(38) 7. 2 Projekt Asterisk Projekt Asterisk byl naps´an roku 1999 Markem Spencerem, ktery´ je mimo jin´e tak´e ˚ autorem projektu˚ Pidgin messenger, cˇ i L2TP daemon. Puvodnˇ e vznikl jako nadˇsenecky´ projekt, jehoˇz z´amˇerem zpoˇca´ tku nebylo vytvoˇrit robustn´ı a komplexn´ı open-source PBX ´ esˇ nˇe konkuruj´ıc´ı komerˇcn´ım rˇ eˇsen´ım. Jak uv´ad´ı nˇekter´e prameny [13] pˇri vzniku Asuspˇ terisku byl Mark Spencer cˇ erstvym ´ absolventem Auburn University v Alabamˇe, a tehdy ´ se rozhodl napsat vlastn´ı PBX nam´ısto zakoupen´ı komerˇcn´ıho rˇ eˇsen´ı na kter´e udajnˇ e ˚ Marku Spancerovi se pozdˇeji podaˇrilo naj´ıt kolegu jm´enem Jim nebylo dost prostˇredku. Dixon jenˇz naopak vyv´ıjel open-source hardware [4]. Jejich prvn´ım spoleˇcnym ´ krokem bylo vytvoˇren´ı open-source T1 karty. Podaˇrilo se jim tedy spoleˇcnˇe poloˇzit z´akladn´ı stavebn´ı k´amen pro budouc´ı open-source PBX nesouc´ı jm´eno Asterisk. Mark Spencer je pozdˇeji zaoˇzil firmu Digium, kter´a dod´av´a hardware urˇcen pˇr´ımo pro Asterisk (napˇr. T1/E1 /FXO/FXS) a tak´e financuje jeho vyvoj. Asterisk si postupem cˇ asu z´ıskal takovou ´ oblibu, zˇ e je v dneˇsn´ı dobˇe bezesporu nejpopul´arnˇejˇs´ım rˇ eˇsen´ım VoIP telefonie v kat˚ egorii open-source. Co do podpory ruznorodosti komunikaˇcn´ıch hlasovych protokolu˚ ´ nab´ız´ı velice sˇ irokou sˇ k´alu. Podporuje protokoly SIP, IAX (vytvoˇren spoci´alnˇe pro Asterisk), MGCP, H.323 i Cisco propriet´arn´ı protokol Skinny (SCCP). Mezi tˇemito protokoly je dnes nejhojnˇeji pouˇz´ıvanym hardwaru pro ´ protokolem protokol SIP, ktery´ je vyrobci ´ VoIP obl´ıben pˇredevˇs´ım pro moˇznost jednoduch´e implementace. V tˇesn´em z´avˇesu pak, pˇredevˇs´ım v korpor´atn´ıch prostˇred´ıch, nalezneme Cisco propriet´arn´ı hlasovy´ protokol Skinny. Projekt Asterisk at’ uˇz jako celek, nebo jeho cˇ a´ sti, lze provozovat pod licenc´ı GNU General Public License (GPL) a to na platforma´ ch operaˇcn´ıch syst´emu˚ Linux a Unix. ˚ ze plnit ruzn´ ˚ e funkce v dan´e VoIP infrastruktuˇre, pˇriˇcemˇz je pouˇz´ıv´an pˇredevˇs´ım Muˇ ´ celum: ˚ k n´asleduj´ıc´ım uˇ • VoIP gateway pro protokoly MGCP, SIP, IAX, H.323, nebo gateway do PSTN ´ redna (PBX) • Poboˇckov´a ustˇ • Voicemail sluˇzby s adres´arˇ em • IVR server ´ redna (Softswitch) • Softwarov´a ustˇ • Konferenˇcn´ı server • Packet voice server ˇ • Sifrov´ an´ı telefonn´ıch nebo faxovych ´ vol´an´ı • Pˇreklad cˇ ´ısel • Aplikace Calling card • Prediktivn´ı voliˇc (Predictive dialer).

(39) 8 ˇ • Razen´ ı vol´an´ı do front se vzd´alenym ´ zprostˇredkovatelem • Vzd´alen´e kancel´arˇ e“ pro existuj´ıc´ı PBX ” ˚ ze snadno naj´ıt uplatnˇen´ı v Call centrech, veˇrejn´e s´ıti Projekt Asterisk pak tedy muˇ Internet u jednotlivych ISP poskytuj´ıc´ıch VoIP sluˇzby, ve firm´ach vˇsech velikost´ı jako ´ hlavn´ı PBX, cˇ i gateway do PSTN, a v neposledn´ı rˇ adˇe tak´e jako PBX pro odlehl´a firemn´ı pracoviˇstˇe, cˇ i kancel´arˇ e. Pr´avˇe na posledn´ı ze zm´ınˇenych ´ variant je zamˇerˇ ena tato diplo˚ ˚ mov´a pr´ace, pˇriˇcemˇz klade duraz na minimalizaci s sebou nesouc´ıch n´akladu.. ˇ e´ sluˇzby Asterisku 2.1 Doplnov ˇ Asterisk nab´ız´ı nesˇcetn´e mnoˇzstv´ı doplnkov ych kter´e ´ sluˇzeb klasickych ´ i pokroˇcilych, ´ ˇ jsou obvykle poskytov´any pouze n´akladnymi komerˇcn´ımi PBX. Jako doplnkov´ e sluˇzby ´ a funkce nab´ız´ı Asterisk napˇr´ıklad n´asleduj´ıc´ı [13]: ´ cely tarifov´an´ı.Volaj´ıc´ı pˇred volbou cˇ ´ısla vloˇz´ı • ACCOUNT CODE, pouˇz´ıv´a se pro uˇ ˚ kod. ´ Do CDR (Call Detail Recording) se zaznamen´avaj´ı udaje ´ svuj o d´elce hovoru, volan´em cˇ ´ısle, cenˇe, atd... • AUTOMATED ATTENDANT, volaj´ıc´ı je pˇrepojen na poˇzadovanou poboˇcku bez ´ casti spojovatelky. uˇ ˚ zeme ini• AUTOMATIC HOLD, pokud chceme prov´est hovor druhy´ hovor, tak muˇ cializovat bez zavˇesˇ en´ı pˇredchoz´ıho a Asterisk prvn´ı hovor automaticky podrˇz´ı, ˚ zeme zpˇetnˇe vr´atit. pˇriˇcemˇz se k nˇemu muˇ • BLACKLIST, seznam neˇza´ douc´ıch cˇ ´ısel, kter´e jsou jako pˇr´ıchoz´ı hovory odm´ıtnuty. • CALL TRANSFER, jedn´a se o pˇred´an´ı hovoru. • BLIND TRANSFER, je pˇred´an´ı hovoru na jinou poboˇcku bez sledov´an´ı toho, zda hovor nˇekdo pˇrijme, hovor je pˇred´an i s vyzv´anˇen´ım. • CALL DETAIL RECORD, z´aznam hovoru˚ uskuteˇcnˇenych v PBX, ktery´ obsahuje ´ volaj´ıc´ı cˇ ´ıslo, volan´e cˇ ´ıslo, datum, d´elku hovoru a pˇr´ıpadnˇe dalˇs´ı informace. • CALL FORWARDING ON BUSY, pˇr´ıchoz´ı hovor je automaticky pˇresmˇerov´an za podm´ınky, zˇ e je volan´e cˇ ´ıslo obsazeno. • CALL FORWARDING ON NO ANSWER, pˇr´ıchoz´ı hovor je automaticky pˇresmˇerov´an jen tehdy, pokud volan´e cˇ ´ıslo neodpov´ıd´a, tzn. po urˇcit´em cˇ ase. • CALL FORWARDING UNCONDITIONALLY, jedn´a se o okamˇzit´e pˇresmˇerov´an´ı bez podm´ınek. • CALL MONITORING, evidence pˇr´ıchoz´ıch, odchoz´ıch a zmeˇskanych ´ vol´an´ı, pˇr´ı´ ctu. stup pˇres web, uˇzivatel po autentizaci vid´ı seznam vol´an´ı, kter´e se tykaj´ ´ ı jeho uˇ.

(40) 9. ´ ziˇstˇe s moˇznost´ı jeho vyzved• CALL PARKING, odloˇzen´ı hovoru do virtu´aln´ıho uloˇ nut´ı stejnou nebo jinou poboˇckou. ˇ • CALL QUEUING, umoˇznuje rˇ adit pˇr´ıchoz´ı hovory do fronty a vyzved´avat je dalˇs´ım ´ castn´ıkem konkr´etn´ı skupiny. volnym ´ uˇ ˇ • CALL RECORDING, umoˇznuje zaznamen´avat hovory, zaznamenan´e hovory jsou uloˇzeny v poˇzadovan´em form´atu (napˇr. PCM cˇ i GSM) a nab´ıdnuty k pˇrehr´an´ı opr´avnˇen´emu uˇzivateli, pˇrihl´asˇ en´ı prob´ıh´a pˇres https a po zad´an´ı hesla jsou nab´ıdnuty pouze hovory tykaj´ ´ ıc´ı se konkr´etn´ı poboˇcky autentizovan´eho uˇzivatele. ˚ ze pˇrevz´ıt vol´an´ı. • CALL RETRIEVAL, funkce vyvol´a osobu, kter´a muˇ • CALL ROUTING, je provolen´ı na poboˇcku (DDI – Direct Dialing In, provolba). ˇ ˚ • CALL SNOOPING, umoˇznuje odposlouch´avat urˇcenou skupinu telefonu. • CALLER ID, je funkce zobrazen´ı cˇ ´ısla volaj´ıc´ıho a jm´ena volaj´ıc´ıho. • CALLER ID BLOCKING, hovor je odm´ıtnut na z´akladˇe identifikace volaj´ıc´ıho. • CALL WAITING, je upozornˇen´ı na cˇ ekaj´ıc´ı vol´an´ı bˇehem sestaven´eho spojen´ı, po jeho pˇrijet´ı je moˇzn´e stˇr´ıd´an´ı mezi obˇema hovory. • CALL ID ON CALL WAITING, je identifikace dalˇs´ıho volaj´ıc´ıho pˇri prob´ıhaj´ıc´ım hovoru. ˚ ych • CONFERENCE BRIDGING. vytvoˇr´ı konferenci mezi termin´aly ruzn ´ typu˚ jako ´ castn´ıkem, VoIP spojen´ım, apod... lok´aln´ı poboˇckou, vzd´alenou linkou, mobiln´ım uˇ • DATABASE STORE / RETRIEVAL, ukl´ad´a informace o hovorech do DB pro pozdˇejsˇ´ı vyuˇzit´ı. ˇ • DATABASE INTEGRATION, Asterisk umoˇznuje poskytov´an´ı informac´ı o volaj´ıc´ım ´ castn´ıkovi volan´emu pˇred pˇrijmut´ım vol´an´ı nebo bˇehem hovoru. uˇ • DIAL BY NAME, nam´ısto cˇ ´ısla je moˇzn´e volit i jm´eno (jako alias). • DISTINCTIVE RING, jedn´a se o rozd´ılny´ typ vyzv´anˇen´ı zaloˇzeny´ na identifikaci volaj´ıc´ıho. • DUNDI (Distributed Universal Number Discovery), je distribuovany´ syst´em smˇer˚ e servery ov´an´ı, ktery´ v s´ıti Asterisku˚ umoˇzn´ı jednak rozloˇzen´ı z´atˇezˇ e mezi ruzn´ a jednak zvyˇ nˇekter´eho z Asterisk serveru˚ (cluster – ´ sen´ı odolnosti pˇri vypadku ´ ˚ kter´e se navenek tv´arˇ´ı jako jeden velky´ softswitch). nˇekolik Asterisku, • DO NOT DISTURB, aktivac´ı funkce neruˇsit je vol´an´ı pˇresmˇerov´ano na ohl´asˇ en´ı, spojovatelku nebo jinou poboˇcku, apod....

(41) 10. • ENUM, Asterisk podporuje vyhled´av´an´ı telefonn´ıch cˇ ´ısel pˇres DNS, kde je realizov´ano mapov´an´ı telefonn´ıch cˇ ´ısel na jmenn´e identifik´atory (URI), pokud je spojen´ı na vyhledanou URI adresu nedostupn´e, tak se pouˇzije dalˇs´ı pravidlo (napˇr. smˇerov´an´ı pˇres PSTN). ˇ ´ castn´ıkovi interak• INTERACTIVE DIRECTORY LISTING, umoˇznuje volaj´ıc´ımu uˇ tivn´ı vyhled´an´ı volan´eho podle jeho jm´ena v korpor´atn´ım adres´arˇ i. • INTERACTIVE VOICE RESPONSE, IVR je pokroˇcily´ syst´em pro obsluhu pˇr´ıchoz´ıch vol´an´ı, volaj´ıc´ı proch´az´ı hlasovym ´ menu a pomoc´ı volby cˇ ´ısel vol´ı moˇznosti spojen´ı. ´ castn´ık se muˇ ˚ ze pomoc´ı sv´e identifikace • LOCAL AND REMOTE CALL AGENTS, uˇ ˚ vlastn´ı (tzn. s vlastn´ım pˇrihl´asit na kter´ekoliv telefonu a pouˇz´ıvat ho jako svuj cˇ ´ıslem, nastaven´ım sluˇzeb, atd.) • MUSIC ON HOLD, hudba na pˇridrˇzen´e lince, pˇriˇcemˇz audio soubory lze vytv´arˇ et ˚ jednoduchym ´ zpusobem. • PREDICTIVE DIALER, funkce je pouˇz´ıvan´a odchoz´ımi centry vol´an´ı, spojen´ı se sestavuje na z´akladˇe statistick´eho modelu, ktery´ urˇcuje, kdy bude volan´a strana dostupn´a. ´ pro vzd´aleny´ pˇr´ıstup zablokov´an (viz. LO• PRIVACY MANAGER, jestliˇze je kod CAL AND REMOTE CALL AGENTS), potom ruˇcn´ım zad´an´ım cˇ ´ısla Privacy Manager zkontroluje, zda je cˇ ´ıslo na Black listu nebo White listu a podle toho volbu povol´ı nebo zam´ıtne. ˇ • PROTOCOL CONVERSION, umoˇznuje spojen´ı mezi s´ıtˇemi pouˇz´ıvaj´ıc´ımi rozd´ıln´e protokoly. ˇ • REMOTE CALL PICKUP, umoˇznuje vyzvednout hovor, ktery´ vyzv´an´ı na jin´e poboˇcce. ˇ • REMOTE OFFICE SUPPORT, umoˇznuje pˇrihl´asit telefon z jin´e PBX tak, zˇ e m´a vlastnosti lok´aln´ı poboˇcky. ´ • ROAMING EXTENSIONS, jednotliv´e osoby jsou vybaveny cˇ ´ıslem poboˇcky a kodem, pomoc´ı kter´eho se mohou pˇrihl´asit na kter´emkoliv poboˇckov´em telefonu, tato sluˇzba je odliˇsn´a od LOCAL AND REMOTE CALL AGENTS t´ım, zˇ e cˇ ´ıslo poboˇcky, pokud se zrovna nepouˇz´ıv´a, neexistuje v Dialplan. ˇ • VOICEMAIL, umoˇznuje nahr´at vzkaz pro volan´eho, zpˇr´ıstupnit nahran´e vzkazy z telefonu,pˇres web anebo odeslat vzkaz do poˇstovn´ı schr´anky uˇzivatele jako email. • ROUTE BY CALLER ID, hovor je smˇerov´an na z´akladˇe cˇ ´ısla volaj´ıc´ıho na poboˇcku, ´ castn´ıku˚ (Ring Group). do fronty nebo do skupiny uˇ.

(42) 11. ˇ ˇ • SMS MESSAGING, Asterisk umoˇznuje pomoc´ı SMS upozornovat napˇr. zmeˇskan´a ˚ ze to byt vol´an´ı a zanechan´e vzkazy, SMS se pos´ılaj´ı pˇres SMS br´anu (muˇ ´ GSM modem lok´alnˇe pˇripojeny´ k Asterisku). ˇ • SPELL/SAY, funkce umoˇznuje pˇreˇc´ıst text, napˇr. email. • SUPERVISED TRANSFER, je pˇred´an´ı vol´an´ı rˇ´ızen´e automatickym ´ zaˇr´ızen´ım (napˇr. Voice Response Unit), kter´e vyhodnot´ı vysledek pˇred´an´ı – pˇrijato, obsazeno, ne´ vyzvednuto. • TALK DETECTION, funkce um´ı detekovat hovor (rozezn´a z´aznamn´ık od osoby). ´ castn´ıku, ˚ je moˇzn´e ovˇsem dˇelat i konfer• THREE-WAY CALLING, je konference tˇr´ı uˇ ´ castn´ıku˚ (na Asterisku otestov´ano do 30-ti) s vyuˇzit´ım ence o nˇekolika des´ıtk´ach uˇ konferenˇcn´ı m´ıstnosti (Meet-Me). • TIME AND DATE, funkce cˇ te cˇ as a datum volaj´ıc´ımu. ˇ ˚ ymi • TRANSCODING, Asterisk umoˇznuje konverzi mezi ruzn kodeky. ´ • TRUNKING, je funkce pˇripojen´ı do klasick´e telefonn´ı s´ıtˇe pomoc´ı intern´ı karty v Asterisku. Nejnovˇejˇs´ı stabiln´ı verze 1.8 je doplnˇena napˇr´ıklad o funkce jako Podpora spolupr´ace s kalend´arˇ i, Integrace Jabber/XMPP funkc´ı, Call Event Logging (CEL), Call Completion Supplementary Services (CCSS), Advice of Charge (AOC-S, AOC-D, AOC-E), zlepˇsen´a podpora TDM a T.38 faxov´an´ı atd. [14]. ´ u˚ a kodeku˚ v Asterisk 2.2 Popis podporovanych ´ rozhran´ı, kanal Asterisk je od z´akladu navrˇzen jako modul´arn´ı syst´em ktery´ nab´ız´ı moˇznost snadn´e ˇ rozˇsiˇritelnosti. Umoˇznuje implementovat nov´e technologie, pˇriˇcemˇz je jeho c´ılem podporovat nejen vˇsechny aktu´alnˇe dostupn´e, ale i budouc´ı technologie pouˇz´ıvan´e v prostˇred´ı telefonie. Pouˇziteln´a rozhran´ı jsou rozdˇelena do tˇr´ı z´akladn´ıch skupin[1]: • Zaptel hardware • non-Zaptel hardware • packet voice 2.2.1 Zaptel hardware Zaptel hardware vznikl jako open-source alternativa k tehdy dostupne´ mu hardware ˚ ´ TDM, pˇriˇcemˇz jeho tvorba nebyla vubec jednoduchym Bˇezˇ nˇe dostupny´ TDM ´ ukolem. hardware (napˇr. Dialogic, pozdˇeji majetkem Intelu) byl totiˇz patentov´an a nav´ıc byl pˇr´ıliˇs.

(43) 12. drahy. ´ Pro dosaˇzen´ı vymezen´eho c´ıle bylo pˇristoupeno ke zcela inovativn´ı metodˇe. Nam´ısto zpracov´av´an´ı TDM hardwarovˇe, byl pˇrid´an hostitelsky´ procesor a Asterisk pracoval vyhradnˇ e s t´ımto procesorem. Jak se postupem cˇ asu st´avaly CPU st´ale rychlejˇs´ımi a ´ rychlejˇs´ımi, zaˇcalo byt ´ rozumnˇejˇs´ı pro toto TDM zpracov´an´ı ponechat software vyuˇz´ıvat hlavn´ı CPU poˇc´ıtaˇce. Po pˇrid´an´ı TDM podpory do Asterisku zaˇcala s revoluˇcn´ımi zmˇenami v oblasti telefonie firma Zapata Telephony a to vyrobou pseudo TDM rozhran´ı, kter´e ´ nazvala Zaptel. Inspirac´ı pro Zapata Telephony se stal mexicky´ revolucion´arˇ gener´al Emiliano Zapata, jelikoˇz firma Zapata se stejnˇe jako on rozhodla prov´est revoluˇcn´ı zmˇeny. Pseudo-TDM architektura poskytuje t´emˇerˇ stejnou kvalitu jako klasick´e TDM a real-time schopnosti jakou m´a hardware TDM. Podstatnym ´ rozd´ılem je vˇsak podstatnˇe niˇzsˇ´ı cena a vyˇssˇ´ı flexibilita. Zaptel rozhran´ı dod´av´a napˇr. firma Digium (hrad´ı vyvoj Asterisku) a to ´ ˚ e varianty s´ıt’ovych pro ruzn´ ´ rozhran´ı vˇcetnˇe PSTN, POTS, T1, E1, PRI, PRA, EM a mnoho dalˇs´ıch.[1] 2.2.2 Non-Zaptel hardware N´asleduj´ıc´ı rozhran´ı poskytnou moˇznost propojen´ı s ostatn´ımi telefonn´ımi sluˇzbami, nepodporuj´ı ale pseudo-TDM komutov´an´ı [2]: • ISDN4Linux - z´akladn´ı ISDN rozhran´ı pro Linux • OSS/Alsa - rozhran´ı zvukov´e karty • Linux Telephony Interface (LTI) • Phonejack/Linejack • Dialogic hardware - standardnˇe nen´ı Asteriskem podporov´an, ale je k dispozici za poplatek a to jako doplnˇek pro z´akazn´ıky s hardwarem Intel/Dialogic 2.2.3 Packet voice Zat´ımco rozhran´ı Zaptel slouˇz´ıc´ı pro spojen´ı serveru pˇr´ımo k PSTN jiˇz pracovalo spolehlivˇe, bylo nutno vyˇreˇsit komunikaci cˇ istˇe pˇres IP, pozdˇeji Frame Relay. Jednalo se o pˇr´ıpad, kdy zaˇca´ tek nebo konec hlasov´e relace vznikl nˇekde jinde, tak jako v pˇr´ıpadech standardn´ıch protokolu˚ pro komunikaci pˇres paketov´e s´ıtˇe IP a Frame Relay. Zde jsou vyuˇz´ıv´ana rozhran´ı, kter´a nepoˇzaduj´ı specializovany´ hardware ale pracuj´ı s hardware navrˇzenym ´ pro vyˇ ´ se zm´ınˇen´e paketov´e s´ıtˇe. Jelikoˇz autor Asterisku Mark Spencer nemˇel ˚ v pˇr´ıliˇsn´e oblibˇe standardizovany´ protokol H.323, rozhodl se navrhnout a realizovat svuj vlastn´ı protokol. Vysledkem je protokol IAX (Inter Asterisk eXchange) jenzˇ se star´a o sig´ nalizaci a transport packet voice mezi dvˇemi pˇripojenymi uzly. Aˇckoliv n´azev naznaˇcuje ´ ˚ ze ve skuteˇcnosti spojit kaˇzd´e pˇr´ıtomnost Asterisku na obou konc´ıch komunikace, IAX muˇ dva koncov´e body podporuj´ıc´ı tento protokol bez nutn´e pˇr´ıtomnosti Asterisku. N´aslednˇe byla pˇrid´ana podpora souˇcinnosti s ostatn´ımi VoIP syst´emy a podpora pro dalˇs´ı packet voice protokoly. Jedn´a se o protokoly SIP, H.323, MGCP (Media Gateway Control Protocol), VoFR (Voice over Frame Relay) a tak´e SCCP. S takovouto podporou se Asterisk st´av´a.

(44) 13. v souˇcasn´e dobˇe ide´aln´ı PBX na b´azi IP pro prostˇred´ı s rozmanitymi typy pouˇz´ıvanych ´ ´ telefonu˚ [2]. ´ ´ v Asterisku 2.2.4 Zachazen´ ı s kanaly ˚ e form´aty komunikace. Kan´aly jsou Prostˇrednictv´ım kan´alu˚ vstupuj´ı do syst´emu ruzn´ ˚ ze Asterisk vyuˇz´ıvat logick´a spojen´ı se signalizaˇcn´ımi a pˇrenosovymi cestami, kter´e muˇ ´ ˚ Asterisk nerozliˇsuje typy kan´alu FXO (Fork vytv´arˇ en´ı a spojov´an´ı jednotlivych ´ hovoru. eign eXchange Office) a FXS (Foreign eXchange Station), nerozliˇsuje tedy mezi telefonn´ımi linkami a telefony. Kaˇzdy´ hovor je um´ıstˇen na odliˇsn´em kan´ale. Asterisk s tˇemito ˚ kan´aly zach´az´ı jako s pˇr´ıpojnymi body, jejichˇz vz´ajemn´e pusoben´ ı a pravidla se definuj´ı ´ v Dial-pl´anu extensions.conf. Je dobr´e si uvˇedomit, zˇ e i kdyˇz se kan´aly liˇs´ı v r´amci pouˇzit´e ˇ technologie a typu rozhran´ı, Asterisk umoˇznuje zach´azet se vˇsemi shodnˇe. V souˇcasnosti napˇr´ıklad existuje nˇekolik nez´avislych ´ implementac´ı kan´alu H.323 do syst´emu Asterisk (h323, oh323,ooh323). Vlastn´ı kan´al je pouˇzit pochopitelnˇe i pro SIP a IAX. Konfigurace kan´alu˚ pro protokol IAX se prov´ad´ı modifikac´ı souboru iax.conf. Kan´al chan local je pseudokan´al, jeˇz se pouˇz´ıv´a pro vytvoˇren´ı smyˇcky, kter´a vol´a zpˇet do Di˚ ych ˚ ze byt alpl´anu v ruzn ´ kontextech. Uˇziteˇcn´e muˇ ´ napˇr´ıklad rekurzivn´ı smˇerov´an´ı, kter´e je schopno vracet se do Dialpl´anu po ukonˇcen´ı vol´an´ı. Kan´alovy´ modul pro SIP umoˇzn´ı ´ rednami. Konfigurace SIP kan´alu/klient ˚ Asterisku VoIP komunikaci se SIP telefony a ustˇ u˚ se prov´ad´ı modifikac´ı souboru sip.conf. ZAP kan´alovy´ modul poskytne mezivrstvu (anglicky interface layer) mezi Asteriskem na stranˇe jedn´e a Zaptel a/nebo ZapHFC ovladaˇci rozhran´ı na stranˇe druh´e. Konfigurace ZAP kan´alu˚ prov´ad´ıme modifikac´ı souboru zap˚ zitˇejˇs´ı konata.conf. Dialplan je konfigurov´an v souboru extensions.conf. Jedn´a se o nejduleˇ ˚ figuraˇcn´ı soubor v cel´em syst´emu. Pomoc´ı definovanych ovl´ad´an´ı a ´ pravidel rˇ´ıd´ı zpusob smˇerov´an´ı pˇr´ıchoz´ıch a odchoz´ıch vol´an´ı [13]. 2.2.5 Podporovane´ kodeky Asterisk standardnˇe podporuje tyto kodeky: • ADPCM • G.711 u-law • G.711 a-law • G.723.1 • G.726 • G.729 • GSM • iLBC (internet Low Bitrate Codec).

(45) 14. • LPC10 • Speex Z vyˇ ´ se uvedenych ´ zde pop´ısˇ i nejpopul´arnˇejˇs´ı kodeky pouˇz´ıvan´e nejen v Asterisk, ale VoIP telefonii obecnˇe [1]: ´ • G.711 je z´akladn´ı PCM kodem, ktery´ se vyuˇz´ıv´a tak´e v bˇezˇ n´e telefonn´ı s´ıti PSTN a tedy i kvalita hovoru je stejn´a jako kvalita v s´ıt´ıch PSTN. MOS m´a hodnotu 4.2, r´amec trv´a 0,125 ms; ´ • G.723.1 standardnˇe pouˇz´ıv´a bud’to kodov´ an´ı MP-MLQ anebo ACELP, pˇriˇcemˇz prv´ n´ı typ kodov´ an´ı vyuˇz´ıv´a sˇ´ırˇ ku p´asma 6,3 kbps a druhy´ typ 5,3 kbps. Standardn´ı ´ zpoˇzdˇen´ı u tohoto typu kodeku je 30 ms. MOS je pak 3,9 pˇri pouˇzit´ı kodov´ an´ı MPMLQ a 3,65 pˇri pouˇzit´ı ACELP; ´ • G.726 kodek pouˇz´ıv´a kodov´ an´ı ADPCM, pˇriˇcemˇz potˇrebn´a sˇ´ırˇ ka p´asma je 16, 24, 32 ˚ ze zpracov´av´at bloky ruzn´ ˚ e d´elky v z´avislosti na poˇzadovan´em a 40 kbps. Kodek muˇ ´ 3,85; zpoˇzdˇen´ı. Pro 32 kbps se uv´ad´ı MOS skore ´ • G.728 pouˇz´ıv´a kodov´ an´ı LD-CELP a potˇrebn´a sˇ´ırˇ ka p´asma kterou tento kodek zkon´ je hodnoceno zn´amkou 3,6; zumuje je 16 kbps, pˇriˇcemˇz MOS skore ´ • G.729 vyuˇz´ıv´a kodov´ an´ı CS-ACELP (Conjugate Structure Algebraic Code Excited Linear Prediction). Potˇrebn´a sˇ´ırˇ ka p´asma je 8 kbps, pˇriˇcemˇz zpoˇzdˇen´ı r´amce je 10 ms. MOS je stanoven na 3,92; • GSM konzumuje sˇ´ırˇ ku p´asma pˇribliˇznˇe 13 kbps a je mnohem rychlejˇs´ı neˇz metody zaloˇzen´e na slovn´ıku CELP. MOS je uv´adˇeno 3,5; • iLBC kodek iLBC(internet Low Bitrate Codec) byl vyvinut firmou Global IP Sound ´ pro uzkop´ asmovy´ hovor. Vyuˇz´ıv´a algoritmu Block Independent Linear Predictive Coding a pracuje s sˇ´ırˇ kou p´asma 13,33 kbps s r´amcem 30 ms nebo 15,2 kbps s r´amcem 20 ms. Pro druhy´ ze zm´ınˇenych ´ pˇr´ıpadu˚ je uv´adˇeno MOS 4,14; ˚ zeme vidˇet srovn´an´ı jednotlivych V tabulce 1 muˇ kodeku˚ rˇ azenych dle parametru ´ ´ MOS (Mean Option Score)..

(46) 15. Kodek. Typ. G.711 G.723.1 G.723.1 G.726 G.728 G.729 ´ G.729 x 2 kodov´ an´ı ´ G.729 x 3 kodov´ an´ı. PCM MP-MLQ ACELP ADPCM LD-CELP CS-ACELP CS-ACELP CS-ACELP. Rychlost [kbps] 64 5.33 6.4 32 16 8 8 8. MOS. MIPS. 4,2 3,65 3,90 3,85 3,61 3,92 3,27 2,68. 0,1 16 16 12 33 20 20 20. Tabulka 1: Srovn´an´ı kodeku˚ podle MOS a MIPS U popisu jednotlivych kodeku˚ jsou uv´adˇeny n´aroky na sˇ´ırˇ ku p´asma, ty jsou tak´e ´ porovn´any v tabulce 2. Tato sˇ´ırˇ ka p´asma je vˇsak uvaˇzov´ana pro kan´alovˇe propojovan´e s´ıtˇe, proto je potˇreba m´ıt na pamˇeti, zˇ e v Ethernetu je nutno pˇripoˇc´ıst velikosti jedno´ tlivych an pˇr´ısluˇsnym ´ z´ahlav´ı spojov´e a s´ıt’ov´e vrstvy. Hlas je na stranˇe odes´ılatele kodov´ ´ ˚ Pokud tedy chceme kodekem a n´aslednˇe paketizov´an do bloku˚ o velikosti 20 aˇz 160 bajtu. uvaˇzovat sˇ´ırˇ ku p´asma v Ethernetu tak pˇriˇcteme alesponˇ 66 B bez obsahu VLAN z´ahlav´ı a 68 B s pouˇzit´ım VLAN znaˇckov´an´ı. Pak je potˇreba pro pˇrenos v plnˇe duplexn´ım Ethernetu uvaˇzovat n´asleduj´ıc´ı sˇ´ırˇ ky p´asma: • G.711 - pˇribliˇznˇe 90 kbps • G.723.1/ACELP kbps - pˇribliˇznˇe 23 kbps • G.723.1/MP-MLQ - pˇribliˇznˇe 24 kbps • G.729 - pˇribliˇznˇe 35 kbps • GSM - pˇribliˇznˇe 40 kbps ´ ´ Vezmeme-li tedy v uvahu 25 souˇcasnych an´ım PCM, tedy pˇri pouˇzit´ı ´ hovoru˚ s kodov´ kodeku G.711, pak minim´aln´ı sˇ´ırˇ ka p´asma potˇrebn´a pro pˇrenos tˇechto hovoru˚ je 2,25 Mbps. Kodek. Typ. Rychlost [kbps]. G.711 G.723.1 G.723.1 G.726 G.728 G.729A. PCM MP-MLQ ACELP ADPCM LD-CELP CS-ACELP. 64 5.33 6.4 32 16 8. Paketizaˇcn´ı perioda [ms] 20 30 30 20 30 20. Velikost r´amce [ms] 0.125 30 30 10 0.625 10. Algoritmick´e zpoˇzdˇen´ı [ms] 0 7.5 7.5 0 0 5. Tabulka 2: Srovn´an´ı parametru˚ nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch kodeku˚. Kodekov´e zpoˇzdˇen´ı [ms] 0.125 37.5 37.5 10 0.625 15.

(47) 16. Obr´azek 1: Blokov´e sch´ema architektury Asterisku (pouˇzito se souhlasem autora [3]) Pro spolehlivy´ pˇrenos hlasu pˇres Ethernetovou s´ıt’ je potˇreb´a m´ıt na pamˇeti jakym ´ ˚ zpusobem Ethernet funguje, pˇresnˇeji jaky´ typ obsluhy paketovych ´ front se nativnˇe vyuˇz´ıv´a. To je podrobnˇeji rozebr´ano v podkapitole Priorizace toku dat, metody obsluhy paketovych ´ front a podpora znaˇckov´an´ı provozu v Asterisku.. 2.3 Architektura Asterisku ˚ zeme Kolem syst´emu centr´aln´ıho j´adra PBX jsou definov´any specifick´e API jak muˇ vidˇet na obr´azku 1. Toto j´adro ovl´ad´a vnitˇrn´ı propojen´ı PBX resp. specifick´e protokoly, ˇ kodeky a HW rozhran´ı telefonn´ıch aplikac´ı. To umoˇznuje v Asterisku pouˇz´ıt libovolnou ´ celem vykon´an´ı z´akladn´ıch funkc´ı vhodnou technologii a HW (nyn´ı i v budoucnu) za uˇ propojov´an´ı HW a aplikac´ı. J´adro Asterisku ovl´ad´a tyto poloˇzky [13]: • PBX spojov´an´ı (PBX Switching), hlavn´ım c´ılem Asterisku je jistˇe propojov´an´ı v PBX, ´ spojov´an´ı mezi uˇzivateli a automatizovanymi ulohami. Pˇrepojovac´ı j´adro pˇr´ısluˇsnˇe ´ ˚ ych spojuje pˇr´ıchoz´ı vol´an´ı na ruzn ´ HW a SW rozhran´ıch. • Spouˇstˇecˇ aplikac´ı (Application Launcher) spouˇst´ı aplikace zajiˇst’uj´ıc´ı sluˇzby jako jsou hlasov´a poˇsta, pˇrehr´an´ı souboru, vypis adres´arˇ e a dalˇs´ı. ´ ´ • Pˇrekladaˇc kodeku˚ (Codec Translator) pouˇz´ıv´a moduly kodeku˚ pro kodov´ an´ı a de´ ˚ ych kodov´ an´ı ruzn ´ zvukovych ´ kompresn´ıch form´atu˚ pouˇz´ıvanych ´ v telefonni..

(48) 17. Obr´azek 2: Vliv variability zpoˇzdˇen´ı - jitter • Pl´anovaˇc a I/O manaˇzer (Schedule and I/O manager) slouˇz´ı k ovl´ad´an´ı n´ızko´ ˇ ych ´ urov nov a syst´emov´eho rˇ´ızen´ı pro optim´aln´ı vykon odpov´ıdaj´ıc´ı m´ırˇ e za´ ´ uloh t´ızˇ en´ı.. 2.4 Priorizace toku dat, metody obsluhy paketovych ´ front a podpora znaˇ ´ ı provozu v Asterisku ckov an´ ˚ Pˇri pruchodu paketu s´ıt´ı vznik´a nˇekolik druhu˚ zpoˇzdˇen´ı, pˇres zpoˇzdˇen´ı serializaˇcn´ı, dobu cˇ ek´an´ı v paketov´e frontˇe, kodekov´e zpoˇzdˇen´ı atd. Tato zpoˇzdˇen´ı se pak na pˇrij´ımac´ı stranˇe projev´ı tak, zˇ e cˇ asovy´ interval mezi pˇrij´ımanymi pakety z dan´eho RTP streamu, ´ nen´ı konstatnt´ı. Odbornˇe je tento jev nazyv´ ´ an variablita zpoˇzdˇen´ı, anglicky jitter. Pro eliminaci variability zpoˇzdˇen´ı m´a tak´e Asterisk implementov´an tzv. de-jitter buffer, ktery´ ˚ ymi pakety pˇrich´azej´ıc´ı s ruzn ´ cˇ asovymi ´ rozestupy ukl´ad´a do z´asobn´ıku (anglicky buffer), cˇ ´ımˇz pakety m´ırnˇe zpoˇzd’uje a n´aslednˇe je odes´ıl´a smˇerem k pˇr´ıjemci s konstatnt´ım cˇ asovym ´ rozestupem. T´ım je dosaˇzeno faktu, zˇ e se na pˇrij´ımac´ı stranˇe v ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe ˚ variabilita zpoˇzdˇen´ı vubec neprojev´ı. Pro lepˇs´ı porozumˇen´ı je variabilita zpoˇzdˇen´ı zn´azornˇena v obr´azku 2. 2.4.1 Priorizace toku dat na L2 Nyn´ı si tedy pop´ısˇ eme podporu n´astroje QoS v jednotlivych ´ technologi´ıch na druh´e vrstvˇe RM OSI modelu. U technologie ATM je pouˇz´ıv´ano jednobitov´e pole CPL (Cell ˇ nesouc´ı duleˇ ˚ zit´a data. Jak vyplyv´ Loss Priority) pro priorizaci bunek ´ a z dvojkov´e logiky, ˚ ze m´ıt pouze 2 sˇ k´alovatelnost typu provozu je zde nulov´a, jelikoˇz jednobitov´e pole muˇ.

(49) 18. Obr´azek 3: Srovn´an´ı r´amcu˚ ISL a 802.1Q (pouˇzito se souhlasem autora [10]) ˇ hodnoty. Bunky kter´e maj´ı byt ´ priorizov´any maj´ı nastavenu hodnotu pole CPL na log´ ˇ ickou urove nˇ 0 a naopak bunky, kter´e maj´ı nastavenu hodnotu pole CPL na 1 mohou byt ´ v pˇr´ıpadˇe pˇreplnˇen´ı linky zahozeny. V s´ıt´ıch Frame Relay je pouˇz´ıv´ano takt´ezˇ jednobitov´eho pole v z´ahlav´ı r´amce Frame Relay. Toto pole se nazyv´ ´ a Discard Eligibility (DE) a filozofie jeho pouˇzit´ı je shodn´a s pouˇzit´ım v s´ıt´ıch ATM, tedy logick´a 0 znaˇc´ı prioritn´ı provoz, zat´ımco logick´a 1 znaˇc´ı provoz s niˇzsˇ´ı prioritou. Kdyˇz se zamˇerˇ´ıme na r´amec technologie Ethernet je zˇrejm´e, zˇ e v z´akladn´ı podobˇe Ethernetovy´ r´amec nepodporuje priorizaci toku na druh´e vrstvˇe. Toto je moˇzno pouze v pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı enkapsulace 802.1q nebo ISL na druh´e vrstvˇe. Pˇrid´a se tedy nov´e z´ahlav´ı urˇcen´e pˇrev´azˇ nˇe pro oddˇelen´ı jednotlivych VLAN. V tomto z´ahlav´ı se nach´az´ı tˇr´ıbitov´e pole Priority Code ´ Point (PCP). To je tak´e cˇ asto nazyv´ ´ ano jako Class of Service (CoS) pro ISL enkapsulaci cˇ i User priority pro enkapsulaci 802.1Q. Srovn´an´ı je vidˇet na obr´azku 3. Dle doporuˇcen´ı IEEE 802.1q jsou stanoveny hodnoty pole CoS/User Priority pro urˇcit´e typy provozu, viz tabulka 3. 2.4.2. Priorizace toku na L3. Pro znaˇckov´an´ı provozu na tˇret´ı vrstvˇe RM OSI modelu je vyuˇz´ıv´ano pol´ı Type of Service, resp. Differentiated Services Code Point (ToS/DSCP). Znaˇckov´an´ı provozu dle ToS je starˇs´ım standardem, ktery´ se dnes st´ale pouˇz´ıv´a, avˇsak pˇri novych implemen´ tac´ıch je obvykle n´avrh realizov´an dle standardu Differentiated Services. Rozd´ıly v jednotlivych ´ hlaviˇck´ach jsou zˇrejm´e z obr´azku 4. Zat´ımco u starˇs´ıho modelu je k odliˇsen´ı typu provozu pouˇzito tˇr´ıbitov´e pole IP precedence a pro specifikaci pozˇ adavku˚ na propustnost, zpoˇzdˇen´ı, spolehlivost a cenu cˇ tyˇrbitov´e pole ToS, u novˇejˇs´ıho modelu dle Diff-.

(50) 19. ˚ Serv je pouˇzito sˇ esti bitov´e pole DSCP kde jsou specifikov´any poˇzadavky na zpusob tˇr´ıdˇen´ı a znaˇcen´ı paketu˚ dle standardu˚ Assured Forwarding (AF) a Expedited Forwarding (EF) definovanych ´ v RFC2597 a RFC2598. Standard Assured Forwarding (AF) tˇr´ıd´ı pakety do cˇ tyˇr tˇr´ıd, kterym ´ pˇr´ısluˇs´ı v kaˇzd´em smˇerovaˇci cˇ tyˇri paketov´e fronty [9]. Priorita 1 0 (nejniˇzsˇ´ı) 2 3 4 5 6 7 (nejvyˇssˇ´ı). Zkratka BK BE EE CA VI VO IC NC. Typ provozu Background Best Effort Excellent Effort Kritick´e aplikace Video, zpoˇzdˇen´ı a variabilita < 100 ms Hlas, zpoˇzdˇen´ı a variabilita < 10 ms Internetwork Control Network Control. Tabulka 3: Doporuˇcen´e znaˇckov´an´ı provozu dle IEEE 802.1Q-2005 V kaˇzd´e z tˇechto tˇr´ıd se se pakety d´ale rozdˇeluj´ı do tˇr´ı kategori´ı podle pravdˇepodobnosti zahozen´ı mechanizmem, ktery´ br´an´ı pˇreplnˇen´ı fronty - obvykle WRED (Weighted ˚ ych Random Early Detection). Pro AF se tedy celkem pouˇz´ıv´a dvan´act ruzn ´ hodnot DSCP rozdˇelenych ´ jako AFxy, kde x je cˇ ´ıslo tˇr´ıdy a y je cˇ ´ıslo kategorie - cˇ ´ım menˇs´ı cˇ ´ıslo kategorie, t´ım niˇzsˇ´ı pravdˇepodobnost zahozen´ı. Hodnoty DSCP jsou zn´azornˇeny v tabulce 4 [10]. Pravdˇepodobnost zahozen´ı Tˇr´ıda 1 Tˇr´ıda 2 Tˇr´ıda 3 Tˇr´ıda 4. N´ızk´a. Stˇredn´ı. Vysok´a. N´azev/dek./bin. AF11/10/001010 AF21/18/010010 AF31/26/011010 AF41/34/100010. N´azev/dek./bin. AF12/12/001100 AF22/20/010100 AF32/28/011100 AF42/36/100100. N´azev/dek./bin. AF13/14/001110 AF23/22/010110 AF33/30/011110 AF43/38/100110. Tabulka 4: Doporuˇcen´e hodnoty DSCP pro Assured Forwarding Tˇr´ıda provozu zvan´a Expedited Forwarding (EF) je urˇcena pro provoz n´achylny´ na ˚ Tato tˇr´ıda vyuˇz´ıv´a paketovou zpoˇzdˇen´ı, variabilitu zpoˇzdˇen´ı (jitter) a ztr´atovost paketu. frontu s nejvyˇssˇ´ı prioritou a v produkci se bˇezˇ nˇe pouˇz´ıv´a vyhradnˇ e pro hlasov´e sluˇzby. ´ Hodnota DSCP je pro EF dekadicky 46, bin´arnˇe 101110. Dalˇs´ı n´astroj QoS popisuje starˇs´ı model IntServ, jeˇz disponuje moˇznost´ı rezervace pˇrenosov´eho p´asma na dan´e trase. K rezervaci pˇrenosov´eho p´asma vyuˇz´ıv´a protokol RSVP (Resource Reservation Protocol), ktery´ mus´ı podporovat vˇsechna zaˇr´ızen´ı (vˇetˇsinou smˇerovaˇce) na pˇrenosov´e trase. V pˇr´ıpadˇe, zˇ e nˇektery´ ze smˇerovaˇcu˚ nepodporuje pro˚ ze jeho zpr´avy jen pˇrepos´ılat, pˇr´ıpadnˇe lze v t´eto cˇ a´ sti s´ıtˇe provozotokol RSVP, muˇ vat mapov´an´ı z IntServ na DiffServ. IntServ dnes nen´ı pˇr´ıliˇs pouˇz´ıv´an, jelikoˇz jeho ap˚ zeme setkat s kombinac´ı obou likace v rozs´ahlych ´ s´ıt´ıch je obt´ızˇ nˇe pouˇziteln´a. Sp´ısˇ e se muˇ.

(51) 20. Obr´azek 4: IP z´ahlav´ı s poˇzit´ım a bez pouˇzit´ı DiffServ (pouˇzito se souhlasem autora [10]) ˚ pˇresnˇeji IntServ pro provoz n´achylny´ na zpoˇzdˇen´ı - napˇr. VoIP a DiffServ pro osmodelu, tatn´ı tˇr´ıdˇen´ı provozu. S priorizac´ı toku na tˇret´ı vrstvˇe RM OSI modelu nutnˇe souvis´ı tak´e metody obsluhy paketovych ´ front, na nihˇz z´avis´ı moˇznost priorizace toku n´achyln´eho na zpoˇzdˇen´ı. 2.4.3 Metody obsluhy paketovych ´ front Je bezesporu, zˇ e dnes nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı technologi´ı v LAN (Local Area Network) s´ıt´ıch je Ethernet. Ethernet ve sv´e z´akladn´ı podobˇe vyuˇz´ıv´a metody pro obsluhu paketovych ´ front FIFO. FIFO je zkratkou anglickych slov First-In First-Out. Jedn´a se tedy o kla´ sicky´ posuvny´ registr, ve kter´em nikterak moˇzno priorizovat urˇcity´ typ provozu. Pravda, vyuˇz´ıv´ame-li, dnes pro vˇetˇsinu LAN s´ıt´ı obvykly, ´ plnˇe duplexn´ı Ethernet, nemus´ı n´as metoda obsluhy paketovych ´ front pˇri rychlosti 100 Mbps a vyˇ ´ se pˇr´ıliˇs tr´apit. Nicm´enˇe i pˇresto je nˇekdy potˇreba provoz v LAN s´ıt´ıch znaˇckovat a tedy i zmˇenit metodu obsluhy ˚ ejˇs´ıch datab´azovych paketovych ´ front, pˇredevˇs´ım v pˇr´ıpadech pouˇzit´ı nejruznˇ ´ syst´emu˚ v LAN s´ıti, kter´e obvykle kladou velk´e n´aroky na sˇ´ırˇ ku pˇrenosov´eho p´asma. Uvaˇzujeme-li pˇrenos hlasu, cˇ i jin´eho provozu n´achyln´eho na zpoˇzdˇen´ı v s´ıt´ıch WAN, je potˇreba si uvˇedomit, zˇ e Ethernet je dnes ve WAN s´ıt´ıch st´ale pouˇz´ıv´an minoritnˇe. V nekorpor´atn´ı sv´erˇ e, tedy internet pro dom´acnosti, pˇrevl´adaj´ı bezdr´atov´a pˇripojen´ı dle standardu˚ 802.11a/b/g/n, cˇ i technologie ADSL. U korpor´atn´ıch uˇzivatelu˚ jsou to pak cˇ asto s´eriov´e linky s enkapsulac´ı Frame Realay, PPP, cˇ i HDLS, pˇr´ıpadnˇe tak´e SDSL/ADSL, popˇr´ıpadˇe i bezdr´atov´e pˇripojen´ı v licencovanych ´ p´asmech. Dnes nejˇcastˇeji pouˇz´ıvanou metodou obsluhy paketovych ´ front, v pˇr´ıpadˇe, zˇ e je aplikov´an n´astroj QoS, je bezesporu Class-Based Weighted Fair Queuing(CBWFQ), popˇr´ıpadˇe Low Latency Queuing(LLQ). N´ızˇ e v textu si ale pop´ısˇ eme vˇsechny metody obsluhy paketovych se v ´ front, se kterymi ´ ˚ zeme setkat [11]. praxi muˇ.

(52) 21. Obr´azek 5: Princip obsluhy paketovych front metodou MDRR (pouˇzito se souhlasem ´ autora [11]) 2.4.3.1 Priority Queuing(PQ) ˚ Metoda Priority Queuing vyuˇz´ıv´a cˇ tyˇri fronty s ruznou prioritou - vysok´a, stˇredn´ı, norm´aln´ı, n´ızk´a. Paket z v´ıce prioritn´ı fronty m´a vˇzdy pˇrednost v obslouˇzen´ı, pˇred paketem z m´enˇe prioritn´ı fronty. T´ım p´adem hroz´ı moˇznost tzv. vyhladovˇen´ı“ front s niˇzsˇ´ı ” prioritou v pˇr´ıpadˇe, zˇ e ve front´ach s vyˇssˇ´ı prioritou bude st´ale provoz. Na pakety ve front´ach s niˇzsˇ´ı prioritou se tedy pak nemus´ı dostat, nebo na nˇe pˇr´ıjde rˇ ada aˇz ve chv´ıli kdy uˇz napˇr. nejsou nesen´a data potˇrebn´a (pˇr´ıpad vyprˇsen´ı cˇ asov´eho limitu TCP relace). 2.4.3.2 Custom Queuing(CQ) Pouˇz´ıv´a aˇz sˇ estn´act uˇzivatelem definovanych ´ paketovych ´ front, kter´e jsou cyklicky obsluhov´any jedna zadruhou. Z kaˇzd´e fronty se vyb´ıraj´ı pakety tak dlouho, dokud nen´ı pˇrekroˇcen limit poˇctu bajtu˚ pro danou frontu, nebo dokud zbyv´ ´ a ve frontˇe nˇejaky´ paket. ˚ ˚ Pak se shodnym obslouˇz´ı dalˇs´ı fronty. T´ımto zpusobem lze garantovat jed´ zpusobem notlivym ´ front´am urˇcit´e procento z pˇrenosov´e rychlosti dan´eho rozhran´ı.V pˇr´ıpadˇe, zˇ e ˚ zbyvaj´ jsou nˇekter´e fronty doˇcasnˇe bez paketu, ´ ıc´ı fronty si automaticky pˇrerozdˇel´ı nevyuˇzit´e pˇrenosov´e p´asmo. Custom Queuing vˇsak narozd´ıl od Priority Queuing nedok´azˇ e dostateˇcnˇe upˇrednostnit provoz n´achylny´ na zpoˇzdˇen´ı. 2.4.3.3 Modified Deficit Round-Robin(MDRR) MDRR je modifikac´ı CQ, s t´ım rozd´ılem, zˇ e rˇ eˇs´ı probl´em s nepˇresnym ´ pˇrerozdˇelen´ım ˚ pˇrenosov´e rychlosti mezi frontami v dusledku moˇznosti pˇrekroˇcen´ı limitu poˇctu bajtu˚ u jednotlivych ´ front. Bajty poslan´e nav´ıc v jednom cyklu obsluhy dan´e fronty odeˇctou v.

(53) 22. n´asleduj´ıc´ım cyklu od limitu poˇctu vyb´ıranych ´ bytu˚ pro tuto frontu. Pro lepˇs´ı pochopen´ı ˚ zete princip MDRR vidˇet na obr´azku 5. Garantovan´e procento z sˇ´ırˇ ky p´asma dan´eho muˇ rozhran´ı pro urˇcitou frontu je pˇresnˇe d´ano pod´ılem limitu poˇctu bajtu˚ pro danou frontu a souˇctu limitu˚ poˇctu bajtu˚ vˇsech front. Tato metoda je obvykle vyuˇz´ıv´ana u p´ateˇrn´ıch ˚ gigabitovych ´ smˇerovaˇcu. 2.4.3.4 Weighted Fair Queuing(WFQ) WFQ pouˇz´ıv´a pro kaˇzdy´ datovy´ tok, tedy data ze zdrojov´e IP adresy a portu aplikace na c´ılovou IP adresu a port aplikace, samostatnou frontu. Poˇcet front se tedy velice rychle mˇen´ı podle toho jak jednotliv´e datov´e toky vznikaj´ı a zase zanikaj´ı. Nen´ı proto nutn´a ˚ Kaˇzd´a fronta m´a pˇridˇeleno v´azˇ en´e procento z celkov´e pˇrenosov´e klasifikace paketu. rychlosti rozhran´ı, kter´e z´avis´ı na poˇctu datovych toku˚ v dan´em okamˇziku. V´aha je ´ odvozena od hodnoty v poli IP precedence. Napˇr´ıklad pˇrenosov´a rychlost datov´eho toku s IP precedence 7 je osmkr´at vˇetˇs´ı neˇz pˇrenosov´a rychlost datov´eho toku s IP precedence 0: (7+1)/(0+1) = 8. Popis je vysvˇetlen na obr´azku 6. 2.4.3.5 Class-Based Weighted Fair Queuing(CBWFQ) ˚ ze CBWFQ kombinuje vyhody CQ a WFQ. Provoz je rozdˇelen do front, kterych ´ ´ muˇ byt ´ aˇz 64, jako u CQ avˇsak narozd´ıl od CQ je kaˇzd´e frontˇe garantov´ano dan´e procento z pˇrenosov´e rychlosti rozhran´ı. V r´amci jednotlivych ´ front se pouˇz´ıv´a bud’ FIFO nebo WFQ. Fronty se vyˇclen´ı pro typy provozu, kterym ´ budeme garantovat urˇcitou pˇrenosovou rychlost. Tyto prioritn´ı fronty vyuˇz´ıvaj´ı metodu FIFO. Zbytek provozu se um´ıst´ı ˚ av´a st´ale nedostaˇcuj´ıc´ı do jin´e fronty, kter´a vyuˇz´ıv´a metodu WFQ. Nedostatkem zust´ moˇznost upˇrednostnˇen´ı provozu citliv´eho na zpoˇzdˇen´ı. CBWFQ je vˇsak v tomto ohledu lepˇs´ı neˇz dˇr´ıve uveden´e metody s vyjimkou PQ. CBWFQ je cˇ asto pouˇz´ıvanou metodou a ´ vyuˇz´ıv´a se napˇr´ıklad u CE, pro optim´aln´ı priorizaci toku dat. 2.4.3.6 Low Latency Queuing(LLQ) ˇ LLQ jen doplnuje metodu CBWFQ o frontu, popˇr.v´ıce front, ve kt´er´e maj´ı data n´achyln´a na zpoˇzdˇen´ı absolutn´ı pˇrednost pˇred ostatn´ım provozem. Tato fronta se oznaˇcuje jako LLQ fronta. Funkce fronty LLQ je t´emˇerˇ shodn´a s funkc´ı fronty s vysokou priori˚ ze tou u metody PQ. Aby nedoˇslo k tzv. vyhladovˇen´ı“ ostatn´ıch front, jak se tomu muˇ ” st´at u PQ, definuje se pro LLQ maxim´aln´ı pˇrenosov´a rychlost po jej´ımˇz pˇrekroˇcen´ı se pˇrebyvaj´ ´ ıc´ı pakety zahod´ı. Proto je tˇreba tuto rychlost vhodnˇe stanovit s ohledem potˇreby uˇzivatelu˚ s´ıtˇe. Vhodn´e je tak´e pouˇzit´ı QoS n´astroje pro rˇ´ızen´ı pˇrijet´ı hovoru˚ (Call Admission Control). Metoda obsluhy paketovych ´ front LLQ je nejˇcastˇeji pouˇz´ıvanou metodou u tˇech CE smˇerovaˇcu˚ v s´ıt´ıch poskytovatelu˚ MPLS VPN, kde je potˇreba dostateˇcnˇe upˇrednostnit hlasovy´ provoz. ˇ ´ ı provozu v Asterisk 2.4.4 Podpora znackov an´ Asterisk podporuje oba druhy klasifikace provozu, tedy na druh´e i na tˇret´ı vrstvˇe RM OSI modelu. Podpora znaˇckov´an´ı provozu je v Asterisku dostupn´a jak pro signalizaci.

(54) Obr´azek 6: Princip obsluhy paketovych ´ front metodou WFQ (pouˇzito se souhlasem autora [11]). 23.

(55) 24. ˚ ze tak pro samotny´ hovor (RTP stream). U vˇsech paketu˚ odch´azej´ıc´ıch z Asterisk PBX muˇ byt ´ nastaveno pole ToS v z´ahlav´ı IP paketu. Protoˇze je Asterisk nativnˇe provozov´an na ˚ ze tak´e znaˇckovat odchoz´ı provoz na druh´e vrstvˇe, dle 802.1p, tedy pole CoS Linuxu, muˇ ve VLAN z´ahlav´ı r´amce. Toto je uˇziteˇcn´e pˇredevˇs´ım v korpor´atn´ı sv´erˇ e, kdy se vyuˇz´ıv´a priorizace VoIP hovoru˚ v r´amci dan´e LAN pˇred ostatn´ım provozem. Asterisk vˇsak nastav´ı pouze prioritu pro Linuxovy´ soket, ktery´ je potˇreba d´ale mapovat na samotn´e VLAN z´ahlav´ı. Toto mapov´an´ı je moˇzn´e prov´est pˇr´ıkazem ve vypisu 1 [12]: ´ root@HomeRouter# vconfig set egress map [vlan−device] [skb−priority] [vlan−qos]. Vypis 1: Pˇr´ıkaz pro mapov´an´ı Linux socket priority na 802.1p CoS ´ N´asleduj´ıc´ı tabulky 5 a 6 ukazuj´ı vˇsechny kan´alov´e ovladaˇce a pˇr´ıdavn´e moduly Asterisku, kter´e podporuj´ı nastaven´ı QoS pro odchoz´ı provoz. Tak´e je zobrazen typ provozu, ktery´ je podporov´an jednotlivymi moduly. ´ chan sip chan skinny chan mgcp chan unistm chan h323 chan iax2. Signalizace Ano Ano Ano Ano Ne Ano. Audio Ano Ano Ano Ano Ano Ne. Video Ano Ano Ne Ne Ne Ne. Text Ano Ne Ne Ne Ne Ne. Tabulka 5: Kan´alov´e ovladaˇce podporuj´ıc´ı QoS znaˇckov´an´ı dundi.conf iaxprov.conf. Signalizace Ano Ano. Audio Ne Ne. Video Ne Ne. Text Ne Ne. Tabulka 6: Konfiguraˇcn´ı soubory podporuj´ıc´ı nastaven´ı pole ToS pro signalizaci Podporovan´e hodnoty pole ToS jsou: CS0, CS1, CS2, CS3, CS4, CS5, CS6, CS7, AF11, AF12, AF13, AF21, AF22, AF23, AF31, AF32, AF33, AF41, AF42, AF43 a EF (expedited forwarding). ToS parametry je moˇzno zadat tak´e v cˇ ´ıseln´e podobˇe - napˇr. EF=184, AF41=136 atd. ˚ ze toto pole nabyvat Protoˇze 802.1p pouˇz´ıv´a 3 bity z VLAN hlaviˇcky, muˇ hodnot od ´ 0 do 7. Doporuˇcen´e hodnoty pro znaˇckov´an´ı provozu pˇr´ımo v Asterisku jsou uvedeny v tabulce 7. Signalizace Audio Video Text. ToS cs3 ef af41 af41. CoS 3 5 4 3. Tabulka 7: Doporuˇcen´e hodnoty ToS a CoS pro odchoz´ı provoz z Asterisku.

(56) 25. Pozn´amka 2.1 Pokud chceme v Asterisku vyuˇz´ıvat ToS znaˇckov´an´ı provozu, mus´ı byt ´ Asterisk spuˇstˇen pod uˇzivatelem root, nebo mus´ı byt ´ zkompilov´an s knihovnou libcap ˇ ´ ı provozu v konfiguracn´ ˇ ıch souborech Asterisku 2.4.4.1 Povolen´ı znackov an´ Pro ativaci znaˇckov´an´ı signalizace protokolu IAX je nutno v konfiguraˇcn´ım souboru iax.conf povolit tos parametr a pˇriˇradit mu hodnotu. T´ımto tedy glob´alnˇe aktivujeme doporuˇcovanou hodnotu znaˇckov´an´ı (viz tabulka 7) pro IAX pakety generovan´e kan´alem chan iax2. Jelikoˇz IAX spojen´ı kombinuj´ı signalizaci, audo i video do jednoho UDP streamu, nen´ı moˇzn´e nastavit hodnotu ToS pro kaˇzdy´ typ provozu samostatnˇe. Pro glob´aln´ı povolen´ı znaˇckov´an´ı provozu v konfiguraxn´ım souboru iax.conf je potˇreba odkomentoˇ vat rˇ a´ dky ToS pro tˇret´ı vrstvu RM OSI modelu a CoS pro druhou vrstvu zminovan´ eho modelu - viz vypis 2. ´ ; See qos.tex or Quality of Service section of asterisk .pdf for a description of these parameters. tos=ef cos=5. Vypis 2: Parametry v konfiguraˇcn´ım souboru iax.conf pro nastaven´ı ToS a CoS ´ V konfiguraˇcn´ım souboru sip.conf jsou dostupn´e cˇ tyˇri parametry pro znaˇckov´an´ı provozu a to signalizace, audia, videa i textu. Parametr tos sip nastavuje ToS hodnotu pro signalizaci. Parametry tos audio, tos video a tos text pak nastavuj´ı ToS hodnoty pro RTP pakety nesouc´ı audio, video, cˇ i text. V souboru sip.conf jsou tak´e dostupn´e cˇ tyˇri parametry pro znaˇckov´an´ı na druh´e vrstvˇe RM OSI modelu, dle 802.1p CoS: cos sip, cos audio, cos video and cos text. Pro tyto parametry plat´ı stejn´a pravidla jako pro parametry nastavuj´ıc´ı ToS. Ve vypisu 3 jsou uvedeny pˇr´ıklady konfigurace ToS a CoS. ´ tos sip=cs3 tos audio=ef tos video=af41 cos sip=3 cos audio=5 cos video=4 cos text=3. ; ; ; ; ; ; ;. Sets TOS for SIP packets. Sets TOS for RTP audio packets. Sets TOS for RTP video packets. Sets 802.1p priority for SIP packets. Sets 802.1p priority for RTP audio packets. Sets 802.1p priority for RTP video packets. Sets 802.1p priority for RTP text packets.. Vypis 3: Parametry v konfiguraˇcn´ım souboru sip.conf pro nastaven´ı ToS a CoS ´ ˚ Asterisk podporuje vˇsechny Jak je patrn´e z vyˇ ´ se uvedenych ´ konfigurac´ı a pˇr´ıkazu, potˇrebn´e n´astroje pro znaˇckov´an´ı provozu, kter´e k bezchybnˇe funkˇcn´ı VoIP infrastruktuˇre neodmyslitelnˇe patˇr´ı. St´av´a se proto vhodnym ´ a mocnym ´ n´astrojem pro firemn´ı telefonii i v tˇech nejrozs´ahlejˇs´ıch korpor´atn´ıch s´ıt´ıch..

(57) 26. 3 HW platforma ALIX a green computing Hardwarov´a platforma nesouc´ı n´azev ALIX, dˇr´ıve WRAP, je vyv´ıjena a distribuov´ana nyn´ı sˇ vycarskou firmou PC Engines. Firma PC Engines byla zalozˇ ena roku 1995 Pascalem ´ Dornierem ve Spojenych Roku 2002 potom pˇrenesla svou vyrobu ´ st´atech Americkych. ´ ´ ˇ do Svycarska pod novym ´ ´ jm´enem PC Engines GmbH, pod kterym ´ na trhu vystupuje dodnes. Firma PC Engines se dnes zamˇerˇ uje vyhradnˇ e na vyrobu Embedded syst´emu, ´ ´ konkr´etnˇe na vyrobu komplexn´ıch minimalizovanych ´ ´ z´akladn´ıch desek pracuj´ıc´ıch na architektuˇre x86 a nesouc´ıch n´azev ALIX (dˇr´ıve WRAP). Jej´ı zakladatel Pascal Dornier je ˚ mnohdy souvisej´ıc´ıch pr´avˇe s myˇslenkou co nejefekdrˇzitelem nˇekolika des´ıtek patentu, tivnˇejˇs´ıho vyuˇz´ıv´an´ı elektrick´e energie v poˇc´ıtaˇcovych ´ syst´emech [17]. Dnes se tato vˇetev vyvoje Embedded syst´emu˚ nazyv´ ´ ´ a Green Computing. Desky ALIX vyuˇz´ıvaj´ı vlastn´ıho BIOSu pro zav´adˇen´ı syst´emu a POST testy. Tento BIOS nese n´azev tinyBIOS, je vyv´ıjen firmou PC Engines a je distribuov´an pod licenc´ı CPL (Common Public License). Licence CPL je obecnou verz´ı licence IBM Public License. Jak vyrobce s´am v dokumentu o tiny´ BIOSu prezentuje - tinyBIOS je urˇcen pro pouˇzit´ı s open-source operaˇcn´ımi syst´emy, nikoli Microsoft Windows [16]: tinyBIOS was written from the ground up to meet the requirements of embedded PC systems, ” based on my experience in the PC industry and with embedded PC applications. tinyBIOS is designed for use with open source operating systems, not Microsoft Windows.“ Z vyˇ ´ se uveden´e charakteristiky tedy vyplyv´ ´ a, zˇ e nejen projekt tinyBIOS, ale produkty firmy PC Engines obecnˇe jsou urˇceny pˇredevˇs´ım pro s´ıt’ov´e, pˇr´ıpadnˇe miniserverov´e syst´emy sp´ısˇ e, neˇz pro desktopy - aˇckoli existuje produktov´a rˇ ada desek ALIX urˇcenych ´ pro desktopov´e prostˇred´ı, viz podkapitola Platforma ALIX.. 3.1 Platforma ALIX Firma PC Engines v souˇcasnosti nab´ız´ı sˇ irokou sˇ k´alu desek ALIX, kter´e se v´ıce cˇ i m´enˇe liˇs´ı svymi ´ hardwarovym ´ komponenty. Spoleˇcnym ´ rysem vˇsech nab´ızenych ´ modelu˚ ˚ je procesor AMD Geode LX800 a tinyBIOS (s vyj´ımkou dvou ”desktopovych”model u, ´ kter´e vyuˇz´ıvaj´ı Award BIOS). Dalˇs´ım spoleˇcnym desek ´ parametrem dnes nab´ızenych ´ je velikost operaˇcn´ı pamˇeti 256 MB, coˇz je pro aplikaci v prostˇred´ı poˇc´ıtaˇcovych s´ıt´ı ´ rozhodnˇe dostateˇcn´a velikost. Pˇrehled vyr´abˇenych ´ modelu˚ je v tabulce 8 [17]..

References

Related documents

— Recognized phishing is reported to PhiGARo, — PhiGARo automatically starts handling the incident... Attracting attackers

O Κουίν είχε την εντύπωση ότι το σώμα του Στίλμαν έμεινε για μεγάλο διάστημα αχρησιμοποίητο και αυτός έπρεπε να ξαναμάθει όλες του τις

To estimate the number of deaths, potential years of life lost (PYLL), years lived with disability (YLD), and DALYs from liver cirrhosis and liver cancer that are attributable

The methodology for the automatic detection and monitoring of plumes caused by major technological accidents on NOAA/AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer) imagery, uses

The projects highlight the first two phases of the DBR framework, involving the exploration of mobile virtual reality (VR) to enhance the learning environment, and the design

 Wireless networks were not designed to carry high capacity traffic in backbone schema (mesh network with multi redundant paths to achieve the same endpoint)..  The

AVS-Patricia Hillman Miller Campus Group Home 1992 Ewings Mill Road Group Home Coraopolis PA 15108 Allegheny AVS-Malcolm 1992 Ewings Mill Road Malcolm Coraopolis PA 15108

The results suggest that P-AL amounts in the experimental soil were high enough to hide P ef- fects of waste-based fertiliser products on biomass production, as P removal by plants