Improving Console Implementation in FreeBSD

(1)

VYSOK ´

E U ˇ

CEN´I TECHNICK ´

E V BRN ˇ

E

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA INFORMA ˇ

CN´ICH TECHNOLOGI´I

´

USTAV INFORMA ˇ

CN´ICH SYST ´

EM ˚

U

FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS

VYLEP ˇ

SEN´I IMPLEMENTACE KONZOLY VE FREEBSD

BAKAL ´

A ˇ

RSK ´

A PR ´

ACE

BACHELOR’S THESIS

AUTOR PR ´

ACE

PETR JUR ´

ASEK

AUTHOR

(2)

VYSOK ´

E U ˇ

CEN´I TECHNICK ´

E V BRN ˇ

E

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA INFORMA ˇ

CN´ICH TECHNOLOGI´I

´

USTAV INFORMA ˇ

CN´ICH SYST ´

EM ˚

U

FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS

VYLEP ˇ

SEN´I IMPLEMENTACE KONZOLY VE FREEBSD

IMPROVING CONSOLE IMPLEMENTATION IN FREEBSD

BAKAL ´

A ˇ

RSK ´

A PR ´

ACE

BACHELOR’S THESIS

AUTOR PR ´

ACE

PETR JUR ´

ASEK

AUTHOR

VEDOUC´I PR ´

ACE

Ing. RUDOLF ˇ

CEJKA

SUPERVISOR

(3)

Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe - Fakulta informaˇcn´ıch technologi´ı

´

Ustav informaˇcn´ıch syst´em˚u Akademick´y rok 2006/2007

Zad´

an´ı bakal´

aˇ

rsk´

e pr´

ace

ˇ

Reˇsitel: Petr Jur´asek

Obor: Informaˇcn´ı technologie

T´ema: Vylepˇsen´ı implementace konzoly ve FreeBSD

Kategorie: Operaˇcn´ı syst´emy

Pokyny:

1. Seznamte se se zdrojovým kódem operaˇcn´ıho systému FreeBSD.

2. Vytvoˇrte testovac´ı skript, který umoˇzn´ı testovat nedostatky zjiˇstˇené u souˇcasné im-plementace konzoly ve FreeBSD.

(4)

Licenˇ

cn´ı smlouva

Licenˇcn´ı smlouva je uloˇzena v archivu Fakulty informaˇcn´ıch technologi´ı Vysok´eho uˇcen´ı technick´eho v Brnˇe.

(5)

Abstrakt

Tato bakaláˇrská práce se zamˇeˇruje na implementaci konzoly v jádˇre FreeBSD. Snaˇz´ı se odstranit jej´ı nedostatky. Zamˇeˇruje se zejména pak na práci s vyznaˇcenými bloky dat myˇs´ı, kdy pˇri vˇetˇs´ıch zmˇenách na obrazovce nezmiz´ı, d˚uslekem toho oznaˇcuje úplnˇe jiný text, neˇz se kterým se pracovalo p˚uvodnˇe.

Kl´ıˇcov´

a slova

FreeBSD, j´adro, konzole, oprava, implementace konzoly, C

Abstract

This bachelor’s thesis consider problems of console implementation in FreeBSD. Study the implementation console in FreeBSD from sources code. Aspire solving deficiencies of console implementation. This bachelor’s thesis focus on work with a marked section by mouse.

Keywords

FreeBSD, kernel, syscons, patch, C, console implementation

Citace

Petr Jurásek: Vylepˇsen´ı implementace konzoly ve FreeBSD, bakaláˇrská práce, Brno, FIT VUT v Brnˇe, 2007

(6)

Vylepˇsen´ı implementace konzoly ve FreeBSD

Prohl´

aˇsen´ı

Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto bakaláˇrskou práci vypracoval samostatnˇe pod veden´ım pana Ing. Rudolfa ˇCejky. Uvedl jsem vˇsechny literárn´ı prameny a publikace, ze kterých jsem ˇcerpal.

. . . . Petr Jur´asek 15. kvˇetna 2007

Podˇekov´

an´ı

Dˇekuji svému vedouc´ımu práce panu Ing. Rudolfovi ˇCejkovi za poskytnut´ı odborné pomoci.

c

Petr Jur´asek, 2007.

Tato práce vznikla jako ˇskoln´ı d´ılo na Vysokém uˇcen´ı technickém v Brnˇe, Fakultˇe in-formaˇcn´ıch technologi´ı. Práce je chránˇena autorským zákonem a jej´ı uˇzit´ı bez udˇelen´ı oprávnˇen´ı autorem je nezákonné, s výjimkou zákonem definovaných pˇr´ıpad˚u.

(7)

Obsah

1 Uvod´ 2

2 Teoretick´a ˇc´ast 3

2.1 Instalace operaˇcn´ıho syst´emu FreeBSD . . . 3

2.2 Po instalaˇcn´ı nastaven´ı. . . 4

2.3 Zdrojov´y k´od . . . 4

3 Anal´yza 6

3.1 ESC sekvence . . . 6

3.2 Testovac´ı skript . . . 9

3.3 V´ysledek anal´yzy . . . 9

4 Implementace opravn´e zmˇeny 11

4.1 Urˇcen´ı podm´ınek . . . 11

4.2 Implementace . . . 15

4.3 Pˇreklad j´adra . . . 20

5 Z´avˇer 22

(8)

Kapitola 1

´

Uvod

Hlavn´ım c´ılem této bakaláˇrské práce je analýza implementace konzoly ve FreeBSD a imple-mentace oprav pro práci s vyznaˇceným blokem myˇs´ı.

Kapitola2se zabývá popisem instalace operaˇcn´ıho systému FreeBSD, nastaven´ım operaˇcn´ıho systému a seznámen´ım se se zdrojovými kódy. Kapitola3se zabývá analýzou ESC sekvenc´ı, testovac´ım skriptem a výsledky testován´ı. Kapitola 4 se zabývá popisem podm´ınek, dále popisuje implementaˇcn´ı zmˇeny v p˚uvodn´ım kódu a popisuje pˇreklad jádra. Kapitola 5

shrnuje dosaˇzené úspˇechy pˇri implementaci opravy chyb pˇri práci s vyznaˇcenými bloky. V dodatkuA uvád´ım kompletn´ı testovac´ı skript pro otestován´ı ESC sekvenc´ı na konzoly.

(9)

Kapitola 2

Teoretick´

a ˇ

c´

ast

Tuto bakaláˇrskou práci jsem si zvolil proto, abych se hloubˇeji seznámil s operaˇcn´ım systémem FreeBSD.

Práce se zamˇeˇruje na implementaci konzoly v jádˇre operaˇcn´ıho systému FreeBSD. Jedná se hlavnˇe o odstranˇen´ı nedostatk˚u pˇri práci s vyznaˇcenými bloky dat myˇs´ı, kdy pˇri vˇetˇs´ıch zmˇenách na obrazovce nezmiz´ı, d˚uslekem toho oznaˇcuje úplnˇe jiný text, neˇz se kterým se pracovalo p˚uvodnˇe.

Historie BSD systému zaˇc´ıná v poˇcátc´ıch AT&T unixu, pokraˇcuje vývojem na kali-fornské univerzitˇe v Berkley, kde vzniká prvn´ı operaˇcn´ı systém BSD. FreeBSD projekt odstartoval roku 1993 po pˇrevzet´ı zdrojových kód˚u z projektu 386BSD, který nebyl dlouho vyv´ıjen. V´ıce o historii BSD systému si m˚uˇzete pˇreˇc´ıst napˇr. v [1].

Mým prvn´ım krokem, který jsem podnikl bylo seznámen´ı se na stránkách projektu FreeBSD (http://www.freebsd.org) s pˇr´ıruˇckou k operaˇcn´ımu systému FreeBSD [2].

Pokraˇcoval jsem staˇzen´ım instalaˇcn´ıch CD z veˇrejnˇe pˇr´ıstupného FTP, abych se mohl zaˇc´ıt vˇenovat instalaci systému. Pro zájemce uvád´ım adresu odkud si m˚uˇzete stáhnout ISO obraz instalaˇcn´ıch CD operaˇcn´ıho systému FreeBSD ftp://ftp.freebsd.org.

2.1 Instalace operaˇ

cn´ıho syst´

emu FreeBSD

Pˇred instalac´ı je vhodné m´ıt rozdˇelený disk na v´ıce ˇcást´ı, abyste nepˇriˇsli o jiˇz zabˇehnutý systém, pokud ovˇsem nemáte v úmyslu na svém poˇc´ıtaˇci provozovat jen operaˇcn´ı systém FreeBSD.

Doporuˇcuji instalovat operaˇcn´ı systém FreeBSD za odd´ıly s operaˇcn´ım systémem Linux, aby nedoˇslo ke ztrátˇe dat, d´ıky logickým odd´ıl˚um disku v operaˇcn´ım systému FreeBSD. Pokud tak neuˇcin´ıte zavadeˇc má problém zavést operaˇcn´ı systém Linux, d´ıky chybným pˇrepoˇct˚um, kde se nacház´ı bootovac´ı odd´ıl.

Pˇred zahájen´ım samotné instalace je dobré vˇedˇet, jaký hardware váˇs poˇc´ıtaˇc pouˇz´ıvá, abyste mohli zadat správnou konfiguraci. Pokud to nev´ıte je dobré si to zjistit a psát si poznámky, aby jste si vˇse nemuseli pamatovat. Je pravdˇepodobné ˇze se vám zjiˇstˇené informace o vaˇsem stroji budou hodit, a proto je dobré si pap´ırek s poznaˇceným hardwarem poˇc´ıtaˇce pˇr´ıpevnit ke stroji, aby jste je opˇetovnˇe nemuseli vyhledávat.

Samotná instalace je velmi jednoduchá. Po vloˇzen´ı instalaˇcn´ıho CD se naˇcte zavadˇeˇc systému. Po nabˇehnut´ı zavadˇeˇce systému se zobraz´ı volba pro výbˇer zemˇe. Zvol´ıme poloˇzku Czech Republic. Pokraˇcujeme výbˇerem mapován´ı klávesnice, m˚uˇzeme zvolit americkou ˇ

(10)

in-stalaci systému. Pomoc´ı programu fdisk vybereme volné m´ısto na disku pro instalaci. Následuje volba instalace zavadˇeˇce systému, m˚uˇzeme si vybrat z moˇznost´ı nainstalovat zavadˇeˇc systému, zásah do MBR bez zavadˇeˇce systému, nebo ˇzádnou. Výbˇer distribuce, zvolil jsem moˇznost kern-developer, protoˇze budu upravovat zdrojové kódy jádra, sp´ıˇse zdro-jové kódy systémové konzoli. Následuje výbˇer instalaˇcn´ıho média, vol´ım moˇznost CD/DVD. Prob´ıhá instalace, chv´ıli to trvá. M˚uˇzete si zat´ım odskoˇcit na svaˇcinu, neˇz se to stihne nain-stalovat. Následuje nastaven´ı s´ıtové karty a myˇsi. Dále se zobraz´ı moˇznost vybrat si bal´ıky které chceme m´ı nainstalované. Zaj´ıˇzd´ım do nab´ıdky editor˚u a vyb´ırám vim, abych mohl editovat zdrojové kódy. Zobraz´ı se výzva ke vloˇzen´ı druhého CD. Pokraˇcuji vytvoˇren´ım uˇzivatelského úˇctu a zadán´ım hesla správce. T´ım instalace konˇc´ı.

2.2 Po instalaˇ

cn´ı nastaven´ı

Po instalaˇcn´ı nastaven´ı m˚uˇzeme prov´est v programu sysinstall.

# sysinstall

Zde zvol´ıme volbu configure a m˚uˇzeme nastavovat chován´ı systému po startu, pˇriinstalovat softwarové bal´ıˇcky, spustit fdisk, apod. Pro dalˇs´ı práci je vhodné nastavit myˇs. Myˇs zapneme volbouMouse→Enable.

Po nainstalován´ı FreeBSD, se mi operaˇcn´ı systém spouˇstˇel velmi dlouhou dobu. Bylo to t´ım, ˇze jsem mˇel zapnutý sendmail, i kdyˇz jsem na svém poˇc´ıtaˇci poˇstovn´ı server ne-provozoval. Po vypnut´ı sendmailu, jsem poc´ıtil rychlejˇs´ı nábˇeh operaˇcn´ıho systému. Send-mail vypneme pˇripsán´ım následuj´ıc´ıch ˇrádk˚u do konfiguraˇcn´ıho souboru /etc/rc.conf, zápis provád´ıme s oprávnˇen´ım uˇzivatele root:

sendmail_enable=’NONE’ sendmail_flags=’’

sendmail_outbound_enable=’NO’ sendmail_submit_enable=’NO’ sendmail_msp_queue_enable=’NO’

Po znovu nabˇehnut´ı operaˇcn´ıho systému, by se nemˇelo na obrazovce objevovat sm-mta démon, který funguje jako MTA a sm-msp-queue démon, který odes´ılá maily z fronty /var/spool/clientmqueue

2.3 Zdrojov´

y k´

od

Zdrojové kódy operaˇcn´ıho systému FreeBSD jsou dostupné v adresáˇri /usr/src, pokud je tento adresáˇr prázdný, nebyly zdrojové kódy vybrány pˇri instalaci. V tom pˇr´ıpadˇe je moˇzné ze zkop´ırovat z instalaˇcn´ıho cd, nebo stáhnout z internetu z ftp serveru.

Na instalaˇcn´ım cd nalezneme zdrojové kódy v adresáˇri /mnt/cdrom/verze/src. Nás bude zaj´ımat vˇetev /usr/src/sys, kde se nacház´ı zdrojové kódy pro pˇreklad jádra operaˇcn´ıho systému a zároveˇn i pro systémovou konzoli. Potˇrebné zdrojové kódy vˇetvˇe sys z cd nain-stalujeme následovnˇe:

# mount /dev/cd0 /mnt/cdrom # cd /mnt/cdrom/verze/src # sh install.sh sys

(11)

Po nainstalován´ı zdrojových kódu jádra, m˚uˇzeme pod´ıvat kde se nacház´ı zdrojové kódy pro systémovou konzoli. Zjist´ıme, ˇze zdrojové kódy pro konzoli se nacház´ı v adresáˇri /usr/src/sys/dev/syscons.

Pokud si necháme pomoc´ı pˇr´ıkazulsvypsat obsah adresáˇre, zjist´ıme, ˇze nacház´ı nˇekolik dalˇs´ıch adresáˇr˚u a soubor˚u. V jednotlivých adresáˇr´ıch se nacházej´ı zdrojové kódy pro spoˇriˇce obrazovky.

# ls -F /usr/src/sys/dev/syscons

apm/ fade/ rain/ scterm-dumb.c scvesactl.c snake/ syscons.h blank/ fire/ scgfbrndr.c scterm-sc.c scvgarndr.c soubor sysmouse.c daemon/ green/ schistory.c scterm.c scvidctl.c star/ warp/ dragon/ logo/ scmouse.c sctermvar.h scvtb.c syscons.c

Zdrojové soubory jsou logicky pojmenovány jak vid´ıme ve výpisu. Zdrojové soubory jsou v jazyce C, coˇz m˚uˇzeme odhadnout podle pˇr´ıpony c v názvech soubor˚u. M˚uˇzeme se pokusit také odhadnout, co se ve kterém souboru nacház´ı. Pro bliˇzˇs´ı zkoumán´ı si soubory m˚uˇzeme otevˇr´ıt ve vimu, a bl´ıˇze se seznámit s jejich obsahem.

# cd /usr/src/sys/dev/syscons # vim *.c *.h

Pro bliˇzˇs´ım prohlédnut´ı soubor˚u, se m˚uˇzeme zamˇeˇrit na soubor scterm-sc.c, kde se nacházej´ı ESC sekvence, které budeme následnˇe analyzovat. Po chvilce ˇcten´ı zdrojového kódu zjist´ıme, ˇze je velmi dobˇre ˇcitelný. Nejsou v nˇem pouˇzity ˇzádné podivné konstrukce jen jednoduchý jazyk C.

(12)

Kapitola 3

Anal´

yza

3.1 ESC sekvence

Znak ESC (escape, 27, 033, 0x1b) se pouˇz´ıvá pro definici tzv. ESC sekvenc´ı pouˇz´ıvaných pro rozˇs´ıˇren´ı ASCII kódu pro r˚uzné úˇcely. Jeden nebo nˇekolik znak˚u následuj´ıc´ıch znak ESC nejsou interpretovány jako ASCII kódy, ale mohou m´ıt speciáln´ı význam, mohou definovat pozici kurzoru na obrazovce terminálu, definovat velikost fontu pouˇz´ıvaného tiskárnou. Or-ganizace ANSI definovala sekvence urˇcené pro ovládán´ı znakových terminál˚u. Tyto sekvence zahrnuj´ı napˇr. posun kurzoru na urˇcitý sloupec a ˇrádek obrazovky.

Pˇr´ıklad:

$ printf ’\033[32m’

Výˇse uvedená ESC sekvence zmˇen´ı barvu textu terminálu na zelenou, kde je znak ESC zapsán osmiˇckovˇe 033.

Ve zdrojovém souboru scterm-sc.c um´ıstˇeném v adresáˇri /usr/src/sys/dev/syscons/ jsem naˇsel tyto escape sekvence ve funkciscterm_scan_esc() pro naˇc´ıtán´ı ESC sekvenc´ı:

1. Byl zaregistrován znak ESC, a dále následuje jeden ze znak˚u viz tabulka3.1:

Tabulka 3.1: Znaky n´asleduj´ıc´ı po znaku ESC Znak Popis ˇcinnosti

7 uloˇz pozici kurzoru

8 obnov uloˇzenou pozici kurzoru [ zaˇc´atek sekvence znak˚u

M pˇresun kurzor výˇs o jeden ˇrádek, roluj obrazovku pokud je na vrcholu c vymazán´ı obrazovky

Q nen´ı implemetov´ano

( ISO-2022: k´odov´an´ı pro japonˇstinu, ˇc´ınˇstinu, korejˇstinu

2. Byl zaregistrován znak [, dále následuje viz tabulka 3.2

3. Byla znamen´ana sekvence znak˚u ESC [0 - 9]+ = viz tabulka 3.3

4. Zaznamenan´a sekvence ESC Q 5. Zaznamenan´a sekvence ESC (

(13)

Tabulka 3.2: Znaky n´asleduj´ıc´ı po znaku ESC [

Znak Popis ˇcinnosti Znak Popis ˇcinnosti 0-9 ˇc´ısla P smaˇz n znak˚u ; oddˇelovaˇc @ vloˇz n znak˚u

= jdi na sekci 3 S scroluj n ˇrádk˚u nahoru A nahoru n ˇrádk˚u T scroluj n ˇrádk˚u dol˚u B dol˚u n ˇrádk˚u X vymaˇz n znak˚u v ˇrádku C vpravo n sloupc˚u Z pˇresuˇn se n tabulátor˚u zpˇet D vlevo n sloupc˚u ‘ pˇresuˇn kurzor na sloupec n E kurzor na zaˇcátku ˇrádku o n ˇrádk˚u dole a pˇresuˇn kurzor n sloupc˚u vpravo F kurzor zaˇc´ıná o n ˇrádk˚u nahoˇre d pˇresuˇn kurzor na ˇrádek n

f pohyb kurzoru e pˇresuˇn kurzor n ˇr´adk˚u dol˚u H pohyb kurzoru m zmˇen atributy viz tabulka3.4

J vyˇcisti celou nebo ˇc´ast obrazovky s uloˇz pozici kurzoru

K vyˇcisti celý nebo ˇcást ˇrádku u obnov uloˇzené souˇradnice kurzoru L vloˇz n ˇrádk˚u x nastaveni barev viz tabulka3.5

M smaˇz n ˇr´adk˚u z zmˇen virtu´aln´ı konzoli

Tabulka 3.3: Znaky n´asleduj´ıc´ı po znaku ESC [0 - 9]+ = Znak Popis ˇcinnosti

0-9 ˇc´ısla ; oddˇelovaˇc

A nastav barvu hranic´ım obrazovky B nastav

C nastav obecn´y typ a tvar kurzoru F nastav popˇred´ı adapt´eru

G nastav pozad´ı adapt´eru

H nastav reverzn´ı popˇred´ı adaptéru I nastav reverzn´ı pozad´ı adaptéru S nastav doˇcasný typ a tvar kurzoru

(14)

Tabulka 3.4: Atributy Znak Popis ˇcinnosti

0 vrátit se k výchoz´ımu nastaven´ı 1 tuˇcný text

4 podtrˇzen´y text 5 blik´an´ı

7 pˇrehozen´ı

22 odstranˇn tuˇcnost 24 odstraˇn podtrˇzen´ı 25 odstraˇn blik´an´ı 27 odstraˇn pˇrehozen´ı

30-37 nastav barvu ansi popˇred´ı

39 obnov v´ychoz´ı barevn´e ansi popˇred´ı 40-47 nastav ansi barvu pozad´ı

49 obnov v´ychoz´ı barevn´e ansi pozad´ı

Tabulka 3.5: Nastaven´ı barev Znak Popis ˇcinnosti

0 obnoven´ı v´ychoz´ıho nastaven´ı 1 nastaven´ı ansi pozad´ı

2 nastaven´ı ansi popˇred´ı 3 nastaven´ı adapt´eru

5 nastaven´ı reverzn´ıho pozad´ı 6 nastaven´ı reverzn´ıho popˇred´ı 7 nastaven´ı reverzn´ıho adapt´eru

(15)

3.2 Testovac´ı skript

Testovac´ı skript jsem vytváˇrel ve skriptovac´ım jazyce pˇr´ıkazového ˇrádku. Pouˇzil jsem jednoduché konstrukce jakotput, for, read, printf, exit. Do skriptu jsem nepsal vˇsechny sekvence, ale jen ty, které byly vhodné k otestován´ı. Testován´ı se zamˇeˇrilo hlavnˇe na práci s blokem vyznaˇceným myˇs´ı, který z˚ustává na obrazovce a neodpov´ıdá vyznaˇcenému textu. Ukázka testovac´ıho skriptu pro ˇr´ıd´ıc´ı sekvenci ESC [4T – skrolován´ı dol˚u o 4 ˇrádky:

#!/bin/sh tput clear for i in 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a b c d e f do for j in 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 do printf ’$i’ done printf ’\n’ done

read Q # nacti vstup z klavesnice tput cm 0 8 # umisteni kurzoru x y read Q # nacti vstup z klavesnice

printf ’\033[4T’ # skroluj n radku dolu read Q # nacti vstup z klavesnice

exit 0

Testovac´ı skript m˚uˇzeme spustit pomoc´ı pˇr´ıkazush n´asledovnˇe:

$ sh skript-term.sh

Testovac´ı skript se spust´ı v shellu. Pokud budeme cht´ıt prov´est testovac´ı skript v bashi provedeme to n´asledovnˇe:

$ ./skript-term.sh

Testován´ı prob´ıhalo spuˇstˇen´ım skriptu, vybrán´ım volby ESC sekvence k testován´ı. Vyp-sal se zkuˇsebn´ı text na obrazovku. Myˇs´ı jsem vybral náhodný blok. Zadal jsem vstup z klávesnice a ˇcekal jestli na proveden´ı sekvence a sledoval jsem jestli to bude m´ıt vliv na chován´ı konzoly.

3.3 V´

ysledek anal´

yzy

Po otestován´ı ESC sekvenc´ı, jsem dospˇel k závˇeru, ˇze pˇri mazán´ı, vkládán´ı nebo skrolován´ı, kdy se vˇetˇsinou mˇen´ı text na obrazovce, z˚ustává oznaˇcen jiˇz neplatný blok dat. Pˇri pohybu kurzoru se text nemˇen´ı a nepovaˇzuji za chybu, pokud z˚ustane blok dat vyznaˇcen. Z˚ustává ˇspatnˇe vyznaˇcený blok po proveden´ı zadané sekvence znak˚u u tˇechto ESC sekvenc´ı:

1. Vyˇciˇstˇen´ı ˇcásti nebo celého ˇrádku

(16)

3. Smaz´an´ı n ˇr´adk˚u

4. Smaz´an´ı n znak˚u

5. Vloˇzen´ı n znak˚u

6. Skrolov´an´ı nahoru

7. Skrolov´an´ı dol˚u

8. Vymaz´an´ı n znak˚u v ˇr´adku

N´avrhy pro odstranˇen´ı zjiˇstˇen´ych nedostatk˚u:

• Prvn´ım n´avrhem pro odstranˇen´ı zjiˇstˇen´ych nedostatk˚u bylo navrhnuto odstranˇen´ı vyznaˇcen´ı.

• Dalˇs´ım ˇreˇsen´ım bylo navrhnuto, aby se vyznaˇcen´ı posouvalo spolu s textem, dokud by nezmizel z obrazovky, oznaˇcen´ı by se zruˇsilo, ale jen v pˇr´ıpadˇe, ˇze nebyl ovlivnˇen pˇri mazán´ı ˇci vkládán´ı vyznaˇcený blok dat.

Zkusil jsem se pod´ıvat bl´ıˇze na tyto sekvence a pod´ıvat se jak jsou implementov´any. Zjistil jsem ˇze volaj´ı n´asleduj´ıc´ı funkce ze souborusctermvar.h:

sc term clr eol() funkce je volána pro vyˇciˇstˇen´ı ˇcásti nebo celého ˇrádku

sc term ins line() funkce je volána sekvenc´ı pro vloˇzen´ı n ˇrádk˚u, nebo sekvenc´ı pro skrolován´ı nahoru, kdy je pozice y nula.

sc term del line() funkce je volána pro sekvenci smazán´ı n ˇrádk˚u, nebo skrolován´ı na-horu, kdy je pozice y nula.

sc term del char() funkce je vol´ana pro sekvenci smaz´an´ı n znak˚u

sc term ins char() funkce je vol´ana pro sekvenci vloˇzen´ı n znak˚u

Je zaj´ımavé, ˇze funkcesc_term_ins_line()asc_term_del_line()jsou volány dvakrát jednou pro vloˇzen´ı ˇc´ı smazán´ı ˇrádk˚u a podruhé pro skrolován´ı.

Vˇsiml jsem si, ˇze sekvence pro vymazán´ı n znak˚u v ˇrádku nevolá ˇzádnou funkci ze souborusctermvar.h, ale nˇekolik jiných funkc´ıch které byly volány ze souborusctermvar.h. Rozhold jsem se toto volán´ı funkc´ı pro lepˇs´ı pˇrehlednost upravit a pˇridat novou in line funkci

(17)

Kapitola 4

Implementace opravn´

e zmˇ

eny

4.1 Urˇ

cen´ı podm´ınek

Pˇri prvn´ım pohledu na problém m˚uˇze doj´ıt k následuj´ıc´ım situac´ım s vyznaˇceným blokem dat pomoc´ı myˇsi pˇri vkládán´ı/mazán´ı:

• Prvn´ı situace nastane kdy vyznaˇcený blok dat myˇs´ı se nacház´ı pˇred kurzorem. Chován´ı v této situaci je, ˇze vyznaˇcený blok dat nen´ı ovlivnˇen mazán´ım ˇci vkládán´ım, vyznaˇcený blok dat z˚ustává i nadále vyznaˇcen. Nedocház´ı k ˇzádné zmˇenˇe viz obrázek 4.1.

Obrázek 4.1: Kurzor se nacház´ı za vyznaˇceným blokem

• Dalˇs´ı situace nastane pokud vyznaˇcený blok myˇs´ı zasahuje ovlivnˇenou oblast. Oˇcekávané chován´ı v tomto pˇr´ıpadˇe je, ˇze vyznaˇcený blok dat zmiz´ı. Text, který byl vyznaˇcen, se zmˇenil viz obrázek 4.2.

(18)

• Posledn´ı situace nastane, ˇze vyznaˇcený blok dat myˇs´ı leˇz´ı za kurzorem. Vyznaˇcený text nen´ı ovlivnˇen zmˇenou vyznaˇceného bloku textu, ale posunem viz obrázek 4.3. Vyznaˇcený blok dat se posune spoleˇcnˇe s vyznaˇceným textem, pokud ˇcást textu, která byla vyznaˇcena, zmiz´ı z obrazovky, zmiz´ı i vyznaˇcen´ı bloku.

Obrázek 4.3: Kurzor se nacház´ı pˇred vyznaˇceným blokem

Pˇri skrolov´an´ı m˚uˇze doj´ıt k n´asleduj´ıc´ım situac´ım:

• Pˇri skorolován´ı se vyznaˇcený blok myˇs´ı posouvá po obrazovce spolu s textem. Pokud pˇresáhne vyznaˇcená oblast hranice monitoru, vyznaˇcen´ı zmiz´ı.

Uvedené podm´ınky nepokrývaj´ı vˇsechny situace, ke kterým m˚uˇze doj´ıt, jen nastiˇnuj´ı nejobvyklejˇs´ı situace. Pro lepˇs´ı urˇcen´ı podm´ınek je nutné se pod´ıvat na kaˇzdou funkci zvláˇst’ a urˇcit pro ni podm´ınky.

Zamˇeˇrme se nyn´ı na podm´ınky pro vkládán´ı ˇrádk˚u. Pod´ıvejme se za jakých situac´ı m˚uˇze doj´ıt k posunu ˇrádk˚u. Prvn´ı situace nastane, kdy se kurzor nacház´ı pˇred vyznaˇcenou oblast´ı viz obrázek4.3. Dalˇs´ı pˇr´ıpad nastane, kdy se kurzor nacház´ı na prvn´ım ˇrádku uvnitˇr vyznaˇceného bloku viz obrázek 4.4. Nový ˇrádek se vkládá na ˇrádek na nˇemˇz se nacház´ı kurzor, proto si posun m˚uˇzeme dovolit i kdyˇz se kurzor nacház´ı ve vyznaˇceném bloku.

Obrázek 4.4: Kurzor se nacház´ı na prvn´ım ˇrádku uvnitˇr vyznaˇceného bloku

Z uvedených obrázk˚u m˚uˇzeme urˇcit podm´ınky pro posun ˇrádku. K posunu docház´ı v pˇr´ıpadˇe, pokud se kurzor nacház´ı na stejném ˇrádku jako poˇcátek vyznaˇceného bloku nebo výˇse neˇz poˇcátek vyznaˇceného bloku. Z toho vyplývá, ˇze se u této funkce zamˇeˇr´ıme na kontrolu ˇrádk˚u tzn. y hodnot. Matematicky tuto podm´ınku m˚uˇzeme zapsat:

ycursor ≤ymouse start

Zbývá urˇcit podm´ınky, za kterých se vyznaˇcený blok zruˇs´ı. Vyznaˇcený blok se zruˇs´ı pokud kurzor leˇz´ı ve vyznaˇceném bloku, ale pˇresto neleˇz´ı na prvn´ım ˇrádku vyznaˇceného

(19)

bloku jak je znázornˇeno na obrázku4.2. M˚uˇze nastat situace na obrázku4.5, kdy se kurzor nacház´ı na ˇrádku za koncem vyznaˇceného bloku. Nový ˇrádek se vloˇz´ı pˇred tento ˇrádek a dojde k poruˇsen´ı vyznaˇceného bloku.

Obrázek 4.5: Kurzor se nacház´ı na ˇrádku za koncem vyznaˇceného bloku

Z uvedených situac´ı urˇc´ıme podm´ınku pro zruˇsen´ı vyznaˇceného bloku. Blok zruˇs´ıme v pˇr´ıpadˇe, ˇze konec vyznaˇceného bloku leˇz´ı na stejném ˇrádku jako kurzor, nebo se kurzor nacház´ı uvnitˇr bloku, ale neleˇz´ı na prvn´ım ˇrádku vyznaˇceného bloku. Matematicky tuto podm´ınku m˚uˇzeme zapsat:

(ycursor=ymouse end)∨((ycursor < ymouse end)∧(ycursor> ymouse start))

Nyn´ı urˇc´ıme podm´ınky pro mazán´ı ˇrádk˚u. Urˇceme za jakých podm´ınek m˚uˇze doj´ıt k posunu ˇrádk˚u pˇri mazán´ı. K posunu ˇrádk˚u m˚uˇze doj´ıt v pˇr´ıpadˇe, ˇze konec mazané oblasti se nacház´ı pˇred zaˇcátkem vyznaˇceného bloku viz obrázek4.6. Nejsou dalˇs´ı situace, pˇri kterých by mohlo doj´ıt k posunu bloku.

Obrázek 4.6: Konec mazané oblasti se nacház´ı pˇred zaˇcátkem vyznaˇceného bloku

Matematicky tuto podm´ınku vyj´adˇr´ıme:

ycursor+n−1< ymouse start

Dále urˇc´ıme podm´ınky pro zruˇsen´ı vyznaˇceného bloku. U mazán´ı si mus´ıme dát pozor, ˇ

ze kromˇe pozice kurzoru, mus´ıme kontrolovat konec mazané oblasti. Zruˇsen´ı vyznaˇceného bloku nastane v pˇr´ıpadˇe, ˇze mazaná oblast obsahuje celý vyznaˇcený blok viz obrázek 4.7.

Tuto podm´ınku m˚uˇzeme zapsat n´asledovnˇe:

(ycursor < ymouse start)∧(ycursor+n > ymouse end)

(20)

Obrázek 4.7: Celý vyznaˇcený blok leˇz´ı v mazané oblasti

podm´ınku m˚uˇzeme vyj´adˇrit:

(ycursor =ymouse start)∨(ycursor =ymouse end)

V dalˇs´ı situaci se m˚uˇze kurzor, nebo konec mazané oblasti nacházet uvnitˇr vyznaˇceného bloku. Podm´ınku vyjádˇr´ıme:

((ycursor> ymouse start)∧(ycursor< ymouse end))∨((ycursor+n > ymouse start)∧(ycursor+n < ymouse end))

Urˇceme podm´ınky pro vkládán´ı znak˚u. Pˇri vkládán´ı znak˚u dojde ke zruˇsen´ı vyznaˇceného bloku pokud se kurzor nacház´ı uvnitˇr vyznaˇceného bloku. K posunu bloku docház´ı pˇri vkládán´ı, kdy se kurzor leˇz´ı na stejném ˇrádku pˇred zaˇcátkem vyznaˇceného bloku a zároveˇn konec vyznaˇceného bloku se nacház´ı na stejném ˇrádku jako zaˇcátek. Pokud se kurzor nacház´ı výˇse o ˇrádek neˇz zaˇcátek vyznaˇceného bloku k posunu nedocház´ı.

Urˇceme podm´ınky pro mazáni znak˚u. Pˇri mazán´ı znak˚u mus´ı brát i v úvahu konec mazané oblasti. Pokud se konec mazané oblasti nebo kurzor nacház´ı ve vyznaˇceném bloku dojde k odstranˇen´ı vyznaˇceného bloku. Speciáln´ı pˇr´ıpad nastává kdy, vyznaˇcený blok je menˇs´ı neˇz poˇcet mazaných znak˚u a leˇz´ı uvnitˇr mazané oblasti, dojde opˇet k odstranˇen´ı vyznaˇceného bloku. K posunu vyznaˇceného bloku docház´ı pokud leˇz´ı na stejném ˇrádku za koncem mazané oblasti a zároveˇn se konec vyznaˇceného blok se nacház´ı na tomto ˇrádku.

Podm´ınky pro mazán´ı znak˚u v ˇrádku. Pˇri mazán´ı znak˚u v ˇrádku staˇc´ı urˇcit podm´ınky pro odznaˇcen´ı bloku. K posunu znak˚u nedocház´ı. Pˇri mazán´ı bereme v úvahu i konec mazané oblasti. Pokud se konec mazané oblasti nebo kurzor nacház´ı ve vyznaˇceném bloku dojde k odstranˇen´ı vyznaˇceného bloku. Speciáln´ı pˇr´ıpad nastává kdy, vyznaˇcený blok je menˇs´ı neˇz poˇcet mazaných znak˚u a leˇz´ı uvnitˇr mazané oblasti, dojde opˇet k odstranˇen´ı vyznaˇceného bloku.

Podm´ınky pro vyˇciˇstˇen´ı ˇcásti nebo celého ˇrádku. Zde opˇet bereme v úvahu dvˇe hodnoty. Záleˇz´ı na pˇr´ıpadˇe kterou ˇcást ˇrádku maˇzeme. V tomto pˇr´ıpadˇe nedocház´ı k posunu textu. Urˇcujeme podm´ınky jen pro odstranˇen´ı vyznaˇceného bloku. Podm´ınky jsou podobné jako pro mazán´ı znak˚u v ˇrádku, jen se liˇs´ı hodnoty, které budeme kontrolovat v jednotlivých pˇr´ıpadech:

Maˇzeme od kurzoru po konec ˇrádku V tomto pˇr´ıpadˇe bereme v úvahu hodnoty kur-zor a konec ˇrádku

Maˇzeme od zaˇcátku ˇrádku po kurzor V tomto pˇr´ıpadˇe bereme v úvahu hodnoty zaˇcátek ˇrádku a kurzor

Maˇzeme celý ˇrádek V tomto pˇr´ıpade bereme v úvahu celý ˇrádek, tedy hodnoty zaˇcátek a konec ˇrádku.

(21)

4.2 Implementace

Prvn´ım krokem implementace bylo pˇridán´ı nové in line funkce sc_term_del_xchar() do souboru sctermvar.h s pˇridaným volán´ım funkce sc_remove_cutmaking pro odstranˇen´ı vyznaˇceného bloku:

static __inline void sc_term_del_xchar(scr_stat *scp, int n, int ch, int attr); static __inline void

sc_term_del_xchar(scr_stat *scp, int n, int ch, int attr) {

if (n < 1) n = 1;

if (n > scp->xsize - scp->xpos) n = scp->xsize - scp->xpos;

sc_vtb_erase(&scp->vtb, scp->cursor_pos, n, ch, attr); mark_for_update(scp, scp->cursor_pos);

mark_for_update(scp, scp->cursor_pos + n - 1); }

Tˇelo funkce jsem pˇrevzal se souboruscterm-sc.ca upravil jsem vol´an´ı na:

case ’X’: /* erase n characters in line */

sc_term_del_xchar(scp, tcp->param[0], sc->scr_map[0x20], tcp->cur_attr); break;

Dalˇs´ı zmˇenˇe ke které doˇslo ve zdrojových souborech bylo dopsán´ı volán´ı funkce pro

odstranˇen´ı vyznaˇcen´eho bloku v souborusctermvar.hdo funkc´ısc term ins line, sc term del line, sc term del char, sc term ins char, sc term clr eol:

...

sc_remove_cutmakring(scp); ...

Funkce by mˇela zabránit, aby na obrazovce z˚ustával vyznaˇcený blok myˇs´ı, který by mohl ˇ

casem oznaˇcovat neplatn´y blok textu.

V dalˇs´ım kroku jsem urˇcil jak se budou v dané funkci implementovat podm´ınky. Podle podm´ınek jsem si urˇcil funkce, které by vraceli polohu kurzoru. Jednalo by se o funkce, které by vracely typ int, který byl reprezentoval logickou pravdu ˇci nepravdu. Po lepˇs´ım prostudován´ı zdrojového kódu, jsem objevil funkcisc inside cutmark(), která urˇcuje zda kurzor, leˇz´ı v oblasti bloku dat vyznaˇcených myˇs´ı. Pro urˇcen´ı polohy kurzoru jsem si stanovil návrh následuj´ıc´ıch funkc´ı:

sc inside cutmark() jiˇz implementovaná funkce v souboruscmouse.c. Funke zjiˇst’uje zda zadaná poloha kurzoru se nacház´ı uvnitˇr vyznaˇceného bloku myˇs´ı.

sc after cutmark() funkce vrac´ı hodnotutrue, reprezentovanou typem int, pokud kurzor leˇz´ı za vyznaˇcenou oblast´ı myˇs´ı.

sc before cutmark() funkce vrac´ı hodnotutrue, reprezentovanou typem int, pokud kurzor leˇz´ı pˇred vyznaˇcenou oblast´ı myˇs´ı.

(22)

Zdálo se mi zbyteˇcné kontrolovat jestli má vyznaˇcený blok z˚ustat v poˇrádku. Následnˇe jsem implementoval funkcisc before cutmark(), pro zjiˇstˇen´ı zda kurzor leˇz´ı pˇred vyznaˇcenou oblast´ı myˇs´ı:

int

sc_before_cutmark(scr_stat *scp, int pos) { int start; if (scp->mouse_cut_end < 0) return FALSE; if (scp->mouse_cut_start <= scp->mouse_cut_end) { start = scp->mouse_cut_start; } else { start = scp->mouse_cut_end; }

return (start > pos); }

D´ale jsem si na implementoval funkci sc after cutmark(), pro zjiˇstˇen´ı zda zadan´a pozice leˇz´ı za vyznaˇcenou oblast´ı myˇs´ı:

int

sc_after_cutmark(scr_stat *scp, int pos) { int end; if (scp->mouse_cut_end < 0) return FALSE; if (scp->mouse_cut_start <= scp->mouse_cut_end) { end = scp->mouse_cut_end; } else { end = scp->mouse_cut_start - 1; }

return (end < pos); }

Procházel jsem souborscmouse.cjestli náhodou neobjev´ım funkci pro posun bloku. Po dlouhém hledán´ı jsem ˇzádnou funkci nenaˇsel. Rozhodl jsem se na implementovat vlastn´ı funkci pro posun bloku nazvanou sc move cutmarking():

void sc_move_cutmarking(scr_stat *scp, int n) { if (scp->mouse_cut_end >= 0) { mark_for_update(scp, scp->mouse_cut_start); mark_for_update(scp, scp->mouse_cut_end); scp->mouse_cut_start = scp->mouse_cut_start + n; scp->mouse_cut_end = scp->mouse_cut_end + n;

(23)

mark_for_update(scp, scp->mouse_cut_start); mark_for_update(scp, scp->mouse_cut_end); }

}

Pro funkci sc term ins line() vkládán´ı ˇrádk˚u kontroluji jestli se kurzor nacház´ı za koncem oblasti vyznaˇceným blokem myˇs´ı, následnˇe dojde k posunu textu nebo kurzor leˇz´ı v dané oblasti vyznaˇceným blokem myˇs´ı, kdy dojde k odznaˇcen´ı bloku.

static __inline void

sc_term_ins_line(scr_stat *scp, int y, int n, int ch, int attr, int tail) {

...

int y_start, y_end;

if (scp->mouse_cut_start < scp->mouse_cut_end) { y_start = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; } else { y_start = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; } if ( y == 0 ) { if(y_end + n > scp->ysize) sc_remove_cutmarking(scp); else

sc_move_cutmarking(scp, n*scp->xsize); /* move cutmarking */ } else {

if ((scp->ypos <= y_start)) { if(y_end + n > scp->ysize)

sc_remove_cutmarking(scp); else

sc_move_cutmarking(scp, n*scp->xsize); /* move cutmarking */ }

if ((scp->ypos <= y_end && scp->ypos > y_start)) sc_remove_cutmarking(scp);

} ... }

Pro funkci sc term del line()mazán´ı ˇrádk˚u kontroluji jestli se kurzor nacház´ı uvnitˇr vyznaˇceného bloku nebo konec mazané oblasti, nebo jestli kurzor leˇz´ı pˇred vyznaˇceným blokem a zároveˇn konec mazané oblasti leˇz´ı za vyznaˇceným blokem myˇs´ı, kdy dojde k odznaˇcen´ı bloku, nebo konec mazané oblasti leˇz´ı pˇred vyznaˇceným blokem myˇs´ı, dojde k posunu vyznaˇceného bloku.

(24)

{ ...

int y_start, y_end;

if (scp->mouse_cut_start < scp->mouse_cut_end) { y_start = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; } else { y_start = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; } if ( y == 0 ) { if (y_start - n < 0) sc_remove_cutmarking(scp); else

sc_move_cutmarking(scp, n*scp->xsize*-1); /* move cutmarking */ } else { if ((scp->ypos + n <= y_start)) if (y_start - n < 0) sc_remove_cutmarking(scp); else sc_move_cutmarkig(scp, n*scp->xsize*-1);

if ((scp->ypos <= y_end && scp->ypos >= y_start) ||

(scp->ypos + n - 1 <= y_end && scp->ypos + n - 1 >= y_start) || (scp->ypos < y_start && scp->ypos + n - 1 >= y_end))

sc_remove_cutmarking(scp); }

... }

Pro funkcisc term ins char()vkládán´ı znak˚u kontroluji jestli se kurzor nacház´ı uvnitˇr vyznaˇceného bloku myˇs´ı, kdy se vyznaˇcen´ı bloku zruˇs´ı, nebo zda leˇz´ı kurzor pˇred vyznaˇceným blokem a dojde k posunu.

sc_term_ins_char(scr_stat *scp, int n, int ch, int attr) {

...

int y_start, y_end;

if (scp->mouse_cut_start < scp->mouse_cut_end) { y_start = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; } else { y_start = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; }

(25)

if (sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos - 1)) sc_remove_cutmarking(scp);

if (sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos - 1) && (scp->ypos == y_start) && (scp->ypos == y_end)) sc_move_cutmarkig(scp, n);

... }

Pro funkci sc term del char() mazán´ı znak˚u kontroluji zda se kurzor nacház´ı uvnitˇr vyznaˇceného bloku, nebo jestli se uvnitˇr vyznaˇceného bloku nacház´ı konec mazané oblasti. Jeˇstˇe je tu moˇznost, ˇze mazaná oblast je vetˇs´ı neˇz vyznaˇcený blok a proto kontroluji jestli mazaná oblast neobsahuje vyznaˇcený blok, kdy docház´ı ke zruˇsen´ı vyznaˇceného bloku. Kontroluji jestli nedocház´ı k posunu vyznaˇceného bloku, kdy vyznaˇcený blok leˇz´ı za koncem mazané oblasti.

sc_term_del_char(scr_stat *scp, int n, int ch, int attr) {

...

int y_start, y_end;

if (scp->mouse_cut_start < scp->mouse_cut_end) { y_start = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; } else { y_start = scp->mouse_cut_end/scp->xsize; y_end = scp->mouse_cut_start/scp->xsize; } if ((sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos) || sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos + n)) || (sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos + n - 1) &&

y_start != y_end) ||

(sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos) && sc_after_cutmark(scp, scp->cursor_pos + n))) sc_remove_cutmarking(scp);

if (sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos + n) && (scp->ypos == y_start) && (scp->ypos == y_end)) sc_move_cutmarkig(scp, n*-1);

... }

Pro funkci sc term del xchar() smazán´ı znak˚u v ˇrádku kontroluji jestli leˇz´ı kurzor nebo konec mazané oblasti uvnitˇr vyznaˇceného bloku, ˇci mazaná oblast v sobe obsahuje vyznaˇcený blok. Zde nekontroluji jestli mazaná oblast leˇz´ı pˇred vyznaˇceným blokem, pˇri mazán´ı se text neposouvá.

(26)

sc_term_del_xchar(scr_stat *scp, int n, int ch, int attr) {

...

if ((sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos) ||

sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos + n - 1)) || (sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos) &&

sc_after_cutmark(scp, scp->cursor_pos + n - 1))) sc_remove_cutmarking(scp);

... }

Pro funkci sc term clr eol()ˇciˇstˇen´ı ˇcásti nebo celého ˇrádku je to jeˇstˇe trochu komp-likovanˇejˇs´ı záleˇz´ı zda maˇzu celý ˇrádek nebo jen od kurzoru ke konci ˇrádku, ˇci od kurzoru k zaˇcátku ˇrádku. Potˇrebuji si zde urˇcit poˇcátek a konec ˇrádku. Pˇri provádˇen´ı této funkce nedocház´ı k posunu. Definuji jen podm´ınku za které se má vyznaˇcený blok smazat.

sc_term_clr_eol(scr_stat *scp, int n, int ch, int attr) {

switch (n) {

case 0: /* clear form cursor to end of line */ if (sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos) ||

sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos + scp->xsize - 1 - scp->xpos)|| (sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos) &&

sc_after_cutmark(scp, scp->cursor_pos + scp->xsize - 1 - scp->xpos))) sc_remove_cutmarking(scp);

break;

case 1: /* clear from beginning of line to cursor */ if (sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos) ||

sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos - scp->xpos) || (sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos - scp->xpos) &&

sc_after_cutmark(scp, scp->cursor_pos))) sc_remove_cutmarking(scp);

break;

case 2: /* clear entire line */

if (sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos - scp->xpos ) || sc_inside_cutmark(scp, scp->cursor_pos +

scp->xsize - 1 - scp->xpos) ||

(sc_before_cutmark(scp, scp->cursor_pos - scp->xpos) &&

sc_after_cutmark(scp, scp->cursor_pos + scp->xsize - 1 - scp->xpos))) sc_remove_cutmarking(scp);

break; }

}

4.3 Pˇ

reklad j´

adra

Pro otestován´ı provedených zmˇen ve zdrojových souborech je nutné provést pˇreklad jádra, aby se zmˇeny projevily pˇri testován´ı provedených zmˇen. Pˇri pˇrekladu jádra je vhodné si

(27)

vytvoˇrit vlastn´ı konfiguraˇcn´ı soubor. Konfiguraˇcn´ı soubor nalezneme v adres´aˇri /usr/src/sys/arch/conf, kde arch znaˇc´ı naˇsi architekturu napˇr. i386. Dobr´ym zvykem je pojmenovat konfiguraˇcn´ı

soubor podle názvu poˇc´ıtaˇce. Je vhodné si konfiguraˇcn´ı soubory ukládat do domovského adresáˇre superuˇzivatele root, aby pˇri aktualizaci zdrojových kódu nedoˇslo k jejich pˇrepsán´ı. Vˇse potˇrebné zaˇr´ıd´ıme podle následuj´ıc´ı skupiny pˇr´ıkaz˚u, pˇr´ıklad je pro architekturu i386, mus´ıte být pˇrihláˇsen jako root:

cd /usr/src/sys/i386/conf mkdir /root/kernels

cp GENERIC /root/kernels/HB01-223A ln -s /root/kernels/HB01-223A

Nyn´ı m˚uˇzeme editovat konfiguraˇcn´ı soubor HB01-223A

vim HB01-223A

Po úpravách konfiguraˇcn´ıho souboru pokraˇcujeme pˇrekladem jádra. Zmˇen´ıme adresáˇr na /usr/src.

cd /usr/src

make buildkernel KERNCONF=HB01-223A make installkernel KERNCONF=HB01-223A

Varianta pro inkrement´aln´ı pˇreklad j´adra:

make buildkernel -DNO_KERNELCLEAN=yes KERNCONF=HB01-223A

Nové jádro se zkop´ıruje do adresáˇre /boot/kernel jako /boot/kernel/kernel a staré jádro se pˇresune do /boot/kernel.old/kernel. Pˇred pˇrekladem jádra je vhodné si udˇelat zálohu a v pˇr´ıpadˇe pot´ıˇz´ı zavést známé funkˇcn´ı jádro.

cp -r /boot/kernel /boot/kernel.save

V zavadˇeˇci je potom moˇzné zavést toto jádro pomoc´ı napsán´ım tˇechto ˇrádk˚u:

unload all

load /boot/kernel.save/kernel boot

Zde uvád´ım pro pˇrehled jak dlouho trvá pˇreklad jádra viz tabulka4.1. Ke srovnán´ı jsem mˇel k dispozici dva poˇc´ıtaˇce.

Tabulka 4.1: Doba pˇrekladu j´adra Procesor Frekvence Pamˇet Casˇ Intel Celron 366 MHz 64 MB 1 h 58 m AMD Turion64 X2 1,6 GHz 1 GB 15 m 28 s

(28)

Kapitola 5

Z´

avˇ

er

Práce se zabývala analýzou implementace konzoly ve FreeBSD a odstranˇen´ım jej´ıch ne-dostatk˚u. Hlavn´ım c´ılem se staly analýza ESC sekvence pro ˇr´ızen´ı konzoly a implementace pˇr´ıpadné opravy pro práci s vyznaˇceným blokem myˇs´ı. M˚uˇzeme v souˇcasné verzi implemen-tace konzoly naj´ıt chyby, napˇr. ˇspatná práce s vyznaˇceným blokem myˇs´ı.

Pˇri implementaci opravy pro práci s vyznaˇceným blokem myˇs´ı byly pouˇzity jednoduché konstrukce programovac´ıho jazyka C. Implementace opravy funguje, avˇsak v nˇekterých situac´ıch selhává. Nebyly poˇrád promyˇsleny vˇsechny scénáˇre, ke kterým by mohlo doj´ıt pˇri práci na konzoly. D´ıky testován´ı byly odhaleny slabiny implementace opravy.

Bˇehem implementace opravy se objevily r˚uzné problémy, napˇr. pˇreklepy v kódu, kdy nebylo snadné odhalit proˇc funkce nepracuje, jakby se od n´ı oˇcekávalo a dává nesmyslné výsledky.

(29)

Dodatek A

Skript

Zde uvád´ım testovac´ı skript, který byl pouˇzit pˇri testován´ı ESC sekvenc´ı na konzole.

#!/usr/local/bin/bash #nabidka printf ’1) Scroll up 2) Scroll down 3) Reset 4) Move cursor up 5) Up n rows 6) Down n rows 7) Right n columns 8) Left n columns 9) Cursor n lines down a) Cursor n lines up b) Cursor move

c) Cursor move

d) Clear all or part of display e) Clear all or part of line f) Insert n lines

g) Delete n lines h) Delete n chars i) Insert n chars

j) Erase n chraters in line k) Move n tabs to backwards l) Move cursor to column n

m) Move cursor to n columns to the right n) Move cursor to row n

o) Move cursor n rows down p) Switch to virtual console n’ read Volba #nacti volbu

# zaplneni obrazovky tput clear

(30)

for i in 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a b c d e f do for j in 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 do printf ’$i’ done printf ’\n’ done

# konec zaplneni obrazovky

tput cm 0 8 # nastav kurzor na tuto pozici read -n1 #cti jakykoliv znak, ne jen ’enter’ #proved zvolenou volbu

case ’$Volba’ in ’1’) # Scroll up printf ’\033[3S’ ;; ’2’) # Scroll down printf ’\033[3T’ ;; ’3’) # Reset printf ’\033c’ ;; ’4’) # Move cursor up printf ’\033M’ ;; ’5’) # Up n rows printf ’\033[3A’ ;; ’6’) # Down n rows printf ’\033[3B’ ;; ’7’) # Right n columns printf ’\033[3C’ ;; ’8’) # Left n columns printf ’\033[3D’ ;;

’9’) # Cursor n lines down printf ’\033[3E’

;;

’a’) # Cursor n lines up printf ’\033[3F’ ;; ’b’) # Cursor move printf ’\033[3f’ ;; ’c’) # Cursor move printf ’\033[3H’

(31)

;;

’d’) # Clear all or part of display printf ’\033[J’

;;

’e’) # Clear all or part of line printf ’\033[K’ ;; ’f’) # Insert n lines printf ’\033[3L’ ;; ’g’) # Delete n lines printf ’\033[3M’ ;; ’h’) # Delete n chars printf ’\033[3P’ ;;

’i’) # Insert n chars printf ’\033[3@’ ;;

’j’) # Erase n chraters in line printf ’\033[3X’

;;

’k’) # Move n tabs to backwards printf ’\033[3Z’

;;

’l’) # Move cursor to column n printf ’\033[4’’

;;

’m’) # Move cursor to n columns to the right printf ’\033[3a’

;;

’n’) # Move cursor to row n printf ’\033[3d’

;;

’o’) # Move cursor n rows down printf ’\033[3e’

;;

’p’) # Switch to virtual console n printf ’\033[3z’

;; esac read Q exit 0

(32)

Literatura

[1] George V. Neville-Neil Marshall Kirk McKusick. Design and Implementation of the FreeBSD Operating System. Addison-Wesley Publishing Company, 2004.

ISBN 0-201-70245-2.

[2] WWW str´anky. Freebsd handbook.